Vážení kolegové, jak bývá mým zvykem, budu nyní reagovat na jednotlivé příspěvky v tomto diskusním vlákně naráz. Tedy:
• Panu Paclíkovi se chce zvracet. Prý z mého tvrzení, že před chovateli Klub utajoval výsledky genetických analýz. Ano, to je možné. Já už byl několikrát. Mezi jednotlivými vrhy jsem si však zvládl ověřit, jak snadno lze na příkladu této diskuse veřejnosti ukázat, jak se v Klubu pracuje s (dez)informacemi. Víte, pane Paclíku, je to takto… Pravděpodobně zapomínáte, že spousta věcí je doložitelná, že existují určité záznamy z jednání, archivace elektronické komunikace, apod. Možná také netušíte, že mohu disponovat i některými svazovými dokumenty, apod. Musím Vám říci, ačkoliv si vážím toho, že se pod svá tvrzení alespoň podepisujete, také jste mi jakožto osobnost vcelku putna. Ovšem tady nejde o Vás. Jde o to, že se přičiněním takových, jako jste Vy, stal z plemenitby tzv. čistokrevné či plemenné drůbeže, jakožto i z jejího prodeje jednotlivými chovateli, snad největší podvod v dějinách chovatelství. Jde tedy za prvé o zachování skutečných plemenných populací zvířat, a za druhé, a to je z mého pohledu nejdůležitější, o lidi. O lidi, kteří jsou Vašimi svazovými praktikami dnes a denně podváděni! Nyní si tedy řekneme, jak to bylo doopravdy. Sledujte vážení, jak pracuje klubová propaganda. Takže, na jednání na Ministerstvu, které proběhlo v říjnu 2023, jsem se mimo jiného také dozvěděl, že již počátkem června 2023 byly výsledky analýz zaslány Ministerstvem Svazu a ještě téhož měsíce proběhlo jednání mezi Ministerstvem, VÚŽV, Jihočeskou univerzitou a Svazem, za který se zúčastnil předseda Klubu chovatelů českých slepic – pan Herynek. Hlavním předmětem tohoto jednání byly Připomínky k Protokolu o provedených analýzách, které vypracoval pan Paclík a které jsou ke stažení zde: https://site-651756.mozfiles.com/files/651756/Pripominky_k_Protokolu_o_analyzach_M__Paclik__1___1_.pdf Tento dokument pana Paclíka je datován 19.6.2023. Tímto tedy máme dokázáno, že pan Herynek s panem Paclíkem měli k dispozici výsledky genetických analýz nejpozději v červnu 2023. Podle sdělení Národního koordinátora byl ale Národní koordinátor nucen zaslat jednotlivým chovatelům (účastníkům Národního programu) tyto výsledky sám, a to poté, kdy z jejich strany obdržel několik dotazů na to, kdy tyto výsledky obdrží. Stalo se tak koncem září 2023. Tedy to jednoznačně znamená, že před chovateli byly tyto výsledky ze strany klubu utajovány nejméně po dobu téměř 3 měsíců! Co nám na to, pane Paclíku, povíte nyní?
• Pan Paclík tvrdí, že špiním ostatní chovatele. Když prý ,,toho hnoje bylo moc“, tak se ozval. Ano pane Paclíku, toho hnoje je opravdu moc… Ovšem jedná se o váš hnůj. Není tedy zrovna na místě, abyste se ozýval… A ano, nemám problém se zveřejňováním jmen některých chovatelů, pokud zcela evidentně vydávají za plemenná zvířata taková, která plemennými zvířaty nejsou. Jak jsem již uvedl, jde o to, aby lidi nebyli podváděni. A k tomu, že jsem Ministerstvu poskytl určité informace, které Vám nejsou pohodlné? Inu, pokud pomůžete policii usvědčit zloděje, také se přece nejedná o nic, co by v zásadě nebylo společensky prospěšné. Není důvod zde tolerovat svazové plemenářské praktiky. Pojďme ale dále…
• Jak je to s těmi analýzami doopravdy? Prokazatelná pravda je taková, že Klub chovatelů českých slepic, za vydatné podpory pana Paclíka, šíří zcela vědomě lživé dezinterpretace jejich výsledků. Se všemi body, které pan Paclík uvedl ve svých výše uvedených Připomínkách k Protokolu o analýzách, se za Jihočeskou univerzitu jejich autor bezezbytku a velmi přesvědčivě vypořádal již při příležitosti výše uvedeného jednání mezi Ministerstvem, VÚŽV, Jihočeskou univerzitou a Svazem v červnu 2023. Autor analýz vysvětlil, že žádné vzorky, ani ty mé, nebyly použity jako ,,etalon původnosti“, nýbrž byly všechny vzorky porovnávány se vzorky z mezinárodní databáze AvianDiv z let 1998 – 2000. Tato databáze vznikla výzkumnou prací francouzských vědců a jako vzorky do ní byly použity krve od klubových českých slepic, jejichž odběr tehdy zajistil VÚŽV. Porovnáním současných vzorků se vzorky z této databáze došlo k určení zvířat, která vykazovala se zvířaty z let 1998 -2000 nejvyšší genetickou podobnost. V grafech z genetické analýzy ( https://site-651756.mozfiles.com/files/651756/vysledky_pro_chovatele.pdf ) si lze povšimnout toho, že všechny vzorky od zvířat, které jsem při předání vzorků krví označil za původní, se umístily v I. a II. bloku, převážně však v I. Z toho plyne jejich vysoká shoda se vzorky z let 1998 – 2000. Někteří chovatelé se ke genetické podobě mých