Dnešní zjištění celkové situace

Letošní zima je zvláštní a v kontextu několika minulých pro slabší včelstva tvrdší. U mě jsou také ztráty slabších oddělků vyšší, než na co jsem byl zvyklý. Nicméně, žádná tragédie. Naopak. To, co tuto zimu ustálo, má vysoký potenciál. Rozhodně bych ale na základě jedné souhry okolností nezobecňoval, dalších 10 zim můze být zase s častějšími prolety. Zase vidíte jak si ta matka přiroda umí udělat pořádek a to neodolné nemilosrdně zahubit.  Přežila malá včelstva, krásně kompaktní, bez plodu a bez známek kálení. A nakonec, včely máme! Spousta včelařů je úplně bez včel. Tady máte i odpověď na hypotetické počty z jiného vlákna. Včel není nikdy dost 🙂 a včelařské počty jsou trochu jiné než, že 1 + 1 = 2. 

Pořád se mi to honí hlavou. Pořád uvažuju o těch mrtvých. Nevybavuju si, že by padlo něco, co bych těžce želel. Nevím zda to není hloupě řečené, ale vždy mám vč, která mám rád, pak nějaká nemastná neslaná, nějak jako do počtu - lhostejná a pak taková, která mě fakt nebaví. Nepadlo mi nic čeho bych nějak těžce želel. A tak se asi smířím s vaším názorem, že slabší ve snyslu horší nebo nevalné odešlo. Navíc nemám na výběr.

Pořád je tu chadno a neodvažuju se zúžit. Ale je po proletu a asi by to šlo i při 5-7? Nechce se mi.

Přišly výsledky vyšetření zimní měli. Našli mi na stan, kde bylo hlášeno 13 vč 6 VD = 0,5/1 vč a na druhém - 26 vč mělo 3 ks - průměr na 1 vč 0,12 ks VD. 

Moje včely nedosataly už asi 12 let KM, před asi 4 lety jsem na jednom (menším stan, tehdy myslím 16 vč) zkusil sublimaci KŠ a byl to tak strašný zážitek (stříbrné včely), že takové svinstvo už v životě svým včelám neudělám.

Moje včely, opakuju to poněkolikáté, nedostaly vloni vůbec Gabon, třetina 2 x Varidol a ⅔ jediný Varidol acetonaerosolem 26.12. 2024. Na stan, kde byl u poloviny stanoviště Varidol 2x je méně VD. Ale včelstev je tak málo a na pouze dvou stanovištích, že výsledky sice nemají a nemůžou mít žádnou statistickou cenu, nicméně v reálu hobbyvčelaře (mám to podobné už spoustu let, jen léčby je každý rok méně) jsou to výsledky významně vypovídající.

Předešlé řádky zní sebevědomně, kdo mě ale zná osobně a kdo sice jen tady z fora, vědí, že ve mě byla malá dušička a popravdě, pořád tomu nějak neumím úplně uvěřit. (stejně myslím, že nemám zcela vyhráno, do včel se tu nedalo zatím jít)

Nechám na posouzení všem zda mám už tolik let po sobě obyčejné štěstí (jak tvrdil dnes pan přednášející) a nebo, co si myslím já, že to prostě umím. Na druhou stranu. Když jsem šel do první třídy, máma mi koupila první Moravský univerzál (doma byly třicítky s NN 15, ale to se koupit nedalo a mámini kámoši to tak rychle vyrobit nestihli, jak rychle já chtěl včely a táta byl na uranu, za trest, jak jinak /ne zavřený, neměli za co, jen mu nikde nedali práci za trest, že byl úspěšný švec se třemi dělníky a dvěma učni/).

A tak by bylo smutné, kdybych to za 62 a půl roku neuměl. Ale úplně přesně jak to dělám říct neumím. A jen připomínám, kdybych neselhal vloni zdravotně, ZA ŽÁDNOU CENU BYCH NEDOPUSTIL aby včely nezimovaly na cukru, případně květovém medu. Nebyly 3 měsíce venku a velká část přežila zimu na nejen medovici, ale NA MELECITOZE.

PŘEPIŠTE UČEBNICE!

Tak jsem dnes zase nevčelařil, i když včely létaly, na teploměru v podstavci pod úly bylo +6-7 a to je málo. Pak přišly fotky od Petra a byl jsem velmi rád za svojí opatrnost, proč vyplyne.

