1. Pořád ještě ale váhám o vhodnosti řepkáče na zimování, je přece jen tuhý. A v komorách je jasně vidět, jaké zásoby vyberou nejdřív, jsou to ty tekuté a to je jen včelami invertovaný cukr, tedy invertovaný enzymy a ne kyselinami. Co je ztuhlé, dělá včelám velkou potíž i když mohou ven pro vodu a současně díky plodování mají k dispozici i větší množství metabolické vody. Také proto tvrdím, že je lepší zimovat na cukru. Jistěže vč v zimě květové medy zvládnou. Jde o to jak namáhavě.
Řepkáč tuhne jinak ve sklenici a jinak v úle. Med je hydroskopický a po odvíčkování řepkáč v úle změní konzistenci. Mám to ověřeno vlastní zkušeností, kdy jsem si jeden rámek s tuhou řepkou označil a pak jej sledoval v průběhu roku.
2. Za velmi důležité považuji Američanovo tvrzení, že včely raději konzumují cur - sacharozu než už jimi enzymaticky zpracovaný = invertovaný také jen cukr a ještě méně nadšeně berou med. Nad tímto je potřeba se hluboce zamyslet!
Podle mě včela vybere raději řidší přirozeněji se tvářící a lehce dosažitelné krmení (cukr+voda) než čistě hustý med, možná protože nějak ví, že vznikne více H2O2. Jen domněnky.
Já mám další zkušenost takovou, že když jsem dal kousek od úlů otevřenou sklenici roztoku medu a vody a sklenici roztoku cukru a vody, dříve a ve větším včely vybírali vždycky tu s medem. Ale měl jsem na stanovišti jen 2 včelstva, tak je to malý vzorek. Ale můžete zkusit sami. Zkoušel jsem i různé teploty roztoků, vždy brali samozřejmě ten teplejší, stejně jako když byl umístěný na slunci oproti stínu atd…
AMalina:Víte Martine že tato přednáška a její data komerčního včelaře Boba Binnieho vychází částečně ze studie Lewise Bartletta a taky nejmenované 50 ti stránkové studie z Česka 👌. Lewis Barlett, který zkoumá infekční choroby, tudíž ho zajímají antiseptické účinky peroxidu vodíku na včelstvo. Studie vychází z pozorování včelstev v červenci, kdy už není tolik nektaru v přírodě a nakrmili včelstva cukerným sirupem a HFCS. Dalším pozorovaným včelstvem bylo včelstvo nekrmené, které mělo dostatek medu. Sledovali množství vzniklého peroxidu vodíku, množství plodu atd. Jeho práce dokonce porovnává množství H202 v rámcí zásobních a plodových rámků. V rozhovoru s Bobem Binniem Lewis Barlett řekne, že krmení cukerným sirupem pomáhá včelám více ve srovnání s kukuřičnou náhražkou.
Tím, že krmili v červenci, tak samozřejmě včelstvo stimulovali ke kladení, takže přibylo plodu. Pro někoho to může být známka vitality, ale je to skutečně tak?
Napsal jste Martine.
Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor vůči průměrnému včelaři, který krmí své včely cukrovým sirupem. Bylo prokázáno nikoliv hádáno, že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy jako některé druhy medu.
V originále to bylo řečeno takto:
“ I wish someone would explain to me the oposition or resistance of the average beekeeper to feeding his bees sugar syrup. It has been preven (not guessed) the sugar syrup is a better winter food than honey, and never causes any gut problems to a bee that some honeys do, particularly fall honeys.” George W. Imirie
Přesný překlad: Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor nebo odpor průměrného včelaře ke krmení včel cukrovým sirupem. Bylo prokázáno (ne hádáno), že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy, které některé druhy medu způsobují, zejména podzimní medy.
Proč jste vyjmul tu poslední zvýrazněnou část?
