Druhy úlů

No, ono některá včelstva ráda staví dolů. Vezměte si včelaře v úlu Warre, Ti se o to všemožně snaží. Nakonec v klátech taky stavěly vždycky dolů. Stavět nahoru jako v nástavkových úlech je myslím pro včely nepřirozené. Proto třeba dříve kejkle s převěšováním plodu, aby se včely dostaly nahoru do medníku. Co to zkusit nějak využít a medník jim tedy podstavovat, když mají svou hlavu ? Další věc je ovšem manipulace…

Javali:

Děkuji, hezky sepsané rady a pokud nepomohou mě tak někomu jinému, např. Martin měl podobný problém.

Se mnou se netrapte. Medníky jsem původně nasazoval, až bylo plodiště plné na 11 obsedlých rámků mezi 2 uteplivkama. Zkoušel jsem medník i vyvložkovat a dát jen pár rámků. Nic. I tak teplo v mém úle nemá kam utíkat, mám uly precizně vyrobené, 27mm spárovka a v deklu polystyren a nástavek jsem pro jistotu oběl dokola na spáře papirovou páskou, tam by neuniklo teplo ani kdybych rozšířil o 100%, to není úl z předpotopních materiálů, děravejch prken a kusu starý holínky místo stropu🤣 Opravdu to neřešte, já už to taky neřeším, pro moje včely je medník nezajímavá periférie, ale na staré souše jsem je tam nakonec nalákal. Oni totiž nastavkoví včelaři rozchovávaji včelstva co jim donesou med, tedy obsazují nástavky, já zase rozchovávám včelstva co obsazují tlumiče a sousedům bazény (vtípek) 🤣

Nepochopil jste nic. Ale VŮBEC NIC!

Vůbec tu nejde o teplodržnsot nástavků, medníků, nějaké těsnění spár. Proboha to je to tak težké pochopit, že plodiště musí být nahusto obsednuté, těsně na hraně rojové nálady? (a pak může být vč v plechovém sudu!) A to umění včelařit je protstě v tom, umět vystihnout pravý okamžik. Přesně jste prezentoval ten důvpod, proč jsou potíže s následnými úhyny. Podtrhujete včelstva, patrně jste ještě nezažil vč v takové kondici, kdy je možné bez problémů přidat medník.

---------------------

Tom4, doslova mi lezou oči z důlků co jste napsal.

Už jsem toho párkrát využil, když jsem je stěhoval do jiného úlu. Nový korpus se dá dolů hned a do něj stavební rámky, původní horní korpus se zúží uteplivkama tak, že tam zbyde jen třeba 8 rámků a dolů se jim pro jistotu převěsí 1 souše jako takový žebřík a první šablona. A pak už se na ně nesahá, vůbec se ani tímto zákrokem nenaruší jejich život. Včely, zesílí, obsednou všechny horní rámky a pak pokračují dolů, když je matka dole, lze ji tam zajistit mateří mřížkou a staré dílo v původním horním korpusu vytočit jako medník. Pak se na horu posadí nízký nástavek panenských souší a jede se dál. 

A včely pokračují život v novém a přesně podle sebe. 

Včely stávajú tam kde potrebujú a kde je na bunky miesto….odvolávať sa na klát či varre no… 😉 

Pre včely je  ”prirodzené" ukladať zásoby v dosahu chovaného plodu a prebytočné zhromaždené zásoby zasa ukladať nad plod… v tom kláte, varre, či v strome ak sa zaplnia bunky hore zásobami, MUSIA POSTAVIŤ POD NIMI BUNKY V KTORÝCH POTREBUJÚ CHOVAŤ PLOD… to je príčina že stávajú pod plodom, tlačia ich dolu zásoby…keď im včelár pichne medzistenu či prázdny rámik do plodiska vystavia ho rovnako ako v medníku , potrebujú chovať plod, resp potrebujú ukladať zásoby…ak im medzisteny  dá POD PLODISKO tak ho budú stavať ak nebudú v úli iné možnosti (resp. ich včelár “naláka” cez trúd i plod) ..…

