Cukr - náhražka pro krmení včelstev

napísal ste:"Nejsem to já kdo neustále nechápe “zadání” vlákna."

ja chápem zadanie tak že máme napísať, aké látky v syntetických krmivách (prípadne v cukre) spôsobujú úhyny včelstiev… 

asi som to pochopil špatne, lebo vám neviem  odpovedať, tak končím v tomto vlákne a nebudem vám komplikovať diskusiu..

Přestal jsem vám rozumět dočista. Já netvrdím, že v syntetických krmivech jsou nějaké látky způsobující úhyny. Já se snažím pomocí řečnické otázky ptát, jestli to je možné.

Velmi často se ohrazujerte abych vám nevkládal výroky, kterých se nedopouštíte. S velkou oblibou to děláte sám.

Vy máte tu základní vadu, že na co nenajdete studii, to pro vás není. Já jen, že úhyny s typickými příznaky souhrnně označovanými jako CCD dřív nebyly a teď jsou. A pokládám pro vás patrně nepříjemné nebo nepohodlné otázky. Škoda, kdybyste se nenafukoval, mohli bychom mnoho aspektů osvětlit. A nebo na možná rizika upozornit ostatní. Jak myslíte.

Takže. Jeden rok jsem si koupil pár (5 ks) balíčků Sedláčkova bílkovinného zázraku (nevím jestli to vyrábí, doporučuje to a koupil jsem to od něj). A nic. OK, usoudil jsem, když se slibovaný zázrak nekonal, že nějakých 5 balíčků pro 5 vč je nic. Další rok jsem proto podal stejné bílkovinovo náhražkové těsto polovině vč na 24 a polovině na 30 a vždy jak silným, středním tak i slabým. Bylo to tehdy celkem přes 40 vč. A NIC. Jedno velké nic, žádný rozdíl a některá vč to nechtěla brát, při přidávání medníků jsem zbytky vyházel (nevelké zbytky, ale někdy to nedobraly). Polopatě, tři týdny a spíš měsíc jim to trvalo a asi třetina to nedobrala a bylo to dle doporučení na horních loučkách plodiskových rámků. Tehdy mě napadlo, že to třeba včelám pomohlo, ale současně jim to ublížilo tak, že nula od nuly pošla a tudíž jsem usoudil, že je zhovadilost za to vyhazovat peníze, když to nemá žádný pozorovatelný efekt. A pořád je tu riziko, že se negativní účinek projeví se zpožděním podobně, jako u kyselin (opět jen moje podezření, které neumím dokázat). Měl jsem ale druhé polovině dát ve stejných obalech (lze je snadno napodobit) doma dělané skutečné medocukrové těsto ve stejné gramáži. Pak by se vidělo co si myslím a věřím na tisíc %, že by se tam měsíc neválelo!

Další zkušenost. Dostal jsem matku Vigor od Čermáka, je to tak 10, spíš 12 let. Přidal jsem jí v zasílací vyjídací klícce, v té, ve které matka přišla a doprovod jsem nelikvidoval (nedělám to nikdy). Včely z doprovodu vyjedly (nebo ty z úlu) průchod, ale matka zůstala v klícce týden než jsem na to přišel. Včely se k ní chovaly vlídně, krmily jí, olizovaly, na klícce začaly stavět srdíčko dělničiny. Tak jsem se rozhodl matku pustit. Zjistil jsem, že těsto ztvrdlo na kámen a včely vykousaly jen díru pro sebe, nemají rozum aby věděly, že je matka bachratější a že musí díru zvětšit. Volal jsem to panu Čermákovi a ten mi vysvětlil, že je to kupované, drahé a certifikované těsto, nejvyšší kvalita na trhu a že bych měl vědět, že se matka v zasílací klícce nepřidává.

Poctivě ale musím přiznat, že mám už 3 roky těsto nějaké obyčejné, koupené u nás v prodejně a to neztvrdlo, mám ho na přidávání matek a jiné použití.

----------------------------

Ale kdo jak chce. Chytřejší raději šmakulády jakéhokoli původu včelám dávat přestanou a těm lidem, co jim není rady, nikdy není ani pomoci. Tak jednoduché to je. Není ŽÁDNÝ racionální důvod to včelám dávat, protože jim to nic neusnadní, ale s velkou pravděpodobností je to zatíží víc, než obyčejný a za nejméně 100 let VYZKOUŠENÝ cukr. A to obsahoval dřív cukr až celé 1% příměsí.