zvířat přibližují, avšak většinou pouze s některými jednotlivými zvířaty ze svých chovů. Většina populace KCHČS se umístila ve II. a III. bloku, zvířata po klubovém kohoutovi z chovu pana Bašeho pak v bloku IV. Na základě srovnávací analýzy byla tato zvířata označena za více či méně nežádoucí (nečeščí) genotyp. Všechny tyto informace na předmětném jednání padly a vyplývají i ze samotného Protokolu o provedených analýzách. Pan Herynek byl také upozorněn na to, že zjištěné velké bariéry mezi jednotlivými populacemi jsou velkým problémem, který může být způsoben buďto nesprávně prováděnou rotací plemeníků, nebo přílivem krve cizích plemen. Také mu bylo vysvětleno, že skutečnost, že v populaci byla zjištěna 1 alela navíc, která se v dřívějších vzorcích nevyskytovala, může poukazovat na kontaminaci populace krví cizích plemen. Dále bylo zmíněno, že je velkým problémem nesouhlasící počet alel na jednotlivých lokusech, kdy se zjistilo, že na 4 lokusech souhrnně ubylo 7 alel, zatímco na jiných 5 lokusech 8 alel přibylo. Jak bylo na předmětném jednání vysvětleno, je velmi pravděpodobné, že alely, které přibyly, byly do plemene zavlečeny přílivem krve z cizích plemen. Naproti tomu alely, které na jednotlivých lokusech chybějí, jsou původní alely, které z plemene zmizely. Ačkoliv tedy celkový počet alel je vyšší pouze o 1, ve skutečnosti se jedná o posun v 9 lokusech z 13 porovnávaných. Panu Herynkovi bylo také vysvětleno, že je nutné vést celou populaci směrem k původnímu genotypu vyznačenému I. blokem a že použití matice podobnosti k sestavování připařovacího plánu tak, že se budou spojovat 2 vzájemně co nejvíce rozdílná zvířata tak, jak to dělá nyní pan Paclík, je zcela nežádoucí. Jedná se totiž o stabilizační šlechtění toho, co je v genotypu klubové populace nyní, tedy genotypu cizích plemen. Konečně se zástupce Jihočeské univerzity na předmětném jednání též vypořádal mj. i s námitkou pana Paclíka týkající se nereprezentativnosti vzorkování populace. Vysvětlil, že by velmi rád použil do analýzy více vzorků, kdyby je byl Klub dodal. K výše uvedenému je velmi zajímavé doplit ještě několik informací. Jistě není od věci připomenout, že z tehdejších 16 chovatelů GZ nedodali do analýz vzorky právě pan Paclík, Pan Herynek a pan Bukovský, tedy plemenář KCHČS, jeho současný předseda a jeho tehdejší předseda. Mimo nich již vzorky nedodali pouze další dva z řadových členů klubu zúčastněných v Národním programu . Jde o náhodu, nebo v Klubu užší skupinka chovatelů měla důvodné obavy z analyzování svých zvířat? O slepicích pana Herynka je mi známo, že vykazují značné množství znaků nasvědčujících vyššímu podílu cizí krve. Jsou jimi zejména hnědovaječnost, ostruhy, zrzavá základní barva některých zvířat, zelené běháky, ale také tělesný rámec neodpovídající CZK. Od pana Bukovského jsem zakoupil 30 NV v roce 2021. Výsledek líhnutí? 19 CZK, z toho více než polovina se zelenými běháky, 4 šumavanky (!), z toho 1 s listovým hřebenem (!), a konečně také jedna kolumbijská brahmánka… Na dorostlých slepicích pak byla zjištěna hnědovaječnost a výrazné známky škod z příbuzenské plemenitby (přejemnělá konstituce, tělesné disproporce). Vzhledem k tomu, že jsem měl v době odběru vzorků k dispozici tato zvířata líhnutá přímo z NV od pana Bukovského, a vzhledem k tomu, že pan Bukovský vzorky nedodal, byl jsem požádán o odběr těchto zvířat. V genetických analýzách se umístila na přechodu II. a III. bloku, tedy tam, kde jsou již zvířata výrazně nečeščího genotypu. Také jejich nadprůměrně vysoká vzájemná příbuznost je z grafu patrna. Lze se tak domnívat, že právě v tomto chovu nedocházelo k pravidelné rotaci plemeníků. Jestli je zde kontaminace cizí krví zapříčiněna přímo prací pana Bukovského, nebo si ji do chovu v minulosti ,,nalil“ neúmyslně, těžko odhadovat, nicméně, jak potvrdil i pan Harčarík, touhou po regeneraci plemene cizí krví se dříve netajil. Osobně také musím říci, že pan Bukovský jakožto osobnost má rozhodně určité charisma a na rozdíl od mnohých jiných chovatelů u něj lze hovořit o jisté upřímnosti. Svěřil se mi totiž, že mu slepice snášejí aktuálně cca do 120 vajec ročně, což se mi mým testováním potvrdilo. Také se mi svěřil se svým názorem, že jestli je v plemeni cizí krev, nepovažuje to za podstatné. Mnohem důležitější prý je uchovat ducha plemene. Ano, je to také názor a já osobně jej respektuji. Ovšem domnívám se, že pokud dnes KCHČS nechová češku, nýbrž pouze něco, co má jejího ,,ducha“, neměl by to za češku vydávat, zvláště pak, když evidentně ani nechce na stavu plemene nic napravovat. Ke zvířatům pana Paclíka vím osobně pouze tolik, že se ve své