Já o voze a vy o koze. Mě nezajímá jakékoli vytáčení medu z rámků, kde bykl jedinkrát plod, v takovém medu je výluh z výkalů plodu. Vývoj se nazastavil, jsme civilizovaní, měli bychom být a přijde den, že prostě med se sra-kama nikdo nekoupí a když tak jenom proletariát. Jakákoli technologie, kde  se vytáčí původně plodové dílo bude minulostí. Tak jako medomet vytlačil lisování medu i s plodem, dovedete si někdo představit co to bylo za hnus a jak to muselo druhý den smrdět? Předkové museli být velmi odolní když tohle jedli. Dnes o tisícileté praxi dávných předků - neskutečně nehygienických prasat, už nikdo nic neví. Jednou budou úplně stejně žasnout potomci když se dozví, že lidi dřív jedli med s výluhem výkalů plodu. Jasně že se i dnes najdou “organičtí” včelaři, polovepři, kteří budou tvrdit, že ve výkalech je spousta léčivých látek, už to někteří tvrdí o výkalech larev zavíječe voskového. Snažil jsem se to eufemisticky náznakově sdělit, dokonce jsem o tom napsal článek a přesto to stále někteří neumí pochopit. OK, včelaři - výkaláři prostě vymřou a budou vytlačení moderním a hygienickým způsobem získávání medu o vyšším stupni jakosti. Dnes to lid ( dříve adorovaný proletariát) - zvětšiny banda primitivů, schopných žrát buřty s 1% masa, hlavně když jsou levné, neumí ocenit. Mě ale lid ve výše uvedeném smyslu jako zákazník vůbec nezajímá.

Takže. Když zakládali Dol 1920 (plus - minus), měli část vč ještě v košnicích a přitom to bylo 60 let po vynálezu rozběrného díla a na svojí dobu nesmírně moderního úlu Langstrothem a hned po něm dalšími. Pozoruhodné je, že i dnes je někdo oslněný úlem Warré. Ten byl vynalezen před více než 100 lety pro negramotné (a proto chudé) francouzské sedláky, neschopné pochopit rozběrné dílo. Negramotný dnes není nikdo, někteří však tupci zůstali a tak se i dnes někteří shlížejí v negramotných primitivech a dělají si a studují systém Warré. Nebo mednou krávu = vrchol včelařiny v černošské Africe. My tu snad máme navíc, nebo asi ne…

Takže milý Javali. Vy používáte velmi primitivní způsob, ještě primitivnější než je převěšování plodu a přiznám se, že jsem to pořád nechápal a nečekal jsem, že vaše odbornost je někde ve čtyřicátých letech 20 století. Kromě toho při vašem způsobu hrozí a myslím, že je u vás běžnou realitou, že než “sleze” vč do spodní bedny a začne tam plodovat a než vyběhne nahoře plod, mezitím je po snůšce a vy toho moc nevytočíte. Takhle včelařit můžou někde, kde mají hlavní snůškou slunečnici v červenci a vše předtím mají jako rozvoj. Vy pak včelaříte aby bylo hezky včeličkám, já včelařím jen tak, aby bylo hezky včelaři a současně přitom včely zůstaly zdravé, vitální, tedy živé. Tvrdím, že úhyny jsou výsledkem pouze toho, co kdo, a JAK se včelami dělal několik měsíců nebo i rok před úhynem.

----------------------------------

Nevyjádřil jsem se jasně, dobře mi tak, pak jsem velmi hloupě očekával odpovědi na otázky, které jsem nepoložil. Na což mě elegantně upozornil pan Goro. Udělám na to nové vlákno. Vysvětlím tam, co v současné včelařině v Evropě chybí a když ne v Evropě, tak u nás jistě a na Slovensku velmi pravděpodobně. Goro má vazby na Dymák, ten snad není závislý na nikom a ničem a tak by mohl on s majitelem časopisu vyjednat o co mi jde a o anktetu se pokusit v Dymáku. Jak píšu, udělám o tom nové vlákno.