Přiznám se, že toto dilema jsem zatím neřešil. Nejlepším podnícením jsou medné zásoby a přísun čerstvého pylu zvenku. Proto zakládám stanoviště jen na místech s pestrou a brzkou pylovou snůškou z lísky, vrb, bylinného podrostu…  No a pokud je venku zima, pak je nějaké podněcování kupovanými srajdami úplně k ničemu. Nakonec bude hnusně třeba několik týdnů a včely se poserou v úle. Včelstva se vždy rozvíjí v souladu s aktuálním počasím. Takže tato akademická debata o různých podpůrných doplňcích je sice zajímavá, ale včelař se zdravým rozumem je nikdy nepoužije. Už jen z toho důvodu, že pomáhat včelám různými “čajíčky” zní sice hrozně bohulibě, ale zase to vede jen k tomu, že přežije i to co přežít nemá. Moje včely si musí poradit samy a já jsem tu jen od toho, abych jim vytvořil vhodné podmínky pro život, zajistil jim snůšku a obydlí.

Som nakoniec rád, že väčšina diskutujúcich syntetické krmivá včelám nedáva

Čo sa týka otázok od vás, pokojne sa pýtajte, nechápem ako môže by otázka "nepríjemná"…jednoducho na ňu viem odpovadať alebo neviem,alebo na ňu chcem odpovedať alebo nechcem…

Jediné na čom sa zatiaľ “vedci” u úhynov včelstev (CCD) zhodli, je že to, že to môže byť globálna zmena klímy, neznáme patogény, klieštik, pesticídy, geneticky modifikované plodiny, elektromagnetické žiarenie mobilných a dátových sietí, nedostatok imunity, korý je včelám spôsobený odoberaním medu a jeho nahradením sacharzou či fruktózou….Tome vyberte si 😉

Nepříjemná otázka třeba pro věřícího je, zda existuje Bůh. Prostě každý má nějaké přesvědčení, světonázor a některá fakta či indicie mu boří jeho krédo a psychický komfort.

No a na váš výčet možných škodlivostí, jako byste mě neznal, nemůžu odpovědět jinak, než, že všechny dohromady, některé víc a jiné méně a pak ještě takové, které si ještě neumíme představit, které nám mejnstrým zatím úspěšně tají a nebo na to sám ještě nepřišel.

Dám vám příklad. Když byla moje přítelka těhotná, před asi 35 lety, nějak jí bylo zle a v té době byl na všechno včelék acylpirin a aspirin. Stařičký doktor jí řekl, aby to nebrala, bolesti vydržela, že se sice tvrdí jak jsou to skvělé léky, jemu že se ale na nich něco nezdá a že v té době nikdo neví, co ještě bude objeveno. Lékař byl už nejspíš po smrti když byla objevena zhoubnost paracetamolu a prokázalo se jeho špatné (jistě odborné) tušení. 

I včelaři jsou odborníci ve svém oboru, větší či menší a někteří mají obdobná “tušení” jako starý doktor už důchodového věku před spoustou let. Někdo je chytřejší a stačí mu i jen tušení, jiný nadšně skočí na každou fintu gaunerů. A proč tak silné slovo? No zopakuju to, když by chtěl někdo skutečně pomoci včelařům, nabídne jen normální cukerný roztok. To nedělá ani jeden a tak je jasné, že je v tom nějaká levárna. A to i v těch nejdražších, údajně z cukrové řepy vyrobených šmakuládách. Totiž. Jistě by se dalo s cukrovary, či spíš s obchodními překupníky dojednat menší než nejmenší akční cenu, jaké mívají supermarkety a pak by nemohl nezbohatnout na úplně čistém produktu. Ale nenažraní kapitalisti jistě hrabou mnohem víc a prodávasjí nějaký odpad skoro zadarmo, proč by nedělali obyčejný cukerný roztok? No proto, že je cukr pořád ještě moc drahý a gauneři se potřebují napakovat rychleji a víc!

Další otázka, která mě napadla při psaní o cukerném roztoku. Nekazil by se? Třeba v koncentraci 3:2? Podle mě moc husté pro krmení včel, což jsem vysvětlil několikrát jinde. A jestli by se kazil i tak hustý roztok, co je tedy ve šmakuládách, že se nekazí? Nebo stačí sacharozu invertovat a pak se roztok nekazí? A jak to, že nekrystalizuje? Je tam převis pro lidi téměř toxické fruktozy? Nebo jiných cukrů, pro včely za miliony let neznámých a tudíž zhoubných?

