Pravidlo 40 dnů

Od jedné paní jsem dostal v SZ zajímavý dotaz, který mě doslova přibil k židli. Kdy se prý odstraní zužovací přepážky. Taky v dotazu použila výraz žebrování a tak je zřejmé, že ani toto asi lidem není jasné.

Tak především. Zebrování do naší včelařiny zanesl (zaneřádil) nějaký Němec. Je to od zvířete zebry (a ne žeber) a jak se na zebře střídají černé a bílé pruhy, stejně tak se mají prostřídávat plásty u včel, tedy světlé krásné (nebo M) s černými hnusobami. Přeneseně pak prostřídávat plásty plodové s nezaplodovanými, což je dokonalá zhouba nejhoršího kalibru!!!!! Dokonce někteří takto přidávají mezistěny a klidně 2, 3 i více najednou a ještě k tomu jimi (přece co je od Němců je super, když Němci jsou Západ! Východ je fuj) právě zebrováním roztrhají plod ne na dvě části, ale hned na částí několik.

Někde, patrně ještě na IF, jsem zebrování věnoval celé vlákno. Tvrdím, že je to jedna z nějvětších zhoub českého včelařství a hlavní příčina úhynů. Spolu s nezužováním a nesmyslným zimováním ve dvou bednách 24. To se prostě s Kraňkou udělat nesmí, ona to v zimě nikdy neobsedne, vždy na zimu zredukuje počet jedinců ze své genetické podstaty. Jak se chová v zimě K a jak Vlaška jsem opakovaně vysvětlil jinde a už mě to ubíjí, jak se mnozí snaží včelařit s K jako s V a jak pořád nechápou, že všechy informace o USA, Lanhgstrothu a tam chované včele Vlašce = Ligustica jsou v podmínkách střední Evropy a zdejší včele, v níž drtivě převažují geny Kraňky, ÚPLNĚ BEZCENNÉ.  Proboha jak vysvětlit většině, že cirkusový lipicán je sice kůň, ale že zapřáhnout ho do žebřiňáku fakt nemůže fungovat? Asi vůz i popotáhne, možná i docela daleko, pak ale nepochopitelně uhyne. Někdo myslí, že přece jinde mají  koně (jenže valachy) k tahu a tahají s nima i klády v lese, proč můj štíhlý a krásný lipicán zklamal a nezodpovědně radši uhynul?

Jak vysvětlit, že návody v jakých úlech a jak včelařit od lidí ze země, kde se 90% včelstev nechová pro med, ale pro peníze za opylení polních plodin a sadů, jsou pro Čecha ÚPLNĚ BEZCENNÉ? Mám za to, že tu ztrácím drahocený čas mého života a nemá to žádný smysl. Přesto se pokusím, o, z mé dosvadní zkušenosti, nemožné.

Zúžené včelstvo se rozšiřuje postupně, po jedné a v drtivé většině M = mezistěně a ne souši a už vůbec ne černé souši. A to tak dlouho, až je plodiště = VN plné. Nakonec se “vyhodí” BP a protože je tlustá jako rámek, místo ní (ne na její místo) se přidá poslední M.

Když se přidává medník, nikdy se nesmí přidat stejná bedna jako je plodiště. Kdo sveřepě lpí na stejně vysokém medníku a v důsůledku topho si komplikuje život a přidělává asi dvojnásobek práce, než kdyby používal na med NN, smí dát jen 5-6 rámků, svislou přepážku na zbytek plodiště igelit a uteplivku. V časném jaru, kdy se pouští prvně v roce do medníku, se případná spodní bedna za plodiště nedá považovat. Co je pod VN s většinou dělničího plodu = plodištěm se do objemu plodiště nepočítá. Opkuju, spodní bedna slouží jako pojistný ventil, třeba proti rojení, ale včelstvo “považuje” za svoje hnízdo jen ten nástavek, kde bydlí a kde má většinu dělničího plodu a spodní bednu vůbec nevnímá a nepovažuje za svůj ovládnutý prostor. A tak když má někdo vč ve dvou bednách 24 a jak píšu jasně, spodní bedna se nepočítá a jestli přidá svému vč celý VN 24, pak rozšířil o 100% a včelstvo totálně podtrhnul. Takové vč byčejně nezkolabuje, jen se ve vývoji zastaví a zachraňuje co se dá. Jako když jde člověku o život a o život jeho miminek a dětí, taky nemyslí na sex, zrovna tak se pěkné vč přestane připravovat na rojení a hloupý včelař tomu drastickému podtržení včelstva říká protirojové opatření. No a když dá medník v podobě samých mezistěn, je dílo zkázy dokonáno. Ano, vč to dohoní, bednu M postaví a asi i přinese nějaký med a hloupý včelař myslí, jak je vše OK a jaký je pašák a že zažehnal vyrojení. Jenže desetisíce včel v jeho včelstvech je neplnohodnotných, podtržených z přistydlého plodu a tyto včely pak vychovají další méněhodnotnou generaci a generací až několik. Nezkušený včelař ale nic nevidí. A pak mu najednou včelstvo nevysvětlitelně uhyne a on se stráááášně diví…

Možná toto moje postesknutí nepatří úplně do tohoto vlákna. Nicméně zde vysvětluju, proč se opakovaně a dle nulových ohlasů asi marně snažím lidem vysvětlit, kde někteří dělají chybu a nemusí být z NDR a nemusí být soudruzi, přesto se chovají přesně ve smyslu té filmové hlášky.