Pořád se mluví o tom, že je lepší, jistější zimovat na cukru. Dejme tomu, že na tom něco je a že komerční velkovčelař nemůže uhlídat aby včelstvo zimovalo na jarním medu, tak je to pro něj jednodušší a méně rizikové. Určitě to ale není lepší pro včelstvo na jaře. Včelstva, která mají na jaře možnost rozjíždět se na medu, jsou prostě úplně jinde…
PS: naštěstí metodika Blaník dokáže vyzimovat i s tuháčem pod plodištěm a tím pádem má pak včelstvo jarní rozjezd raketový.
Nevím. Kdybych věděl, že existuje nějaká studie z ČR tak bych to měl skoro bez práce a nemusel sledovat videa a srát se s tím jak ocas. Měl jsem za “úkol” (od kámoše) shlédnout několik videí s včelařem Bob Binnie cca 3 roky nazpět a z toho jsem dělal ručně poznámky čili jsem vše přepisoval na papír kdyby vás to zajímalo bylo toho dva oboustranně popsané listy formátu A4. Chcete mě obvinit z toho, že jsem v části o vhodnosti cukrového krmiva na zimu záměrně neuvedl druhy medů na kterých včely špatně zimují?? To bych musel být padlý na hlavu a neuvádět zde odkazy na videa, v kterých to je řečeno. Je dobře, že jste našel další studie o to totiž šlo, aby k tomuto tématu dal kdokoliv cokoliv navíc.
Jen jsem se zeptal proč jste tu citaci neuvedl celou, protože by byla škoda kdyby to tady nebylo celé, tak jak to reálně bylo řečeno
Tu Českou studii zmíní v tom starším rozhovoru, ale já ji nečetl ani nenašel. Zmínil jsem to hlavně kvůli patriotismu…
Bob Binni uvádza tieto POMĚRY CUKROVÝCH SIRUPŮ :
1 díl cukru : 1 díl vody - nejlepší pro budování kolonií pořád do jisté míry stimulující - je dobré jako krmení pro oddělky atd.
suhlasím, ….oddelky krmím cukrovým roztokom 1:1,
1,5-2 díly cukru : 1 dílu vody - nejlépe koncem léta, nebo na podzim pro rychlé přibírání na váze s minimální vlhkostí ve včelstvu. -
súhlasím, koncom leta na krmenie do zimy je potrebné dávať hustejší roztok ako 1:1, robím to tiež ako Bob Binni, teda dávam roztok 3:2, čo je vlastne 1,5:1 ako dáva Bob, hustejší roztok na zimu teda 2:1 ako odporúča Bob som ešte neskúšal (možno vyskúšam 😉), Bob rozhodne neodporúča roztokom pre oddelky (1:1) zakrmovať koncom leta alebo do zimy, pretože včely zásoby z hustejšieho roztoku skôr uložia a nemusia zbytočne odstraňovať prebytočnú vodu a roztokom 1:1 vzbytočne zvyšovať vlhkosť v úli… vždy som to tvrdil ale niektorí včelári tomu neveria… Gorovi ani Bobovi neveria…🤔
Jste mistr vytrhávání z kontextu. Nevěřím, že to neumíte pochopit. Já tedy skopíruju přesně, jak to Američan řekl, tedy jak to Martin přeložil. Hlavně asi neumíte pochopit, co tady třetí rok a na IF tvrdím roky. Mě jde právě o to, co Amík jasně říká, že se nevytvoří:
1,5-2 díly cukru : 1 dílu vody - nejlépe koncem léta, nebo na podzim pro rychlé přibírání na váze s minimální vlhkostí ve včelstvu. - s tímto poměrem ale nevytvoříte antiseptickou chemii ve včelstvu o které jsem mluvil dříve.
To je celé. A Milan Pitkin by řekl: “A vo tom to je”. Jestli nerozumíte slovu antiseptickou, dám sem speciálně vám kopii vyjádření AI, kde si všimněte virů a ty hubí včelstva:
Pojem antiseptický označuje schopnost látky nebo postupu ničit choroboplodné zárodky (bakterie, viry, plísně) nebo bránit jejich množení přímo na živých tkáních.
