Česínko lze řešit zespodu, v horizontální poloze tedy zespodu na dně úlu, hned pod okrajem přední stěny. Po pootočení do vertikální polohy se česno ocitá na obvyklém místě, úl se jen obrátí po vertikální ose o 180 °. Chápu u oddělků/záložních včelstev, ale u silných včelstev nevidím významný přínos, když brzy zjara obsedají nahusto celý VN.
Javali experimentuje s nesmyslně vysokou mírou, úzkovysokou a je to vlastně originál D-B, ale na kant. Tvrdím, že je to nesmysl a že včely nebudou chtít obsazovat medník, letos ulily tady u nás plodiště i na míře 24 a do medníků nechtěly, letos tu byl moc vysoký i úl s mírou 30. Mám to vyzkoušené u Sedláčkova čuda s výškou 34,7 a vycouval jsem z toho. Jedině by šlo včely dostat do medníku převěšením plodu a nebo jak přiznává Javali, nalákat je tam na zakladené černé nízké souše. Ale já už do smrti nebudu nikdy dělat med s výkaly plodu!!!!!!
Vysvětlím inspiraci a proto zešíř.
Když přišla nízkonástavková mánie - přelom 70 a 80 let, vymyslel někdo, možná sám autor Optimalu Ptáček, na zimování minioddělků se záložní matkou na N míře Optimalu a sice 42x17. Odd by se krmil na SS, v nástavku dva vedle sebe oddělené přepážkou a česna vedle sebe. Zásoby by si to uložilo na hypernízkém, na zimování nevhodném rámku za sebe. Těsně před zimou by se celý truhlík postavil na kant tak, že by se přední stěna stala dnem. V tu chvíli by to byl úzkovysoký prostor se zásobami tam, kde mají být a sice nad chumáčem. Čelní stěna, její vnitřek by se stal dnem a protože má Optimal myslím VM jen 7,5 mm, svého druhu podmet by to mělo také 7,5 mm. To by byl problém kvůli mrtvolkám. To by se ale řešilo česnem. Nástavek by se zadělal deskou pod a nad rámky a česna, patrně očková s očkovými uzávěry by byla v čelní stěně, která by ale byla stropem když by byl nástavek v normální poloze. VM nad rámky by dělala distanc včelí mezery do předního boku, protože ale SL rámků lícují se spodkem nástavku, musel by být nějaký prstenec a pak teprve našroubované “dno”, které by ale v zimním režimu bylo zadkem úlu. Možná by to mohl Roman nakreslit, on napoprvé vždy pochopí moje popisy.
Jenže pak přišla Varroa, povinný sběr měli a to by nešlo kvůli nepatrnému “podmetu” 7,5 mm. A tak to celé upadlo do zapomnění. Ale nezapomněl jsem já, jak jsem si včera uvědomil, když o tom začal mluvit i Tom4. Dneska jsem u něj byl, nadhodil jsem, ale nezabral.
Nemám to domyšlené do detailu. Ale. Představa je tato. Má ale jediný předpoklad a sice, že by včely satavěly mezistěny pootočené o 90 stupňů. Pokud ne, asi to celé padá. Pak by se to celé pojalo opačně, ale k tomu se dostanu.
Varianta A - včely by stavěly pootočené mezistěny.
Jak by vypadal vnitřek a rámky? Úl by musel být pouze na SS. Původní vršek rámků by byl po zářijovém pootočení najednou vepředu směrem k česnu a zadek rámků, kde bývají zásoby až dolů, by ses tal hořejškem najednou úzkovysoké míry. Chumáč se v zimě projídá nahoru a k česnu a v obou směrech má zásoby. Zúžení, blinovka, vše na kant jsou jen technikálie. Vč by stavělo pootočené M, vše jako v metodice Blaník. Až by byl plný VN a nastala by chvíle nasadit první medník, nástavek by se překlopil do normální polohy. A najednou by už neby úzkovysoký, nýbrž vysoký “normálně” a tedy jen 30 cm. Pak by úplně odpadla hrozba, že nebudou chtít obsadit medník. Dalším benefitem by byla rozumná výška úlu v době, kdy se těží med a kdy je vše těžké. Takto, v normální poloze úlu by vč prožilo seztonu a po nakrmení by se úl překlopil na kant tak, že by se spodkem jeho rámků staly předky rámků. Tudíž by vč mělo v zimě zásoby i částečně “pod nohama” a podněcovalo by samo sebe přenášením a jarní rozvoj by pak na úzkovyské míře měl být raketový.
Varianta B - včely budou stavět M jedině ve správné poloze.
Tady je to už těžší na představivost. Bylo by dobré nejdřív vědět přesně jak funguje listovák.