době vyznačovala podobnými tělesnými disproporcemi, jako zvířata od pana Bukovského, zejména enormně velkými hlavami. Také je mi známo, že zvířata pana Bukovského figurovala v rodokmenech zvířat pana Paclíka. Je však zvláštní, že mi osobně přišlo, alespoň co jsem měl možnost vidět, že pan Paclík měl u svých zvířat ještě větší hlavy, než pan Bukovský. Také se vyznačovala velmi nízkou užitkovostí. Pan Paclík se ale zjevně zodpovězení otázky, proč vzorky nedodal, vyhýbá, seč může. U 4. chovatele, který nedodal vzory do analýz, mám důvodné podezření z nedodržování připařovacího plánu. Jedná se zde sice pouze o spekulaci, ovšem domnívám se, že se snad pouze obával právě toho, že se genetickými analýzami na takovéto nedodržování připařovacího plánu přijde. Pro méně znalé kolegy považuji za vhodné doplnit informaci, že poskytnout na vyžádání národního koordinátora biologický materiál, je povinností, kterou každému chovateli GZ ukládá plemenářský zákon. Ke genetickým analýzám, abych vyvrátil další lživé spekulace pana Paclíka, je ještě potřeba dodat, že ,,záměrně vytvoření kříženci“, o kterých se domnívá, že byli do genetické analýzy zahrnuti pouze pro to, by se potvrdilo křížení, jsou původu od člena KCHČS pana Bašeho, resp. jedná se o zvířata, která vznikla spojením kohouta z tohoto chovu se zvířaty stejného původu, jakého jsou zvířata umístěná v I. bloku. Pan Paclík si ale tuto informaci, která je z Protokolu o provedených analýzách zjistitelná, jistě nepřečetl… Tedy, pouhým připářením kohouta s původem od pana Bašeho na má zvířata došlo k tak velkému genetickému oddálení od populace CZK, že tato zvířata vyšla zcela s přehledem jako nejhorší. Jistě není bez zajímavosti (a je to doložitelné), že jsem při předání vzorků poskytl též informaci o tom, že se mi právě ze zvířat s původem od pana Bašeho štěpily tak předpisové velsumky, že si je s čistokrevnými velsumkami pletli i zkušení chovatelé tohoto plemene. Ostatně, také několik dalších chovatelů potvrdilo, že se mu z vajec od pana Bašeho líhla takováto zvířata. Pro nezasvěcené uvádím, že tento chovatel se zabýval šlechtěním češky koroptví. Jednomu z chovatelů se též údajně přiznal k tomu, že do kmene zlatých použil kohouta, který mu vyšel z jeho pokusných křížení z velsumkou, kterou používal právě do koroptvího kmene. Spekulace pana Paclíka jsou tak zcela absurdní. Jedná se skutečně o křížence, ovšem pocházející od jeho kolegy z Klubu. Také je těžko si představit, že bych mohl záměrně odchovat nějaké takovéto křížence, když mezi návštěvou mého chovu Národním koordinátorem, při které jsem byl požádán o odběr vzorků, a následným odesláním těchto vzorků, uběhlo pouhých pár týdnů. A o tom, že se budou dělat genetické analýzy, jsem se dozvěděl právě u příležitosti této návštěvy mého chovu. Tedy tito kříženci patří do klubové populace, přičemž podotýkám, že pan Baše také býval účastníkem Národního programu. Je tak nasnadě, že právě zvířata takovýchto kvalit v poměrně nedávné době pravděpodobně přeputovala i chovy GZ, ve kterých se za tu dobu jejich genotyp již rozložil mezi populaci. Co však pan Paclík zřejmě záměrně neprozrazuje je právě ta skutečnost, že za pana Bukovského jsem vzorky jeho zvířat dodal také já. Jistě proto, že mu tato zvířata dobře zapadají do jeho pohádky o konzistentní populaci plemene. Další můj vzorek pak pocházel od kohouta získaného z chovu někdejšího klubového chovatele pana Vitáčka. Ten odebíral kohouty od pana Bukovského, jak jsem se dozvěděl přímo od něj, ale až po provedení genetických analýz. A ejhle – on ten kohout také u zvířat pana Bukovského vyšel. Co je na něm zajímavé? Že se mi po něm štěpila zvířata se znaky polotěžkých plemen, nápadně podobná wyandotce či plymutce. Opět se tedy ukazuje, že rozdělení populace na 4 bloky, kde zvířata pana Bukovského vyšla již v ,,nečeščí“ části populace, je obdivuhodně přesné! A je třeba opět připomenout, že tvrzení pana Paclíka, že v rámci analýz byla porovnávána pouze zvířata mezi sebou a do jednotlivých bloků byla rozdělena uměle, je zcela vylhané. Všechna zvířata byla porovnávána se vzorky z let 1998 – 2000. Rozdělení do jednotlivých bloků pak bylo provedeno na základě výpočtů vzájemné podobnosti s těmito vzorky. • Pan Paclík tvrdí, že je stav populace zcela v pořádku. Podle jeho tvrzení je populace zcela konzistentní, což je vyvráceno výše uvedeným. Také tvrdí, že rodokmeny byly ,,pouze“ převedeny z podoby individuálního rodokmenu do podoby kmenového rodokmenu, tedy se vlastně nic nestalo. Opravdu? Prvně je potřeba říci, že každá zpětná změna původu je prostě bez pardónu plemenářská prasárna nejvyššího kalibru.