No, to je právě ono. Troufnu si tvrdit, že jste duší tohoto fóra, jste vynikající včelař, ale neuznáte, když někdo chce dělat něco jinak, či vyzkoušet jinou metodu..Proto já fandím Javalimu, když to chce zkusit jinak a obdivuji jeho pokus se zděným nástavkem a dnem v kontaktu se zemí…Já včelařím metodikou Blaník, ale vedle si ještě hraju s něčím jiným-horní česno, ozdravný sklípek. Zrovna ten jsem chtěl zavrhnout, protože se mi nezdál jakýkoli rozdíl mezi včelami se sklípkem v úlu, či bez něj. Ovšem nedávno tu proběhl odkaz na příspěvek MUDr.Šumery na YT a ten tu všechny nechal klidnými, bez komentáře a přitom on zrovna něco podobného sklípku zkouší a chválí. 

A já jsem opravdu přesvědčen, že jsou včelstva, která raději staví dolů- nevím proč, ale je to tak. Můžete jim dát NN medník, když na 100% obsazují plodiště a ony to raději vezmou směrem dolů. Je to jedno včelstvo z , nevím, padesáti, ale něco je tam prostě jinak. 

Neříkám, že je dobrý  a neadoruji Warré úl, ale tam se prostě dolů rozšiřuje . No, v ležanu zase dozadu, nebo bokem. A v zemích jižněji od nás, nebo na Ukrajině či dokonce v Polsku jim ležany jdou skvěle. Ale abyste neřekl, nepropaguji ležan, i když si chci zkusit ten na studenou stavbu. Na teplou stavbu se mi neosvědčil.

Mě se ty rady líbí a souhlasím s nimi, ale já takto normálně nevčelařím, něco jsem tím postupem řešil. Opravdu se bavíme každý o něčem jiném, nebo možná neumím česky, reagujete jako by jste moje předešlé 2 přzpěvky buď nečetl a nebo obrátil naruby. 

Ano, máte pravdu v tom, že vše horší, když to umím poznat, posoudit, tedy srovnat s jiným, lepším = tedy jsen to vyzkoušel, jasně sdělím, že je to hloupé to zkoušet. Pořád to píšu dokola. 3x3 je devět a i když by se malému chlapečkovi líbilo,a by to bylo třeba sedm, je to přecxe hezké a pro mnoho lidí šťastné číslo a pořád bude u všeho dělat, že výsledek 3x3 je sedm a zapomene na to, že si jen axiomaticky (romanticky) postuloval sedmičku. A pak se stráááášně diví, když mu všechno další počítání nějak nevychází.

Uvedeným příkladem (snad už 10 x opakovaným) netvrdím, že nefunguje malá násobilka. Jen tvrdím, že u každého příkladu je JEN JEDNO SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ, JEDINÝ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Já chápu liberalizmem pokřivený svět, kdy by lidi chtěli aby byli věci ne podle zákonů fyziky a světa, ale podle jak by se komu víc líbilo. Mě je přece jen spíš bližší exaktní stránka všeho, tudíž i včelařiny. Na zbožná přání mi chybí buňky.

Připomenu výrok nějakého chytrého dávno přede mnou. Tvrdil, že je dobré dělat jen správné věci, ale že největším uměním je rozlišit, co je a co není správné. Já jsem se stokrát přesvědčil, že tohle u včel umím rozlišovat o hodně víc, než většina včelařů. Snažím se jen informovat = varovat ostatní. Když vidím otevřený kanál, snažím se slepé zadržet aby tam nespadli. Že někdo by rád do kanálu spadnul a chtěl si to vyzkoušet sám, tak takto naprogramovaný mozek já nemám a moje první reakce je zabránit mu aby udělal hloupost (kor když jsem si dávno vyzkoušel, že to hloupost je). Je to tak moc zavrženíhodná vlastnost?

