Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je velký druh hrabavého ptáka z čeledi bažantovití (Phasianidae), který je rozšířen v Eurasii od španělských Pyrenejí po východní Sibiř. Druh obývá starší jehličnaté a smíšené lesy různých nadmořských výšek. Škoda, že není tento druh rozšíře, byl by ozdobou každé přírody.
Zabydlené oblasti a úprk.
Anonymní:Zabydlené oblasti a úprk.
Ten jeden se myslím zabránil, toho druhého zachytila drápem a za nohu do zubů a posledního vzala do tlamy spolu s tím chyceným. Jestli dobře vidím v čase 1:47.
Naši ptáci odletěli, ale třeba se můžeme těšit na hosty ze severu. U nás tedy ne, letos nejsou jabka. Před lety přiletěli, hejno na obloze vypadalo jako hejno špačků. Tou dobou? Docela mě to vyvedlo z míry. A pak posedali do jabloní.
A ještě jedna vtipná fotka z archivu.
Mohla by se nazvat : čumím, čumíš, čumíme 🙂
( je to u bráchy )
Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je velký druh dravce z čeledi jestřábovitých patřící k největším žijícím orlům vůbec. Sám ve svém okolí pozorují orly mořské pravidelně. Sedají na polích nebo krouží ve velkých výškách kde je často doprovází káně lesní, které na orly útočí. Ten rozdíl ve velikosti letícího orla a káně je opravdu markantní.
Vraždit:Výprava za orlem mořským. Určitě stojí za shlédnutí. 👍
Pěkné pták
Dneska se zaměříme na středně velkého pěvce - ťuhýka šedého. Hlavně proto, že při včerejší procházce jsem na něj narazil. V České republice hnízdí roztroušeně a nehojně v nižších až středních polohách po celém území, chybí ve vysokých horách. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 1000–2000 párů. Zvláště chráněný jako ohrožený druh.[5] U nás hnízdící ptáci přilétají během dubna, odlétají v září až říjnu – táhnou na Balkánský a Apeninský poloostrov. V hnízdní době ptáci vyhledávají otevřenou krajinu s pastvinami a loukami, nezřídka vlhkými, a s rozptýlenou zelení (remízky, skupiny keřů a stromů). V zimě se u nás pravidelně objevují ptáci ze severovýchodní Evropy.
A pokračujeme s pěnicemi.
Nyní je na řadě pěnice pokřovní (Sylvia curruca). jde o naši nejmenší pěnici, hojně se u nás vyskytující. Jako většina pěnic obývá křoviny, kde se skrývá a prozradí ji často jen její hlas. Je poměrně plachá a mezi větvemi se tato malá pěnice pohybuje velmi mrštně, takže málokdy spatříme Ozývá se typickým tlukotem, varování připomíná ťukání dvou oblázků o see.. Je hmyzožravá, ale živí se také plody. Je tažná, zimuje v západní Africe a jižní Asii. Přilétá v dubnu.
Zatím stále vynecháváte budníčka, který svým cilp calp přivádí jaro🙂
Vlaštovička:A pokračujeme s pěnicemi.
Nyní je na řadě pěnice pokřovní (Sylvia curruca). jde o naši nejmenší pěnici, hojně se u nás vyskytující. Jako většina pěnic obývá křoviny, kde se skrývá a prozradí ji často jen její hlas. Je poměrně plachá a mezi větvemi se tato malá pěnice pohybuje velmi mrštně, takže málokdy spatříme Ozývá se typickým tlukotem, varování připomíná ťukání dvou oblázků o see.. Je hmyzožravá, ale živí se také plody. Je tažná, zimuje v západní Africe a jižní Asii. Přilétá v dubnu.
Podobná pěnice malá je velká rarita ale může se poštěstit. Má rezavý ocas bíle lemovaný a světlejší hnědé zbarvení oproti pěnici pokřovní.
