Zaujímavé videá o včelách

Nevšimnul jsem si, že nejsem přihlášený při minulém příspěvku.

Nechci mluvit za dr. Klímu, ale myslím, že to nepovažuje za chybu. Říká, že virová zátěž je v tomto případě už vysoká. Proto nelze využít tento plod.

Přiznám se, nemám videa rád. Jsou pro mě moc dlouhá a často nevydýchám osobnost protagonisty.

Byla tu ale zmínka o Dr. Klímovi. To je příjemný a charismatický pán, jedno jeho video o škodlivosti oček znám. Ale vadila mi na něm ta ustrašenost, jak nebyl štont říct bez servítek natvrdo svůj názor, celé video mohlo trvat čtvrtinu času. Liberálové tomu asi říkají ohleduplnost, já připosranost. Pak bylo nějaké video s ním, ale snad na 5 hodin. Moderní prezentace, kde většinu obrazu zakrývá panel prezentace s piktogramy a hesly pro pitomce, jako domorodci v Kongu chtějí dnes mladí piktogramy a jednoduché symboly a já to “video”, kde mě pořád rušila ta přiblbá prezentace (za kterou se jakoby krčil přednášející jako nepodstatná součást spektáklu), nedokázal, ani při maximální snaze, dokoukat. Moc dlouhé. Prostě důkaz, co vyčítám mladým, že nečtou a nesnaží se tím prokousat, tak já se sice snažím, ale nedokážu se prokousat videi. 

Dovršuje to polonahý exhibicionista, co dělá ze včelařiny vědu s nutností tabule, popisování vzorci a schématy a přitom vidím v jeho videu na jaře, ten rok prý prvně otevřené, hladové oddělky se zásobami na pár dní a některé snad jen hodin. Se včelami zachází jako prase, tříská s věcmi a rozmnačkat včelu nebo sto pro něj žádný problém. Tak jeho videa tedy nedokážu dokoukat už vůbec.  

Když mi došlo, jaký objev je termoefekt, napsal jsem Dr. Klímovi. Odpověděl během snad dvou hodin. Že děkuje, ale nemá zájem, že on už mnoho let jen kyselinuje, protože na Západě se jen kyselinuje. Došlo mi, že jsme názorově každý na opačné straně a víc jsem se nesnažil. V jeho spolku byl i Čermák a poslední roky jeho matky Vigor vč měnila, jen co položily prvních pár vajíček. Spojili jsme si to s s Petrem s kyselinováním a přestali je objednávat.

Podobně pan Marada. Pracuje pro Rakouského velkovčelaře a sdělil mi, že u nich jen kyseliny a přes to nejde vlak. Proto vím, že je Západ včelařsky zaostalý a dobře to tam nedopadne. Měli sjme několikrát od nich matky z Rakous, včely sice hodné, ale nějak bez rychlosti, nemastně neslané, nijaké a u nich se mi prvně po mnoha letech objevilo vápno. Ne, že to měly, ale jsou nějak oslabené, nevitální, neživotaschopné a háklivé k nákaze, která je všude. S Tomem4 jsme se dohodli, že matky odtud už nikdy více.

Smotal jsem několik témat dohromady, někdo třeba řekne, že pomlouvám, já jen sděluji svoje zkušenosti. Dokonce smidla mě tu napadl, že si ode mě dovezl špatné včely s vápnem. Po likvidaci vč s matkami vyhlášené značky je u mě zase od vápna ÚPLNÝ pokoj.  