Ležany co šlapou to by se mi líbilo kvůli zádům. Ale zatím jen zkouším a pozoruji, porovnávám ležan, uzkovysoké úly a dadanty 8 rámečníky. Příští rok když se zadaří tak ještě zkusím stejným stylem i 12 rámečníky. Ležan mám teď akorát jeden, letos je to spíš množan, který mi pomohl obnovit chov, je to starý uteplený úl na 16 rámků 39x30 a je to zážitek 🙂 Protože je až  moc utopenej ve stínu v trávě, tak to byl ze začátku lenoch pak se ohromě rozplodoval snad na 10 rámcích v celé ploše. Když se objevilo v misce první vajíčko tak jsem udělal umělý roj se starou matkou a protože jsem následně přehlédl nějaký matečník tak jsem ještě chytil pěkný opravdový roj s panuškou. Nyní čekám jak si včely úl uspořádají na zimu, zásob tam bylo dost, ale na některých rámcích věnec zásob a samý pyl u česna, pak plod a zase zásoby. No dlouho jsem je nerozebral jen jsem se asi před mesícem koukl na 2 rámky od česna a celé plodiště se naštěstí hnulo k česnu a byly tam takové změny, že to bude zase jako pohled do jiného úlu,  asi se na to podívám teď v týdnu.

Pane kolego Goro. Ohradil jste se, že mi není nic do toho, koho máte za kámoše a to je svatá pravda. Ale protože jsem označil nějaký vámi použitý text za nepřesný a on byl od někoho, koho máte za přítele, dotklo se vás to.

Nyní reaguji opět na vámi vložený český text. A jen vás upozorním, dle skladby vět a stylu se domnívám, že je to stejný zdroj, že Prokopovič nebyl Rus, nýbrž Ukrajinec. Z překladu německé knížky (titul jsem zapomněl) z přelomu 19/20 stol mám informaci, že první mezistěny na světě začali prodávat u Příbrami v roce 1840, německý autor nevěděl kde přesně ani kdo přesně, věděl ale, že si to Češi nedali patentovat. Tvrdil, že tedy údajný Němec není vynálezcem (rok 1857) výslovně ho tam jmenuje (je to jako s televizí, kterou vynalezl sedlák z Vracovic - pár km od Vlašimi, ale vědí to jen skutečně dobré encyklopedie). Jenže AI adoruje Američany a bez uzardění tvdí, že mezistěny vynalezl Američan John Harbison v USA v roce 1869. (skoro 30 let po anonymním Čechovi od Příbrami) Možná je konstruktér kovového lisu na mezistěny ten vynálezce mezistěny. To nevím. Ale i tak, AI adoruje Američana, ale váš zdroj ví aspoň to, že kovový lis vynalezl Čech s německým jménem Vogel.

Prostě váš zdroj je nepřesný a vaše výhrada proti mému tvrzení, že je váš zdroj nepřesný, tudíž  pro mě ne bezvýhradně věrohodný, tedy nebyla správná. Na druhou stranu jste se zastal přítele a to chápu. Ale je možné, že text, na který reaguju dnes není od stejného autora.