Je libo budníček? Proč ne, budníček menší je velmi malý pták dorůstající sotva 10–12 cm. Hmotnost samce se pohybuje v rozmezí 7–8 g, samice mezi 6–7 g. Svrchu je jednolitě hnědozelený a zespodu špinavě bílý se žlutavým nebo béžovým odstínem na hrdle a hrudi. V České republice hnízdí početně na celém území, od nížin až do 1420 m n. m. Celková početnost se v posledních desetiletích pomalu zvyšuje; v letech 1985–89 byla odhadována na 800 000–1,6 milionu párů, v období let 2001–03 na 900 000–1,8 milionu párů. Jarní přílet probíhá od března do dubna, odlet hlavně v průběhu září a října. Několik jedinců na našem území pravidelně zůstává i přes zimu (v letech 1982–85 šlo každoročně o 40–60 ptáků)
Kulík říční🥰
Děkuji, mám ho ráda, že je tak maličký a nenápadný, za to hlasitý 🙂
Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) hnízdí podél vodních ploch. Hnízdo má takové exotické. Moc pěkný druh.
Orionka:Děkuji, mám ho ráda, že je tak maličký a nenápadný, za to hlasitý 🙂
Já taky. Není vidět, ale slyšet ano. A i když to není žádný velký zpěvák, jeho hlas je mi milý.
Malá pěnice, podobná té pokřovní, je pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis). Vyskytuje se na křovinami zarostlých plochách. Hnízdo si staví do 1 m nad zemí. Na takových plochách zdílí hnízdní prostor často s rákosníkem zpěvným. Je ptákem polních cest a její rychlý skřípavý zpěv mnohým z nás evokuje léto, protože ji často přidávána jako kulisa do letních seriálů a filmů. Její zpěv se také v létě často ozývá a to až do poloviny července. Je šedavá s rezavohnědými křídly. Dřívější název je pěnice popelavá. Zimuje v subsaharské Africe, k nám přilétá koncem dubna a začátkem května. Je hmyzožravá, jako většina pěnic. Koncem sezóny přijímá i dužnaté plody.
Je to má nejoblíbenější pěnice a jsem ráda, že u nás stále ještě hnízdí.
Varování by se dalo přepsat asi jako “huiť-huiť”. Samec zpívá z vyvýšených míst. Při zpěvu často vyletuje do vzduchu. Při pozorování je poměrně plachá a při prvním vyrušení téměř okamžitě začne varovat a mizí v nejbližším keři. Při hnízdění je velmi háklivá na vyrušení, jako většina pěnic.
https://www.nasiptaci.info/zvuky-ptaku/
Tady je i varování a vábení.
Sokol stěhovavý - před rokem 1950 byla populace sokolů v tehdejším Československu poměrně silná. Jeho rozšíření bylo limitováno pouze výskytem vhodných hnízdišť. K prudkému úbytku došlo kvůli zmíněnému nadměrnému používání pesticidů a v 70. letech 20. století nebylo při ornitologickém mapování zaznamenáno žádné hnízdění. Stav přetrvával do 80. let, kdy se začaly objevovat pokusy o zahnízdění. V letech 2001–2003 byl počet hnízdících sokolů v České republice odhadnut na 20–25 párů (v ČR druh kriticky ohrožený). V mnoha případech jde o jedince pocházející z Německa či Rakouska. V současné době je na území ČR kolem 70 hnízdících párů.
V přírodě hnízdí převážně na skalních stěnách. Pokud nemá k dispozici skály, zahnízdí i ve starém hnízdě jiného druhu. Sám hnízdo nestaví, ani neupravuje, na skále mnohdy hnízdí přímo na holém podkladu. Byla zaznamenána i hnízda na zemi. Oblíbil si lidské stavby a často hnízdí ve zříceninách hradů nebo na různých věžích. Přesto na rozdíl od poštolky nehnízdí příliš často ve velkých městech. Na hnízdo se pravidelně vrací nebo hnízdí aspoň poblíž původního hnízda.
Sokol stěhovavý hnízdí snad skoro pravidelně na Býčí skále v Mor. krásu. Viděla jsem tam, jak mladí vylétli z hnízda a kroužili s křikem nad skálou, hezká podívaná.