Včeličky na jiném stan než posledně, mě opět chtěly asi 5-8 x potěšit, jedné se to povedlo, tentokrát do druhého obočí. Za úly. Jel jsem z města z oběda a zastavil se podívat na teploměr, zdálo se mi ve stínu chladno. No a protože do města jezdím civilizovaně jako člověk, smrděl jsem lepší kolínskou od firmy Avon od přítelky. Ovšem včela medonosná má mizerně vyvinutý estetický cit pro vybrané vůně a prostě chemické sajrajty nesnáší. Dámy velký pozor na Rexony, deodoranty, parfémy a i jen lak na vlasy je umí rozlítit doběla! (taky neodpouštějí pach piva nebo kořalky z dechu a potu, na to kolegové začátečníci pozor, i z hodných včel to někdy udělá zběsilé sršně)

No a od Petra přišly fotky, u něj bylo tepleji (je níž a není to Sibiř) a mě vylezly oči z důlků. Má pouze třicítky a nedokázal nakrmit cukrem, měl to ulité melecitozou a zimoval na tom. Kmen mu nepadl ani jden ze 14. Všude má 3 rámky plodu s velkými koly plodu, z poloviny zavíčkovaného asi jako 4 dlaně s prsty a je to úplně hladové! Na vysokých rámcích v rozích není nic nebo pár zavíčkovaných buněk jako dvě pětikoruny. Kdyby to nemělo KK, mlely by z posledního, spíš by ale neměly plod (nebo byly po smrti hladem). Je to málo pochopitelné vzhledem k tomu, že sice letos velké mrazy nebyly, zato ale bylo chladno velmi dlouho v kuse. Pravda, jemu se to několikrát za zimu (nejméně 5x) trochu proletělo, mě ani jednou za 3 měsíce.

Co z toho vyplývá? A povšimněte si blábolů o pylových monodietách a dalších nesmyslech. Udělal to MED!!! Prostě odvěké pravidlo předků: “Med dělá včely a teprve včely můžou dělat med”. Nebo by někoho napadlo jiné rozumné vyvstlení? A taky voda, Petr má Blaník a jeho loňské pokusy s paroprodyšným stropem s velmi mizerným výsledkem jsem tu detailně popsal. Ovšem on, na rozdíl ode mě, nemá igelity, ale normální stropní kupovanou tvrdou, původně průhlednou folii. Ta má tu nevýhodu, že je uprostřed pronesená a tudíž na okrajích chumáče skondenzovaná voda může stékat ke středu a kapat do hnízda - popsal to tu a velmi si na to stěžoval Martin a možná měl jen igelit, a stejně se mu to dělo. 

A bratři Moravané říkají: “A včil mudruj!”

Ještě se vracím. Petr má 60 hektarů, dobytek, 50 kozí na maso i mléko, ale živí ho topenařina a vodoinstalace, je schopný kompletně zrekonstruovat (zorganizovat a vést) kompletní rekonstrukce památkových objektů. Neví kam dřív skočit, nestíhá. Věděl ode mě, že vloni na podzim nedokážu vyměnit dílo (norské zimování) a nakrmit cukrem. Shodli jsme se, že to risknem, nestíhal to ani on i když zdravý. Stalo se a co našel dneska ve včelách ho šokovalo. Dám sem co najdu u mě.

Tak já na domácím stanovišti vyzimoval také velmi pěkné včely, silné, troje snad ani nepůjdou zúžit. Ovšem na hladu to bylo  také, ačkoli dostaly na podzim plný  NN 17 “pod nohy ”.Mám pokusně jeden ležan na 39x30 a tam mě úplně zarazilo, jak po odstranění víka na mě dýchlo horko. Ty včely jsou na 10-ti rámcích , krásné včelstvo

Tak dnes som už “pristihol” včely ako nosia do úľa peľ z vonku…prakticky ho nosili včely do všetkých úľov na stanovišti okrem toho druhého adepta na úhyn… zložil som  už vrchnák že úľ rozoberiem a  skontrolujem či je už prázdny ale kým som doniesol zdvihák už sa skoro v kažej uličke tmolili včely…tak počkáme, na rozdiel od ostatných asi nechovajú plod keď necítili potrebu vyslať niekoho po peľ.. ale úľ rozhodne (zatiaľ ) prázdny nie je….

Čau.

Z čeho ti tam nosí pyl? Tady u nás pylují akorát lísky, ale na nich není vidět ani včela podle mě pyl z nich snad nikdy nesbírají přitom kolem dookola je jich kvanta škoda.

