Vraždit:Žluva hajní (Oriolus oriolus), jediný zástupce čeledi žluvovitých. Její zpěv typický pro listnaté lesy a sady i charakteristické výrazné zbarvení samců ji v našich končinách činí nezaměnitelnou.
Žluvu jsem taky nikdy neviděl, ale znám její hlas. Říká se, že její popěvek je “pojď na pivo”. 🍺 🍻
Jo, na ty zvuky se těším.
Pěnkava jikavec je velká stejně jako její hojnější příbuzná pěnkava obecná. Na území České republiky nehnízdí, ale pravidelně tu zimuje v počtu 200 000–400 000 jedinců, ovšem stavy viditelně kolísají. Zdržuje se tu od září do dubna. Živí se drobným hmyzem a jinými bezobratlými živočichy, přes zimu vyhledává především semena různých bylin a stromů (zvláště pak bukvice). Potravu hledá na zemi, kde chodí a poskakuje.
Rustica:Pěnkava jikavec je velká stejně jako její hojnější příbuzná pěnkava obecná. Na území České republiky nehnízdí, ale pravidelně tu zimuje v počtu 200 000–400 000 jedinců, ovšem stavy viditelně kolísají. Zdržuje se tu od září do dubna. Živí se drobným hmyzem a jinými bezobratlými živočichy, přes zimu vyhledává především semena různých bylin a stromů (zvláště pak bukvice). Potravu hledá na zemi, kde chodí a poskakuje.
Taková severská verze pěnkavy obecné, se kterou jsou si tak příbuzné, že se v místě překryvu hnízdišť snadno kříží.🤗
Strnad viniční - hnízdí na strmých kamenitých svazích nad horní hranicí lesa, občas také na pobřeží moře. V zimě sestupuje do nižších poloh. Vzácně zaletuje také do České republiky, kde byl dosud zjištěn devětkrát, naposledy v květnu 1985 u Mikulova ve vinařské oblasti.
Cistovník rákosníkový (Cisticola juncidis) je malý pěvec z čeledi cistovníkovití. Tento druh je polygynní, samec hnízdí obvykle přinejmenším se dvěma samicemi, zaznamenán byl i případ hnízdění s 11 samicemi. Hnízdo staví 2–3 dny pouze samec a za jednu sezónu jich dokáže v extrémních případech postavit až 20.
Do vnitrozemské střední Evropy zaletuje jen zcela výjimečně a v České republice nebyl doposud nikdy zaznamenán.
Vrabci tu ešče nebyli.
Dosahují délky 12,5 - 14,5 cm a váhy 23 g. Vrabec polní má kaštanově hnědý vršek hlavy s černou půlměsíčitou skvrnou na bílých tvářích. Hnízdí v dutinách stromů a je obvykle mimo městské oblasti. Populace tohoto druhu se mírně snižují, s celkovým odhadem více než 26 milionů párů v Evropě.
Tak dnes na Otavě první párek hoholů severních….
a ledňáček na obvyklém místě 😉
Anonymní:Vrabci tu ešče nebyli.
Dosahují délky 12,5 - 14,5 cm a váhy 23 g. Vrabec polní má kaštanově hnědý vršek hlavy s černou půlměsíčitou skvrnou na bílých tvářích. Hnízdí v dutinách stromů a je obvykle mimo městské oblasti. Populace tohoto druhu se mírně snižují, s celkovým odhadem více než 26 milionů párů v Evropě.
Vidíte, to já mám, čistě subjektivní, pocit, že ubývá těch domácích. Podle pozorování.
lupus4:Tak dnes na Otavě první párek hoholů severních….
a ledňáček na obvyklém místě 😉
Tak to máte docela štěstí, podle pozorovacích údajů u nás ročně hnízdí přibližně pouze 60–90 párů a přezimuje zhruba 500–1000 jedinců.
Jinak vrabců obecných opravdu ubývá, i když ten trend se poslední roky zpomalil, před několika lety byl úbytek razantnější.
Ehm, vrabec obecný? Já myslela, že u nás je domácí a polní. Nebo to mělo být vrabců obecně?
kometa:Ehm, vrabec obecný? Já myslela, že u nás je domácí a polní. Nebo to mělo být vrabců obecně?
To bych tipoval na editor v mobilu. Vrabec domácí (Passer domesticus) a vrabec polní (Passer montanus)… Nevím co je na tom pravdy, ale mezi ornitology amatéry se kdysi používaly názvy - Vrabec domácí (obecný) a polní (úpolník).
Samozřejmě máte pravdu, správně je to vrabec domácí ale druhový název obecný se také občas používá. To nemění nic na faktu že jejich počty dost klesly, poslední roky se snad stavy stabilizují ale že by začaly opět růst to asi pravda nebude.
Vrabec obecný se pro Passer domesticus nikde nepoužívá, je to blbost.
U nás přibývá vrabců polních,domácích je tu jen pár.Polních mám před 3 lety létalo na dvůr 8 a dnes je jich hejno ani je nespočítám.
Tak koukejte, pana ornitologa kterého je to obrázec raději nebudu jmenovat. Vrabec domácí je správné pojmenování ale uvádět v diskuzi vrabec obecný není rozhodně chyba.
Rustica:Dneska se zaměříme na středně velkého pěvce - ťuhýka šedého. Hlavně proto, že při včerejší procházce jsem na něj narazil. V České republice hnízdí roztroušeně a nehojně v nižších až středních polohách po celém území, chybí ve vysokých horách. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 1000–2000 párů. Zvláště chráněný jako ohrožený druh.[5] U nás hnízdící ptáci přilétají během dubna, odlétají v září až říjnu – táhnou na Balkánský a Apeninský poloostrov. V hnízdní době ptáci vyhledávají otevřenou krajinu s pastvinami a loukami, nezřídka vlhkými, a s rozptýlenou zelení (remízky, skupiny keřů a stromů). V zimě se u nás pravidelně objevují ptáci ze severovýchodní Evropy.
"…1000–2000 párů. Zvláště chráněný jako ohrožený druh.[5] U nás hnízdící ptáci přilétají během dubna"
U nás je každoročně na trnkách v remízu. Ale přilétají pravidelně až v polovině května.
Rustica:Tak koukejte, pana ornitologa kterého je to obrázec raději nebudu jmenovat. Vrabec domácí je správné pojmenování ale uvádět v diskuzi vrabec obecný není rozhodně chyba.
Zdroj byste měl citovat. Podle všeho tenhle ani není relevantní. To označení se už 100 let nepoužívá, takže to je chyba, zbytečně zavádějící.
Martin na bílém koni už sice přijel ale dnešní pěvec nám ho ještě trochu připomene - sněhule severní. Dorůstá délky asi 15–18 cm s rozpětím křídel něco přes 30 cm. Ve všech šatech má nápadná velká bílá pole v křídle, která kontrastují s černými letkami.
V ČR pravidelně přezimuje v proměnlivém počtu poddruh P. n. nivalis. Někdy se vyskytují jednotliví jedinci, ale často se zdržuje ve skupinkách nebo hejnech v zemědělských oblastech a na vřesovištích.
Přecházíme na méně známé ale také krásné druhy. Jespák písečný (Calidris alba) je středně velký druh jespáka z podřádu bahňáků. Má krátký, dosti silný zobák. Ve svatebním šatu má výrazně skvrnitá pera hřbetu a krovek, hruď je rezavá nebo šedá s černým skvrněním. Na tahu a v zimě se zdržuje v početných hejnech na plážích na okraji vodní hladiny. Vzácně zaletuje také do vnitrozemí.