-----------------------------

Ve výčtu špatných vlivů jste uvedl klimatickou změnu. Tvrdím, že tu mnohem výrazněji teplých období bylo mnoho. A my žili jen v přechodné anomálii způsobenou výbuchem Isladnské sopky Laki, tuším, že to bylo roku 1783, každý si to najděte sám, vím jistě datum 8 června. Pamatuju si kraviny, které mi nepomohly vydělat ani jednu Korunu. V důsledku vyvržení do ovzduší milinů tun jedovatostí, pomřela do roka asi třetina lidí v Evropě. Pak nastalo něco, co si my představujeme jako nukleární zimu. Dva roky nevyšlo kloudně slunce, bylo neustále jakoby pod mrakem a nastala katastrofální neúroda. Domnívám se, že nastalé hladomory zapříčinily Francouzskou revoluci, lidi když už neměli co ztratit a už jim pomřely děti, pak se teprve vzepřou zvůli mocipánů.

Ochlazení v důsledku Laki trvalo až do 70 let 20 století a nyní se příroda pomalu vrací k normálu, tedy do stavu jako byla před erupcí Laki. Takže žádné oteplování a mocní už o globálním oteplování ani nemukají, najednou je to klimatická změna že?

A že mají problémy včelaři v celé Evropě? V celé? Co v RF, Ukrajině a dál na východ, co Skandinávie? Co za mořem? A co se, kromě počasí změnilo? Kvůli VD se začalo blbnout s monitoringem, vyrušováním včel, na mnoze se kvůli “organickému náboženství” u včel nesmí použít nic než kyseliny, všichni mají očka a přešli na metodiky Langstrothu i v lepších úlech, někteří si na běhli na Lang rovnou.

Zopakuju co jsem už mockrát sdělil. Vracejme se vždy pomyslně do doby, kdy problém nastal a uvědomme si, co se změnilo. Ani ne tak na počasí, s tím stejně nic neuděláme, ale na úlech, technologiích a ošetřování včelstev. To změnit můžeme. Počasí, mikrovlny družic a jiného šmírování, mobilů a další hrůzy nezastavíme. Ani agrochemii a ani blbce. Zbývá ale spousta věcí, které změnit lze!

Aby se šmakulády nekazili, tak do nich 100% něco přidávat musí. Já letos vylila kbelík rozdělaného cukru, nespotřebovala jsem ho hned a po týdnu jsem z něj cítila kvas. Šmakuláda musí vydržet dýl.

ak ti skvasil cukrový roztok po týždni tak si mala 1:1 teda 50% vody, ak by bol roztok 3:2 teda asi 40% vody dva-tri týždne by ti vydržal…  pokiaľ viem, tie syntetické krmivá majú cca 20-23% vody…

...a je to aj na východ od nás podobne:

 https://www.youtube.com/watch?v=12RuqVCc5T0

Tak já to normálně hned zkrmím, tohle byla výjimka.  Nicméně stejně ty synťáky musí vydržet podstatně déle, takže nějaký konzervant tam být musí.

Ano, musí. Med s vlhkostí 20 a nedej Bože 23 by se spolehlivě zkazil.

Jenže v cukru je mnohem méně bioaktivních látek, přírodních kvasinek, takže by měl snést více vody.

Ono to není tak jednoduché záleží jaký druh medu. Kdybych jim měl nechat cca 10kg medu v mých podmínách tak mám med tak akorát pro sebe.

A co je na tom špatně? Mít med jen pro sebe když pro včelaření nemám podmínky? Ovce nebo krávy taky nejde užitkově a kvalitně chovat na betonovém hřišti nebo brambory pěstovat v písku. Včely mají tu smůlu, že přežijí na ledasčem… Často tady v diskuzích zazní hloupý úl, špatná metodika, blbý včelař, ale o špatném, nevhodném místě pro včely nic…

Špatně je na tom to, že je to nerentabilní. Nepočítám do toho svoji práci, ale nakoupíte mezistěny, rámky , energie na vyváření rámků, medomet, vařák s lisem a nevím co ještě a jak si to tak spočítáte tak by to vyšlo nastejno kdyby jste ten med kupoval od včelaře myslím ten co mám pro sebe🙂. 

Špatně je na tom to, že je to nerentabilní

A já myslela, že včelařství je hlavně koníček, který se na peníze nepřepočítává. Jako každé jiné hobby.