Jen jsem chtěl vysvětlit, že za A nemám videa rád a proč, za B že jsou pro mě moc dlouhá a vadí mi piktogramy jako pro primitivy. Já preferuji psaný text, kde se můžu zastavit a dohledávat věci, informace. Ano, zastavit lze i video, ale to pak nemusím trpět u videa a tak raději čtu a studuji. Také jsem kvůli panelům s prezentacemi přestal úplně navštěvovat přednášky. Většinou se tam já nemám co naučit a dozvědět. Jediné, kdy má pro mě panel s prezentací cenu je graf nebo tak něco. Ano, pro mladé, zvyklé na piktogramy a úsečné holé heslovité věty, spíš jen jakési výkřiky - podpořené hesly na tabuli, nebo jak to říct, jsem jako z pravěku. OK, mám to tak a měnit to nebudu. Vím jistě, že moderně se já neumím naučit nic a tak je to ztráta času. A se svým časem už ve svém věku šetřím.

To je důvod proč nikdy nereaguji na videa, nepouštím si je. A jak ho dá anonym, tak tuplem ne!

---------------------------

Přitom když někdo jasně a stručně napíše, co chce sdělit, je to podstatně kratší, než se muset prokousávat předlouhým videem.  Někdy mi mladí nepřijdou jako úplně normální.

Příklad je tady a povšimněte si v minutě 5:20 toho panelu, za kterým se krčí Klíma. Tohle prostě já víc než 4 hodiny nejsem schopný skousnout… Jo a jedno z hesel: soused, který včas nenakrmil, je největší blud jaký znám, někdy to vysvětlím (už jsem vysvětlil několikrát).

https://www.google.com/search?q=p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ka+dr.+kl%C3%ADma&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ka+dr.+kl%C3%ADma&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIHCAEQIRigATIHCAIQIRigAdIBCDg2NzdqMGo3qAIIsAIB8QWZJd8vz2rjqw&sourceid=chrome&ie=UTF-8#fpstate=ive&vld=cid:af01e820,vid:24i5DnwzWx4,st:0

Video jsem neviděl a tak nevím o čem to celé je. Moje zásady Blaník netrvají číst ani minutu a je tam všechno, je to vlastně nesmírně jednoduché. Ale za minutu asi není možné požadovat honorář! Ale jistě víc si většina váží přednášky na 4 a půl hodiny…

Rozumím, je mi jasné že to zkoušel, asi to udělat jinak není jednoduché, jen mám pocit že touto metodou zůstávají včelstva jako hrozně nesoběstační závisláci a úplně jsou zbaveny schopnosti se přirozeně rozmnožit a nezaniknout. Já si nemyslím že včelstva jsou odolná a hodně výdrží, to vypadá jen zdánlivě, že něco provedu a zítra žijí ještě neznamená že jsem je tím neodsoudil k smrti ta půl roku. Je co zlepšovat, já se radši budu inspirovat přírodou, sám Klíma tam říká že má v Langu hoffmany od shora až dolů aby prostor trochu zúžil a omezil ty fuky které včely nechtějí, ale zároveň tím vznikají extra fuky po stranách a co já vím tak jakýkoliv rozběrný úl je mnohem více prodyšný než divočina v dutině a osobně zkusím zapracovat na tom aby byly loučky slabší a včelí mezery jen 6,5mm jako ve starých úlech. Včelstva mám zatím všechny, ale některá asi zeslábly, že o nich není skoro vědět, přitom v sezóně  se tak dařilo. Takže nevím, do jara daleko, ale myslím že se nebude konat vyloženě loňská katastrofa, no ale trápí mě to, myslím že alespoň plodiště na jaře udělám tak aby měli ucelený prostor max 50L celoročně a nějak uteplený, alespoň 2 vrstvy dřeva se vzduchovou mezerou. Prostě když roj vypadne nebo plodiště seberu tak chci aby přežilo tak jak to má být.

Javali, ty Hofmany až dolů dělají přeci ty dvě vrstvy dřeva se vzduchovou mezerou.

Ta metodika je založena na jediném ošetření na jaře. Kdyby zůstalo ještě ošetření před zimou, brání to selekci. Na druhou stranu, kdyby vynechal i jarní ošetření, byl by to už tvrdý bond test. To jedno ošetření je prostě kompromis.