Stále doporučuji studovat nejlépe starou českou, slovenskou a možná ještě ruskou (ukrajinskou, polskou či srbskou) odbornou včelařskou literaturu. Ovšem česká odborná úroveň zamrzla někde v osmdesátkách, jak dokládá Sedláček se svým Optimalizovaným plodištěm a i Linhart se svou metodou LBV, která navíc snad nikdy nefunguje a vč se rojí snad ještě víc. Obojí totiž spočívá v omezování matek v kladení a to se ukázalo jako nejzhoubnější omyl jak z hlediska rojení, tak z hlediska neplnohodnotných včel, snáze podléhajících virům. LBV jsem mockrát vyzkoušel a nefunguje. OP jsem ani nezkusil, takto jsme včlařili když byl pan Sedláček ještě dítě nebo pubertální kluk. Nic složitějšího neznám a příští víkend o tom vyjde můj další článek s úžasnými obrázky přispěvatele romaning. Pan Zbyněk už článek má a potvrdil vydání o víkendu. Z článku snad pochopí každý, jak velkým omylem bylo převěšování plodu a omezování matek v kladení a tudíž vlastně Sedláčkovo OP. A LBV není také nic jiného než zablokování dvou rámků plodem trubčím, když by na těch dvou rámcích mohl být plod dělničí. A tak je LBV zase jen předpotopní omezování matek v kladení.

musím sa pridať k názoru že zebrovanie je pre včely zbytočný stres a nikdy ho po doterajších skúsenostiach nerobím a nikomu neodporúčam (dokonca je jedno či zebrujete súšami alebo ešte horšie medzistenami…)

sa teším na ten článok o prekladaní plástov s plodom do medníka, ale tuším že to bude viac o kvalite súší pre med ako o tom, že samotné prekladanie plodu zbytočne včely stresuje… ja chápem že STRESOVANIE VČELSTIEV  je vlastné každej “protirojovej metodike” ale vystresované včely majú zníženú imunitu a to je potom jasné….

Ta paní jsem zas byla já, klidně mi lajte konkrétně😊.  Zebrování jsem zmínila, protože člověk, který mi práci s včelami ukazoval ho dělá a vzhledem k tomu, že to zjevně není vhodná metoda, budu to dělat tak, jak jste říkal.😉

Proto sem chodím a proto se ptám, abych se od zkušených naučila lepší metodiku chovu. Za rady děkuju a jak říkám, dělala jsem to blbě a nebudu předstírat opak, klidně mě jmenujte, nenaštvu se.

Ale to není o tom, KDO konkrétně dělá chyby. Jako Martin honem napsal, že on je ten domorodec z mého příkladu. Vlastně vám děkuju za inspiraci. Mě je většina věcí jasných a dělám to jako rutinu, málem bez přemýšlení. A pak se může klidně stát, že se neumím úplně vžít do začátečníka a uhodnout, jak a o čem smýšlí.

Víte, vidím to asi takhle. Není hanba upadnout. Hanba je se válet v blátě a nesnažit se vstát a zkoušet napříště chodit tak, abych zase nepad držkou do bláta.

Tak to je. Víte co, prostě když to neznáte a člověk, který vám ukazuje jak včely na jaře rozšířit, nemáte v tu chvíli důvod ho zpochybňovat. 

Dneska jsem v reakci na Gorovu práci připomněl pravidlo 40 dnů. Nyní je to právě aktuální - spíš bylo na konci února a tvrdím, že i nyní to každému, kdo si to, ne pročte, ale NASTUDUJE, vyjasní spoustu věcí. A hlavně. Původní článek je napsaný pro IF a jen majitel CHZ ho uchoval z archivu IF a vložil sem (mě nenapadlo uložit si archiv IF). Je napsaný už několik let. A dnes s odstupem můžu zodpovědně sdělit - i moje praxe neustrnula na nějaké výšině a stále se vyvíjí - že jsem neměl u více než 45 vč 3 roky po sobě ani jediný roj a ani náznak rojové nálady. Přiznám se, že vloni jsem to už ani nijak neřešil a nesledoval případnou rojovku. Došlo mi, že mnou vyvinutá metoda jistě není 100%, ale jestli si ušetřím 100% starostí s rojením a kvůli tomu se mi vyrojí 5% včelstev, stavím se k tomu tak, že komu se u mě nelíbí ať letí třeba do… (ať blbé geny rojilek táhnou jinam)

Protože to podle mě dělá Tom4 už asi 8 let a už více let Petr a ani od nich jsem neslyšel nic o rojích za několik let zpátky, troufám si to zobecnit. Ovšem nemůžu to nijak ověřit, nejsem Dol a nikdo mě za to nehonoruje. Kdo chce, může to vyzkoušet.