Prostě kdo chce mít včelstva bez CCD, bez virů a prostě bez úhynů, musí, JAKO JEDNU Z NĚKOLIKA MÁLO ZÁSAD dodržet i řídké krmení a to i na zakrmení na zimu. V noci si to poslechu sám celé a uvidím jak dobře to Martin přeložil. Já to totiž pochopil tak, že Američan říká, že se sice nakrmí s méně vody, ale je to ŠPATNĚ, protože se nevytvoří to, oč jde. Na co by jinak bylo to video a o čem by bylo pane Goro?
Začátečníci, bez ohledu na předpotopní bludy některýách starých včelařů, myslete. Někdy se stane, že včelstvo nechce krmení na zimu brát v hustotě 3:2. Ale z 99% stejné včelstvo ihned brát začne ve stejném krmítku roztok 1:1. Já netuším, co by kdo chtěl vědět víc, aby mu bylo na věky věkův jasno? Navíc si to může každý vyzkoušet.
Zopakuju v této souvislosti moudro kohosi:
Neklamná známka idiocie je, když někdo dělá stále stejnou věc a očekává pokaždé jiný výsledek. Tím nemířím na Gora, ale na ty, co mají úhyny a nic nezmění a jedou stále stejně. Ti dokonale naplňují to moudro. Ve skutečnosti hrají ruskou ruletu, jedou na čirou náhodu. A ruskou ruletu hrají jen idioti. O ruské ruletě u včel mnozí natáčejí videa na YT, i jinam na internet.
H202 se vytvoří i při koncentraci 3:2, jen v menším množství, takže není pravda tato vaše věta Mě jde právě o to, co Amík jasně říká, že se nevytvoří…
Včelstvo by podle mě mělo být krmeno v souladu s jeho biologickým rytmem a vývojem přírody. Snůška na podzim je nepřirozená, je potřeba nakrmit včelstvo co nejdříve po poslední snůšce pokud včelař vytáčí většinu medu…
súhlasím, aj v samotnom videu autor popisuje ako hlavnú výhodu riedkeho cukrového roztoku blížiaceho sa ku koncentrácii nektáru ako silného STIMULÁTORA intenzívneho plodovania, silného chovu plodu a to pri zimnom zakrmovaní by nemalo napríklad v srpnu či v záři narastať ale končiť… niečo iné sa požaduje pri budovaní mladého včelstva od neho na jar či v podletí a niečo iné v jeseň/na podzim!
Nejsem si zcela jist, že jde pouze o peroxyd vodíku, to by Američan jasně řekl, že by se nevytvořil peroxyd.
Dále se vy a pod vámi pan Goro dopouštíte axioamtického tvrzení, že je snůška v létě nepřirozená. Toto si dovolím rozvést.
Všechno, co dělám, je jinak, než tvrdí mejnstrým. Kdybych tuto základní povahovou vlastnost neměl, nevznikla by metoda Blaník, ale nevzniklo by ani speciální krmítko pro sportovní rybolov a podobné věci, kterých u mě za mojí profesní kariéru není úplně málo. (ke krmítku, sice ho používá celý civilizovaný svět, jenže přestaly být ryby - sežrali je ekoteroristy chránění kormoráni a vydry, možná přestanou být včely a bude to pak všechno nějak jedno…)
Kde oba berete jistotu, že je letní snůška nepřirozená? Například ještě za mého dětství, tedy před 60 lety byla zcela běžná a naopak očekávaná - pravidelná snůška z jedle bělokoré - černozelený opalizující med, na který česká tradice pořád vzpomíná, i když už ho 50 let nikdo neviděl. Tato snůška byla až od půlky července do konce srpna.
Tak zvaní vědci zanesou, ať z tuposti a nebo ze zlého úmyslu, axiom o VD, že zabíjí včely. Pak se ukáže, že to enní VD, ale jakési viry a nikdo kloudě dodnes neví jaké a hlavně proč. Jednou ten virus, jindy jiný, někdy víc virů dohromady, vytáhne se úplně jiná nosema třeba a něnkdy i něco jiného. Tak se tomu dá obecný VĚDECKÝ název CCD, což je česky něco jako ztráta pořádku ve včelstvu a v jejím důsledku jeho zhroucení - vágní a nicneříkající nesmysl - co dělá věda těch 50 let, co je údajnou hrozbou VD?!!!