Dále, přílohou tohoto příspěvku přikládám rodokmen slepice od pana Paclíka. Mimo toho, že se na něm potvrzuje nízká užitkovost, je na něm zvláštní zejména právě ten oboustranný individuální původ. U slepice, u které se lze snadno dovtípit toho, že byla líhnuta kmenově. Tedy se jedná o fakticky falešný rodokmen, který chovatele, kteří si Vaše slepice kupovali, uváděl v omyl. To Vám, pane Paclíku, nevadí? Zvíře z individuálního líhnutí má zcela jinou plemennou i tržní hodnotu, než zvíře líhnuté ze skupinové plemenitby… Není to svým způsobem podvod na důvěřivé kupující, kteří o Vašem bordelu v plemenářské evidenci nemají tušení? Ostatně, běžná klubová praxe… Takový pan Herynek také na svém webu stále uvádí lživou informaci, že ,,v současné době je u něj na farmě cca 100 ks dospělých jedinců zařazených v národním programu genetických zdrojů“ ( https://herynkuvstatek.cz/detail-produktu/154 ). Samozřejmě produkuje kvalitní kuřice s rodokmenem a plemenné kohouty, jak inzeruje. A já jej již v minulé diskusi na Ifauně zřetelně upozorňoval na to, že je mi známo, že má v GZ pouze 2 kmeny, tedy nikoliv 100 slepic, nýbrž podstatně méně. Podle Výroční zprávy VÚŽV ke genetickým zdrojům se jednalo v roce 2023 přesně o 14 slepic a 2 kohouty. Nejen že tuto skutečnost ignoroval, on ji ignoruje i nyní, kdy v GZ nemá ani jednu slepici! A zřejmě ani jemu nevadily falešné původy uvedené v rodokmenech zvířat, která prodával… Tedy, běžná klubová praxe. Pro neznalé doplním, že pan Herynek skutečně těch slepic tolik má, ovšem ne v GZ. Jak se dá s takovou falešnou reklamou kouzlit, si může každý domyslet… Ale zpět k samotným rodokmenům. Tedy, pan Paclík se nás snaží přesvědčit o tom, že převedení původů z rodokmenných na kmenové je v pořádku a problém původů je tím vyřešen. Opět se zde ale ukazuje, jak vypadá typická práce Klubu s (dez)informacemi. Co udělal s původy těch zvířat, u kterých se žádný rodokmen nenalezl a která figurovala i v GZ, ani co udělal s původy těch zvířat, která měla rodokmeny nekompletní, nám opět nic neřekl. A také nám zamlčuje, že problém s rodokmeny byl na úrovni svazu znám již po dobu minimálně několika let, jak dokazují mně dostupné svazové materiály. Celá léta se o tom, že jsou zvířatům vydávány falešné rodokmeny, na úrovni Svazu vědělo. Nikomu to nevadilo natolik, že by to začal řešit! • A jak je to s vedením plemenitby? Podle pana Paclíka má Klub k dispozici dostatek nástrojů ke kvalitnímu vedení populace. Přiznává, že jsou sice děravé, ovšem v souhrnu je to vše údajně o mnoho lepší, nežli nic. Zvláště pak když má klub k dispozici genetické analýzy, které pan Paclík tak rád vyzdvihuje, když jde o otázku sestavování připařovacích plánů… Ovšemže realita je úplně někde jinde, než se nám ji snaží interpretovat klubová propaganda… Tedy, každý jednotlivý nástroj je děravý, ale v souhrnu je to OK? Tak si, vážený pane Paclíku, vezměte cedník, a dojděte mi prosím pro vodu. Kdybyste s tím náhodou snad měl problém, vezměte si ty cedníky 4 a zkuste, jestli Vám půjde nabrat lépe. Třeba dírami v těch 3 zalepíte díry alespoň v tom jednom, přesně podle Vaší logiky. Přesně tak vypadá Vaše klubová plemenitba… Ostatně naprosto nestranně a snad nejlépe ze všech situaci okolo takzvaných čistokrevných slepic vystihl v tomto diskusím fóru pan ing. Blažek. Zkušenému praktikovi tyto souvislosti uniknout nemohou a pokud někdo, jako pan Paclík, tvrdí, že plemenitba zajišťovaná Svazem je zárukou plemenné kvality zvířat, buďto vědomě lže, nebo jsou jeho znalosti na úrovni začínajícího chovatele. V případě někoho, jehož slovo má ve věci plemenitby určitou váhu, nevím, co z toho je horší… Pojďme si tedy ještě jednou ony nástroje, o kterých se zmiňuje pan Paclík, jeden po druhém rozebrat.