Co si ale dovolím tvrdit je, že kdo se nahoře uvedený článek a to, co jsem dneska napsal Gorovi (nekonfrontoval jsem a každý může vidět kam se moje odbornost posunula) naučí skoro nazpaměť, a hlavně to celé POCHOPÍ, pak má vyhráno.

Komu by bylo cokoli nejasné, ptejte se. Tvrdím, že moje zjištění, na rozdíl od nefunkční LBV, bude fungovat vždycky, v každých podmínkách a úplně KAŽDÉMU a v každém nástavkovém úle. Hlavně ÚPLNĚ BEZ PRÁCE.

Staré přísloví říká: “Každý sám svého štěstí strůjcem”.

O víkendu má být tady u nás na České Sibiři až 16 stupňů a ve čt 12, což, pokud nefouká vítr a neprší, postačuje ke zúžení. Neváhejte kolegové a zužte. Pečlivě si NASTUDUJTE moje zdůvodnění v tomto vlákně, že zákon 40 dní je nebetyčný blud a proč je to blud.

Jinde se zmiňuji, že pokud je česno u strany u obou orientací stavby, hrozí v předjaří jisté riziko. O tom pojednám tady a teď.

Protože se ve vč vše odvíjí od česna (Brenner a další), zimní chumáč až na vzácné výjimmky zasedne co nejblíž k česnu. Pak hrozí úplné vyjedení předních rámků včetně předního krycího a je důvodem ho nahradit rámkem plným, i když je jinak v hnízdě nedotknutelný. V popsaném případě jde o jednu z mála situací, kdy přední krycí musí z úlu ven. Mrzuté je, že v něm bývá pyl a pokud nejsou zásoby, dá se na druhou až třetí pozici. Lépe je ale vyndat ho z úlu úplně, bez pylu vč vydrží snadno, bez dostatku zásob ne!

Téměř vždy je u česna vyjedeno a vzadu je několik dokonale plných zásobních rámků. Kvůli fumigaci (a stejně by plesnivěl a nikdy nemůže být zimním chumáčem obsednutý) nemám ve VN poslední jedenáctý rámek už od podzimu. Vyndám poslední zásobní rámek (i dva), je vždy úplně bez včel. Potom an blok páčením střídavě na obou stranách cik/cak po asi centimetru opatrně odsunu všechny rámky aniž bych je zvedal a větral hnízdo směrem dozadu asi o 2 pozice a před hnízdo dám dva hodně plné, ale světlejší, ještě slušné rámky. Nyní se může na měsíc ochladit pod bod mrazu a vč neumře hladem, na rámky se zásobami směrem k česnu přejde. Dozadu by přejít nemuselo a dokázalo by uhynout hlady i když by v úle bylo vzadu 10 i víc kilo zásob.

Tak toto je jediné úskalí česna u strany a není to tak každý rok a už vůbec u všech vč. Tato jediná nevýhoda je vyvážena mnoha jednoznačnými výhodami česna u strany.

--------------------------

Proč vč nikdy nemůže v zimě obsednout víc rámků než 9? A těch 9 je jen teorie, jakživ jsem to neviděl. I kdyby se spojila 2 i 3 včelstva v září či říjnu, tak chumáč neobsadí víc než 8 uliček a protáhne se na výšku klidně přes dva vysoké nástavky, ne ale přes 8 a spíš jen 7 uliček. To je zákonitost včely medonosné v podmínkách celé ČR.

Proto byly tak úspěšné komunistické úly Lesan a Pětiletka, byly jen na 9 rámků, což umožnilo nezužovat ve velkovýrobě, ale kdo je měl doma a i v nich zúžil, měl potom za sezonu skoro dvojnásobek medu. Protože rychlejší až raketový jarní rozvoj.

Ze jmenovaných úlů se vyvinul plně nástavkový, dnes zapomenutý, velmi úspěšný Tachovák na 9 rámků 39x24. I v něm se vyplatilo zužovat.

Ovšem na YT vidím neumětely, kteří zužují už před zimou. To je hloupé a nesmyslné, protože včel je ještě v říjnu, zvlášť v některých letech ještě hodně a krátkověké letní včely pak odejdou do vánoc. Jestliže se zúží například po půlce října, hrozí, že vč vyžene část včel - aby se početně přizpůsobilo velikosti daného prostoru a má se za to, že vyhnány jsou bezbrannější dlouhověké mladušky. 

PROTO SE NA PODZIM ZUŽOVAT NESMÍ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ.

