Odpověď na příspěvek uživatele šavlozubka z 29.07.2026, 23:40:14
Máte velkou pravdu, ono to pojmenování té jinakosti je často klíčové a hlavně maskovat umí i zvířata. Měli jsme psycho kocoura( většinou zlatý, ale občas zabíjel a to i mou maličkost a já pak léčila otravy krve), zjistily se změny na mozku a naučili jsme se spolu žít , teď máme autistu Kejnýho(toto je laická diagnóza), přesné rituály a brácha mu zjednodušují bytí a dceru se spoustou divergencí(asi proto, že ji 3 hodiny dusili při porodu) , k pojmenování jsme se vlastně dostali jen částečně, vzdala jsem to v jejich 6 letech, kdy jsem četla hodnocení psycholožky a vnímala nepravdivé odpovědi malé při jejich soukromé konverzaci a pak se jí ptala proč to dělala, tak mne naprosto odzbrojila její odpověď, “ mámo, ona byla unavená a chtěla to slyšet, tak jsem jí udělala radost”🤣, prostě si ji vodila jak pimprle. Tyto děti jsou extrémně empatické . Takže diagnózu jsme vzdaly a naučily jsme se s tím žít, ikdyž asi to není ideál.
Odpověď na příspěvek uživatele šavlozubka z 29.07.2026, 23:40:14
Mám syna “jen dislektika, disgrafika”. Píšu jen, protože je to vlastně prkotina. Co na tom, že se po něm učitel češtiny “vozí” a nějak tu jeho problémy nepřijímá. Co na tom, že i přes urgenci mé i PPP si vlastně učitelé nakonec dělají co chtějí a co sami uznají za vhodné (neměl by dostávat třeba 5, ale dostává je protože učitel má za to že ho to posiluje😭, aj). Čeká ho poslední rok základní školy, na doporučení paní psycholožky z PPP už se v tom nebudeme “rýpat”, aby se učitele po něm ještě rok nevozili. Ale jak píšu výše je to jen prkotina,jen takový neustálý boj s něčím co nezměníte.
Odpověď na příspěvek uživatele šavlozubka z 29.07.2026, 23:40:14
Fakt většina rodičů neurodivergentích dětí o tu dg nestojí, kvůli nějakému usnadnění.
Možná je to tak. My se setkáváme s rodiči, kteří to chtějí svým dětem ulehčit. Ale ve výsledku je to kontraproduktivní, protože samotné navýšení času nestačí. A dítě je u maturity ve větším stresu, protože je ve třídě samo.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 30.07.2026, 11:41:32
A tohle je přesně ten důvod, proč se nechci vracet do školství. S tím, co řešíme doma za srágory, abychom se s dětmi dostali k péči, kterou potřebují nepotřebuju ještě bojovat s kolegy, kteří žijí v tom, že ADHD, PAS a další dg. jsou jenom výmysl rodičů, co neumí svoje děcka vychovat. Můžeme tu diskutovat o tom jaká podpůrná opatření jsou nebo nejsou efektivní, ale PPP je fakt obvykle napíšou jen tak z plezíru. Když už se teda člověk do tý ppp vůbec dostane, protože to není taky úplná sranda.
Odpověď na příspěvek uživatele šavlozubka z 30.07.2026, 12:25:09
ale PPP je fakt obvykle napíšou jen tak z plezíru
Jen jsem napsala pohled z druhé strany. Kdy je IVP trest pro třídního (zažila jsem třikrát). Protože dítě to chápe tak, že do školy nemusí vůbec. A třídní je pak všemi kolegy bombardován a žádán, aby situaci vyřešil.
A rodič situaci prodlužuje, aby dítko zůstalo v systému, než přestoupí na jinou školu.
Ale jsou i tací, kteří do školy chodí pomalu víc než ti bez speciálních potřeb a studují s vyznamenáním.
