Jasně malej pes “neublíží”. Kamarádovi v Praze na zastávce pidipinč cvaknul achilovku. Kamarád byl sprinter v tréninku. Sezónu měl v háji. Panička konstatovala " to nic, Žoliček se je leknul.
Malej pes neublíží… ale nasírá velkého dnes a denně ječením a obíháním při každém potkání, kdy jde velký klidně na vodítku… A jakmile velký otočí po malém hlavu a udělá krok směrem k němu, malý uteče s pištěním k pánečkovi, který z toho má legraci. Když malý zjistí, že velký po něm nejde, tak ho začne zase s ječením obíhat… Já sama bych toho malého ráda zakousla. A velký pes má zůstat v klidu a nechat si to líbit. Divím se, že malý ještě žije…
Myslím, že by měl zakročit majitel velkého psa. Jestli je to opakovaně, jednou by měl majitele varovat a pak toho prcka nakopnout-nemusi ho prokopnout, stačí odhodit nártem dostatečně daleko. Takovou lehkou přihrávku směrem k majiteli. Nejlepší je, když u toho majitel ještě obdivné ječí “on se nebojí, to je statečný pejsek”. Jak k tomu ten velký přijde? “Paničko, ty to tak necháš?”
Orionka:Myslím, že by měl zakročit majitel velkého psa. Jestli je to opakovaně, jednou by měl majitele varovat a pak toho prcka nakopnout-nemusi ho prokopnout, stačí odhodit nártem dostatečně daleko. Takovou lehkou přihrávku směrem k majiteli. Nejlepší je, když u toho majitel ještě obdivné ječí “on se nebojí, to je statečný pejsek”. Jak k tomu ten velký přijde? “Paničko, ty to tak necháš?”
Dodám: Protože ten velký pes moc dobře chápe, ještě ke všemu obtěžování, ten výsměch a jednou je sežere oba.
Doron:Teda, to je naprostá a čirá hrůza a tím stafordem..😔
Megí, nedokázala byste ještě vyšpiónit, jak byl starej? Vy jste úplnej detektiv… Megí, nejste vlastně detektiv?!?!?😅
Strašně by mě zajímalo, co se stalo..
Moje fantazie je, že možná nějak blbě cvičili obrany..
No, zajímavá teorie. Tohle mi řekl ten od Staffordi a spol. Ať lidé s těmito psy nedělají obrany. To je nesmysl podle mě. Jsem říkala, že jsem se nesetkala s tím, že by stafford skočil po člověku, a ještě do obličeje, že je mi to divné, takže asi nemoc.
A on že to neznám, protože neznám… že toho má na dvoře od lidí furt… ale já myslela papírové; fakt staffordy.
Aj kdyby se učili, já nevím jak, učí se na rukáv, někteří psi ani po člověku neskočí, když nemá rukáv, nebo že by nějaký ringo todle? Ale jak to naučím psa, který na člověka neotevře hubu?
I když se najde týraný pes nebo pes vyhozený, že už nestačil na zápasy, ten pes prostě po lidech nejde.
Je to zvláštní.
Bych se jich chtěla zeptat, ale teď asi není vhodná doba… majitelku ošetřili ambulantně (píší o tom rakouské noviny, žádná detektivní práce, jen jsem vzala fotografii a našla podle ní dvě chovky).
Sakra, to je ale záhada.
Toto je on, skoro 3 a půl roku, hotový pes.
Možná že takoví byli a dnes už je to jen mýtus. Psala jsem kousek dřív,.jak na mě dorážel, pěkně otevíral hubu, necelý metr od mých kolen. A to jsem ani neběžela, ani nekřičela….nehlučela, neposkakovala. Ležel v louce a tak na 50 m proti mně vypálil. Fakt je, že neskočil, ale hubu si otvíral fest.