Tvrdím, že to bude jen na lidech jako jsem já, věda je už dávno nástrojem kapitalistické mašinerie, která věci neřeší, ale naopak se je všemožně snaží udržet co nejdéle v kurzu. Přece tak zvaní vědci teď nemůžou přijít a říct, OK, sorry, tak jsme se holt spletli. To by pak někdo mohl chtít aby vraceli peníze že? A i kdyby je vracet nemuseli, z čeho by žili? Co kdyby někdo najednou přišel, jako se v civilizovaných zemích likvidují neziskovky, že zlikviduje výzkumné ústavy? tedy ty, které už 36 let nevyzkoumaly nic. Museli by se jít živit prací a to se nikomu nechce, když má v hlavě vymeteno a hlavně, i kdyby byl geniální Einstein, bez peněz od zavilých kapitalistů nepřežije. Toto je začarovaný kruh, ze kterého není cesta ven.
Nikde jsem nepsal o nepřirozené letní snůšce, ale o snůšce na podzim.
Vůbec nerozumím. Bavili jsme se o krmení a nikdo normální nekrmí na podzim. Ale i tak se mýlíte, s vámi je to marné. Ve skutečnosti se krmí v tzv podletí, což je celkem nesmyslně umělý pojem a pravda, mě to patrně evokuje nikoli plné léto, ale podzim. Vůbec jsem nepochopil, proč dřívější včelaři zavedli tak hloupé slovo, pojem. Ale řeč je o americkém videu a držme se tudíž tvrzení toho přednášejícího.
Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”. Vy ale tvrdíte, že jim to jde znamenitě.
Tak jsem to dokoukal a vše podstatné dal Martin ve svém překladu, pro mě bylo už zbytečné se na video dívat. Jen snad, že je protagonista sympatický, ale druhá půlka videa je pro mě už o ničem. Hlavně ty americké šmakulády pro včely, to tady je to (snad, nebo to neznám) zatím ještě dobré.
resume:
1 - Pro mě je to potvrzení toho, co objevil můj starší bratr a jsem rád, že to tak dělám roky - krmení pouze roztokem 1:1 a nikdy hustším.
2 - Druhé co jsem si z toho vzal, že těsta jsou nejhorší co může být tím, že nemůžeme regulovat “hustotu” krmení.
3 - Patrně proto mám silná a ZDRAVÁ včelstva do zimy, protože krmím na zimu pouze roztokem 1:1 a proto skvěle přezimují, že mají mladé zdravé včely ze srpna a září a až v tomto videu jsem se dozvěděl, že je velký rozdíl mezi včelami vyvíjejícími se při hustém krmení a při řídkém. Určitě udělám pokusy krmit na zimu ještě řidším roztokem!
4 - Komu to pálí měl by z tohoto videa pochopit, že díky řídkému krmení včely nanosí mnohem víc pylu než včely krmené hustým krmením. Logicky z toho také plyne, že je velký rozdíl, zda se zimní včela vyvíjela v nadbytku nebo larva strádala.
5 - Možná jsem špatně pochopil a možná špatný překlad, ale mám za to, že autor řekl, že rychlé doplnění zásob na zimu není úplně dobré. Tento bod vysvětlím dole.
Totiž.
U nás se krmilo pouze balony objemu 2 l. Je to tu nafocené, yvsvětlené, dodnes se to vyrábí, jen je balon plastový - nerozbitný, lepší. Není to levné. Pak se běžně používala česnová krmítka na litrovou lahev od vína, často ale jen sedmičky i jen půllitrovky a oddělkům i jen třetinka od limonády.
Dodnes velmi rád krmím česnovoým krmítkem, původně napaječkou na vodu, objemu 1,6 l. Dnes se stejné na pohled, ale už jen mnohem menší koupí také. Kdo by si to uměl koupit v Číně, doporučuji vřele! Dole dám obrázek.