Je jistě nepodstané, že někdo nerozlišuje mezi Rusy, Ukrajinci, Čechy, Slováky, Srby a Němci bez rozlišení považovali za slovanské xxxxx (zakázané slovo s předložkou pod) nás všechny. Já se na stejnou úroveň nechci dostat. Až někdo upře národnost Slováka u nějakého sloveského vynálezu, budu se za něj bít stejně vehementně, jako za Ukrajince Prokopoviče a neznámého Čecha u Příbrami. Američan to prachsprostě ukradl a víc se na netu píše o Američanovi (píšou to asi ti, co by nejraději vlezli do řiti, tentokrát USA) a tak jeho prvenství tvrdí tupá AI, která nemyslí, ale najde víc lživých tvrzení a pak je vydává za pravdu. Prostě první mezistěny planety a lis na ně vyvinuli a vyrobili Češi. Tečka! Stejně tak medomet vynalezl Čech Hruschka. Pro úplnost, s předlohou kde a co mají včely stavět začal na začátku nějaký ČESKÝ hajný, že na bříška trámků a později HL rámků do měkkého vosku otiskoval zakési kovové razítko. Je mi líto, ani to nebyl jiný národ než Čech, ale tehdy byl občanem Rakouska a tupec pak tvrdí, že byl Rakušan. A tak dále.

(kdo ví jak to bylo s Janišem, věděl by asi pan Evžen Báchor, i když v jeho článcích ve Včelařství umím objevit nepřesnosti, přičítám je ale spíš redakčním úpravám a krácení)

----------------------

Mám ještě v paměti zuřivost jistého Matla, filologa na VF, který nepokrytě miloval vše cizácké a Německé zvlášť, který se hádal, že Hruška - vynálezce medometu byl Rakušan a ne Čech jak jsem tvrdil já. Jistě by se to dalo v archivu VF vyhledat. A tak dále. Nejsem hnidopich, jen nenávidím adoraci cizáků když je lživá, nebo hloupě a nebo i někdy vědomně nepřesná.

Tom čo mi zasa chcete dokazovať…. že nejaký čech napísal blbosť? a že som ja za to zodpovedný lebo som to vraj citoval🤔… samozrejme že P. I. Prokopovič ktorý sa narodil v roku 1775 a zomrel v roku 1856 bol významným ukrajinským včelárom ..

neviem kde ten text je citovaný, ak je v češtine tak nechápem prečo to pitváte a dle skladby vět a stylu se domníváte  😲…že to písal môj priateľ?

… a z toho usudzujete že ak sa mýli v Prokopovičovi musí sa mýliť vo všetkom, nemám sa na neho odvolávať…dobre nebudem sa odvolávať na mojich priateľov ako si želáte vy ste tu KING!…

skutočne nemáte čo iné písať?… dle skladby vět a stylu se domnívat…. skutočne ste hviezda !!!

len pre upresnenie, nasledovný text :

“Skutečný rámek, který byl ukládán v úle, sestrojil v letech 1813- 1814 ruský včelař P. I. Prokopovič, který současně zhotovil dělící mřížku zabraňující matce v přístupu do horní části úlu (medníku). Nezávisle na Prokopovičovi sestrojil ve čtyřicátých letech 19. stol. na Moravě v Kvasicích lesník Jan Wunder pohyblivou loučku (trámek) na které byl upevněn plást. J. Wunder k tomuto systému zhotovil razidlo na vyznačení začátku stavby plástů na loučkách.”

toto napísala v svojej Bakalářskej práci  Petra Peroutková , to ona urobila z ukrajinca rusa… písala to pred 10 rokmi, tak zrejme ani rusov nezažila a nevie že nie všetci od našej hranice na východ nie sú rusi … 

btw. jej vedúcemu práce: Ing. Daliborovi Titěrerovi, CSc to nevadilo, prečo sa tým trápite vy a napadáte mojich priateľov?

Proč se vztekáte? Nevybíravě jste mě usadil, že text na nějakém portálu je od vašeho kámoše. Byl nepřesný, ba zavádějící. Najednou opět citujete český text a opět s chybami, když styl vět je podobný, co jako? Jsem zločinec, když se neobtěžujete uvádět autory citací? Myslím navíc, že to nařizují zákony EU, že bez souhlasu autora se bez uvedení jeho jména nic citovat nesmí. Ale tuhle buzeraci neuznávám a uvádím to jen na dokreslení zákonů, často idiotských. Ovšem dokud platí, měli bychom je dodržovat, nebo se mýlím?