Jenže trefit malý obíhající satelit, zvlášť se svým velkým na vodítku, to není tak snadné. Já tohle zažívala v Praze, kdy jsem měla velkého psa. On malé pejsky měl rád, ale tyhle malé rychle se pohybující štěkající hromádky nervů, přišlo mi to nebezpečné. Navíc jsem měla ještě druhého psa, tedy fenu, často na volno, ta si psů nevšímala vůbec. Ale jak se zvedly emoce, protože malý hysterický pes, já a moje emoce, velký pes, který se chtěl jít kamarádit… Třaskavá kombinace, kdy selhat mohl jakýkoliv z článků - já ve snaze psa odsunout bych mohla kopnout víc, než jsem chtěla, stačí se blbě trefit, psice, která by měla dost štěkání, velký pes, který by se v rámci točení na místě dostal k hysterickému prckovi příliš blízko a položil na něj nohu/malý pes by ho kousl do čumáku, ocasu (stalo se, skončilo to amputací cca 10 cm kusu ocasu). Neměla jsem ty situace ráda. Jedny konkrétní yorky náš obr přímo nenáviděl, právě proto, že vždy na volno, vždy kolem nás kroužili ve strategické vzdálenosti moc daleko na odkopnutí. A on nemohl, nesměl udělat nic.
megi-the-pes:No, zajímavá teorie. Tohle mi řekl ten od Staffordi a spol. Ať lidé s těmito psy nedělají obrany. To je nesmysl podle mě. Jsem říkala, že jsem se nesetkala s tím, že by stafford skočil po člověku, a ještě do obličeje, že je mi to divné, takže asi nemoc.
A on že to neznám, protože neznám… že toho má na dvoře od lidí furt… ale já myslela papírové; fakt staffordy.Aj kdyby se učili, já nevím jak, učí se na rukáv, někteří psi ani po člověku neskočí, když nemá rukáv, nebo že by nějaký ringo todle? Ale jak to naučím psa, který na člověka neotevře hubu?
I když se najde týraný pes nebo pes vyhozený, že už nestačil na zápasy, ten pes prostě po lidech nejde.
Je to zvláštní.
Bych se jich chtěla zeptat, ale teď asi není vhodná doba… majitelku ošetřili ambulantně (píší o tom rakouské noviny, žádná detektivní práce, jen jsem vzala fotografii a našla podle ní dvě chovky).Sakra, to je ale záhada.
Toto je on, skoro 3 a půl roku, hotový pes.
I když se najde týraný pes nebo pes vyhozený, že už nestačil na zápasy, ten pes prostě po lidech nejde.
No já mám obecně pocit, že při psích zápasech se prostě vyřazovali psi, kteří by kousli člověka. Že bylo potřeba psi po zápase tak nějak posbírat, někdy možná i zápas odtrhnutím ukončit. No prostě, že nebylo žádoucí, aby pes v aréně v jakékoliv situaci kousnul do člověka, co by na něj sáhnul…..ale možná, že to tak není, že to je jen jedna paní povídala.
Nicméně si myslím, že selekcí se psi, kteří by byli agresivní na člověka, vyřazovali.
No ale teď je spousta kříženců. Navíc už asi ani ta selekce na agresivitu na člověka nebude tak dokonalá.
Lidi se bull psů bojí, o tom žádná. Jednou je to bojové plémě a vypadá navíc drsně. Navíc mi někdy přijde…čistě teoreticky…že si někteří majitelé honí na takových plemenech triko. Mají psa drsňáka a tak bacha na mě nebo ti můj pitbul ukousne zadel. A já si říkám, jak je to možné, vždyť tito psi by měli být k lidem sluníčkáři a když ne sluníčkáři, tak ale žádné krvelačné bestie.
Je to smutný, myslím, že pro spoustu lidí jsou tato plemena ideální. A tito lidé se chovají zodpovědně. Ale vždycky se prostě najde nějaký debul s nějakým bull psem, který asi ani nemá PP, takže bůhví, co se kde s čím sprsklo…teď myslím hlavně povahově…jeho pes někomu ublíží a je z toho hon na čarodějnice.
A mohla bych si říct…a co…bull psa nechci a nikdy mít nebudu, tak ať si je klíďo zakážou…ale kam až to dojde…nejdřív bull psi a pak …no a pak mi nakonec zakážou mojí hodnou Ginušku, neboť je to pastevec a jako pastevec je nebezpečná.
Prostě ať nezakazujou nějaký psí plemena, ale ať pořádně potrestají majitele psa.
Ty jo, opravdu hotovej pes.., říkala jsem si, jestli nebyl třeba nebyl ve výcviku a nějak se nepřetočil..
Naučit se to dát snadno a kouše se nejen na rukáv, taky na ringo, manžetu, učí se i vytloukání košíkem ( úder do obličeje), různý věci.
