Mám napsaný článek už několik let. Napíšu to tady znova, pokusím se stručněji. Měl jsem tyto úly se špehýrkami, nadělal jsem si je po roce 1985, při požáru 2007 jsem o ně přišel.
Inspiroval mě Brenner svou útlou brožurkou Nástavkový úl. Celé je to dnes už překonaný nesmysl, jedna věc mě ale inspirovala. Brenner, aby viděl do uliček nástavků, jak a kolik uliček je obsednutých, opatřil všechny nástavky průzory velikosti 15x10 cm (úl měl míru 30x30 a byl na 8 rámků). Stěžoval si, že mu včely v těch průzorech, opatřených sklem na vnější straně nástavku, v prostoru daném tlouškou stěny staví a tudíž nemůže špehovat. On ten průzor nazval špehýrkou a držme se toho jeho pojmenování úžasné věci a taky z úcty k Brennerovi. Tedy úžasnou věc jsem z toho udělal až já.
Moje nástavky byly izolované, z vnějšu hobra a uvnitř ostění z “palubek” bez per a drážek, tedy natupo, byla kombajnová sláma, celkem byla stěna 50 mm. V rozích byly sloupky a ty držely horní a dolní rám. Vnější rohy byly z plechového úhelníku z AL 1 o rameni 40 mm.
Takto byly boční a čelní stěna, zadní stěna byla řešena jinak. Nástavky byly pouze na TS (ale šlo je používat i na SS když se mohlo k úlu z boku = výhoda čtvercového půdorysu). V zadní stěně byl zřízen stavební prostor a z venku byl krytý dvířky na spodních pantech. Díky řetízku držela dvířka po otevření vodorovně. To je velmi důležité. Bez toho by se vyřezával SR velmi obtížně, spíš by to bylo nemožné.
Špehýrku krylo samonosné sklo 3 mm, bylo tedy bez jakéhokoli rámu. Detaily vynechám, stavební prostor měl rozměr 402 x 260, nahoře v něm byla přichycena napevno běžná HL bez oušek s proužkem M. Po vyřezání divočiny ve špehýrce bylo vidět a šlo vyřezat i SR normální míry. Ano, už dávno před Linhartem jsem zjistil, že vč potřebje 2 rámky trubčiny aby “neblblo”. Ale trubčina byla na konci plodiště a ne mezi plodovými plásty!!!!
Jak z popisu patrno, špehýrkou nešlo vyndavat rámky jako u univerzálu nebo zadováku, ale byl do úlu přístup k trubčině. Díky tomu se dalo za asi 20 sekund zjistit, zda se vč chce rojit. Včelařilo se totiž s omezováním matky v kladení s převěšováním plodu (nic jiného než nynější Sedláčkův “vynález” OP), s mřížkou a vždy se část vč chtěla mocí mermo vyrojit, byla stísněná, i když měla nad mřížkou libovolně medníků. Vždy se chtělo rojit nejméně 20% vč, většinou ale mnohem víc. Potíž u nástavkového úlu, kam není vidět, je u omezování matky v tom, že nikdo neví jistě, které vč se chce rojit a tak se musí co 9 dní rozebírat všechna vč. Než dělat tuhle kravinu, radši bych nevčelařil!!!!!!
Nejsem tak geniální, inspirovaly mě univerzály. V nich jsem nikdy nevčelařil zadem (i když to jde znamenitě), ale výhodu vidět nálady vč na SR jsem se nechtěl u nástavkáčů vzdát.
----------------------------
Nevýhoda metodiky se špehýrkou. Jestli má být čistokrevné nástavkové včelaření o rotaci nástavků, pak by musely mít špehýrku (složitá, pracná a tudíž drahá věc) úplně všechny nástavky. Jak ale kombinovat NN s VN? Nechtěl jsem se systému Dadant vzdát, i když jsem vůbec netušil, že je to systém Dadant. A pak by musely být všechny nástavky vysoké, protože při rotaci nástavků by se dnešní medník za rok stal plodištěm a tak dále. Toto byla slepá ulička a já vlastně nástavky s izolací a špehýrkou používal zastarale, neprogresivně a měl jsem mindrák, že všichni pokrokoví rotují, jak ustavičně roky masíroval Boháč, Ptáček, Čermák a další a já byl sto let za světem.
Pak přišel rok 1997 a já dostal zakázku od fy Koppová na 4 originál Langstrothy pro její velkoobchod. V té době nebyl internet (já ho neměl) a knihovna Včelařství mě nenapadla a nebo tam plánky neměli (to spíš). Promptně mi je poskytnul pan Boháč. Sice německy, ale to ničemu nevadilo, technický výkres je mezinárodní.
