Jak je to s vlhkostí medu

Zajímavý názor, domnívám se, že v části o uteplení úlů a důsledku na vlhkost medu mylný. Jednak nevíme, co jsou atorovy podmínky kde v čelaří, nijak to neuvádí. Bohužel jeho článek evokuje, že na vlhkost medu má vliv jakékoli zatepení úlu a nijak nezdůrazňuje svoje složité a tudíž v důsledku drahé a tudíž těžko obecně rozšiřitelné zateplení z rákosu. Což by bylo, podle mého neověřeného názoru (nemám s tím zkušenost), úplně nejlepší uteplení pro včelí úly!

Jak jsem již jinde psal, mám hobrové nástavky se slámou mezi hobrovým ostěním po tátovi z poloviny a začátku 50 let. Kdysi jsem je daroval začínajícímu kámošovi a on je po vybudování vlastního hardvéru pak nepoužíval a ve stodole některé z nich rozhlodaly krysy. Když jsem přišel o veškeré vybavení, nástavky mi vrátil a já ty poškozené opravil. Bylo jich 12 NN a dva VN. VN Už dosloužily a z NN jich dodneška dožilo 8. Asi polovina byla sežraná, drželo to jen rohovými plechovými vingly a dřevěné horní a dolní rámy. Vyplnil jsem to PS, něco synovec zbytkem montážní pěny aby jí jen tak nevyhodil.

Ukázal se ohromující efekt, nikdy by mě nenapadlo dělat takový experiment, vůbec by mě nenapdalo srovnávat izolační hmoty u úlů. Dnes se horem dolem doporučuje a vnucuje polystren nebo polyuretan. 

Tak se pevně usaďte přátelé:

Na jedné koze dva úly stejné míry, matky ségry z jedné série a vč stejné síly. Jeden úl VN složený ze dvou NN hobráků na sobě, ovšem shodou náhod těch, které zůstaly se slámou (nikoli cepovou, ale rozbitou z kombajnu). Všechny ostatní NN dadantsystému byly tenkostěnné Sm 20 mm. Druhý úl byl palubkový sendvič a uvnitř stěn 40 mm obyčejný polystyren. Tento úl měl navíc vysoké dno 70 mm s roštem proti stavbě. Oba na SS, protože se k oběma může ze strany. Med z polystyrenu 19,5-20%, med ze slámy s hobrou 18 a pod 18%.

OK, mohl to dělat vysoký podmet. Další rok jsem dal dno stejné jako u “papíráku” - tak se tátovy úly v naší rodině nazývaly, tedy hobrový sendvič a uvnitř mlátičková sláma. Opět rozdíl, sice menší ale významný, 19% ku 17,8%. (ano, vysoké dno s dutinou bez díla = nejméně 1% vlhkosti medu)

Co z toho vyplývá? Vědec statistik by řekl, že nic - malý vzorek, málo úlů, málo stanovišť a málo roků zkoušení. Mě to ukázalo, že vysoký podmet (prázdná dutina pod včelstvem + polystyren = velmi vlhký med a papírák - dvě hobry tuším že po 16 mm a mezi 40 mm slámy = med pod 18 bez jakýchkoli kejklů v medárně, nechání vystydnout plásty s medem, odvlhčovačů a tak dále.

Někteří ty dva úly u mě viděli. Dodnes je používám a pořád se přesvěčuji o stejném. 

Pak jsem si udělal nástavky z extrud 30 mm mezi horním a dolním dřevorámem. Celý rok vlhký hnojník a po 5 letech jsem je definitivně vyřadil, včelstvům se v tom nedařilo. Podotýkám, že to byl samonosný extrud a nemělo to vnitřní ani vnější ostění. 

Tudíž resume:

Polystyren ani jiná pěna nesmí do mých úlů jinam, než 20 mm  do deklů. Do deklů bych dal víc PS, jenže to jsou vyřazené formy z betonárny na sloupové hlavice KB blok systém

https://www.betoneshop.cz/produkty/plotova-hlavice-z-betonu-196?id_variant=1411&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiA8q--BhDiARIsAP9tKI0iK_-l3JuQk2pzKgTZaWyrNpyld6-rxGPeDaqYHMMXjpKq_vjGy3QaAkG4EALw_wcB#vs1411

a do té se tlustší deska nevejde, protože to musí mít kolem dokola asi 10 mm převis.

Hodně mě zaujalo tvrzení M.S. v jiném vlákně, jak nemá PS rád a dává hobru. Zkusil jsem, ale do deklu nějak vyvzlínala (nevo vodorovně natekla) voda a hobra se nacucala vodou a proto PS v deklech ještě nechám, ale nerad.

Kromě deklů (neumím to zatím vyřešit) letos zlikviduji definitivně vše z polystyrenu. Mnozí si o mě pomyslí, že jsem hloupý stařec bez vzdělání v oboru elektro nebo fyzice. Přesto si myslím, že u PS bude hrát nějakou roli elektrostatický náboj a fakt, že cokoli z PS je pro včely nepřirozené. 

Stalo se mi (a ne jednou), že vč vyzimovalo s plastovým deklem (uvedená forma) bez PS, prostě v tom deklu nebylo nic. Vč nijak nezaostávalo. Zrovna tak jsem zkusil silně zateplené dekly, vyplnil jsem nástavek 15 polystyrenem a žádný lepší rozvoj jsem u 5 vč (pět deklů) po dobu asi 10 let nepozoroval. Ano, odporuje to všem chytrým “vědeckým” teoriím. Vím, co nadělám?