• Posouzení posuzovatelem, v případě GZ bonitérem Jedná se o nástroj zcela bezzubý, na základě kterého lze posoudit pouze tolik, že zvířata, která byl chovatel ochoten předvést, zhruba mají fenotypové rysy české slepice. Většinu zvířat, která jednotliví chovatelé odchovávají, však nikdy žádný posuzovatel neviděl. Ze samotného principu tohoto nástroje plyne, že na jeho základě nelze adekvátně posoudit plemenné kvality ani čistokrevnost zvířat, natož pak jejich užitkové vlastnosti, které jsou pro plemennou kvalitu hospodářských zvířat vůbec nejpodstatnější. Sourozenci posuzovaných zvířat se nemusejí vůbec podobat češce. Vzhledem k tomu, že si posuzovatelé (a ani bonitéři!) nenosí váhy, také tento nástroj nic neříká o hmotnosti zvířat, neboť ta je zcela vycucaná z prstu. Na základě zákona 106/1999 jsem si od Národního koordinátora vyžádal informace o návštěvách chovů, které proběhly v roce 2023 (dle Výroční zprávy za rok 2023) a na příkladu jednoho z chovů se ukázalo, že česká slepice je schopna během 6 týdnů radiálně změnit hmotnost. Národní koordinátor totiž převážil obonitované slepice, a ejhle! Ony,,zhubly“ v průměru 500g. Také svědectví mnohých chovatelů hovoří o ,,vážení zvířat v ruce“. Také příklad češek s 25% cizí krve, které ohodnotila Dr. Prombergerová čestnou cenou na místní výstavě, ukazuje na to, že zdaleka ne všichni posuzovatelé nedosahují takových kvalit, jak by nám pan Paclík rád tvrdil. Podotýkám, že tento případ si nezávisle na mé osobě ověřil Národní koordinátor. Tyto slepice totiž byly následně bonitérem bonitovány do GZ! Též zcela bez problémů. A zdůrazňuji, že se jednalo o zvířata s tak výrazně manifestovanými neplemennými znaky, že připadala podezřelá Národnímu koordinátorovi, který u dotčeného chovatele byl na kontrole chovu. Nakonec se nám dotčený chovatel oběma nezávisle přiznal k tomu, že se jedná o zvířata s 25% podílem cizí krve. Zde se nám tedy u jedněch a těch samých slepic sešli 2 osoby vyškolené Svazem, které prokázaly, že nejsou schopny rozpoznat vysokopodílového křížence. O tom, že si Klub a Svaz z vlastních předpisů nedělá vůbec nic a hojně je porušuje, je téměř nadbytečné se zmiňovat. Přesto ale uvedu, že bonitér, který tyto kříženky bonitoval do GZ, neměl ani platné pověření k této činnosti. Podobných případů ale zaznamenávám každoročně hned několik. Jsou zde i zprávy o tom, jak posuzovatelé opakovaně posuzují kohouty češek coby drentské slepice, čímž pouze dokazují, že nezřídka nevědí, jak vypadá češka. Závěrem je potřeba zdůraznit, že fenotyp, který se v rámci posuzování a bonitací posuzuje, je ve skutečnosti manifestací naprosto minimálního počtu alel, které má daný jedinec ve svém genotypu. Opět proto zdůrazňuji, že přenést kresbu a barvu české slepice (a částečně i její tělesný rámec) na jakékoliv hejno kříženců, není ani v nejmenším problém. S takovými zvířaty pak také není problém projít posouzením či bonitací. Ostatně důkazem toho je většina klubových zvířat. • Rodokmeny Žádný papír z braku plemeníka ani plemenici neudělá, jak správně zmínil pan ing. Blažek. Také pokud práce pana Paclíka s původy zvířat vypadá tak, že je schopen v populaci GZ, kde bylo 30 kmenů zvířat, zařadit v jedné sezóně do připařovacího plánu 4 kohouty po jednom otci z chovu pana Bukovského, rodokmeny jsou zcela zbytečné i v tom případě, kdy by byly naprosto neprůstřelné. A nejedná se o jediný případ takovéto práce s připařovacím plánem. Co je ale ještě podstatnější, položme si otázku, co vlastně v praxi znamenají ony rodokmeny. Zápis zvířat do plemenářské evidence (,,plemenné knihy“) totiž probíhá na základě hlášení chovatele. Nic víc, nic míň. Je to vždy konkrétní chovatel, který hlásí odchov po údajných rodičích. Informace od chovatele se do plemenářské evidence pouze převezmou, bez jakékoliv účinné kontroly. Že většina chovatelů chová mimo zvířata nahlášená v plemenářské evidenci i mnoho jiných, často i cizích plemen, snad není potřeba zmiňovat. Čemu navlékne kroužky a nahlásí to jako odchov po zvířatech vedených v plemenářské evidenci, je čistě na jeho uvážení. A že se hojně děje, že se takto původy zaměňují, je také vidět na genetických analýzách populace. V rámci chovů GZ pak není ničím neobvyklým nepřiznaná výměna kohouta na kmeni, případně nahlášení části odchovu z jiného kmene jakožto odchovů z kmene GZ. Je nasnadě, že Svaz v ohledu správnosti původů uváděných v rodokmenech zvířat nemá v ruce žádný účinný nástroj kontroly. Proto rodokmeny představují pouze papír s naprosto neověřitelnými údaji. Jejich reálná i plemenářská hodnota se rovná hodnotě jakéhokoliv jiného kusu papíru, se kterým si můžete po vykonání velké potřeby… očistit ona místa.