Ale je to z nouze ctnost a muselo by to být alespoň nahoře pořád utěsněné, lepší je včelám nepřekážet a nebo alespoň co nejmíň. Ale kdyby horní loučky na krajích nad hofmanem měly také 35mm pak už to vypadá zajímavě 🤔

Moc děkuji, tou připomínkou jsi mi možná zabil pár much jednou ranou. Chtěl jsem co nejvíc zaobalit hnízdní část úlu, hlavních 7 plodových rámků, ideálně aby šli ukomorovat pro usazení roje a také na zimu. Nebude s tím moc práce, když udělám 35 horní i boční loučky a ještě to přiklopím přepážkou asi mám vyřešeno. Mezerníky, dvouplášťové zateplení, prostor bez louček, rozebiratelnost. Čejkův listovák uvnitř úlu, jako Klíma zmiňoval 👍

Sice jste úplně ignoroval co píšu o videích obecně a o konkrétním videu od Klímy. Jen vás na něco upozorním.

Pouhá vzduchová mezera nepomůže nijak a ničemu,  bude to jen jako závětří, efekt předávání tepla bude jen o nepatrně oddálený a nebo o několik minut či desítek minut odložený výkyv teplot. Myslete. Ano, mezi skly v okně je jen svislá mezera. Jinak by to nebylo okno, je to kompromis, aby bylo vidět ven a dovnitř pronikalo světlo a současně aby to až tak moc neprochládalo, nepromrzalo. Samosebou je okno VŽDY nejslabší místo izolace stěn baráku - svislá vzduchová mezera. Vzduch, aby účinně izoloval, musí být uzavřený v co největším počtu co nejmenších komůrek. Proto “hřeje” polystyren, že jsou to miliardy mikrobublinek s plyným obsahem.

Slamáky byly účinnější  a nebo dobré, jen když sláma byla naležato. Proč? Ve stéblu naležato koluje vzduch jen v nepatrném prostoru, odezhora dolů a jestli je vnitřek stébla třeba 3 mm, pak ochlazený padá jen 3 mm dolů podle stěny stébla k venkoví straně a stoupá podle stěny stébla u stěny stébla odkud teplo uniká ze včelstva. Když se ale dá stéblo nastojato, mezi kolínky je například 15 cm, pak vzduch ve stéblu padá kolem vnější stěny stébla po dráze dlouhé 15 cm a odevzdává teplo mimo stéblo. Tím jak chladne tak houstne, stává se těžším a tak padá dolů. Současně se jiné molekuly stejného vzduchu ohřívají od stěny blíž ke včelám, vzduch se ohřívá, tím řídne a je lehčí a tak stoupá ve stéblu kolem vnitřní stěny - stěny směrem ke včelám = vnitřku úlu a nahoře narazí na strop - kolínko. Jenže stěna stébla ven je chladnější a tak vzduch odevzdává teplo ven, chladne, těžkne a padá dolů. To je normální koloběh a najdete to v každé učebnici fyziky pro základní školy, myslím osmé třídy.

Možná to neumím vysvětlit, myslel jsem si, že je to KAŽDÉMU dospělému člověku jasné. Prostě proto se do sendvičových stěn dává něco, třeba hoblovačky a to jen proto, aby se vytvořily stamiliony malinkých komůrek. Tím se rapidně zpomalila cirkulace vzduchu v dutině a nebyla jen jedna komora vysoká. Rozumíte mi? 

Proto je Čejkův úl v úlu nesmysl a nemůže nijak ničemu pomoci. Nanejvýš jako svého druhu závětří.

Skvěle izoluje vlnitá lepenka. Ale její izolace je mnohonásobně lepší když dutinky leží než když stojí - stejný princip jako u slámy. Jenže nasáká vlhkostí a hnije.Proto vynalezlipředci tzv welit, to je vlnitá papírová lepenka impregnovaná dehtem, nebo nečím takovým. On ale existuje stejný materiál strukturou, jenže je z plastu, asi polyuretan, myslím to není PE, ani PET a už vůbec to nebude polyvinylchlorid = PVC. Jmenuje se to plastkarton a na konci je vysvětlení.