Finta pro slabé “lazárky” - zazimované záložní matky, či pozdní oddělky:

Když po zúžení například na 5-6 rámků, u slabších i jen na 4 i jen 3, vznikne v plodišti dost místa, je skvělé dát dovnitř k čelní stěně před včelstvo buchtu z extrud PS 30 mm. Deska je na šířku mírně větší, asi 400 mm a je připevněna k běžné HL a je obalená 6 cm širokou lepící páskou tak, aby jí včely nemohly vykusovat. Toto zateplení udělá doslova divy, za zúženým vč je přece blinovka, ve které je také PS. Přední buchta se odstraní až po zrušení komory a odtranění blinovky, o tu pozici se rozšíří poslední M na konci za posledním plodem. Pak je ve VN 10 rámků + SR, který se 2-3 dny před puštěním do medníku zruší, nahradí M za polední plod a v plodišti je pak 11 dělničích plástů, ne na všech je ale plod. Od této chvíle jediné kde může vč chovat trubce je TL, dříve se vysoký SR likvidoval až na konci května, nyní klidně už v dubnu kdy je VN plný.

Až teprve nyní se smí přidat medník. U třicítky a vysoký 15, max 17 a u 24 vč ještě bez úhony přežije přidání medníku vysokého 15, ne ale už 17!!!! Vždy je dole TLumič, který se ale do celkového objemu úlu ve chvíli pouštění do prvního medníku nepočítá! Jinde vysvětluji, že TL je jako chytrá horákyně, je tam i není, je to jen jakýsi pojistný ventil a preventivní antirojové opatření číslo jedna. TL se proto tak jmenuje, že tlumí nárazy nenadálého ochlazení, kdy vč snadno obětuje trubčí plod a dělničí uchová v teple a TLumič tlumí i nárazy snůšek. Právě v něm létavky předávají nektar a právě v TLumiči jej prvně úlové včly ukládají do dělničích buněk a neomezují tak matky v kladení. Právě tak do TL včely ukládají silné nárazové snůšky pylu a tím tlumí výkyvy i tohoto druhu.

Tímto dodatkem je provozní metoda Blaník úplně kompletní. Pak už je to jenom rutina přidávání dalších medníků pod stávající, pak odběr medu z nejhornější pozice a nic víc. V úle není nikde mřížka a včelstvu není nijak omezováno plodování. Do VN a už vůbec do TL se celou sezonu neleze. Výjimka je, když se dělá oddělek. O tvorbě oddělku je tu už psáno, včas zopakuji až přijde ten čas.

Po zveřejnění mi dnes volal reakci na článek jeden známý včelař. Vůbec nepochopil sdělení a tak mám za to, že je třeba to dovysvětlit. Nerad to dělám, ale tady to je. Je to úryvek dopisu tak, jak jsem ho dnes psal Tomovi4. Jen jsem vymazal jméno.

Takže. Když vč sedí na celém nezúženém plodišti našich nejběžnějších úlů s rámkem 39, je prostor dlouhý 405 mm. Hnízdo je na 3 rámky plodu (někdy jen 2), malá kolečka a my zúžíme na 6 rámků. V tu ránu hnízdo má v tom jednom směru k dispozici jen 21cm, tudíž asi 50 % (nehrajme si na jedntoky %). Ale, včely si zvětší plod ne na víc rámků, ale v rovině pořád těch 3 rámků, po týdnu (někdy dříve, jindy později, podle jak to odhadneme a jaká je jeho skutečná kondice) vč přenese plod na čtvrtý rámek. Ovšem držme se 3 rámků a to je tedy koule - ta má nejmenší povrch = to se snažil sdělit ten pan kolega, že koule má nejmenší povrch ku objemu, což je samosebou pravda. Jenže tady jeho matematická fantasmagorie končí. Protože plod na 3 rámcích, říkám jako dlaň bez prstů, = asi průměr 10 cm a 3 rámky je 3 x 35 mm = 105 mm. Ale v důsledku zúžení se v rovině rámků začne zvětšovat plodové těleso, ale pouze v rovině rámků a tudíž najednou končí pomyslná koule a vzniká nejprve méně a později více zploštělé plodové těleso na průměr na rámcích až 15, výjimečně i 20 (i víc) cm. Jenže k dispozici je pořád jen 6 rámků a tudíž pořád jen 21 cm = 210 mm, ale vč má plod jen na 3 rámcích a tudíž v tom směru pořád jen průměr 10 cm. Pak to ale najednou není koule, nýbrž silně zploštělá čočka a její povrch k objemu plodového tělesa oproti kouli silně vzroste. Pan kolega s VŠ toto nechtěl pochopit. Takže. Nemotejme všude matematiku a vznešené učené teorie, navíc pí er na druhou není objem ani povrch koule, ale jen obsah kruhu a proto jsem pořád neuměl pochopit, co pan kolega říká, když opakovaně uváděl ten vzoreček. 

Prostě, pro včely je výhodné zúžení bez ohledu na to, že se najednou v podobě ploché čočky nepříznivě změní poměr objemu plodu ku povrchu. Tudíž nemysleme pořád ve vědeckých vyumělkovaných mantinelech, nesnažme se vše měřit a kvantifikovat, nebádejme vědecky a prostě zužme. Včely nám samy ukáží. Zužme vždy a zužme včas. Hned po hromadném proletu, i kdyby měl stát včelař do půl lýtek ve sněhu. Jak je aspoň 10, lépe 12 nad nulou, neprší a není vichřice, nezaváhejme.