No a co se mi roky zdá. Zpitomnělý tvrzením, jak včely nesmí dlouho plodovat, kvůli VD bla, bla, bla, jsem u části vč dával velké dávky 8 l, což je při roztoku 1:1 přesně 5 kg suchého cukru na jednu dávku 8 l. Ovšem oddělky a část vč - nemám česnových “napaječek” dost pro všechna vč a také je to, a to hlavně, mnohem víc práce - krmil balony 2 l nebo česny po asi 1,5 l (nejde to kvůli cmrndání nalévat úplně). A roky se mi zdají vč, krmená “cmrndáním” po malých dávkách denně nebo obden zjara mnohem lepší, celkově vitálnější a jdou rychleji do síly. Díky tomuto videu už vím, že se mi to nezdálo. Ze dvou důvodů. Včely mají víc všeho čím řidší je roztok až do poměru 1:1,3 a autor zmiňuje dokonce až 1:1,5. A druhý důvod je, že se v hustém roztoku nenacházejí obranné látky, které ale já a Blaníkáři máme v zimních zásobách díky zimnímu krmení roztokem 1:1.
Dál je to boj každého sám za sebe. Já vím své, poctivě jsem to vám ostatním sdělil, nic víc nemůžu.
https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gad_campaignid=22559209408&gbraid=0AAAAADoOOauUBDaAkQLZnDwq8v6d8-fuY&gclid=CjwKCAjw1tLOBhAMEiwAiPkRHkoZOCPNgGUB9BeP3KvaheG5hmFWepv12eAIAqkzSQTCsFs6I8wOWRoCOUMQAvD_BwE
Podzimní snůška je nepřirozená a tím pádem i krmení, vy jste napsal že snůška v červenci a srpnu byla (je) přirozená. To je ale ještě léto a ne podzim. Podzim je i podle včelařského roku září-říjen. O podletí nikdo nic nepsal…
https://m.youtube.com/watch?v=NejQLVLT9Ic&pp=ygUYTGV3aSBiYXJsZXR0IGJpbm5pZSBoZmNz&ra=m
V odkazu na video je rozhovor Boba Binnieho s výzkumníkem Lewis Barlettem, který měří H2O2 ve včelstvech, naměřil ho tam VŽDY a to i u kukuřičné náhražky. Bob Binnie z informací a dat z tohoto výzkumu čerpá ve svojí prezentaci kterou zde sdílel Martin
A roky se mi zdají vč, krmená “cmrndáním” po malých dávkách denně nebo obden zjara mnohem lepší, celkově vitálnější a jdou rychleji do síly.
O letech krmení obden zjara v metodice Blaník nepíšete a teď ano. Zajímavé.
Metoda Blaník není o oddělcích, nýbrž pouze o produkčních, tedy kmenových včelstvech.
Kdybyste se důkladně obeznámil s mou prací, věděl byste, že za daleko nejlepší považuji právě přezimované oddělky a záložní matky. Možná vás zmátlo, že je nazývám “lazárky”. Tito lazárci dají nikoli absolutně, ale na včelu, nebo kilo včel a nebo na kilo zkrmených zásob a hlavně množství práce potřebné k produkci kila medu, několikanásobně vyšší výkony! Postěžoval jsem si také (opakovaně), že jsem za celý život neuměl dát metodiku chovu slabých vyzimovaných včelstev. Jen připomenu, mělo by to být protikladem k věčně propagovaným silným včelstvům. S těmi jsou jen samé potíže!
Několik let sním vlastní vlhké sny o krmení po troškách i kmenů. Ale je to moc práce a to je ten důvod. Na včelařině mě nejvíc baví právě to piplání slaboučkého čehosi s překvapivým výkonem. Je to ale drahá zábava ve smyslu enormní spotřeby práce se “cmrndáním” krmení po malých dávkách.
Několik let sním vlastní vlhké sny o krmení po troškách i kmenů. Ale je to moc práce a to je ten důvod. Na včelařině mě nejvíc baví právě to piplání slaboučkého čehosi s překvapivým výkonem. Je to ale drahá zábava ve smyslu enormní spotřeby práce se “cmrndáním” krmení po malých dávkách.
Zdravím.
To mě zajímá krmení i kmenů po troškách. Mohl by jste to trochu rozvést? Děkuji.