Hobru používám jen do komorovaček. Tam nasákavost nevadí. Víka mám zateplené asi u 40 úlů expandovaným korkem 50 mm, u celorákosových 40 mm rákos a u zbytku používám tvrdé izolační panely z konopí. Ani jedno není nasákavé. Nejlepší je rákos. S propolisem vytváří difuzně otevřenou konstrukcí a to je nej… S polyšem nemám zkušenosti, hnusí se mi jak se rozdrobí na malé kuličky a mám rád přírodní materiály. Jo, jestě používám filc a takovou tu plstěnou izolaci, ale je to tenké. 

Kamarád Petr má včelín, bez čelní stěny. Betonová podlaha, tašková střecha bez stropu, boční a zadní stěny ztracené betonové bednění (beton je dokonalý akumulátor tepla, i chladu). Tvrdím, že včelín je špatně, že je nutné aby úly stály na rostlém terénu (drnu třeba) a pod baldachýnem živých stromů, pokud možno v celodenním stínu. To je obtížně splnitelné, stane se, ža na úly skrz koruny stromů, či mezer v porostu, hodinu-dvě slunce zasvítí, ale úl nesmí být na celodenní výhni!!! Včelín je pak úplně špatně, zastínění musí být ze živých stromů s listím, což odparem vody asi dělá nějaké jiné mikroklima, než umělá střecha. Petr nemá jinou možnost, včelín postavil když jsme ještě nevěděli, že to je špatně a stejně na pozemku nebyly a být nemůžou vysoké stromy. 

Petr má věčně problémy s vyšší vlhkostí medu. Je to jako ruská ruleta, někdy OK, jindy holt dělá medovinu a nepřišli jsme na příčinu. Já problémy nemám od chvíle, kdy jsem úplně vyřadil všechny úly s polystyrenem ve stěnách. Nejlepší je tenkostěnný nástavek Sm 20 mm.

Možná převratný Petrův objev:

Osvícená vč mu vyléhala pod česny úlů a trochu i na čelní stěně úlu nad česnem tak 10 cm. Zjsitil, že na jednom úle postavených několik NN s panenským dílem, připravených na přidání a jen zakrytých aby do toho nic nemohlo, se natavily první dva rámky v každém nástavku. Proto připínáčky připevnil topenářskou hliníkovou folii s miralonem na čelní stěny tří úlů. Za pár hodin vyléhající včely zmizely, u ostatních úlů vyléhají dál. Domluvili jsme se, že opatří další úly zábranou proti přehřívání a část vč nechá jak jsou a pak pohlídá kvalitu medu. Nějaký med ale v úlech už je a tak úplně průkazné to bude až v příštím roce. Ale i kdyby to nemělo vliv na vlhkost medu, je děsivé s jakými teplotami se musí včely vypořádávat, aby ochladily interiér úlu. M nejsou s příměsí parafinu, jsou vyrobené u soukromníka z Petrova víčkového vosku tak jako u mě. Začátečníci, ale i mnozí pokročilí si musí uvědomit, že “zatopit” si vč umí  snadno, když je chlad velký, stáhne se do chumáče. Ale teplo musí včely likvidovat uměle a to neumí jinak, než nošením vody do úlu, jejím odpaření a teplo jako skupenské teplo vyhnat v podobě vodní páry z úlu. Proto včely v létě celý den usilovně létají, ale v úlech nic nepřibývá! Nosí vodu.

Logika by byla otevřít očka a pomoci včelám horko odvětrat. Tak to je hloupý omyl a vysvětlím na příkladu, dám svojí příhodu.

Bydlel jsem s rodinou 30 m nad zemí v paneláku. Léto co léto jsme se vařili horkem a v zimě mrzli. Až dům zateplili. Vždy jsem větral, aby se dalo v bytě v letním horku vydržet. Jednou mi na okno brzy ráno klepal chlap, docela jsem se lekl než mi došlo, že je na lešení. A lámanou češtinou mi vysvětloval, že bude brousit omítku už zetplených stěn a musím si zavřít okna kvůli prachu. Ten den večer byl v bytě chládek. Tehdy mi došlo, že se ráno za chladu musí zabednit okna, aby se do bytu nepouštěl horký vzduch. A stejné je to s očky, část zabedněných včelařů pořád větrá a pořád má nějaký problém. Tím ale včelám nejen, že nepomáhá, ale působí jim neřešitelný trvalý stres.

Z toho vyplývá, že čelní stěny úlů, když nemůžou být zastíněné stromy, musí být opatřeny proti přehřátí jinak. Současně vyplývá, že nesmí být očka. Včely potřebují teplotu nad 30 ve dne v noci. Jenže v noci očky vniká do úlů chlad - to je špatně. Ve dne pak vniká dovnitř výheň nad 50 a to je ještě hůř. I když očko není, rozpálí se dřevěná čelní stěna - viz natavené neobsazené nástavky a panenským dílem.

Toto je další střípek našeho, za poochodu vznikajícího know-how Blaník a je  na každém, zda to bude umět pochopit a využít ve své praxi. Jasně roky říkám, co nejde a nyní, díky Petrovi, můžu vám ostatním sdělit, jak to MOŽNÁ půjde i ve včelíně pod umělou střechou.