Zdravím všechny.

Kámoš mi nedávno volal, jestli neznám Boba Binnieho, že prý přišli na nějakou novinku ohledně krmení včel a vzniku peroxidu vodíku. Ptal se mě jestli bych neshlédl jeho nejnovější videa a nezjistil jak to funguje + poměry cukru a vody a vše kolem toho. Udělal jsem stručný výtah z videa , nějaké fota a odkazy pro ty, kterým nejde zapnout titulky atd. Takže nebýt jeho nevím o tom nic🙂.

Přínos nektaru, nebo pylu podávání cukrového sirupu včelstvu zvýší čistící chování což stimuluje zejména starší včely a obecně vede ke snížení chorob plodu. Proč tok nektaru podporuje celkové zdraví včelstva? Zkušení včelaři si uvědomují, že během přirozeného přínosu nektaru se zdravotní problémy včelstva v některých případech zmírní a v některých případech zcela vymizí. Dochází zde k určité chemii. V medu jsou tři hlavní enzymy a to invertáza, diastáza a glukooxidáza. Invertáza přeměňuje sacharózu na fruktózu a dextrózu. Proč? Protože fruktóza a dextróza jsou stabilnější. Nektar a med nejsou totéž. Nektar je to co včely přeměňují na med. Co je oblíbené jídlo včel? Všichni si myslí že med. Ne to je špatná odpověď, je to sacharóza což je čerstvý nektar. Diastáza přeměňuje škrob na cukr. Nás ale zajímá třetí enzym a to glukooxidáza. Mimochodem všechny tyto 3 enzymy jsou včelami dodávány žáden z nich se neobjevuje v nektaru včely je tam dodávají dělají to asi vědomě? Nemám tušení. Glukooxidáza produkuje kyselinu glukonovou. Kyselina glukonová snižuje ph nektaru na průměrnou hodnotu 3,9. Což je velmi kyselá hodnota a při této úrovni ph je med, nebo nektar velmi antimikrobiální a antibakteriální. Vedlejší produktem výroby kyseliny glukonové je peroxid vodíku, který je součástí imunitního systému kolonie pokud je přítomen. Většina z nás ví, že v čerstvém medu je přítomen ovšem v medu, který je několik let starý ne. Peroxid vodíku má svou trvanlivost je efektivní od 1 do 6 měsíce od otevření. Stejně je to i s medem. Proto je nejlepším léčivým přípravkem na rány čerstvý med. Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy tzv HFCS není dobrý pro včely ani pro lidi, ale včelaři v USA ho kupují v cisternách. V minulosti jsem to dělal také, nakoupil jsem jich spoustu než jsem pochopil chemii. HFCS je levný snadný a stabilní. Jenže HFCS snižuje hladinu peroxidu vodíku. Úplně tomu nerozumím právě teď se na to dělá výzkum na univerzitě v Georgii (Skotsko). Věří, že odstraňuje již přítomný peroxid vodíku a brání včelám v tvorbě nového peroxidu vodíku tedy té chemické reakci, o které mluvím. Co se stane, když podám včelám řídký cukrový sirup? Hladina peroxidu vodíku se zvýší.

VYSOKO FRUKTÓZOVÝ KUKUŘČNÝ SIRUP (HFCS) vs. CUKROVÝ SIRUP

- s HFCS kolonie lépe přibírají na váze.

- kolonie krmené HFCS se méně rojí než ty, které se krmí klasickým cukrem, protože HFCS je méně stimulující.

- čistý HFCS 55 špatně kvasí je stabilní. 

- HFCS 55 a 42 je levnější než klasický cukr a proto si ho včelaři kupují. 

- HFCS je při skladování stabilnější než cukrový sirup 

- cukrový sirup je více stimulující než HFCS 

- včelstvo krmené cukrovým sirupem odchová více plodu, lépe odchovávají základ líhně a je zdravější.

 - kolonie lépe přezimují když jsou krmeny cukrovým sirupem a ve srovnání s koloniemi krmenými HFCS vystaví v průměru více plástů než kolonie krmené HFCS

- průměrná hmotnost včel krmených HFCS byla 4,65 kg zatímco včely krmené cukrovým sirupem měly v průměru 8,27 kg.

POMĚRY CUKROVÝCH SIRUPŮ 

1 díl cukru : 1,25-1,5 dílů vody 

- nejlepší pro budování plodu a stavby plástů bez nadměrného přibírání zásob na váze. Vysoce stimulující, vyvolává hygienické chování stejně jako přínos nektaru. Největší přítomnost peroxidu vodíku. 