Už jsem se o tom vyjádřil mnohokrát. Když je velmi časný oddělek, nekrmím ho vůbec, protože je jarní snůška a pak se takový odd dokáže zazásobit někdy až nadbytečně. Taky postaví hodně M a velmi dobře a jen odd (nebo roj a smetenec), staví VS bez trubčiny a nebo s minimem trubčiny. Mám na to vyvinutý speciální vyztužený rámek bez drátků, jehož obrovskou výhodou je, že se po vyvaření jen nechá uschnout a lze jej ihned použít znova. Jen některý je potřeba odrásat, aby byl vzhledně čistý.
Moje plemenáče ani nemají možnost krmení.
Časné odd sleduji (sleduji, porovnávám a hodnotím i pozdější oddělky), jsou přibližně stejně udělané a tak se brzy projeví jejich životaschopnost a elán, kondice. Zaostávající vyřadím, obyčejně spojením s lepším. Tak se stane, že je květ lip a po nich tady u nás už není nic. Tehdy ale jsou už odd v úlech a krmím je balony a nebo česnovými napaječkami - po troškách s úmyslem podněcování, aby právě kladly co nejdéle co nejvíc. Do zimy z nich jsou někdy skoro včelstva, ovšem zimující bez KK.
Ovšem oproti teoriím tzv vědců ukončí oddělky plodování také na přelomu září - října, jen se mi zdají nějak dynamiččtější, vitálnější, kmeny se “tváří” jakoby unaveně, unyle, nijak. Vždy odd krmím podněcovacím způsobem po malých dávkách s jakousi výčitkou, nebo nervozní nejistotou, že to není dobře - jsem zpitomnělý mejnstrýmovou masírkou. Tak tento pocit už mít po informací od Američana nemusím
Nevím, co jste měl Martine na mysli že abych to rozvedl, nenapadá mě co k tomu víc dodat. Případně se ptejte konkrétně.
Mě zajímá hlavě krmení kmenů po troškách. Mám si pod tím představit menší dávky jakože rozdělit celkové zakrmení na zimu do více menších dávek??
A roky se mi zdají vč, krmená “cmrndáním” po malých dávkách denně nebo obden zjara mnohem lepší, celkově vitálnější a jdou rychleji do síly.
Já to chápu tak, že včelstva krmená na zimu výše uvedeným způsobem, jsou na jaře vitálnější a jdou rychleji do síly.
Po dnešní konzutaci současné situace u nás s Petrem závěr.
Z Martinem zveřejněného překladu a z amerického videa jasně vylývá, že včely dávají VŽDY přednost řídkým zdrojům před hustými. Letos, kvůli enormnímu a nepamatovanému suchu, včely v časném odpoledni přestanou létat i při teplotách 15+. Tvrdím, že to je tím, že v důsledku katastrofálního sucha rostliny produkují tak hustý nektar, že jej včely nesbírají. Podobně jako je to známé u medovice.
Jen přippomínám, jak se snažil Goro ze mě udělat hlupáka, když jsem před více než rokem, spíš dvěma, tvrdil, že je pro krmení včel lepší roztok 1:1, že to dělá včelám menší problémy (výkřik pana Maliny snad nikdo soudný nebral vážně). To jen aby se nezapomnělo, kdo tu uvažuje moderně a kdo se drží předpotopních, stále papouškovaných bludů. Připomínám, že se vývoj lidského poznání nezastavil, jen někteří nejsou schopní, a hlavně ochotní začít uvažovat moderněji, nově. A tak ti bystřejší se přizpůsobí, většina setrvá u starých bludů.
goro:Bob Binni uvádza tieto POMĚRY CUKROVÝCH SIRUPŮ :
1 díl cukru : 1 díl vody - nejlepší pro budování kolonií pořád do jisté míry stimulující - je dobré jako krmení pro oddělky atd.