-------------------------------------------------

Ovšem co jsem do článku zapomněl dát je určení - vystižení chvíle, kdy je třeba rozšířit a tak to dávám tady a teď:

Po zúžení, řekněme po 3-6 dnech, dojde k několika možnostem a stačí nám na to pohled skrz stropní igelit. 

1 - Včely jen sporadicky obsedly uličku u BP (ve které je 2-3 cm PS), za posledním plodovým je nejméně jednen zásobní. Toto vč bylo zúženo málo.

2 - Ulička přiléhající na BP je plná “načerno” včel a v komoře je vidět v uličce mezi BP a prvním komorovým rámkem pár včel. Toto vč je zúženo správně.

3 - Ulička za BP je načerno obsazená a i odvrácená strana rámku ukazuje sem tam včelu. Vše je vynikající, zjevně začaly samy přenášet (bez poškrábání) zásoby do zúženého prostoru. (až se do nich půjde, je třeba poškrábat zásoby, aby přestaly šetřit, odvíčkovávají samy až když je nejhůř, my ale chceme aby se rozjely dřív)

4 - První rámek v komoře je načerno obsednutý, ulička mezi ním a druhým komorovým zásobákem také a na zadní straně druhého rámku se už hemží včely. Tady je už potřeba rozšířit.

Vše je podmíněno dostatkem zásob! Ukazuje se, že TL s medem vystrojené před zimou byla vynikající volba!

Když vč dosáhne stadia 3 a 4 rozhodně, je nutné se podívat na první “komorák” a jestli do něj začaly dávat pyl, je nutné rozšířit. Ano, tak jednoduché to je.

Popisuji stav u mých vč dnes, tedy po zúžení ve čtvrtek, pátek a sobotu, tedy po týdnu a i jen 4 dnech. Je ale nutné si uvědomit, že je neobvykle pěkné počasí, tedy jaro, jakých je (zatím) za život jen pár. V “normálním” roce by to neprobíhalo tak rychle, ale 4 stadia by proběhla vždy. Nyní je u mě na Sibiři olše tak za 3-4 dny, jíva na slunci tak za 1-2 dny, včely nosí snad jen lískový pyl, zmizely jiné barvy pylu. Všude je na stropním igelitu vidět, i u těch zatím stagnujících, krůpěje kondenzované metabolické vody, někde je mokrá podložka (neplná komora po odhrnutí igelitu ukazuje co je na dně). Přesto včely hledaly ještě včera vodu mimo úl, dnes vůbec (vlhkosti vzduchu jsem si nevšiml, zapomněl jsem se podívat). Ale sice mírně, ale foukalo od JZ (včera od V) a jak fouká od V, je nutné si zapamatovat rčení mojí babičky ročník 1891, že: “vod východu eště nikdá nic dobrýho nepřišlo”.

První rozšíření.

Až rozkvete jíva a začne první nektar, je třeba u výše popsané skupiny 4 a s opatrností i u 3 přidávat mladou souši na zakladení a rozhodně ještě ne M!!!! Souše má být mladá, hezká s pouze pěknou dělničinou, 1-3 x zakladená a když je nahoře trocha zásob, poškrábat. Tato souše na zakladení se přidává za poslední plodový plást. Tím je vč rozšířeno o jednu pozici a je pár dní čas. Dokonale funguje, když by se druhý den přijatá, od včelstva voňavá souše přidala na stejné místo jinému vč, které je na rozšíření. Pak jí matka zaklade za několik málo hodin. To samé platí pak později u M.

Právě jste dočetli, co se nikde jinde než u mě nedozvíte. Očekávám případné dotazy, upřesním, na něco jsem třeba pozapomněl - mě je to vše jasné už desítky let a proto můžu něco opominout. Všem se bude dařit, když si dají říct.

Zbývá už jen dodat, kdy se projeví stavební pud. jak víme, u úlu Blaník nesmí na HL být vůbec nic, žádné můstky a nesmysly. Ale jak se tam objeví žlutá, jakoby krupice, ovšem ulpělá na hranách HL, to je ta chvíle, kdy se přidá mezi BP a poledsní rámek (musí být je jeden) SR. O víc se nestarejme. Jakmile začnou stavět trubčinu, ihned jí zakladou. Protože trubčí plod je pořád plod (mimina), chtějí za každou cenu celistvé plodové těleso a neuzbývá jim, než bleskurychle zaklást dosud jen krycí zadní rámek. Pak se mezi tento rámek a SR s trubčím plodem přidávají M, u poloviny vč asi od poloviny a konce květu jív (podle roku a stavu přírody a včelstev, to je každý rok jiné) a na této pozici stejný princip, = snaha spojit plod, to vč nutí co nejdřív M postavit a HLAVNĚ zaklást. Jak je M zakladená, putuje doprostřed plodového hnízda. Ano, tak jednoduché to je! Neuvěřitelným podnícením je záměna povytažerné M, přidat jí do jiného vč, ometenou bez včeal, ale teplou. Matka jí zaklade do 2 hodin a ani nepočká, až jsou buňky vytažné na správnou délku. Vyzkoušejte, uvidíte a užasnete!