A už ty lísky práší? Když do nich sáhneš tak se z nich bude sypat pyl. Já měl minulý rok včely na lískách už v půlce února, když se udělalo hezky tak byly plné včel. Teď očekávám to samé každým dnem.

Tady včera ještě lísky nekvetly, dnes už jo. Když cvrnknete do jehnědy, silně zapráší.

Včera měly jehnědy lísek jakoby béžovou barvu, dneska žlutozelenkavou.

Cvrnkal jsem🙂 mám je hned u domu jedny jsou višňové barvy druhé žlutozelené. Po cvrnknutí obláček pylu. Na lískách ani jedna včela mám asi divné včely respektive tady je vše divné výnosy jak před 100 lety.

Martin ešte som nezažil rok, že by včely nenosili peľ z liesky (teda ak nezmrzne)…ale už kvitne  aj podbeľ , videl som snežienky a prvé krokusy…keď včely peľ potrebujú tak ho najdu……..

Dnes jsem se díval jestli něco nosí 😊. U dvou úlů nosily pyl světle žlutý u jednoho stále vyhazují a vynášejí mrtvolky pylu jsem si u nich nevšiml. Na ty si musím dát pozor podle letové aktivity budou slabší zítra komoruji takže uvidíme. Na česně mají dost vynosených mrtvolek. Jinak na dvou obrovských lískách co mám před domem není ani včela takže nevím odkud to nosí a z čeho🙂

Martine klid. Musíte mít pořád na paměti, že včela není blbá. Líska je větrosnubka a jako taková má jalový pyl (podobně jako olše, později osika). Pokud soušasně s lískou kvete něco, co má pyl vydatnější, včely lísku opustí a nebo na ní ani nezačnou létat. Podobně je na tom tis. Jsou roky, že se větévky ohýbají pod včelami a pak si ho několik let včely ani nevšimnou - větrosnubný, navíc jehličnan.

Víte, co je talovín? Jakživ jsem na tom neviděl včelu. Až dneska. Vím, kde je ho asi půl aru ve škarpě u silnice a za ní na jalové půdě a schválně jsem tam zajel. Drnčelo to včelami, na jedné kytce taky tři, včely bylo silně slyšet. Okolo šla nějaká mladá maminka s batoletem na kočárku a asi se mě bála, že jsem zastavil u ní a tak jsem na ní a na dítě promluvil. Je to Ruska, prý se vdala do vsi, u které talovíny kvetou. Říkala, že to má její maminka na zahrádce a že na tom nikdy včely neviděla až v dalekém Rusku. A byla překvapená jaký zájem o talovíny dneska včely měly.

Tak třeba vám tam kvetou talovíny, které zrovna letos medují a pylují a nebo něco jiného, jak říká Goro. Jen klid, všechno bude dobré. Jo, zapomněl jsem, Petr viděl v úlech v pondělí sladinu. Nevěřím, že nektar, myslím - a zajímá mě co si myslí Goro a jiní - že to byla přinesenou vodou naředěná medovice z TLumičů a uložená pohotovostně kolem plodu.

Já dnes viděl žlutý pyl tří odstínů a taky hodně béžového, právě jaký má tis, ten tu ale vůbec neroste. Spoustě včelařů je jedno z čeho nosí pyl, hlavně, že nosí. Mě by to velice zajímalo, co všechno kde kvete a včely najdou. Pozoruju včely s pylem na česnech velmi rád. Mám to po tátovi, ten se vydržel dívat na jarní včelí cvrokot i hodinu i víc.

Jo, tmavě béžový pyl má tůje. Ale je jich hodně druhů a já se v nich nevyznám.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Talov%C3%ADn_zimn%C3%AD

…vodou naředěná medovice z TLumičů a uložená pohotovostně kolem plodu.

SÚHLASÍM…

Teda neviem či je to medovica alebo uprednosťňujú iné zásoby no sladina je prinesená úľa…ešte nemôže byť znáška zvonka  ….

Děkuju. Tohle píšeme pane Goro kvůli začátečníkům.

Ale až pokvetou jívy, pak už to, možná, některý rok může být nová sladina.