• Kontrola užitkovosti Pan Paclík velmi rád tvrdí, že proti klubové kontrole užitkovosti stojí pouze mé tvrzení, že mi ,,to nějak nese“. Jedná se opět o pěknou ukázku klubové propagandy. Proč? Jednak sám připouští, že se v jejich případě o skutečnou kontrolu vlastně nejedná, a jednak, pojďme se podívat blíže, jak taková ,,kontrola“ vypadá v praxi. Ta se teoreticky dělá tak, že jednotliví chovatelé zjišťují celoroční snášku hromadně vždy za 1 konkrétní kmen slepic. Zjištěné údaje pak zasílají na Svaz, kde se údaje od jednotlivých chovatelů zprůměrují. Takto by měla být zjištěna průměrná vaječná užitkovost populace. Individuální kontrolu, pokud vím, dělá v rámci klubu pouze 1 chovatel sám pro sebe. Již z výše uvedeného je zřejmé, že takto zjišťovaná míra užitkovosti je v plemenářské praxi neupotřebitelná. Ostatně, plemenářská praxe Klubu také užitkovost zvířat nikterak nezohledňuje, což svědčí mimo jiného o tom, že Klub považuje užitkovost hospodářských zvířat za plemenářsky podružnou. To pak samo o sobě svědčí o naprosté nezpůsobilosti Klubu jako takového provádět šlechtitelskou práci v plemeni, které patří mezi hospodářská zvířata, a které bylo historicky mj. právě na užitkovost velmi výrazně zaměřeno. Realita ,,kontroly užitkovosti“ v Klubu je ale mnohem horší, než teorie. V prvé řadě, z takovéto kontroly opět vycházejí zcela neověřitelná, tudíž také nepoužitelná data. Co si který chovatel do výkazu o snášce napíše, nikdo není schopen ověřit. Tedy mé tvrzení o tom, že ,,mi to nějak nese“, je přinejmenším stejně hodnověrné, jako tvrzení Klubu či Svazu, resp. se ukazuje, že Klubem tvrzené údaje nejsou přinejmenším o nic ověřenější či ověřitelnější, než údaje tvrzené mnou. Jeden podstatný rozdíl zde však je. Zatímco já se nemohu schovávat pod jakousi masku jakéhosi klubu a své neúspěchy omlouvat coby výsledek kolektivní práce, Klub takto funguje. Jinými slovy, já si za svá tvrzení ručím vlastním jménem a těžko mohu nějak omluvit případný neúspěch jinak, než vlastním selháním. V tom je ovšem podstatný rozdíl. Pro má zvířata se opětovně vracejí chovatelé, kteří jsou s úrovní snášky spokojeni. Je to proto, že pracuji se skutečnou kontrolou užitkovosti a se skutečně spolehlivou plemenářskou evidencí. Pouze tak se totiž dá dosáhnout v užitkovém šlechtění skutečného pokroku. A k hodnověrnosti klubových dat? Mám četné zprávy o výkazech dopisovaných po ukončení sezóny jen tak z hlavy u stolu… A také třeba od chovatelů vím, že když přijedete k panu Paclíkovi v době odchovu odrostlejších kuřiček a kohoutků, někdy v polovině sezóny, naleznete u něj oba chovné kmeny spojené dohromady. To z nedostatku místa, aby si uvolnil místo pro odchovy. No jo… Ale jak pak zjišťuje tu celosezónní snášku za kmen, kterou má podle Metodiky zjišťovat? Záhada? Ne. Plemenářská praxe klubového plemenáře!
• Genetické analýzy To je v podání pana Paclíka a pana Herynka případ sám pro sebe. Čtení následujících řádků bude pro většinu chovatelů jistě velmi poučným příkladem toho, jak funguje nejen klubová plemenářská praxe, ale také toho, jak funguje klubová propaganda. O tom, co říkají genetické analýzy populace a jaká z nich plynou doporučení, jsem se podrobně zmínil již úvodem tohoto příspěvku. Též lze dovodit, že si je pan Paclík těchto informací vědom. Pokud ne, buďto je evidentně problém v jeho komunikaci s jeho nejbližším spolupracovníkem panem Herynkem, nebo v jeho snaze výsledky genetických analýz za každou cenu překroutit tak, jak by se klubové propagandě hodilo, případně zpochybnit. Způsob, kterým se tak snaží činit, je na osobu s vysokoškolským vzděláním přímo zarážející. Ta neuvěřitelná drzost, se kterou obviňuje na základě vlastních nepodložených spekulací a lží vysokoškolské profesory z nevědeckého přístupu… Raději se o tom nebudu ani rozepisovat. Jak ale s analýzami pracuje ve své plemenářské a propagandistické praxi pan Paclík? Na to se nyní podíváme. Všem doporučuji si otevřít originál Protokolu o provedených analýzách, na který jsem výše odkazoval. Původní grafy v něm obsažené si porovnejte s v grafickém editoru upraveným grafem, který je součástí výtvoru pana Paclíka s názvem Co nám řekly genetické analýzy. Tento výplod klubové propagandy, který přikládám přílohou tohoto příspěvku, pan Paclík hojně šíří na sociálních sítích. Tvrdí v něm, že populace je slušně konzistentní, ovšem již nedodává, že je také slušně konzistentní právě s těmi slepicemi, které v tomto diskusním vlákně označil za účelově vytvořené křížence. Jedná se o zmíněná zvířata s původem od pana Bašeho s podílem velsumky. Je samozřejmostí, že také nepoužil graf se znázorněním bariér mezi jednotlivými subpopulacemi. Ten by mu totiž jeho závěr o konzistenci populace jaksi narušoval. Také mu zde nikterak nevadí, že vzorky zvířat z chovu pana Bukovsého jsem dodal do analýz já. Proč? Dobře mu totiž zapadají do jeho pohádky o konzistenci klubové populace. Zatímco ty vzorky, které jsou původem též z klubové populace, zde na fóru zpochybňuje proto, že jsem je do analýzy dodal já. Tvrdí, že ,,výsledky neříkají, kteří jedinci jsou ti správní“. Kdo má otevřený originál Protokolu, ten ví, že je to právě naopak. Dále uvádí, že ,,výsledky neříkají, zda jsou geneticky významně odlišní jedinci mimo evidovanou