Ohledně stavebního pudu kdo si zařízl rohy při komorování na posledním plodovým tak by to mělo jít poznat na něm teda jestli jsem to dobře pochopil. Krupici na HL bych asi nepoznal.

Tak to sledujete a uvidíte, že to poznáte. Také povoskují okraje buněk, mezerníky atd. a dokonce i igelity. Nevěděl jste, že to máte sledovat a tak vám to mohlo ujít. Ne každé vč to dělá stejně a když dostanou včas možnst stavby moc se tento jev neprojevuje.

Letos nemám uřezané rohy vysokých rámků, protože zkoumám, zda mi u vč projde, že jediné trubce budou moci chovat hned od jara pouze dole v TL. Cílem pokusu je TL už v polovině září a žádný vysoký SR zjara a žádná možnost stavby divočiny ve VN. 

Očekávám dvě možnosti:

1 - Obsadí TL dřív, než by ho obsadily, protože ve VN nenajdou místo pro divokou trubčinu.

2 - Než by sešly do TL, poničí na plástech dělničí buňky aby si první trubce vycjhovaly ve VN.

Cílem pokusu je TL už v polovině září a žádný vysoký SR zjara a žádná možnost stavby divočiny ve VN.

Nemáte tam chybu?

Zdravím.

Mám dotaz k přidávání SR. Výše jste psal že SR se přidává mezi BP a poslední rámek. Toto platí když máme v posledním rámku, který je před BP plod. Když tam plod není a je tam zadní KR dejme tomu s pylem a zásobami tak SR přidáme mezi poslední plodový a zadní KR s pylem a zásobami.

Nechápal jsem, co myslíte chybou, už jsem to pracně našel a halvně pochopil vaše nepochopení teorie metody Blaník. Za několik let se vám to nepodařilo pochopit. Tak po x kolikáté znova a polppatě:

Plod dělničí, ale i trubčí je pořád plod. Zjara, když začínají kvést jívy, začne většina vč chtít chovat trubce. Nemá kde. Včelař sleduje, kdy začnou mít včely vosk - to je ta smetanová krupice po HL rámků i jinde. Ale to není důležité, ta krupice to je spíš už chvíle, kdy to včelař se SR nebo později s M už zanedbal. První trubčinu dokáží stavět ještě bez vosku, je hnědá z nějakých zbytků, které někde po plástech ukousnou a slepí z ní první srdíčka, většinou trubčiny.

A nyní k tomu, co považujete za chybu. Když jdu (natěšeně) přidávat SR vlastně asi předčasně, přidám SR mezi krycí a poslední plodový - předpoklad je, že je za posledním plodovým je jeden krycí. Včera jinde PODROBNĚ vysvětluji, že je tomu tak jenom tam, kde jsme se rozhodli správně a zúžili dobře, ne moc a ne málo. Když se zúžilo málo, je po týdnu (kdy bylo hezké počasí, při mizerném to trvá déle) za posledním plodovým rámků bez plodu víc. To jsem včera asi nepsal v domnění, že to snad každému dojde, ale raději to napíšu tady a teď. Jestli vidíme, že jsme zúžili málo a je za posledním plodem víc rámků než jeden, posuneme BP za krycí, tedy dozúžíme dodatečně. Obyčejně u tohoto vč, které bylo zúženo špatně, SR zatím nepřidáváme, což je logika věci.

U většiny vč je za posledním plodovým a BP jen jeden rámek, nazývá se krycí, úplně přesně ZADNÍ krycí rámek. Ještě nekvete jíva, toto je stěžejní. Tehdy přidávaný SR jde za plod, protože ještě není z venku pořínost sladiny, vč by to těžko zvládalo, jedná se přece o rozšíření o jeden rámek a tudíž zhoršení teplotního režimu vč. Předpoklad je husté obsazení uliček ve zúženém prostoru.

Ovšem když vidím, že sice vč nemá plod na posledním, krycím rámku u BP, ale tento zadní krycí je uprostřed vyleštěný a kolem připravených buněk dělají věnec pylu, tehdy můžu přidat SR až za tento zadní krycí, tedy mezi něj a BP. A tady je ta základní finta metody Blaník, kterou žádný jiný systém nezná! Toto jsem si měl dát patentovat!

Co u takového vč nastalo? Vč chce trubce, začne stavět trubčinu tam, kde jedině může = na SR. Případně odřezané rohy jsou v tuto dobu - těsně před jívami - bagatelní plocha. Vč touží mít co nejdřív trubce, ale současně musí mít nerozdělený plod, jenže mezi plodem dělničím a zakládaným trubčím je najednou ráímek bez plodu. Tehdy včelstvo mobilizuje záložní síly na propojení plodu dělničího, který má a trubčího, který nemůže být odříznutý rámkem bez plodu a udělá vše proto, aby byl plod pohromadě. A jediné, jak to může udělat je, že rychle zaploduje zadní krycí rámek. Ovšem to na to vč muselo mít a to je vidět podle hustoty zaplěněných uliček.