Proč jste v ustavičné opozici proti mě, a byl jste už na VF, odkud jsem hlavně kvůli vám prchnul, co vás k tomu vede? Tady moc mě banovat a buzerovat nemáte, tak aspoň pořád oponujete? Všiml jste si, že nejsem zavilý nenávistník a že vaše provinění vůči mě na VF, kde jste byl stejně zavilý správce - poturčenec horší Turka, ani majitel Mirovský neměl vůči mě tak sveřepé výhrady, tak se ptám proboha PROČ?  Ješitnost, mindrák “mladšího bratra”, kterým trpí vůči Čechům někteří Slováci, nebo proč? Já nemůžu za to, že si nevzpomenu na JEDINÉHO malíře Slováka, AI našla do roku 1918 čtyři, ani hudebního skladatele, spisovatele, pamatuju s velkou úctou jméno Štefánik, Kollár, Štůr a jméno Josef Šafařík úplně slovensky nezní, že ne a Hurbana nějak neumím honem někam zařadit. Slovensky ani nezní jméno Valenta a ani Josef Pejša, že ne. Všech vynálezců do roku 1918 je pět. Prostě to tak je, že Češi vysoce vyčnívají, já si to nevymýšlím přece!

Pořád kritizuju tak zvané vědce a Titěra se dělá vědcem, pracuje ve vědecké instituci. Divíte se mojí nedůvěře k Dolu, českým vědcům a potažmo jakýmkoli vědcům? I vy jste mimoděk potvrdil, že se v nedůvěře k vědcům a studiím většinou nemýlím. 

Peroutková? Nemá něco společného, není rodina s bývalým tajemníkem Svazu? Pak by se dala vysvětlit “nepozornost” páně Titěry, nebo se pletu? Ano můžu se mýlit, ale prostě já se s Dr. Peroutkou kamarádit nebudu, známe se, já ho respktuji, ale nic víc. A to ani kdyby to byla jen shoda jmen, moje odtažitost nepramení z nějaké bagatelní jediné epizodky, o které jsem neměl navíc ani tušení - o existenci nějaké Peroutkové, tudíž ani vysokoškolské práci. Moc náhod, co myslíte?

Češi říkají, když se nechtějí hádat a měřit brabčíka: “sklidni hormon”😉😀. Prostě vys.rte se na tu blbou válečnou sekeru a hoďte jí do hnoje (nebo jí zakopej). Co jsme si, to jsme si, nemusíme se milovat, ani objímat, ale bavme se spolu a řešme hlavně včely a to, co s nimi souvisí a i politiku, když třeba liberální aktivizmus zatemňuje některé mozky. Jsme oba staří, za chvíli natáhneme brka, jsme trapní. Já už donekonečna zapomínat a odpouštět nevydržím. Jak jsem smírný, liberál v tom nevidí vstřícnou slušnou dobrotu, ale SLABOST. Máte to pane Goro zapotřebí? Tak nebuďte liberální progresivec a máte pokoj ne? 

Jsme tahouni tohoto fora a máme co dát mladším kolegům, nehašteřme se pořád, lidi z toho můžou mít tak akorát oprávněný výtlem.😀😜

Máte to pane Goro zapotřebí? Tak nebuďte liberální progresivec a máte pokoj ne?

Tome OK, o včelách sa rád bavím, ale u vás pokoj nemôžem mať nikdy pretože vy každý môj názor ktorý je odlišný od vášho POVAŽUJETE ZA ÚTOK NA VÁS a v každom druhom príspevku, najmä keď vám chýbajú argumenty, útočíte na mňa nie ako na včelára ale ako na človeka …

ale OK, ja hádžem vidle do hnoja… 

budú tam dovtedy, kým nevytiahnete moje meno na niečo iné ako pri diskutovaní o včelách!!!!