I kombajnem rozbitá sláma je velice účinná, asi jako hoblovačky. Pokud je žitná (výjimečně lze použít triticale), nehnije a vydrží velmi dlouho. Žitná je špatně nasákavá a proto se třeba nehodila na stlaní (ale i  ta se používala, hnůj blbě hnil), nesála močku. Byla dobrá jen na došky - špatně bere vodu a nehnije a na další SPOUSTU výrobků. Lidi jako já umřou a vy už nebudete vědět nejprimtivnější prazáklady jak si poradit. A velice se obávám, že to budete velice potřebovat, svět jak ho známe právě končí. Ale drtivá většina má raději pštrosí taktiku.

------------------------------

A nyní se lakavě obtěžujte i vy, kdo nečtete víc jak tři holé věty a zkustě pochopit následující:

Navíc - fyzika, o které moc nevím, je příčina toho, že jakmile teplo prochází jakýmkoliv materiálem vedením, vždy dojde ke ztrátě vedením v okamžiku, kdy teplo musí projít změnou prostředí. Tedy jestli třeba prostupuje dřevem vnitřního ostění a ve chvíli, kdy dojde ke vzduchu, je to změna prostředí a tepeplná ztráta. Pak jde teplo vedením vzduchem (nekomplikujme to tepelným zářením) až narazí na rozhraní = dřevo vnějšího dřevěného pláště a opět ztráta tepla (izolace). Pk je teplo vedeno dřevem a narazí na vnější vzduch. To je opět změna prostředí a opět tepená ztráta ve myslu vyšší izolace. Tak polopatě. Vzduch v úle narazí na stěnu vnitřního ostění - změna prostředí = tepelná ztráta ve vedení což je ale izolace tepla. Ano, čím víc ztrát při vedení tepla, tím větší tepelná izolace.

Ale zpátky. Teplo narazilo na dřevo - jedna ztráta. Pak jde dřevem a narazí na vnitřní vzduchovou kapsu = drhé rozhraní a druhá ztráta vedení = izolace. Pak jde teplo vzduchem a narazí na dřevo vnějšího ostění = tepelná tzráta vedení tepla = izolace. Pak jde stejné teplo dřevem a narazí na vnější stěnu dřeva a to je poslední ztráta vedení. Celkem byla rozhraní jen 4, slovy ČTYŘI.

Jestli ale dáme do vzduchové kapsy list papíru, nic víc, přibyla dvě rozhraní a tudíž přibyly dvě zrtáty vedení a tudíž jestli to předtím izolovalo 4, nyní 6.

Když bychom do vzduchové kapsy dali 10 listů papíru, přidáme 20 rozraní. Jasné?

No a když se dají hoblovačky, je to 100 rozhraní? A mikropóry polystyrenu je kolik rozhraní, sto tisíc? Spíš milion!!!

A tyto přechody rozhaními si dejte do souvislosti s cirkulací plynů tím horší, čím menších a víc je komůrek. A čím horší předávání tepla, tím lepší izolace.

Nyní by to mělo být jasné snad každému. Jistě to tu čtou inženýři a prosím, aby mě případně opravili. Jám tohle chápu a popsal jsem jen pomocí selského rozumu a vědomostí ze základní školy. Někdo vzdělanější by to asi uměl popsat lépe.

Hodně úspěchů Javali. A co konkrétně bych udělal já? Koupil bych si plastkarton - skoro zadarmo Ten je tlustý 2 mm. Udělejte 3 desky s dutinkami naležato a zastrčte je mezi boční loučky (a nemusí to být Hofmany) a vnitřní stěnu úlu. VM je myslím u vás 7,5 mm a tak to půjde znamenitě. Samotnou vzduchovou kapsu nenechávejte, zbytečná práce a nesmyslná snaha.