suhlasím, ….oddelky krmím cukrovým roztokom 1:1,
1,5-2 díly cukru : 1 dílu vody - nejlépe koncem léta, nebo na podzim pro rychlé přibírání na váze s minimální vlhkostí ve včelstvu. -
súhlasím, koncom leta na krmenie do zimy je potrebné dávať hustejší roztok ako 1:1, robím to tiež ako Bob Binni, teda dávam roztok 3:2, čo je vlastne 1,5:1 ako dáva Bob, hustejší roztok na zimu teda 2:1 ako odporúča Bob som ešte neskúšal (možno vyskúšam 😉), Bob rozhodne neodporúča roztokom pre oddelky (1:1) zakrmovať koncom leta alebo do zimy, pretože včely zásoby z hustejšieho roztoku skôr uložia a nemusia zbytočne odstraňovať prebytočnú vodu a roztokom 1:1 vzbytočne zvyšovať vlhkosť v úli… vždy som to tvrdil ale niektorí včelári tomu neveria… Gorovi ani Bobovi neveria…🤔
nemám inú možnosť len potvrdiť to , že vo videu aj v tom čo Bob hovorí je fakt, že na kŕmenie včiel sa používa roztok cukru 1:1 na jar, v lete a hlavne pre odložence… má to dva efekty, povzbudí sa tým výrazne chov plodu a súčasne sa vytvára viac antiseptickej chémie, teda včely ktoré včelstvo vychová sú zdravšie…
používať však roztok 1:1 aj na zimné zakrmovanie neodporúča ani Bob ani ostatní včelárski odborníci.. včelár to robiť môže ak verí že včelám pomáha ale fakty svedčia o niečom inom…
VčELY nepreferujú riedke zdroje ako cieľ , len sa im ľahšie odoberajú, nasávajú ale keď sú riedke musí nasledovať koncentrácia roztoku cukrov, do plástov sa ukladá med ktorý má max 20%, skôr menej (zníženie množstva vody je pre včely energeticky nákladné) . jednoznačne platí (bez ohľadu na to či tomu včelár verí alebo nie) že riedky roztok = viac práce pre včely, hustejší roztok = menej práce, vyššia efektivita!
Rozhoduje jediné číslo - koľko vody musia včely odpariť, ak si zoberieme napríklad fakt, že dáme včelám 3 kg cukru, musia odpariť pri 1:1 2,25 kg vody ale pri 3:2 len 1,25 kg vody (teda rozdiel je 1 kg!) Na odparenie vody potrebuje včela energiu , na odparenie 1 g vody je potrebná energia 2,4 kJ A na takú energiu spotrebuje včela ≈ 0,5 – 0,8 g cukru! Premenené na drobné, 1 kg roztoku 1:1 obsahuje 500 g cukru a 500 g vody (50 %) ak chcú včely z neho spraviť zásobu na zimu teda ~80 % cukru a 20% vody (ako med) musia získať produkt, ktorý bude obsahovať len 125 g vody a teda musí odpariť 500 – 125 = 375 g vody ! Z pohľadu energie teda 375 g vody × 2,4 kJ = 900 kJ a prepočítané na spotrebovaný cukor je to podľa vzorca účinnosti (900 kJ / (16 kJ/g × účinnosť) buď pri 30 % účinnosti 190 g cukru či pri pri 20 % účinnosti 280 g cukru (vyššiu účinnosť podľa praktických meraní včely nemajú).
Teda z pôvodných 500 g cukru sa 200–280 g „spáli“ len na odstánenie vody (odparovanie vody z roztoku a jej ventilácia z úľa)! Teda stratí sa 40–55 % cukru len kvôli spracovaniu riedkeho roztoku! Pri roztoku 3:2 pri rovnakej účinnosti zostane napríklad z 3 kg cukru v zásobách 2,05 – 2,4 kg! Teda strata (metabolická spotreba) je len 20 – 30 % cukru (toto množstvo ide na užitočnú prácu – odparovanie vody z roztoku a jej, ventilácia z úľa!).
