Moc myslím na Yodu, chápu, že jsou to nervy i když jste tak dobře připraveni.
Už se těším, až to budete mít úspěšně za sebou, doufám, že budete mít u Yodíka nějaký plnohodnotný ležení, musíte myslet i na sebe.❤️
Já bych vám Elišku nejradši ukradla, strašně moc se mi líbí.
Vasil je taky fešák, o tom žádná,ale prostě Eliška..🥰
Nedám!! 😀
Ale jo, Eliška je hodně povedená sprsklinka, až na tu povahu, ale pracujeme na tom.
My včera jen s Framem v lesích okolo Cukráku, ostatní kluci šli s dětma na normální hezkej výlet.
Ne tak my, s mým šíleným starším bratrem geologem posedlým historií.
Bratr je momentálně velmi zaujat úvozy, prastarými cestami kudy se dřív cestovalo z Prahy na jih, něco jako dnešní Srakonická.
Shlédla jsem tedy mnoho úvozů, terén byl náročnější, než se fotkách zdá, seznámila jsem se se středověkými brody a viděla takový pahorek o ktetém se Kosmas domníval, že je mohylou kněžny Kazi, můj bratr s ním ovšem nesouhlasí .
Fram byl nadšen, nořil se do roklí, skákal přes vývraty a obratně se pohyboval na skalách nad Berounkou, ale pak ho zlomila taková třímetrová lávka ( prkno) přes potok, to se ,chůdě, strašně bál a snad poprvé jsem ho slyšela kňučet.
Byla jsem mu ale oporou, tak to asi napočtvrtý zvládnul, stejně nebylo cesty zpět.😅
Vraceli jsme se za úplný tmy, neměla jsem čelovku, Fram neměl svítící obojek a strašně mi klouzaly boty, vzala jsem si tenisky, že prý půjdem po rovině, sliboval bratr.🤣
Výlet jsme zakončili v tramské hospodě Tornádo, kde mi bratr vyprávěl to, co mi dosud o úvozech ještě nestačil říct.😂
Večer jsem byla tak unavená a hladová, že jsem si dala se psy jejich večeři, krkovici s céempéčkem ( celer, mrkev, petržel) a rýží a strašně mi to chutnalo. Jen jsem si to trochu osolila.😅
Jo, a kdybyste na fotkách náhodou nepoznali, kde je úvoz, můžu vám to vysvětlit, jsem v tom teď docela honěná!
Tak my jsme se taky venčili a paní ředitelka napsala o nás pěkné povídaní🥰.
Včera po ranní rychlovycházka mezi polama kousek za dědinou autem-strašně fučelo,tak jsme to za chvilku zabalily-Jessy stopovačka.Večer jsem ji vzala ještě po dědině-za tmy potkaly jsme pár lidí-kočku-to měla teda amok….-to jsem ji vzala samotnou…
dnes ráno jsem vstala až!!!!!v 8-v devět jsme se vypravily ven-Jessynina zelená bunda v autě-auto u mužovi práce-ale stejne je taková tuhá,neohebná..venku vichr..
aby mě Žeryk nesežeral u sundávání bundy-pláštěnky….
tak dostal starší černou,co je na suchý zipytakže se sundá líp-houby teda ty zipy drží..takl pod krkem na mašličku a Jessy-za krk šnůrečku aby se jí to nerozlepovalo,na to postroje,at to nějak drží….vzaly jsme i Maxe,ten je tak tlustý,že mi zima není…
fučel zas vichr,i když trochu mín jak včera…
vzaly jsem to k lípě,to byla na volno,hlídala si mě,přibíhala i bez povelu,v lese se rozběhala,takže až sem zjistila,že běhá daleko-i když dojde hned,tak vyfásla stopovačku…-Max měl dlouhý vodítko,Žeryk na volno,malá si zalepila obočí nějakým zeleným bordýlkem-tupkama,takže jí nebyly moc vidět oči…byla pak jak z divokých vajec,strašně se rozdivočela,furt hoopala po psech,úplně jak prdlá,došly jsme jen k obrázku,pak k hájence,a od ní dolů cestičce,kde jsou navezený šutry,kameně,takže nepříjemný povrch,kolem zahrad zahradou dom-hodinu venku-focení to prodlužuje-jinak je to 10minut kopec k lipě,kousek v lese a od hájenky 10minut..
doma dostala granulky do čmuchacího koberečku,Žerykovi jsem ohřála rizoto,sundala bundičky,postroje,vykrtáčovala,konečně chrní a já jdu vánočně trošku uklízet…
se zas bude muž divit kde má oblečení..chudák…🙂
vždycky vyhážu-vytřídím….
Tak to je paráda!!!!!!!
Canisterapie krásná a záslužná, ale je psychicky náročná jak pro lidi, tak pro ta zvířata. Jakou máte psychohygienu Vy a kluci?
Fiona.Praha:Canisterapie krásná a záslužná, ale je psychicky náročná jak pro lidi, tak pro ta zvířata. Jakou máte psychohygienu Vy a kluci?
Jakou? Asi takovou, že nás to spíš baví a hlavně to, že kulíšci nemusí zůstat na jednou místě třeba 20 min. klidně se pohybují a hlavně ten moka Gigoušek tak ten zalehne a leží, spí a říká si dělejte si co chcete. Já jsem baba ukecaná a miluji svoje klienty, tím, že mají takovou svou nemoc tak jsem pro ně vždy nové😉. Akorát paní ředitelka popletla rasu, bišonci tam chodily, ale už nejsou , tak musím naznačit, že jsme rusáci.