Nyní je v úle, ve většině případů takovýto stav: 

VN je na 11 rámků. U čelní stěny je buchta za jeden rámek. Zúženo bylo na 6, někde 7 rámků. To je 8 pozic. Pak je devátá BP a za ní jeden až dva staré zásobní. Příklad bude tedy zúžené na 7 rámků (ve výhodě bude zúžené na 6 rámků, dostaneme do něj o jednu M víc). Přidáním SR musí jedna souše z komory pryč. Pořád je v komoře jeden zásobní plást a tam by měly být asi 2 kg medu nebo zásob. První krycí by měl být nacpaný zásobami, dali jsme je tam při zužování a tudíž také asi 2 kg, i více. Na ostatních rámcích to jedno kilo, do kýžených 5, určitě je. Nesmíme dát nikdy na jaře žádné těsto, to snad jen kdyby vč nemělo ani 1-2 kila zásob a i tehdy bych to svinstvo (kupované, natož bílkovinové) já nedal.

Znovu a skutečně polopatě.

Při zužování byl na 3 rámcích plod. Před ním i za ním jsme nechali po 2 rámcích na počet 7 po zúžení. Za asi týden (10 dní dle počasí) má toto vč, pokud mělo dost zásob, už plod na 5 rámcích a na předním krycím neploduje a tudíž je mezi posledním plodem a BP jeden zadní krycí rámek.

Ovšem OK, naplno kvete jíva, začala snůška sladiny a staré zásoby ubývají pomalu, i když vč začalo bouřlivě plodovat. Rychle zaplodovalo zadní krycí a SR též. Včel se nalíhlo hodně, jsou nahusto za BP na zásobní souši, kterou vybírají a přenášejí nad plod. Je čas na první M, protože ve vč se naplno projevil stavební pud, trubčinu staví velmi rychle, obyčejně je SR úplně postavený. Nyní se včelám vosk na bříškách tvoří, ale když nemají co stavět opadává na dno a s mělí je vyhazován čističkami z úlu. Tehdy také zintenzivní ta “krupice” na rámcích, i když se tam dřív neobjevila. Proto se musí využít elánu a vosku a přidat M. Tu ale není kam dát! Tehdy bychom museli zlikvidovat zásobní rámek za blinovkou. To nejde, není prázdný a hlavně nelze nechat vč bez zásob, většinou je plod na rámcích už pod HL, na prostředních určitě. Včel očividně přibylo, jsou nahusto vidět v uličkách.

Nyní musí ven přadní buchta. Vč to už tepelně zvládne i bez ní a tím získáme pozici na konci, protože se vše posune o jednu pozici dopředu. Tehdy jde M mezi SR, ten je na poslední pozici u BP a před ním je ZAPLODOVANÝ původně krycí rámek, tedy zadní krycí. Tudíž se roztrhne plod, tedy odtrhne se trubčí plod od dělničího a mezi se přidá M. 

Nastane stejná situace, jako když se mezi přidaný SR k blinovce ocitnul za JEDNÍM nezaplodovaným rámkem (zadní krycí). Včely to donutilo rychle ze zadního krycího udělat plodový, aby spojily plod do jednoho tělesa kvůli zahřívání. A přesně totéž uděláme s první M v roce. Najednou M oddělila dělplod od trubčího plodu. Tak to včely nechtějí a nemůžou si kvůli teplu a kvalitě plodu (budoucích dospělců) dovolit a tak jim nezbývá, než M postavit a zaklást. Nezakladená M je nejhorší co může být, je studená a často působí jako svislá mřížka nebo přepážka.

Nyní je ve vč odpředu krycí, pak 6 rámků dělplodu, osmý je SR s trubčím plodem, BP a jedna souše se zásobami a tudíž je mezi trubčákem a posledním dělplodem jedna pozice pro M. Jakmile je M povytažená, nejlépe na prostředku zakladená, jde doprostřed hnízda a na její místo může jít druhá M. Dokvétá jíva, začíná špendlík. Když se takto povytažená M hned vloží do sousedního vč, dá se doprostřed hnízda, obyčejně je do 2-3 hodin zakladená. matka ani nepočká, až budou všechny buňky vytažené na správnou hloubku. Je to efekt přidání něčeho cizího, což je obrovský stimul. Když by už v M bylo pár buněk pylu nebo sladiny, je přijetí a ZAKLADENÍ ještě rychlejší.

Za další asi 3-4 dny, když je M už povytažená, ještě lépe zakladená a dáme jí doprostřed hnízda, lze přidat další M a opět mezi trubčák a dělplod. Jenže není kam a tak se musí vyhodit BP a za trubčákem “u zdi” je souše se zásobami. Až se bude přidávat čtvrtá M, to bude asi v plovině třešeň, vyhodí se z úlu tato stará souše a tím se uvolní místo.