Nemali by sme súčasne zabúdať na fakt, na ktorý mimochodom upozorňuje aj BOB v uvedenom videu, viac vody to viac vlhkosti v úli, pri 1:1 je to extrémne množstvo vody sprevádzané výrazným zvýšením relatívnej vlhkosti (RH) v úli, pri 3:2 je logicky menej vody a teda menší nárast RH ! Môžeme si ako príklad zvoliť fakty, koľko litrov vody sa reálne dostane do vzduchu v úli pri zakŕmení napr. 15 kg cukrového roztoku. Pri pomere 3:2 (60 % cukor a 40 % voda) je cukru 9 kg a vody 6 kg. Cieľje získať zásoby podobné medu teda cca 80 % cukru a len 2,25 kg vody! Koľko vody sa musí odpariť? Pôvodne bolo 6 kg vody, zostane len 2,25 kg a odpariť teda treba 6 – 2,25 = 3,75 kg vody! Jednoducho povedané, 3,75 litra vody ide do vzduchu v úli a zvýši vlhkosť v úli ako píše Bob!
Ale ak by to bol roztok 1:1 roztok obsahuje 7,5 kg vody, potom treba odpariť 5,25 litra vody a následne v úli bude výrazne viac vlhkosti, ktorá môže mať za následok (ak ju slabšie včelstvo pri pevnom dne a malom otvore česna nedokáže dostať z úľa) poplesnenie zásob peľu, ktorý si včely zhromaždili na zimu alebo minimálne poplesnenie plástov v dolnej časti úľa kde ťažšie vodné pary po vychladnutí kondenzujú!
Samozrejme, včelári zakrmujúci na zimu roztokom 1:1 s tým počítajú, na jar vyrežú poplesnené časti úľa (aby si včely v dolných rohoch plástov v plodisku vytvorili trúdiu stavbu), prípadne odrásajú poplesnený peľ a majú k dispozícii akoby „staršiu“ medzistenu, kde je časť buniek zachovaná“ a včely ju rýchlejšie vystavia.
Keďže predpokladám, že tieto fakty niektorí včelári neprečítajú (nie že by boli nad ich chápanie, oni ich ani nechcú chápať) tak to celé zhrniem do jednej vety:
Kŕmiť včely roztokom 1:1 je pre včely vhodné v čase keď potrebujeme stimuláciu pre maximálny chov plodu (jar, alebo odložence/oddelky či tesne po medobraní) ale zakrmovaťVčELY na zimu roztokom 1:1 v srpnu či v září je HLÚPOSŤ!
Jsem docela líný snažit se pochopit vaše teorie. Prostě kdo krmí na zimu 1:1 má včely zdravější. Nebo jinak. Kdo má úhyny, tak 100% z nich krmil hustě. Kdo krmí řídce úhyny nemá a nebo na něco jiného než je CCD, tedy vytracení včel z úlu.
Patrně každý chápeme jinak, Bob (nejsem schopný si zapamatovat jeho jméno) jasně říká, že jiní včelaři než on krmí hustě aby měli rychleji nakrmeno, ale že to ne ní dobře, protože v důsledku hustého roztoku včely nevytváří peroxyd vodíku a další látky, potřebné k vysoké odolnosti proti nemocem. Nebudu se už s vámi hádat.
Navíc, dohledal jsem přesný výrok Američana kde jasně říká, že se sice rychle nakrmí, ale špatně a pro včely zhpoubně, protože kvůli hustému krmení včely nevytvoří přirozenou odolnost a vlastní ochranu. Já vám to zkopíruju, pro vás pane Goro extra, i když to bylo adresované Malinovi, který tvrdil stejné bludy jako vy.
Podtrhnu vám ta stěžejní slova:
Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”. To byla citace Američanova vyjádření.
Takže. Jasně, dělejte si každý co chcete, třeba se po… do vejšky. Já vám jen poctivě sdělil, co se osvědčilo mě a všem, kteří mě poslechli. Za mého dětství dospělí říkávali, že jen blb si nedá poradit. Ale někteří třeba chtějí šlechtit a tak asi schválně dělají vše pro to, aby nějaké úhyny měli a rozchovávali to, co jejich zhoubné týrání přežilo.
Úplně poctivě ne.
Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”. To byla citace Američanova vyjádření.
Neřekne že nemají žádný obsah, řekne jen, že mají menší obsah těchto látek. Nevíc to pro neangličtináře jde vidět i na těch jeho grafech.