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 30.07.2026, 08:08:34
dislektik, disgrafik
Moji kamarádi mají syna.. dnes mu je 34 let. Taky dislektik a disgrafik a na základní škole s tím hodně bojovali. Do školy nosili posudky od psychológa a učitelé to ve své podstatě ignorovali a kluka známkovali jako kdyby tenhle problém neměl. Upřímě jsem si myslela, že dneska už se to posunulo někam jinam, ale koukám, že i po těch letech je to stejný..☹️
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 30.07.2026, 18:10:01
On nějaký posun je, alespoň mezi odborníky. Ale taky záleží na konkrétním člověku. Měli jsme pro nejstaršího syna skvělou psycholožku, ale odešla a na rychlo ho přeřadili k jiné a ta de facto všechno smetla ze stolu a řešila akorát “proč tam vlastně jsme”, PPP mě i po opakovaném kontaktování odbyla, protože řeší odklady a ten my nechceme, a logopedka, co ho má od tří let v péči, tam vidí rysy nejen poruchy pozornosti, ale i PAS, což by chtělo rozklíčovat, ale to je klidně na další roky vyšetření. V září nastupuje do školy a jsem z toho mírně zoufalá, protože nemam v ruce nic a stačí, aby dostal učitelku, která neurodivergence považuje za moderní výmysl línejch rodičů, a to nadšený po vědění lačný pravděpodobně vysoce inteligentní dítě ten zkostnatělej systém úplně zadupe. A bohužel to není zřídkavý. O martyriu, jak dostat neverbální dítě do speciální školky se ani rozepisovat nebudu. Místo pro něj nakonec měli, ale já zestárla tak o deset let, než jsme se nutným kolečkem prokousali. Fakt nechápu, proč by tohle měl někdo podsupovat, když nemusí, a jestli má někdo pocit, že to lidi dělají kvůli módě nebo lenosti, tak pro to zkrátka pochopení nemám. A díky bohu, že se aspoň mezi rodiči to povědomí šíří, protože o kolik by se spoustě lidí naší generace a starší žilo líp, kdyby jako ti “jiní” měli podporu aspoň doma, když už ne v systému.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 30.07.2026, 18:10:01
že i po těch letech je to stejný.
Není. Každý rok obcházejí třídní své kolegy a nechávají si podepsat, že byli seznámeni se speciálními potřebami konkrétních studentů. A pro ty zapomnětlivé je označení v Bakaláři, že má dítko nějaký problém. Protože je jich stále více. Včetně alergií nebo diabetu.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 30.07.2026, 19:27:11
Předpona dys: Řecká předpona dys- označuje něco negativního, zhoršení nebo poruchu: dysfunkce (porušená činnost), dyslexie (narušení schopnosti číst). S předponou dys- se píší především odborné lékařské nebo psychologické termíny.
Moji kamarádi mají syna.. dnes mu je 34 let. Taky dislektik a disgrafik a na základní škole s tím hodně bojovali. Do školy nosili posudky od psychológa a učitelé to ve své podstatě ignorovali a kluka známkovali jako kdyby tenhle problém neměl. Upřímě jsem si myslela, že dneska už se to posunulo někam jinam, ale koukám, že i po těch letech je to stejný..☹️
Měla jsem se synem to samé. Letos mu bude 38. Posudky nejen z poradny, ale i od psychiatričky, kam jsme pravidelně docházeli pro léky ( učivky a zlobivky aneb tiapridal a nootropil), podle tří psychologů kluk nadprůměrně inteligentní, ADHD, dysortografie, hyperaktivita. Učitelé vše ignorovali a zkoušeli stejně jako ostatní děti. Ze základy odcházel s tím, že je stejně blbej tak proč by se učil ( práce učitelek ze základky ). Naštěstí na učilišti chytil druhej dech, dodělal si maturitu, pak se dostal na FAO do Písku, udělal Dis a poslali ho rovnou do třetího ročníku na Bca. Prostě byl najednou tak chytrej, že přeskočil dva roky a šel rovnou do posledního ročníku. Přemlouvali ho aby přestoupil na režii, ale on chtěl zůstat na kameře. No ale to ADHD se ho pořád drží, má furt blbý nápady, jako teď v tý Kanadě hledají claim na pronájem a chtěj sami těžit zlato……
Odpověď na příspěvek uživatele Dublinbarzoj z 30.07.2026, 08:03:50
…mám vnuka epi, takže v důdledku tihi ADHD, dys…má skvělou pani učitelku od první třídy, na vysvědčení dostává jedničky a dvojky, zbytek slovní hodnocení, rodiče se mu věnují seč můžou, ale je to s ním občas opravdu těžké… ale je manuálně šikovný a je to velký čtenář a miluje zvířata…
Manžel viděl dokument o ADHD a uvědomil si, že ho mám taky. Ve škole jsem s tím samozřejmě měla problémy. Neučila jsem se, vše jsem pochytila v hodinách, pokud jsem udržela pozornost. Moje třídní, když mě vyvolala na čtení, rovnou řekla stranu, kde skončili, protože to věděla , že už dávno čtu někde jinde. Nejvíc mě překvapila vždy hrozně přísná fyzikářka, ta pro pětku nešla daleko, ale když mě vyvolala a já se probrala ze sna, tak jen řekla, co po mě chce do příští hodiny. Dcera má zřejmě podobné problémy, navíc ve stresu zpomalí, učitelka chvíli jí dávala víc času, ale už to prý nedělá, tak taky budeme muset do PPP. Tak uvidíme, co z toho vyplyne.