V době, když kvete třešeň a stará literatura radí přidávat první M, my máme v systému Dadant, u kterého Západní nadmachři neumí obměnit vysoké dílo, 3 a někde dpokonce 4 postavené a zakladené M. A když v tuto dobu zlikvidujeme SR úplně, tím dostaneme do vč pátou M. Tady to už riskneme a dáme jí doprostřed hnízda, nyní se už bude pouštět do medníku. Polovina vč je už na to pouštění do prvního NN medníku a vyhození trubčáku a přidání páté M doprostřed hnízda se spojí s pouštěním do prvního NN medníku. Ovšem pod VN musí být už od asi špendlíků, nebo začátku třešní, vystrojený nový TL a ze dvou důvodů právě dělám pokusy s vystrojením TL a vybavením zásobními polorámky s medem z KK už v září loňského roku. Hlavně aby ve vč opravdu pořád bylo nejméně 5 kg zásob a tudíž aby se včelař nemusel obávat, že vč nemá kde chovat trubce, když je potřeba do VN dostat pátou Mezistěnu.

----------------------------------

Nyní mi dochází, že toto bych měl dát jako článek. Protože jsem to už několikrát vysvětlil a pořád se najde někdo, kdo to nepochopil. Článek je na očích pořád. Tvrdím, že toto je převratný vynález, MŮJ VYNÁLEZ, popírající vědecké kecy o obtížnosti oměny vysokého díla v Dadantu. V originálu si uvědomme, že D-B má 12 rámků a tudíž je to v něm ještě snazší, ovšem v desetirámkovém Langtrothu je problém a také proto o něm tvrdím, že je to mizerný úl. Totéž platí o slovenském B10, i kdyby se použil jako Dadant, s VN 42x27,5x10 + NN 42x17x10.

--------------------------------

Kdo je ochotný číst co píšu a dokáže to chápat, mělo by mu dojít, že bezstresovější nebo šetrnější metoda nemůže existovat. Pozorní pochopili, že se metoda Blaník vyvíjí a že nyní se už vysoký SR nelikviduje jako v původní verzi metody na konci května, ale už v třešních nebo na jejich konci, tedy v javbloních. No a také proto je TL už od podzimu, aby odpadlo vyrušení a vystresování včelstva (a velké ochlazení plodu - ne vždy je ideální počasí) na jaře vystrojováním TL. To je ten druhý ze dvou výše uvedených důvodů vystrojení TL už v září loňského roku.

Dále by bystřejším mělo dojít, jak drtivá je doslova idiocie jménem zebrování, kdy obdivovatelé Západu cpou M mezi plod. Pak se, spolu s týráním kyselinami a dalšími nesmysly, strašně diví podzimním a zimním úhynům na CCD. Metoda a úl Blaník nemá téměř VD a nezná virozy - CCD, jediné úhyny byly jen na melecitozu, kdy včely zůstaly v pokáleném úle. Tudíž neuhynuly na CCD a tak, i když mi vloni padl0 30% vč, ani jedniné na CCD, nýbrž všechny ztráty byly na melecitozu a pouze tam, kde zůstala KK přes zimu nad VN.

PTÁM SE JASNĚ A NEJEN MARTINA, ZDA NYNÍ JE TO UŽ JASNÉ A POCHOPITELNÉ A NEBO ZDA JE POTŘEBA NĚCO VYSVĚTLIT. Právě teď je ta doba, kdy rozhodujete o svých případných úhynech za půl roku a i později!!!!!!!!!!

Tady ještě musím něco dovysvětlit o nejrozšířenější míře a úlu 39x24x11. Vše pro ní platí úplně stejně jako pro míru 39x30x11 s tím, že spolu s TL 15 je i 24 dost velká na všechno a ve většině let za třicítkou v medném výnose nezaostává. Jen ve špičkových letech je výnos menší, ovšem takové roky jsou z 10 let 2-3 a protože přece nikdo nezahodí co má, pro tyto včelaře jsem vymyslel Blaník i v jejich úlech, jen si k nim musí doplnit NN 12-15 vysoké. Tudíž i čtyřiadvacítkáři - poslední statistika, kterou znám, je, že má kvadrát 39x24x11 80% českých včelařů, může mít dostetek medu, žádné úhyny v úlech, kde po celý rok bude VD jak šafránu. Je to na každém jednom, na jeho IQ a ochotě se něco učit a něco měnit ve smyslu malé modifikace toho, co už umí a co má. Víc já pro včelaře udělat neumím (ale snažím se).

Jen tento příspěvek vidím na čase na monitoru, že píšu před 150 minut. Kdo z vás tady dá tolik svého času svého života ostatním? Kteří v 99% případů ani nepoděkují a mnozí se ani neobtěžují to přečíst celé. Ano, nikdo mě nežádal a nenutí. To je pravda.

Děkuji chápu to ukládám si to. Já mám právě jako zadní KR kvůli tomu, že jsem neměl dostatek M minulý rok a potřeboval jsem vystrojit úl do kterého bych dal roj a musel jsem zebrovat SR z M právě rámek trubčí. Asi ho zaměním za žemlový se zásobami a pylem z druhého včelstva a trubčák dám za BP. Tím budu mít v hnízdě samou dělničinu a SR přidám až včelstvo na to bude.