Nenechte se zmást nabídkou vyhledavače, kecají, pošlou to v rozměru 1.200 x 800 mm, já kupoval, že muselo být nejméně 10 ks (asi před 12 lety). Ten materiál využijete u včel stokrát líp, než polystyren. Poštovné bylo výrazně dražší než materiál a i tak se to neskutečně vyplatilo!

Podle mě je ještě větším benefitem než spekulativní tepelná izolace díky dvěma dřevěným stěnám celohoffmanů větší celistvost té “dutiny”. Tato dutina je pro ně jednoduše přirozenější a tím pádem je to zase o jeden stresový faktor pro včely méně. V dutině prostě měli souš/dílo ukončené souvislou dřevěnou stěnou a nebyla tam ještě mezera díky mezerníkům aby se to chudáčku včelaři lépe rozebíralo. Jak říká pan Klíma v přednášce, včela má vzorce chování zakódované miliony let a včelař některé z nich zneužívá ke svému prospěchu. V tomto případě dodržení včelí mezery mez bočními loučkami je benefit jen pro včelaře a určitě ne pro včelu. 

Tome moc vám děkuji, myslím že jste to popsal velmi srozumitelně. Hlavně ten nápad s vložením kartonu se mi líbí, aspoň provizorně na zkoušku. Mohu použít stávající loučky a uvidím jak se to osvědčí. Myslím že kdyby bylo třeba tak ten pakl rámků s přitmeleným kartonem vytáhnu v celku jako  takový modul a vybalím, jen bych přez horní loučky dal při tom pro jistotu laťku na vruty. Vím že to je čuňácká práce, ale ten účel by to jednou splnilo.

On by úl neměl být ani úplně teplý ani úplně jako chladič, jenže klasický rozběrný úl je oproti dutině ještě extrémně prodyšný a to může být problém a hofmany s neuzavřeným stropem ještě urychlují cirkulaci vzduchu kterou jste popsal.

Ano a proto mají být i klasické loučky co nejsubtilnější a bez hoffmanu aby nenarušovali celistvost dutiny. Plásty jsou na vrchu přistavěny i k bokům především aby neupadly.

Za mě je to pořád méně pracné než převážet úly. Jednu metodu s využitím plodu a přeléčením jsem už dříve poslal, ale ta se vám taky nelíbila. 😉 

Kdyby se později při doplňování vysokých rámků v plodišti doplňovali pouze SR tak by se jen jednoduše vyřezaly. Ale nevim jak by to fungovalo …Tady vidim malou mezeru ohledně metodiky pana Klímy já. Musí se ještě během sezóny nejspíš zvedat medníky a přidávat rámky do plodiště, ale teoreticky jen 1x-2x. Asi by to šlo udělat vždycky spolu s odebráním medníků. Ale stačí mít zvedák.  

V klidu, uvažujme, premýšlejme, co se povedlo, co by se dalo zlepšit, do jara čas. Já se musím zklidnit, dodělávám barák a mám i v klidu nějak vysokou tepovou frekvenci tak mě to nutí vymýšlet bejkoviny (jesi se to o včelách da říci) a každý ráno se probudím s jinou mánií 🙂