Jen pro dokreslení co soudí AI. Nemám co k tomu dodat.

https://www.google.com/search?q=%C5%A1estir%C3%A1mkov%C3%BD+%C3%BAl+Dadant-Blatt&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&sourceid=chrome&ie=UTF-8&udm=50&aep=48&cud=0&qsubts=1765248908645&mstk=AUtExfDhdAiQYdAP1_JuPKumi7dIsuxXkkioE510FE0rruMIF2QyyH-TTgdIaV82jahXxNTQQx3O5_GYl874E-21yPp6FOpCTM4modi8iv9-L0f7VA0cRrV2So3mj4qlPYstgZzl6jsf7h7K_A-iCwngnyLuySwdQLCUkBUKO28Vh7BUgCTOY6gKcdsv1XgmHYUYLl8phYC0D5FdzbVw2zQdSSoN_-dgH0F6bf5Ro43kpdlVz5mJpncfyD3T9Q&csuir=1

niečo podobné som písal kolegovi aj ja, 6 rámikov na odložence, prípadne v pohode prezimovať náhradnú matku, ale v sezóne by som včelstvo previedol do plnohodnotného úľa…

ale, nemyslím si že včelára by mali “presviedčať” argumenty, ktoré po internete zozbiera AI, ako som radil Grey-ovi najsprávnejšia cesta je odskúšať v jeho podmienkach…

Jsme tahouni tohoto fora a máme co dát mladším kolegům, nehašteřme se pořád, lidi z toho můžou mít tak akorát oprávněný výtlem

Fajn, tak se začněte řídit vlastní radou.

Ono je rozdíl diskutovat, případně nesouhlasit a na druhé straně shazovat a urážet.

Můj názor.

Zdravím, je zima, čas na ptákoviny, a tak přemýšlím, že bych si vyrobil úl z rákosu. Máte s ním někdo zkušenosti? Na YT je hodně videí, ale přesto jsem se chtěl doptat na pár věcí. Nahoře a dole bude dřevěný rám. Horní rám, ve kterém bude drážka na zavěšení rámků, musí asi být z něčeho silnějšího, třeba z hoblované střešní latě. Spodní rám by ale asi stačil z hoblované (klidně jednostranně) coulové desky. Je to tak? A stačí jen horní a dolní rám pro nástavek vysoký 30 cm, nebo musí být ještě jeden rám uprostřed?

Dále, uvnitř i vně musí být na každé stěně nástavku “svlaky“, které drží rákos mezi rámy. Uvnitř nástavku, na přední a zadní stěně (předpokládám TS) by tento svlak mohl být silný 1 cm a současně tvořit mezerník. Ovšem mezi BL rámku a boční stěnou úlu je standardní mezera jen 7.5 mm, a tak by tento svlak mohl být jen nějakých 6 mm silný (aby se daly posouvat rámky), což je nic, a myslím, že to rákos neudrží, i kdyby byly třeba dva nebo tři. Asi tam bude muset být ještě jeden rám uprostřed, pak to nebude tak namáhané.

Tento úl už z podstaty nemůže být tak přesný, jako úl ze spárovky. Rákos se asi trošku vyboulí dovnitř (i ven, tam je to ale jedno). Je tedy správné dělat tento úl uvnitř široký 405 mm (v nominále) tedy tak, jak se dělají standardní úly pro RM 39? Nebo raději pár mm přidat? Pak by i ten svlak mohl být 8-10 mm silný, což by snad stačilo.

Pokud je tady někdo, kdo tyto úly má, budu rád, když se podělí o zkušenosti jak z výroby tak i provozu v tomto úle. Děkuji.

Jirka M.S. takéto úle používa, podrobný popis výroby a pomôcky postupne uverejnil v časopisoch Dymák č.3,4,5/2023…

ja len info obrázok tiež z Dymáka od iného včelára (Jaro Pásler)…