populaci (zvířata mého původního chovu) vhodní pro osvěžení krve evidované populace, nebo zda by bylo připáření těchto zvířat rizikové, protože může jít o křížence“. Zde je zajímavé, že v tomto diskusním vláknu se nám naopak snaží tvrdit, že má zvířata naprosto konzistentně zapadají do klubové populace… Tedy, zvláštní protimluv. Podle toho, co se klubové propagandě zrovna hodí. Nadto jde o zcela prokazatelnou lež v obojím případě. Jak bylo vysvětleno již výše, má zvířata vyšla s porovnáním se vzorky z let 1998 – 2000 jako s přehledem nejpůvodnější. Proto také doporučení autorů analýz znělo, vést celou populaci směrem ke genotypu mých zvířat. Nakonec nám na svém výtvoru pan Paclík ukazuje, že s plemenem pracuje přesně opačně, než doporučili genetici, tedy jakožto vysokoškolsky vzdělaný člověk zcela odmítá akceptovat závěry odborné autority… Neuvěřitelné! Ukazuje, jak spojuje co nejvíce nepříbuzná zvířata. Závěr genetiků, který pan Paclík zná, je naprosto jasný – vést populaci mým směrem, nikoliv stabilizovat stávající geny kříženců! Zde si dovolím se ještě na okamžik zastavit u tvrzení pana Paclíka, že jsem na svém webu publikoval výsledky analýz dříve, než byly známy jemu. Pan Paclík si zjevně stále odmítá připustit, že pracuji s mnohem obsáhlejším souborem informací, než jakýsi dovede představit, včetně toho, že mám k dispozici i jiné genetické analýzy a informace, než které má on. Ale budiž, když si to žádá, na jednu z nich zde odkážu. Bohužel mu však do jeho pohádky o češce nebude příliš sedět závěr, který z této analýzy lze dovodit. Totiž ten, že tato práce z roku 2016 ukazuje podivuhodnou podobnost češky s orlovkou, tedy s plemenem, které by v češce sotva kdo hledal. Z mého pohledu je zajímavé, že výskyt češek se znaky orlovky právě v této době potvrzovali chovatelé, ba i posuzovatelé, kteří o existenci této práce neměli tušení… že by náhoda? Z této práce lze vypozorovat i jistou podobnost tehdejší populace češky s vlaškou, ale vzhledem k tomu, že populace češky tou dobou byla právě po čerstvém křížení s orlovkou, vazba na vlašku je tam již menší. To například podíl velsumky z této práce dovodit nelze, neboť křížení s velsumkou proběhlo později. Obecně lze ale z grafů obsažených v této práci dovodit, že zde v podstatě žádná čistokrevná drůbež neexistuje. Na hlavním grafu jsou jednotlivá plemena v podstatě nerozlišitelná, tedy rozdíly mezi nimi jsou zcela minimální. Určitou specifičnost si udržují pouze plemena, u kterých je příliv cizí krve, vzhledem k jejich specifickému fenotypu, pouze stěží představitelný. Takovými jsou třeba právě orlovka či japonka čabo. Odkaz na zmiňovanou práci zde: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/73804/120242469.pdf?sequence=1&isAllowed=y . Ale nyní již zpět k analýzám provedených Jihočeskou univerzitou. K analýzám provedených Jihočeskou univerzitou jsou zde totiž ještě další zajímavé informace, které jistě stojí za to zmínit. Již jsme si ukázali, že pan Paclík jejich závěry ve své plemenářské praxi zcela ignoruje, ba dokonce zpochybňuje, a to i přes to, že si při tom musí vymýšlet nejrůznější lži a polopravdy. Nyní bych rád poukázal ještě na jednu součást této klubové propagandy. Pan Paclík se totiž nejen na tomto diskusním fóru, ale na veřejnosti obecně, velmi rád tváří tak, že je za analýzy v podstatě rád a rád použije jejich výsledky v plemenářské práci. Je to ale tak? Nehledě k výše uvedenému, pan Paclík je jeden z chovatelů, kteří do analýz nedodali vzorky… Jak na tom jsou geneticky jeho zvířata a s jakým plemeníkem by bylo nejlepší je spojit zrovna jej tedy nezajímá? Opravdu tedy genetické analýzy přijímá s takovým nadšením, jak se nám snaží podsunout? Prozradím Vám všem, že nikoliv. Skutečnost je totiž úplně jiná. Několik chovatelů se mi v roce 2024 svěřilo, že jim je z vyšších míst vyhrožováno tím, že pokud dodají vzorky do analýz, budou vyloučeni z Klubu. Položil jsem tedy Národnímu koordinátorovi otázku, jak se VÚŽV sbíraly vzorky krví. Co jsem se dozvěděl? Že Národní koordinátor odeslal na Svaz odběrovky v prosinci 2023, ty ležely 2 měsíce někde na Svazu, načež se mu vrátily prázdné, údajně s konstatováním, že pan Herynek zakázal odběrovky rozeslat chovatelům. Právě to byl důvod, proč následovně Ministerstvo využilo aktualizaci Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro výživu a zemědělství , k navázání nároku na dotace na provedené analýzy. Teprve po tomto zásahu ministerstva začaly VÚŽV vzorky krví skutečně chodit. Tedy pane Paclíku, klub byl usvědčen z pokusů o sabotáž provádění genetických analýz, které veřejně tak vyzdvihujete jakožto jeden z nástrojů k vedení plemenitby! Co na to říkáte? Víte ale co? Hodím Vám zde veřejně rukavici. Jsem zvědav, zda ji zvednete… Navrhuji udělat to, k čemu Svaz ostatně vyzval i autor genetických analýz, tedy: Společně odebereme vzorky od plemen, o kterých tvrdím, že jsou nakřížena ve Vaší populaci. Samozřejmě, pouze od těch ,,správných jedinců“, tedy ze svazových chovů. Tyto vzorky pak necháme porovnat s těmi ,,správnými svazovými češkami“ z populace Klubu. Nabízím zároveň, že budu analýzu financovat. Co Vy na to? Přijímáte, nebo máte strach z těch velsumek a rodajlendek, které figurují uprostřed genotypu Vaší populace?
