tohle jsou zabrané lesy = z těch něco obnovíte, už to vidim 😀 víte, že dnes už majitel lesa nemá povinnost za každý pokácený strom vysadit nový? obnovíte trošku (a kdy z toho bude les, hmm), pokud uzákoníte, že není možné, aby tuhle věc provozovala s. r. o., která zítra zanikne a toho křížence barevného sklolaminátu a nelegálně kácené a přes oceán dovážené balzy nám v “lese” nechá (ať složí kauci na likvidaci, no ne?)
tahle data se týkají pouze akceleračních oblastí = oblasti, kde budou FVE a VTE stavěny ve zrychleném řízení - to neznamená, že jinde se stavět nebude
povoleno je stavět 500 metrů od obydlí (tolik k výzkumu škodlivosti), větráky až 285 m vysoké
Jasně, na výlet můžete s řízkem do Splitu.
My, co tohle nechceme, jsme nazýváni proruskými šváby, dezoláty a tak. To už tu dlouho nebylo…
Obrázek - tam je ale zeleno… vysoký plot postavit nesmím, ale trvalé stavby (baterie, domky, cesty, cca obslužné stavby) tady budou?
Může mi někdo říct, proč si to nepostavíte na Venclu
a fakt stojí těch několik miliard, co Unie nepošle, když tyhle kraviny nepostavíme, za to všecko?
“víte, že dnes už majitel lesa nemá povinnost za každý pokácený strom vysadit nový?”
Tak pokud šíříte takové takové poloviční informace, tak se nedivte, že lidi dávají různé nálepky.
Tu povinost neměl majitel lesa nikdy, toto se nařizovalo v případě, kdy jste žádala o povolení o pokácení konkrétního stromu někde v zástavbě nebo třeba v aleji. V lese jste měla obnovit les, zalesnit holinu, nikdy to nebylo strom za strom.
Dnes se prodloužila doba, kdy do které musíte holinu zalesnit, což je logické po kurovcové kalamitě nejsou stromky, lidi nestíhají a po letech, kdy se pěstovaly hlavně smrky v monokultuře je potřeba i jiné druhy stromku.
A je možné dát přednost přirozenému zalesnění, je to přívětivé pro hmyz a zvířectvo, akorát pro lidi je to nehezké a není to moc výtěžné. Ale mužete k vysázení použít využít vysemeněné dřeviny z místa těžby, což je samozřejmě lepší než dřívější nákup certifikované sadby z druhého konce republiky.
Zrovna kolem Splitu je větrníku hafo, ne? A nepřijde mi, že by něčemu vadily.
Německo: Developeři slibovali vytáhnout z větráku 30 % jeho výkonu. Realita: Mezi lety 2007 a 2010 dosahovala průměrná míra pouze 17 % – ukazují to důvěrné údaje, které získal deník „Stuttgarter Nachrichten“. Podle výpočtů NZZ si V80 vede katastrofálně, v průměru za deset let dosahuje 16 % . Dokonce i V90 dosahuje pouze 21 % .
Provozovatel zařízení je také pochybný. Společnost nemá ani telefonní číslo, ani e-mailovou adresu. Podle výroční zprávy už léta vykazuje ztráty v řádu desítek milionů.
Vědci dále prokázali výrazně vyšší míru kolizí u některých dravých a stěhovavých ptáků se zvětšujícím se průměrem rotoru. A dopad 300 metrů vysokých turbín, jako je ta v Schipkau v Braniborsku , na životní prostředí dosud nebyl prozkoumán
28 tisíc velkých větráků, nikdo neví, kolik je ziskových. Prozkoumáno 18 tisíc, čtvrtina využívá jen 20 % kapacity… životaschopné pouze díky financování zvenčí.
------------------- zdroj: nzz.ch
Fotku dravce, kterému to useklo nohy, sem dávat nebudu.