1 díl cukru : 1 díl vody 

- nejlepší pro budování kolonií pořád do jisté míry stimulující - je dobré jako krmení pro oddělky atd. 

- přítomnost peroxidu vodíku 

1,5-2 díly cukru : 1 dílu vody

- nejlépe koncem léta, nebo na podzim pro rychlé přibírání na váze s minimální vlhkostí ve včelstvu. - s tímto poměrem ale nevytvoříte antiseptickou chemii ve včelstvu o které jsem mluvil dříve.

Při vysokých teplotách může HFCS tvořit HMF a zabíjet včely. Někteří vědci se domnívají že HMF může být faktorem u kolapsu kolonií, záhadného onemocnění, které zabilo nejméně 1/3 včelstev v USA. 

Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor vůči průměrnému včelaři, který krmí své včely cukrovým sirupem. Bylo prokázáno nikoliv hádáno, že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy jako některé druhy medu.

https://www.youtube.com/watch?v=cMUASgx-Ya0

https://www.youtube.com/watch?v=aN428TJpDuw&list=PLnIUDXjFDpxebDh3WLij5HnvEwjPnwwUH&index=7

Víte Martine že tato přednáška a její data komerčního včelaře Boba Binnieho vychází částečně ze studie Lewise Bartletta a taky nejmenované 50 ti stránkové studie z Česka 👌. Lewis Barlett, který zkoumá infekční choroby, tudíž ho zajímají antiseptické účinky peroxidu vodíku na včelstvo. Studie vychází z pozorování včelstev v červenci, kdy už není tolik nektaru v přírodě a nakrmili včelstva cukerným sirupem a HFCS. Dalším pozorovaným včelstvem bylo včelstvo nekrmené, které mělo dostatek medu. Sledovali množství vzniklého peroxidu vodíku, množství plodu atd. Jeho práce dokonce porovnává množství H202 v rámcí zásobních a plodových rámků. V rozhovoru s Bobem Binniem Lewis Barlett řekne, že krmení cukerným sirupem pomáhá včelám více ve srovnání s kukuřičnou náhražkou. 

Tím, že krmili v červenci, tak samozřejmě včelstvo stimulovali ke kladení, takže přibylo plodu. Pro někoho to může být známka vitality, ale je to skutečně tak?

Napsal jste Martine.

Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor vůči průměrnému včelaři, který krmí své včely cukrovým sirupem. Bylo prokázáno nikoliv hádáno, že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy jako některé druhy medu.   

V originále to bylo řečeno takto: 

“ I wish someone would explain to me the oposition or resistance of the average beekeeper to feeding his bees sugar syrup. It has been preven (not guessed) the sugar syrup is a better winter food than honey, and never causes any gut problems to a bee that some honeys do, particularly fall honeys.” George W. Imirie

Přesný překlad: Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor nebo odpor průměrného včelaře ke krmení včel cukrovým sirupem. Bylo prokázáno (ne hádáno), že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy, které některé druhy medu způsobují, zejména podzimní medy.

Proč jste vyjmul tu poslední zvýrazněnou část?

Pořád se mluví o tom, že je lepší, jistější zimovat na cukru. Dejme tomu, že na tom něco je a že komerční velkovčelař nemůže uhlídat aby včelstvo zimovalo na jarním medu, tak je to pro něj jednodušší a méně rizikové. Určitě to ale není lepší pro včelstvo na jaře. Včelstva, která mají na jaře možnost rozjíždět se na medu, jsou prostě úplně jinde…

PS: naštěstí metodika Blaník dokáže vyzimovat i s tuháčem pod plodištěm a tím pádem má pak včelstvo jarní rozjezd raketový.

..cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy, které některé druhy medu způsobují, zejména podzimní medy.

súhlasím…

Včelstva, která mají na jaře možnost rozjíždět se na medu, jsou prostě úplně jinde…

súhlasím…

Pan kolega Martin překládal asi strojově, určitě bych u něj nehledal nějaké vědomé zkreslování nebo zatajování. Patrně proto asi vypadla stěžejní část, já mu v mailu píšu, bez znalosti angličtiny, to co vy. Ale rád bych upozornil, že jsem v zimě 24/25 neměl nakrmeno cukrem vůbec a přežila to VŠECHN včelstva, která měla KK pod VN už od září. Kde jsem to dát pod VN nedokázal, to uhynulo, ovšem ne na CCD, ale na typickou úplavici. DOMNÍVÁM SE, že se to stalo pro nedostupnost vody na stropním igelitu, která nebyla přímo nad chumáčem, ale o 15 cm výš a tam se pro ní včely nedostaly. Ale opakuji, to je jen moje domněnka.