Asi narážíte na oddělek bez včel, to udělá průmyslové hovado co nechce tratit čas s hledáním matky, nic víc pozitivního v tom netřeba hledat, většina plodu zemře a bez důkladné desinfence je nejvyšší riziko, že propukne jakékoli onemocnění co si jen dokážete představit. Kdybych chtěl odebrat plod tímto stylem tak to udělám třeba na 2 zákroky, odeberu třetinu která je nejzavíčkovanejší i se včelami a něco přísypu. Tam už se něco nalíhne. Za týden se v mateřském včelstvu zavíčkuje to co zbylo a nejspíš se tam i natáhnou paraziti a pak bych sebral všechen zbytek a spojil s prvním oddělkem. Pak v tom oddělku vyběhne matka a jak se rozklade a bude vybíhat poslední zavickovaný plod bude třeba shodit něčím roztoče. Takhle silný oddělek pokud se následně spojí ještě s dalším bude schopný aji snůžky. Ale já bych to nedělal, všechny tyhle způsoby nakonec pošlou včely do kopru, lidi jsou krátkozrací, pro ně je důležitá radost dnes a zítra a že to pozítří zeserou všem je nezajímá, taky se schovávají za kolektivní vinu, jenže do pekla se vejdou klidně všichni.

Moje vlastní, praktická a reálná zkušenost s vámi popsanými domnělými obavami je zcela opačná, takže vaše zmínka o průmyslovém hovadu jde tak nějak mimo mě. S ostatním souhlasím. 

Jeden oddělek “bez včel” (vždycky tam nějaké jsou, neometám rámky dokonale) jde do třetí zimy a druhý do druhé. Nic v kopru není, tento rok jsem oběma oddělkům vzal bednu medu, víc jsem jim nebral abych nemusel krmit a zatím žijí. Není to můj nápad. Na youtube s tím přišel včelař Raul. 

To nejsou obavy, vám se prostě nechce hledat matka nebo máte včely tak rád že vám nevadí holocaust co tam způsobíte nebo si to prostě neuvědomujete. Mě už to nezajímá, nemusím skočit z vokna abych věděl že se zabiju, debatu z mé strany končím, navzájem se teď s někým třeba přesvědčujte, že je to tak správně a zítra čekejte třeba mor.

Odpovídal jsem GW, spolu jsme o tom už diskutovali. Nechtěl jsem vás mojí odpovědí nijak vyprovokovat.

 Je typicky české hodně věcí negativně hodnotit až hanit ikdyž s danou věcí nemám vlastní zkušenost a jen se domnívám, že by to tak mohlo být protože to řekl nebo napsal někdo druhý a někdy je to ještě horší protože přitom hanění nemám zameteno před vlastním prahem. Znáte to, co Čech to trenér, učitel, lékař, policista a taky zloděj křičí : “Chyťte zloděje”. 

PS: Nikdy jsem nenapsal, že je to správně, jen jsem popsal co jsem viděl na netu a vyzkoušel protože jsem byl zvědavý co z toho oddělku bude. Matku hledám a vychytnu i tak, jen proto abych věděl, že ji pak nepřimáčknu přidanými rámky. 

Skok z okna není vždy definitivní. Nevkládejte mi do úst/klávesnice, že mi nevadí holocaust. Přirovnávat oddělek bez včel k holocaustu je poněkud hodně hysterické. Tak to ale dneska bohužel je. Lidi hledají senzace, drama a hysterii. Pak se hroutí a sebevraždí například kvůli videohrám atd..

Zdravím všechny.

Přikládám zde video od p. Sedláčka z Výmarského sympózia. Vcelku zajímavé video pro někoho kdo používá OP. Není moc dlouhé prosím o zhodnocení zkušenými včelaři i těmi, kteří nepoužívají OP. Jsou tam vcelku zajímavá zjištění a v některých jeho názorech se možná shodneme i zde na fóru https://www.youtube.com/watch?v=y9R-Jsr_1s4

Vzdejte to Javali, z odpovědi je jasné, že komu není z hůry dáno, v apatyce nekoupí.

Prostě aslušný člověk neudělá odd bez včel a nemusí na to být Einstein, stačí být člověk a ne hovado, jak jste takového dobře nazval. A ano, i váš pojem v této souvislosti holokaust to vystihuje DOKONALE. A holokaustu byli schopní jen nějaké národy, toho nejstrašnějšího naši současní kamarádi. Blil bych velebnosti.