A nakonec dukáty: firma dostane od 45 do 65 % dotaci na výdaje (dle velikosti fy a projekt musí být od 3 do 500 milionů dukátů; na větrák u baráku nedostanete nic) a pak ta firma eletryku prodává v aukci - naposledy byla cena 3200 Kč. Aukce funguje tak: pokud je aktuální cena nižší než ta aukční, firma musí rozdíl poslat státu - a naopak.
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 18.08.2026, 17:40:10
Lidé se neuskromní.
A tak je potřeba budovat zdroje energie.
Kdyby se lidi uskromnili, nebylo by potřeba zdrojů energie. Já už skromná jsem, jiní se ukromnit nechtějí, tak jsem pro výstavbu dalších zdrojů energie.
A ano, zábory půdy, trvalé, si uvědomuji, na druhou stranu kdyby se nepovolilo pár distribučních center a nebo ještě lépe, kdyby byla povinnost využít nejprve brownfieldy a až potom povolit zábory (což u OZE asi nejde, využít brownfieldy, protože ty jsou většinou v závětří, zástinu nebo v zástavbě), tak by to pomohlo podle mého více.
Když vidím, jak úspěšně lesem zarostly pohraniční bunkry, tak mě to celkem nechává klidnou ohledně té rekultivace. A ano, že vlastníci lesa nemusejí za padlý či pokácený strom sadit jiný, to vím a schvaluji, dokonce jsem i pro, nenutit je ten les po kácení uklízet a nechat to přirozené obnově, maximálně při velkém tlaku vysoké tu vykácenou část oplotit, aby to nepožrali. Nucenou výsadbu sem tam také provázelo vymýcení, rozšmelcování pařezů, rozřezání půdy a zasazení stromků nejlevnějších dostupných, které uschly za tři dva jedna, kdy takové aktivity končily tak akorát splachem půdy do nenávratna. Přirozená sukcese, kdy již příští rok je na místě neprostupné bejlí, mě nijak neobtěžuje.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 19.08.2026, 07:38:00
No jenže účinnost větrníků mimo mořské pobřeží je tak mizivá, že jako zdroj energie jsou skoro k ničemu. Rozhodně by byla lidem víc k užitku ta půda než ten větrník, který na ní stojí. Když k tomu přidáme, že jak větrníky tak soláry nás činí závislými na Číně, tak je fakt ta jejich masivní výstavba do budoucna prostě jen drahý průser a další generace jen budou každých 20 let řešit kam s těma desetitisícema větrníků a panelů, protože jako recyklace je jen na papíře, v reálu se skoro neděje a vzhledem k nákladům nejspíš nikdy dít nebude .
Jakože chápu, že spotřeba energie spíš poroste a je potřeba něco dělat, ale tohle je ve všech směrech špatná cesta.
Někdo s těmi větrníky má dobré zkušenosti, tenkrát ty slavné Jindřichovice, taky jsem se na to byla podívat asi pět let po dostavbě, a teď si odhlasovali občané tam pokračování a možná ještě výstavbu větších nebo jednoho navíc, nevím, jak to skončilo.
Jenže by to neměli stavět developeři, kterým nesejde na ničem než na prachách, ale měly by si to stavět obce a komunity pro sebe, lidé, kteří k tomu mají vztah… proč si stát neupraví národní podmínky tak, že zvýhodní komunitní energetiku, to nechápu, třeba to ani nejde, o legislativě k tomu jsem si nic nečetla.
Závislí na Číně budeme i bez OZE. Buď budeme závislí napřímo kvůli surovinám a nebo přeneseně přes technologie, které ty suroviny potřebují, to je realita. Čím šikovnější budeme v recyklaci na našem území, tím méně závislí budeme.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 19.08.2026, 11:13:27
Recyklace není nejen na našem území, ale ani jinde. Jaká cesta je správná nevím, ale jiná, momentálně třeba jaderky, ale jistě kdyby se úsilí a prachy zaměřilo i jinam než na to nové solární a větrné náboženství, tak věřím tomu, že by se na něco přišlo, bohužel mantra vítr a slunce je tak silná, že nikdo už ani jinam nekouká.
