a maličko textu - Yoda byl báječný. Prožil 10 náročných dní, i ten skoro 19 km dlouhý pochod v podmáčeném údolí Glen Affric zvládnul v pohodě. Na vodítku byl kromě civilizace i v ohradách a rezervacích, jinde na volno. Jen tedy tam, kde se to králíky jen hemžilo (to jsem nikdy neviděla - byly jich u Kirtchner memoriálu stovky) to neustál a na vodítku kvílel a chtěl je honit… Počasí vyšlo - jen na Orknejích děsně foukalo, ale opravdu děsně - takže když delší dobu stál (střídali jsme třeba u útesů, neb na klouzající šutry dolů k moři u Brough of Deerness bych ho nebrala - my měli k dispozici řetězy, on by to mohl vzít dolů taky volným pádem), fasoval pláštěnku.
Výborně žral, zažívání fungovalo zcela normálně, všechny psy (a že jich bylo) zvládal míjet bez jediného prohřešku, blbnul, řádil… a dlouhé cesty tam i zpátky v pohodě přežil taky. Ani doma moc neodpadnul - tváří se, že je zcela normální neděle.
jo a jedna podstatná ztráta - na parkovišti v Inverness jsem zapomněla oblíbené vodítko. V autě pod sedačkou vozíme náhradní, takže se nic nedělo… ale moje milované je pryč… Takže budu muset kouknout, jestli je ještě mají