Ale i při “ obyčejné” obraně se tabu prolomí lehce. Když to páníček chce, tak vyhovím a moc mě to baví…
Gučák má jednoho lidskýho kámoše, mladýho kluka, se kterým hrajou drsnou bojovou hru , spousta řevu, vrčení, vysokých výskoků mířeným právě na hlavu, nebo nižších mířených na rozkrok, má to vyloženě v krvi. Akorát, že ty útoky jsou symbolický (i když vypadají děsivě) a když se řekne “Au” v setině vteřiny se uklidní.
A děláme občas se psy takový sranda obrany, jen pro pobavení, a na to, co převádí Gučák, který začal v osmi letech ,jen aby mu to nebylo líto, náš trenér docela čumí.. Přitom Gučánek, miláček žen, dětí a koťátek..On to má v hlavě úplně srovnaný, ale každej mít nemusí …
Já přidám letitou historku. To je snad 30 let zpět. My vždy mívali Fločky a vždy to byli moji chalupoví víkenďáci. A vždy takoví menší střeďáci, řekněme +- kolem 15 - 17 kg. No a ten tehdejší Floček měl nepřítele, špice - také to byl chalupový pes, o pár baráků dál. Floček lehával před vraty chalupy a tady ten hajzlík jej prostě chodil provokovat. No samozřejmě to dopadlo jednou dost šílenou rvačkou. Já tehdy úplně a totálně nezkušená, naši jakbysmet a majitel špice ten byl úplný trotl. Naštěstí se seběhli sousedi a někdo Fločka vyzdvihl a ten špicí hajzlík na něm visel zakousnutej. Až pak kdosi dotáhl hadici, dostali oba ledovou sprchu a to pomohlo. Jenže to je samozřejmě jen řešení pro určité konkrétní situace, které by de fakto neměly vůbec nastat.
megi-the-pes:No, zajímavá teorie. Tohle mi řekl ten od Staffordi a spol. Ať lidé s těmito psy nedělají obrany. To je nesmysl podle mě. Jsem říkala, že jsem se nesetkala s tím, že by stafford skočil po člověku, a ještě do obličeje, že je mi to divné, takže asi nemoc.
A on že to neznám, protože neznám… že toho má na dvoře od lidí furt… ale já myslela papírové; fakt staffordy.Aj kdyby se učili, já nevím jak, učí se na rukáv, někteří psi ani po člověku neskočí, když nemá rukáv, nebo že by nějaký ringo todle? Ale jak to naučím psa, který na člověka neotevře hubu?
I když se najde týraný pes nebo pes vyhozený, že už nestačil na zápasy, ten pes prostě po lidech nejde.
Je to zvláštní.
Bych se jich chtěla zeptat, ale teď asi není vhodná doba… majitelku ošetřili ambulantně (píší o tom rakouské noviny, žádná detektivní práce, jen jsem vzala fotografii a našla podle ní dvě chovky).Sakra, to je ale záhada.
Toto je on, skoro 3 a půl roku, hotový pes.
Může to být vůně, zvuk, co my neslyšíme, jsou teď moderní ty vajgly v uších, náhlá bolest u psa, osvícení sluncem, je teď nízko…spouštěč může být cokoliv.
megi-the-pes:A to byl kluk?
Já su z té moderní doby vedle. Kdysi se říkalo, že pes nenapadne fenu, do určitého věku se nenapadají štěkanátka… a mně to tak přijde normální. Ale dnes to není normální. Máme miliony psů v hrozně malém prostoru, a navíc je mezi námi děsivě moc blbechecků.
Tak to netuším, zda to byl kluk nebo děvče. Nicméně mě překvapilo, že měli ty lidi tak velké díry v plotě, že jejich pes v pohodě vystrčil hlavu ven. Jít tam york nebo něco malýho, tak si ho vtáhně dovnitř a nenaděláte nic a nakonec vám ten majitel ještě řekne, že ten váš pes tam něměl lízt.
Jinak právě na procházkách jsem v poslední době potkala už několik psů, které vedly ženy a ti z toho setkání udělaly událost. Jak mě uviděly, šly se psem na stranu a celou dobu stály a hleděly, jak se blížíme, pes samozřejmě celou dobu neměl nic jiného na práci než sledovat, jak se blížíme a pak samozřejmě startoval a ony zapřené patami držely. Už se mi i stalo, že jsem stejného psa potkala s chlapem a ten psa prostě chytne pevněji za vodítko, vede ho a pes jen hází po nás očkem, ale celé to proběhně bez potíží.