Video jsem ještě neviděl celé, mám jen ten samý Martinův text mailem, který pak Martin dal, po mojí urgenci, sem.

K plodování v červenci. Už roky se nijak nesnažím o co nejdřívější ukončení plodování, vše je popsáno v metodě Blaník, děje se to tam samočinně. Po 10.10. ve vč nikdy plod nemám a to ani u mladých matek. Přikládám to faktu dodržení souboru zásad, kdy včas cukrem dobře krmené včelstvo v létě, kdy někteří už začínají klíckovat matky, zvýší zprvu polodování, ale vč samo plodování včas ukončí. Jak a proč se to děje nezkoumám, neuměl bych to a hlavně nemám prostředky. Z amerického videa také snad jasně vyplývá nesmyslnost odebírání a likvidace plodu.

Já ale ve videu za nejdůležitější považuji řídkost zimního krmení. Tomu se zatím vyhýbáte (vy i pan Goro) a přitom se zdá, že právě to je to úplně nejdůležitější. Když jsem tu tápavě teoretizoval a uvedl svojí logickou, avšak neověřenou DOMNĚNKU, že v přírodě se tak hustý nektar jako je roztok 3:2 nevyskytuje, Goro mě utřel. Já si to moc dobře pamatuju, teď ani nemuká. Já tvrdím, že většina úspěchu Blaník je v řídkém zimním krmení 1:1 a Američan dokonce ukazuje blahodárnost ještě řidšího krmení!!!!! Nějak se mi zdá, velmi často a nejenom tady u toho konkrétního videa, že lidi velmi často nedokáží identifikovat JÁDRO sdělení.

Ale. Původně jsem viděl úvod videa bez titulků a uviděl kýble na úlech (patrně oddělkách) a nechtěl jsem se tím zabývat. Totiž toto je nejhorší, co si já umím představit. I když je úl bílý, zkusil se někdo dotknout holou rukou úlu na slunci? Takže kdo neobjevil stín stromů a hlavně nemá na krmeném úle prázdný truhlík a dekl, což samo pohltí nejhorší výheň, myslel jsem si, že mě stěží může něco naučit.

Mám dojem (slovenské ale jen strojové titulky), že včelař mluví o oddělcích, říká něco o jednopatrových úlech a pak se zmiňuje o malém počtu dírek z krmítku - kýbli. Taky tady opět připomenu moje krmení po troškách (max objem 1,5 l) česnovými, původně napaječkami. To je ten důvod, aby to nebraly moc rychle. Klasickou prosakovačkou mi tak řídký roztok protéká a to i když mám úly v absolutní vodorovině. Prostě prosakovačky na řídký roztok - tam se dělá víčko s málo dírkami, mi nefungují a akutně hrozí rabovka způsobená i jen malým vyteklým množstvím krmení z úlu.

Také, prosím, nepřehlédněte fakt, že se v synťáku samočinně syntetizuje HMF daleko rychleji, než v cukru a vzpomeňte můj odpor k rozváření cukru a tvrdím, že se má rozpouštět zastudena. Myslím, že jste právě vy pane Malino se mnou souhlasil když jsem to někde tvrdil a tak jste to díky ovládání angličtiny asi znal a nebo k tomu došel logickou úvahou jako já.

Pořád ještě ale váhám o vhodnosti řepkáče na zimování, je přece jen tuhý. A v komorách je jasně vidět, jaké zásoby vyberou nejdřív, jsou to ty tekuté a to je jen včelami invertovaný cukr, tedy invertovaný enzymy a ne kyselinami. Co je ztuhlé, dělá včelám velkou potíž i když mohou ven pro vodu a současně díky plodování mají k dispozici i větší množství metabolické vody. Také proto tvrdím, že je lepší zimovat na cukru. Jistěže vč v zimě květové medy zvládnou. Jde o to jak namáhavě.

Za velmi důležité považuji Američanovo tvrzení, že včely raději konzumují cur - sacharozu než už jimi enzymaticky zpracovaný = invertovaný také jen cukr a ještě méně nadšeně berou med. Nad tímto je potřeba se hluboce zamyslet!