Doron:Moc myslím na Yodu, chápu, že jsou to nervy i když jste tak dobře připraveni.
Už se těším, až to budete mít úspěšně za sebou, doufám, že budete mít u Yodíka nějaký plnohodnotný ležení, musíte myslet i na sebe.❤️
budeme tam mít dvě standardní matrace vedle sebe - takže já se budu přesouvat v noci tam, kde zrovna nebude pacient. Prostor 2x2 metrů spací a zhruba další 2x2 metry jen s kobercem. Světlo omezené matnou fototapetou přes sklo dveří, neboť ven přes zahradu na chodník vidět opravdu nemůže, některé kolemjdoucí nemá rád a startoval by…
Jinak radiátor to má, sociální zázemí hned za dveřmi, kuchyň za druhými dveřmi… prostě bezbariérový kus domku po rodičích bude najednou obydlen víc než na občasné víkendové návštěvy příbuzných. Ještě že je ta předsíň, jinak to má pokoje výrazně větší, než chce klidový režim
..nemá, kvůli bílým chlupům v uchu nesmí na výstavy ani do chovu, ale jeho máma i táta jsou povahově skvělí a nese se to dál…ona na těch povahách pani chovatelka docela bazíruje, budiž ji za to chvála…na Den děti letos vytáhla štěně cca 5 měsíční a to absolutně nic neřešilo v cizím prostředí a v houbu dětí a dospělých, prostě ty povahy tam má a drží….
My dnes venčili neplánovaně směr veterina, ráno nás Nůťa sice vítala s úsměvem, ale taky s nateklou tváří. Ve středu se bude trhat. Veterina tentokrát nebyla úplně žůžová, ale vzhledem k tomu, že jí to muselo fakt bolet, tak to vlastně zvládla dobře. Já bych se nedala. Jsem zvědavá, co to s ní udělá či neudělá. Doma ale hned padla za vlast, to je zas dobrý znamení. A je fajn, že jsem teď dostala spoustu ruliček a krabiček, budem dělat nějaký klidovky, já si koupím prosecco…
Jéé chůdě malý…
tak at se brzo pusina zahojí….🍀
A to má zlomenej zub nebo co?
Fiona.Praha:Canisterapie krásná a záslužná, ale je psychicky náročná jak pro lidi, tak pro ta zvířata. Jakou máte psychohygienu Vy a kluci?
Přesně tak, je to hodně náročný, já bych to nemohla dělat. Kamarádka to dělala s nejstarší fenkou asi dva roky a říkala, že s tím musela přestat, byly obě úplně vyčerpané. Takže je super, že někdo to zvládá, před těmi smekám. 👍🌺
O půl jedenácté běžím domů. Myslím na Pupíka, že je v kleci a určitě chce jít ven. No realita byla asi taková, že jsem ho musela přemlouvat, aby vylezl. Nechtěl, až když jsem si z chodby přinesla vodítko, pak teprve velmi neochotně vylezl, že teda asi půjde čůrat. Moje představy o jeho utrpení v kleci jsou úplně mimo realitu a nezakládají se na pravdě.
Ještě,že nekrmíte granulema,že🙂
Ne, ale dělá tam nějakou neplechu.
Já se kouká,jaký tam má vyrobený kutloušek-že to jako není-klec a deka v ní-a mu tam musí být fakt dobře jak lišce v noře🙂
jinak-odbočka-můj muž se se mnou pořád dohaduje na téma vodítžko-prostě proč ji nepustíš-pust ji-a to nejde jen o Jessy to bylo vždycky….
no a u Dafi-nevím,jak to napsat,ale když jsem ji měla puštěnou třeba v Blansku,po cyklostezce kolem řeky směr parčík,zastávka a pak jsem ji dala vodítkokdyž jsme šly do parčíku-Dafi byla poslušná-ale já si prostě řekla-je tam jaksi rušno,lidí…pude na vodítko-a nevím jak jsem to poznala,ale jak na ní cvaklo vodítko tak se jakoby uvolnila-že jako má za sebou paničku-blízko-ona celoživotně chodila bud na volno,nebo na vodítko do 3metrů-ve městě jsem jí spojila 2 dohromady,aby je měla trošku delší-ale i tak-prostě věděla,panička kousek za mnou a byla taková klidnější veselejší-takže já si třeba ani na rozdíl od mého muže nemyslím,že pes musí být mermomocí všude na volno,a to i přesto,že je vychovaný/vycvičený a nezdrhá,ale chování Dafi v tom parku mě fakt přesvědčilo-že jako-ufff,panička je kousek za mnou-su v klidu.
Prostě jak pro některý psy je klec pohoda a bezpečí tak vlastně někteří psy tak můžou vnímat i vodítko….
My s Malinou o víkendu venčili v Krušných horách. V sobotu byla hrozná mlha, tak nebylo nic vidět a taky pršelo, ale myslím, že i tak jsme si to užili.
Jinak dcera utíkala ze srandy před labradorem, aby si o ní neotřel sliny a Malina na něj začala vrčet. Zjistila jsem tedy, že by nás bránila i v případě, kdy soupeř je větší a zároveň mi vnukla myšlenku, že proto na ní tolik psů startuje. Já se totiž vždy u velkého psa bojím, že na ní zaútočí a ona možná i třeba pod vousy, což nemusím ani slyšet, zavrčí a ten velký pes si to nemusí nechat líbit. Nicméně stejně negativně na ní reagují malí psy. Malina je už i ignoruje. Přátelská je jen ke psům stejné velikosti.