Tohle “zamrznutí”je velmi častý fenomén. Vídám u žen i u mužů. Bohužel takhle přiblble zůstanou stát i když jejich pes k nám přiběhne a třeba obtěžuje. Jen tak bezmocně něco hýkájí z velké dálky, prostě se bojí.
Tuhle mě rozčílil chlapík s čévéčkem, pes na vodítku se k nám rozběhnul a chlapík v předklonu za ním, jak hadrovej paňáca. Přitom urostelej člověk. Na otázku jestli se pes pere mi alespoň dokázal v běhu odpověď, že někdy ano🤣.
Ošklivým hlasem jsem na něj zařvala že je doprdele chlap, tak snad dokáže udržet psa a ať se okamžitě narovná a zapře. Byla to asi jemná duše, tak se leknul a poslechnul, takže to dobře dopadlo.
“Tohle “zamrznutí”je velmi častý fenomén. Vídám u žen i u mužů. Bohužel takhle přiblble zůstanou stát i když jejich pes k nám přiběhne a třeba obtěžuje. Jen tak bezmocně něco hýkájí z velké dálky, prostě se bojí.”
možná, že v této množině budou i majitelé, kteří ví, že když se přiblíží, jejich pes může až zaútočit. Ono to i tak totiž funguje.
Trickyvoo:Jinak právě na procházkách jsem v poslední době potkala už několik psů, které vedly ženy a ti z toho setkání udělaly událost. Jak mě uviděly, šly se psem na stranu a celou dobu stály a hleděly, jak se blížíme, pes samozřejmě celou dobu neměl nic jiného na práci než sledovat, jak se blížíme a pak samozřejmě startoval a ony zapřené patami držely. Už se mi i stalo, že jsem stejného psa potkala s chlapem a ten psa prostě chytne pevněji za vodítko, vede ho a pes jen hází po nás očkem, ale celé to proběhně bez potíží.
Jo tak přesně proto …šly se psem na stranu a celou dobu stály a hleděly, jak se blížíme, pes samozřejmě celou dobu neměl nic jiného na práci než sledovat, jak se blížíme a pak samozřejmě startoval a ony zapřené patami držely …u Giny teda vystartovat v dobrém slova smyslu jakože juchůůů, jdu se kamarádit….tak přesně proto, jsem u pubescentní Giny (teda i dneska to někdy udělám, když mi přijde Gina hodně zaměřená na blížícího se psa a hodně natěšená) praktikovala otočku a šly jsme stejným směrem jako pes…nechaly jsme ho předejít a pak jsme udělaly otočku zpátky naším směrem. Určitě to šlo ukočírovat líp, než když jsou psi tváří v tvář.
😲😲
To bude asi malý možství majitelů, ne?
Taky mám tu zkušenost, že na psa volaj z deseti, patnácti metrů - x krát, než to vzdají a jdou si pro něj, pak už jen zbývá, abychom se tam točili, jak kohouti na báni.
No a taky se bojí konfrontace, ono je snažší z tý situace odejít na dálku, když se teda stane, že se jim to jejich štěstí vrátí.
Uvědomělej majitel s člověkem komunikuje, vysvětlí, nenechá vás v tom koupat.
To si teda myslím z lidskýho hlediska, ze psího mám prd zkušenosti. Ale zas potkaváme různý typy.
Hodně lidí zůstává se psem stát, protože tento nesmysl někdo hlásá na netu nebo v tv. Dosti rozšířené to je.
Já jim říkám - jděte, nestůjte! Řekněte tomu psovi něco, ať něco dělá, rozběhněte se, ať nestojí a nečumí, jenom se celej vaří, co po něm chcete?!
Doron 😀 😀 😀 Přesně. Musíte zvýšit hlas, oni pak poslechnou.
Pokud proti sobě psi stojí, kvůli nám blbým často i čelem, je to útok.
No a když svého psa neudržím, nedokážu naučit jít u nohy a dívat se na mě nebo kousat hračku, tak zůstanu doma, ne?
Megy má nařízeno hlídat míček (nekousne, i kdybyste jí ho tahali z tlamy, je to jen úkol, aby myslela na míček a ne na psa) a někdy říkám - je malinkej, jako náš Kocourek, jenom koukej - a jsme v pohodě.
Potkávám lidi s rotvajlerem, psy nemusí, ale poslechne, daj vodítko, sednou a pes žvýká balónek, prožvýkává a my projdem. Poprvé jsem se i ptala, jestli pro ně bude lepší, když to stočíme jinam, prý v pohodě, že jsou tak naučený.