Ale jistě, že se prachy sypou i jinam. Obří investice do jaderek u nás třeba. Těch přeměn uhelných zdrojů na paroplyn na mě v poslední době vyskočilo asi pět, všechno spuštění kolem roku 30, to je celkem brzo. Do výzkumu recyklace se také sypou nějaké peníze, konkrétní výsledky nevím, ale občas někde o něco zavadím, naposled nějaké rozpouštění epoxidu na nějakou dále využitelnou (prý) břečku a spalování balzy a recyklaci uhlíkových vláken v nových aplikacích…
Zahrabávání mi také přijde jako odkládání problému a zdroj mikroplastů v prostředí, ale uložit tam ty lopatky do doby, kdy z nich budeme třeba umět tu ropu (teda nějakou výrobně využitelnou břečku) zpátky vyrobit mi přijde pořád lepší než ten vítr nevyužít.
Pokud budeme používat k výrobě elektřiny z větru jiné způsoby, třeba ty vibrace nebo nelopatkové systémy, určitě tam budou také plasty nebo polymery, se kterými se budeme muset vyrovnat, stejně jako kotvení těch systémů bude jistě betonovými základy, tomu se nevyhneme. Vlastně jakákoli výroba elektřiny bude nejspíš provázena betonováním v zemi…
Já bych byla moc moc pro využití vody, ale v současné situaci vůbec nevím, jak bychom to udělali, asi nemůžeme zastavět generátory většinu toků a budovat přečerpávačky je zase obří (betonový) zásah do krajiny, navíc když naše zdroje vody jsou do budoucna značně nejisté…
Geotermál u nás snad vůbec nejde aplikovat nějak ekonomicky významně.
Ještě jsem něco zapomněla? Pak mě už jen napadá nahnat křečky do koleček a ke kolečkům připojit dynamo…
Jsem pro, aby OZE co nejméně vadily přírodě i civilizaci, ale přírodní zdroje to stát bude, rozvoj civilizace vždycky stojí přírodní zdroje. Můžeme pracovat na tom, aby se ty zdroje získávaly co nejšetrněji, a kdo jiný, než pošahaná EU, která zakazuje dovážet palmáč a kafe z (papírově) neudržitelných plantáží, by to už měl řešit. Žijeme ještě v části civilizace, která se na své náklady chová řekněme nejslušněji…
Tak například tady, kde máme mít větráky úplně nanic, ještě pořád stojí fabriky, které k výrobě elektřiny používaly řeku - Jizeru. Jsou tu turbíny, fungovalo to kolik let? Mraky. Jizeru si vyschnutou nepamatuji. Ale tak já sem mladá… A ta fabrika ale není jedna, v kraji, ve vsi máme funkční, vedle taky, kus dál je samotná elektrárna - Spálov. Akorát teda sem neslyšela o dotacích na vodní eletryku, no…
Turbíny jsou i pro nízký průtok, možnosti jsou. Pro koho jsou ale zajímavé, že jo.
se zeptejte gůgla, je to pravda “Přímo v Semilech a jejich bezprostředním okolí vyrobí zdejší malé vodní elektrárny (MVE) na řece Jizeře dohromady průměrně přes 14 milionů kWh (14 GWh) elektřiny ročně, což spolehlivě pokryje spotřebu pro více než 4 000 domácností.
Výroba se dělí mezi tři hlavní vodní díla: 1. MVE Spálov (Podspálov u Semil)Tato ikonická secesní elektrárna z roku 1921 je zdaleka největším producentem v lokalitě. Po modernizaci dosahuje její instalovaný výkon 2,4 MW. Průměrná roční výroba: přibližně 10 000 000 kWh (10 GWh). Zásobování: pokryje spotřebu zhruba 2 800 domácností.”……
My, co jsme ta nejstrašnější neekologická generace, která jedla hovězí a považte,krmila jím i děti, to je tu nejekologičtější generaci… Tak my jsme, představte si tu hrůzu, měli hlavní ekologické heslo : nejvíce ekologická je ta elektřina, která se nevyrobí !