M.S. Pořád se mi honí hlavou vaše pojetí, jiné než u Sedláčka, OP. Někdy se mi podařilo nerozšířit včas a včely mi začaly nosit pyl i sladinu, hlavně ale pyl za blinovku. Nevím, zda by tam pak daly i plod, myslím, že ne. Ptám se vás i Gora, když by tam pak nedaly plod a ukládají tam pyl a zásoby, je možné, že by se tam chodily kojičky vykrmit a pak dojít do hnízda krmit plod a pak zase do komory se nacpat a tak dokola? Přece když vy je přinutíte mřížkou (jasně, že je mřížka hodně jiná než přepážka) ukládat pyl jinam, než kde můžou mít plod, je to podobné? Nebudu to zkoušet. Jen mě zajímá jak to asi funguje. Co myslí pan Goro? (nebo ví)

Pokud je jim mezi přepážkami těsno, tak proplodují i plásty za přepážkou. Včelstvo tak ukazuje, že už na to má. Mně to vůbec nevadí, dokonce to chci. Pokud se to stane, tak proplodované plásty prostě jen přesunu dovnitř mezi přepážky. Schválně vedle blinovky nechávám takové plásty, které jsou pro matku atraktivní k zakladení. Prostě matka dostane tolik plástů, o kolik si sama řekne. Některá o 3, některá o 4 a některá o 5. To je ta optimalizace. Pokud je vidět, že poslední plást už matka “nezvládá” plně zaklást, tak takové jsou ideální na tvorbu oddělků! Samosebou, že pyl si umí uložit i za přepážku, ale vždy je ho dost i uvnitř. Úzkovysoké dutiny mají něco do sebe a tento způsob včelaření ten efekt využívá. Není problém mít nad plodištěm o 5 VR v sezóně 5 medníků. Do komínu se dají souše a po stranách MS nebo SR. Z toho jeden medník nad mřížkou je plný pylu a patří včelám. Ano těch 5 medníků zaplní třeba během týdne akátové snůšky, pokud je ideální počasí jako v roce 2022, kdy za týden doneslo nejlepší včelstvo 65 kg medu. Na lípu a slunečnici dávám 3 medníky. Samozřejmě ne vždy to vyjde, ale to dopředu nikdo neví a včely musí mít kam tu nárazovou snůšku uložit. Hraje se o dny a vše musí být připraveno a vyladěno.

Děkuju až dnes, i když to moc nechápu. Nechtěl jsem tak důležitý příspěvek překrýt svými kecy díků. Vůbec si neumím představit tu strašidelnou pracnost udržovat hnízdo v komínu nad sebou když mám čtvercový velký úl a komín dělat nemusím. Nehádejme se, já to nechápu a pro mě nemá smysl se tím trápit, tady akát nemeduje a ani lípa nikdy nemeduje, nepěstuje se tu slunečnice a jsem o 250 metrů výš než vy a ještě k tomu na Sibiři. Nížinným včelařům se snůškami jako máte vy doporučuji si vaší metodu nastudovat. K tomu jste ale poskytl nesmyslně málo informací. Co článek, který by doplnil Gorův článek o OP?

Proč odmítám komín. Měl jsem úly vysouvací zadováky na míru 37x30 na 12 rámků v patře, tři patra. Někde nedávno píšu jak se nesmí zvětšit medníkem prostor o 100%, tudíž nesmí se k jedné bedně přidat druhá stejně velká bedna. Jsou pak dvě možnosti. Buď na plné plodiště spodku dám jen 5-6 rámků do medníku, oddělá ím od dutiny přepážkou a půlku stropu spodku zateplím. Do celého medníku se to pustí asi za 10 dní.

Vysouvák nabízí zdánlivě elegantní řešení. Ve spodním plodišti je 12 rámků, smím tedy přidat 50% = 6 medníkových celorámků. 12 + 6 = 18 a tak se uspořádá spodek i medník po 9 rámcích v komínu nad sebou. No a pak se rozšiřuje spodek a současně vršek. Zdánlivá výhoda jě asi 4 x víc práce, kromě nimrání a zvětšování mednůku se musí nimrat a zvětšovat i spodek. A to se nic nezvedá, na úl se zezadu nasadí lehká bedna, obsah celé etáže se na kolejkách vysune do té bedny a pracuje se jako u stropováku horem. Jasné jak facka? Ty vole, to jsem si dal!! Po prvním jaru jsem vše bleskurychle předělal na 39 a od té doby (posledních asi 15 let) včelařím jen nástavkově s pomocí NN v kombinaci s VN.

Vysouváky si chlapi dělali sami, já ty možnosti neměl a tak jsem v osmdesátkách jen tiše záviděl. A taky kvůli tomu mě to, že jsem si neměl na čem vyrobit vysouváky, pilovat (a jak blbec znovu vynalézat) systém Dadant, o kterém jsem neměl tušení. Výsledek je provozní metoda Blaník použitelná pro všechny nástavkáče s medníkem 17 a nižším a plodištěm 24 a vyšším.