Vezměme Javaliho úl, dovolím si ho pojmenovat javalák. Má míru dle mě nesmyslnou, úzkovysokou a držme se jeho míry a tedy je to na kant postavený D-B a tudíž má míru 30x43,5x12. V této poloze staví včely M, takto se vč rozvíjí a mělo by jít do jarního rozvoje raketově.
Když přijde potřeba pustit je do prvního NN už normální širokonízké míry 43,5x14,4x12, překlopí se javalák dozadu tak, že se jeho horní loučky stanou zadními a jeho SL předními loučkami. Boční loučky se změní na spodní a horní loučky. Nastává to samé, jako v případě A, v produkční sezoně se neblbne s nesmyslně vysokým úlem, u kterého hrozí že ignorují medníky.
Ovšem to není celé. Původní strop úlu by byl nahrazený deskou, dvířky, jak to udělat je už zase jen technikálie. No a kvůli jakékoli práci v plodišti by se nesnímaly medníky, ale jenotlivé rámky by šly vysouvat stejně, jako u listováku. Dokonce by bylo možné tato dvířka vybavit vyjímatelným sklem zaskleným průzorem a vytvořit tam asi 35 - 40 mm široký stavební prostor a na SR pozorovat nálady včelstva. On by to mohl být dvouplástový zavěšovací prostor, jakási kapsa či “prd.el”, třeba na 4 šrouby a tudíž namontovatelná a demontovatelná za pár vteřin. Po odložení “kapsy” (když se podržím hezčího názvu) se dá obsluhovat plodiště jako listovák a kapsa může fungovat jako malý TL s chovem trubců. I možností vyřezání zavíčkované trubčiny. Kdo jak chce a potřeboval by.
Vážení kolegové a kolegyně, právě jste dočetli nápad za milion. Ale pozor, tímto zvěřejněním to už nejde patentovat ani jinak chránit. Ale každý si to, když bude chtít, může sestrojit sám a nesmírně si tak usnadnit práci a zlevnit “výrobu” medu. Kdybych byl o 20 let mladší a možná i jen o 10 let, neváhal bych ani sekundu.
-----------------------
Nemám vyzkoušené, zda by stavěly M v nesprávné poloze. Ale ví se, že buňky normálního plástu mají mírný sklon nahoru. Vyzkoušel jsem, co budou “říkat” tomu, když jim dám vzhůru nohama hotový plást. Nezaváhají ani minutu, sklon nesklon, plodují v tom jak o život a zásoby a med do toho dávají stejně jako do plástu ve správné poloze. V následujícím roce je třeba výše popsané varianty stavby pootočené o 90 stupňů zkusit.
Nejspíš to ale nejde, nevěřím, že bych já vynalezl převratnou věc, na kterou by, kdyby to bylo možné, nepřišel někdo chytřejší už dávno. Na druhou stranu odborná literatura, kterou znám já, neví, proč se neujaly listováky i když je v nich stokrát snazší práce než v zadovácích na teplou stavbu.
Ale.
Posledních 30 let aktivního pracovního života jsem se živil výrobou krmítek pro sportovní rybolov a skutečně jsem zavedl několik věcí, které dnes vyrábí i Čína. Samosebou se na moje průmyslové vzory ani nezeptali. A kdo se na mojí výhradu obtěžoval odpovědět, napsal mi: “ŽALUJTE NÁS” a tak jsem vše, včetně dvou ochranných známek, nechal propadnout. Kdo mi nevěří, podívejte se například na slovo Bowden v análech Patentního úřadu a nebo jen na internetu. Dodnes tam visí moje články, fotky, reklama (dávnoé mrtvá). S tou věcí v automobilizmu má rybářský Bowden společné jen jméno. A vzniklo tak, že se v pérařské hantýrce tažná pružina s dotknutými závity nazývá bowden. Netřeba v tom hledat genalitu.
Také jsem já jako první na světě přinesl excentrickou rybářskou zátěž, která nekroutí a tudíž neničí vlasec a přesto se mi podařilo zůstat chudý. Ale v přehlceném trhu jsme si vydobyl skromné uživení jen a pouze díky svým “vynálezům” a zlepšovákům. Ano, nedělal jsem nic pořádného, ale pracoval jsem jen pro lidskou zábavu, skutečnou cenu moje cetky neměly a nemají, jsou dokonale zbytečné. Ale lidem slouží a používají je všude. Je to dost a nebo málo?
Ujalo se to je je to dnes běžná věc. A vymyslel jsem to já jako první na světě. A tak kdo ví, zda by fungoval překlápěcí úl?😉🙂