• Dodatek Na závěr výše uvedeného je potřeba upozornit, že mimo toho, že jsme si výše podrobně rozebrali důvody, proč jsou jednotlivé nástroje vedení plemenitby, které využívá Klub, natolik děravé, že jsou pro její vedení v praxi nepoužitelné, případně jsou používány nesprávně, je zde ještě jedna maličkost, která by méně pozornému čtenáři mohla uniknut. Celou zdejší diskusi totiž pan Paclík točí okolo té části klubové populace, která figurovala v bývalých GZ. Tvrdí, jak jsou tato zvířata a tito chovatelé pod kontrolou, jak je bravurně vedena plemenitba, a že žádný problém v zásadě není. Ovšem… mimo toho, že viditelně je problém i v této části populace, je potřeba zmínit, že většina klubové populace nebyla v GZ. A tato zvířata, která Klub označuje za češky, nejsou absolutně pod žádnou kontrolou. Nevztahuje se na ně totiž Metodika uchování genetického zdroje, nejsou na ně žádné genetické analýzy, chovatelé těchto zvířat nemají absolutně žádné povinnosti a absolutně vůbec je nelze kontrolovat. Cokoliv, co odchovají a čemu navléknou kroužek, mohou označovat za českou slepici. A tak to v praxi také je. A samotný bývalý genetický zdroj? Ten pak byl nejčastěji kontaminován cizí krví právě tak, že chovatel, který měl třeba 2 kmeny v GZ ale mimo nich měl doma další desítky zvířat mimo GZ, na která se nevztahovala žádná kontrola, prostě nahlásil odchov od těchto zvířat jako odchov od zvířat GZ. Jestliže se tedy zde pan Paclík zmiňuje o tom, že by bonitací žádná zvířata se znaky kříženců neprošla, pak vězte, že bonitace se týkaly pouze konkrétních chovných kmenů zařazených v GZ. Mimo toho, jak jsme si již uvedli, zvířata s neplemennými znaky jimi procházela. A zvířata z chovů mimo GZ jsou na tom tak, že jich většinu nikdy nikdo neviděl. Připomínám ještě jednou, že na co chovatel navlékne kroužky, nikdo neuhlídá. A jeho úsměvné ohánění se klubovou speciální výstavou, či jak ji nazývají, svodem? Inu, jako na každé jiné výstavě… Uvidíte tam samozřejmě zvířata, která vypadají jako češka. Což Vám samozřejmě neřekne nic o tom, kolik mají vystavovatelé doma zvířat, která by na výstavu nevzali, ani o tom, kolik jim to snáší. A konečně, co se týče toho slavného chovatelského sdružení, které ,,tvoří právní rámec pro vedení plemenitby“, to spolehlivě dokázalo svou nezpůsobilost. Jedná se opravdu pouze o jakýsi právní rámec, který, jak vždy tvrdím, nezaručuje vůbec nic. Samotnou plemenitbu totiž vždy nakonec provádějí chovatelé, zcela lhostejno, zda organizovaní, či neorganizovaní. Nakonec sám pan Paclík přiznává ve zdejší diskusi s Markétou Švarcovou, že s chovatelem, který je organizován u nich v Klubu a prodává mezirázové křížence, nemůže dělat nic. Jinými slovy tedy, že členství v klubu také není žádnou zárukou kvality chovatele, ani zvířat. Nemyslím však, že bylo ze strany pana Paclíka namístě konstatování, že ,,V tomto se totiž, byť člen klubu, choval jako běžný hobby chovatel“. Není totiž nejmenší důvod se domnívat, že členství v Klubu dělá z chovatele hned profesionála. Pravda je taková, že Klub je sám o sobě plný hobby chovatelů. Bohužel i takových, kteří, tak jako pan Paclík, mají nezdolné přesvědčení o svých profesionálních kvalitách… Akonečně, co se týče otázky pana Paclíka, jestli tady bude něco jako chovatelské sdružení Šlehofer s.r.o., nebude, pane Paclíku. Již nyní je tady totiž Šlehofer – soukromý šlechtitel. A jsou tady Šlehoferovy soukromé genetické rezervy se svými smluvními partnery. Prozradím Vám, že tito smluvní partneři jsou již nyní vybaveni našimi certifikacemi a naší licencí. To znamená, že na rozdíl od Vás, já dovedu za chovatele, kteří pracují v rámci spolupráce se mnou, poskytnout nějaké záruky kvality. Pokud byste snad chtěl vědět něco o tom, jak přísné podmínky musejí splňovat pouze např. proto, abych jim udělil certifikát na jejich chovatelské zařízení, klidně se s Vámi o tyto informace rozdělím. Pochopitelně je samozřejmostí např. to, že chovatelské zařízení musí zcela vylučovat možnost kontaminace cizí krví, že chovatel smí chovat pouze jeden barevný ráz a jedno plemeno, atd. Podmínky certifikace se samozřejmě týkají také splnění nějakých zootechnických a veterinárních opatření, abychom případné nákazy nešířili, čili chovatelské zařízení musí prvně možnost kontaminace patogenem co nejvíce vylučovat, přičemž pokud se objeví podezřelé změny zdravotního stavu, prodej materiálu z chovu se až do vyřešení zastavuje. To je něco, co u Vás v Klubu neznáte, že? A pak také NV a odchovy musejí splňovat nějaké jednotné kvalitativní parametry, ale to už by, předpokládám, bylo pro Vás, jakožto hobbychovatele, něco naprosto nepředstavitelného. Vzhledem k tomu, že mi připadá překvapivé, že klubová propaganda zmátla i pana Harčaríka, kterého považuji za jednoho ze skutečných odborníků na plemeno, vyjádřím se k tomuto zvlášť v některém mém dalším příspěvku. A pan Vašica bude také vyžadovat samostatnou reakci. Chovu zdar a češce též!
Jan Šlehofer