A jak to mám s rojením? Nevím, netuším, vlastně do velké bedny od jejího naplnění, případně tvorby oddělku (jen jednoho) nikdy nelezu, proč taky? A protože mám některé matky značené, tak bych viděl jinou. A kde matky značené nemám a je jiná a já to nevím, že je jiná, tak při mém počtu včelstev se k rojení stavím tak, že komu se u mě nelíbí ať letí třeba do pr.ele. A funguje to. A toto jsem uplatňoval už od začátku osmdesátek, když jsem ještě jak magor omezoval matky a dával plod do komínů nad sebe jako v pravěku. Byl jsem mladý, silný a bl… Dnes už bych si takové plýtvání silami a elánem dovolit nemohl. Než převěšovat plod, používat mřížku, omezovat matky dokonce mřížkami svislými a zbytečně se dřít, to bych radši přestal včelařit! Výnosů dosahuji ve srovnání s mým okolím víc a hlavně POUZE PANENSKÉHO MEDU a tudíž nemám nejmenší potřebu se trápit.

Velká výhoda OP je, že včely staví v medníku při silných snůškách panenské plásty i do stavebních rámků. Takto získám každý rok několik stovek takových plástů. Můžu je vytočit, nebo rozřezat a prodat jako plástečkový med. Vytáčí se velmi dobře, mnohem lépe než plást vystavěný na mezistěně! To leckdo neví.  Tedy, že dílo postavené včelami do prázdného SR má mnohem větší pevnost než na MS. Včely totiž staví úplně jinak plásty zásobní než plásty plodové. Takto postavené panenské zásobní plásty mají cenu zlata.

Plodiště se upravuje hlavně na jaro. Jakmile začne snůška, už se tam moc chodit nemusí. Kdo nechce, nemusí tam chodit vůbec. Bavíme se o průměrných nebo silných včelstvech. U slabochů je to jinak, tam je třeba více zásahů.

Samozřejmě velkou výhodou je také, že OP funguje nejlépe v dadant systému. Vysoké plodiště a nízké medníkové nástavky. Žádné rotace, žádné přihlouplé zebrování apod… Hnízdo je vždy kompaktní a mezi přepážkami ve výborném tepelném komfortu. Rozšiřuje se o 1 plást na okraj plodiště. Předtím jsem psal, že když se za přepážku předchystá ten správný plást, včelstvo se umí rozšířit i samo, jakmile na to bude mít!

No, neříkám, že je to jediná správná metodika, ale mně se takto včelaří dobře. Oproti NN systému je rozvoj prostě rychlejší a i zakomorovaná minivčelstva dají ještě v létě dobrý výnos. V NN systému by bylo po sezóně, než by vůbec dorostla.

Zdravím všechny.

Ohledně těch mých slabých včel. Vynášejí stále mrtvolky a deska hodně létaly na čelní stěně úlu nad česnem seděly v kruhu a kolem úlu byl velký frmol hodně vyletovaly ven. Pyl nenosí a hučet nehučí spíš bych řekl šumot alespoň dnes k večeru při poslechu. Odpoledne se moc nešlo přiblížit asi 5krát jsem se dal na útěk😀, ale obešlo se to bez žihadla. V sobotu do nich skusím vlést a podívat se co tam vůbec je a není. To včelstvo má (mělo) matku z nouzáku přemýšlím,že ji odchytím (jestli není po smrti) dám ji do klícky s pár včelama a přidám jim novou koupenou matku a starou zlikviduji. Možná to bude znít divně, ale ty včely mi připadají že chtějí žít mají energii. Je mi je líto je zlikvidovat až čas ukáže, jestli to byla správná volba! Dal jsem si s nima spoustu práce.

Díky Bohu jsem dostal novou příležitost. Něco přežilo, už to klade a zbylo jim i velké množství medových zásob, tedy mohu teď být já a hlavně včelstva v klidu. Jedno hezké je v starém utepleném palubkovém ležanu 39x30, další 2 pěkná jsou v dadantech 42x27,5 a ještě tu byli 2 úplní chcipáčci, hrstka včel s matkou, ty jsem spojil a je z toho pořád 1 úplnej chcípáček. Mám teď tedy 3 včelstva a případně 1 rezervní matku kdyby se někde vyskytla například trubcokladná matka. Už třetí den nosí pyl a dnes začli prášit lísky i u mě na zahradě a pár včel jsem na nich také viděl.