Tehdy jsem zjistil, jak primitivně jednoduchý Lang je, jak je ničemný a že ho rozhodně já chtít nikdy nebudu. Paní Koppová mě informovala, že úly měly úspěch, ale jejich cena odrazovala. Všichni si je měřili a zapisovali míry, ale koupit je nikdo zpočátku nechtěl. Na dobročinnost nejsem stavěný a možná i tady pramení moje nechuť k Americkému úlu, z části to tak nepochybně je. Langstrothy jsem vyrábět nezačal, nic mě nenutilo racionalizovat výrobu úlů aby byly prodejnější, živila mě výroba rybářských potřeb. Mimochodem, tady jsem autorem inovací i úplných “vynálezů”, které dnes používá celý svět. Nemám z toho ani halíř (ale už jen tím jsem nežil nadarmo). Vše se dá dohledat v Patentním úřadě.
---------------------------
V nově udělaném vlákně jsem nejen popsal možnost vidět a nesmírně zjednodušit nástavkové včelaření. Ale mě na tom pořád něco nesedělo, od prozření mě pořád odváděly Boháčovy a spol kraviny o Americkém včelaření. Strašil tu Optimal a NN rotační systém. Pak mi bylo umožněno, patrně Bohem, prozřít a začít uvažovat úplně jinak. O tom bude další vlákno. Totiž, vůbec nejsem, pracovitý, vlastně jsem děsný lenoch a jak zjistím, že něco jde dělat snáz a dokonce s lepším výsledkem, ihned měním názor a přizpůsobím se. Inu, nevím honem který velký muž je autorem citátu, že jen idiot nemění názory. Když objeví lepší možnost - to dodávám já.
Tento článek a celé vlákno zůstalo, ke škodě všech, úplně nepovšimnuté, spíš ignorované. Článek je moc dlouhý a za tupost lidí a neochotu číst delší texty a NESCHOPNOST chápat víc holých vět než tři já nemůžu. Tak se trapte včelaři dál, jak libo, koukejte na videa. Tam sice ukazují jenom nesmysly, ale zase nemusíte nic číst a hlavně nic chápat a nemusíte si podle popisu nic představovat.
Sice jsem před chvílí napsal, že najdu popis starého způsobu převěšování plodu, ale Martin promine, přešla mě chuť utrácet NAPROSTO ZBYTEČNĚ drahocený čas mého života, když to pak stejně nikdo nečtě a když, tak nemá čím pochopit. Vlastně jsem úplně všechno už sdělil, namáhejte se sami si to najít.
Děkuji za upozornění na článek. Někdy člověk neví, že má něco hledat a když jsem v prosinci zadával pozorovací okénko v úlu, tak to tenkrát špehýrku nenašlo.
Od sledovacího okýnka jsem na začátku upustil a využívám k tomu (možná prozatím) 3mm tlusté plexisklo místo igelitu, je přes něj při posvícení baterkou vidět minimálně do půlky plástu, nelétá ve větru, mám v něm vykroužené otvory, které využívám u slabých včelstev abych je nepodtrhl při přidávání medníků. Mám v něm otvor pro stropní krmítko a letos jsem tato plexi v rámu použil i jako mezidno při tvorbě oddělků. Složitější než igelit to je, ale jsou to 3 věci v jednom za málo peněz.
Vy to pořád ne a ne pochopit. Plexi sice asi super (třeba v rámu = mezidno, bomba), ale proboha co vidíte? Já nic, co by mi sebeméně pomohlo ve včelaření. Jediné co vidím, jestli a jak obsadily medník, například a protože je igelit matný, raději ho zvednu abych viděl jasně. Bez kuřáku, je to tak opatrně rychlé a ne celý strop ale jen tu část, co potřebuju, že včely ani nepochopí co se děje a než by stihly reagovat je už zase zakryto a dekl nasazený.
Prostě pozorování zezhora je axiomatická přiblbost a nic použitelného se takto vidět a zjistit nedá. A třeba jsem jen lempl a neumím pozorovat zezhora. Pomozte mi a vysvětlete mi, myslím to vážně, bez rytí a pošklebování, co jako by se dalo zhora vidět, i kdyby do půl plástů? Já ve špehýrce musím vidět nejen stavbu, ale i vajíčka a nebo matečníkové misky, zda trubčinu plní sladinou, nebo zda staví dělničinu a co do ní dávají - to je velmi důležité toto vědět. Pak mám jistotu 100% a vím přesně co mám a kdy dělat, vy máte tak akorát prd a ne jistotu, nevíte JISTĚ nic!
To samé česno. Poznám jestli je snůška a jaký pyl nosí, zda větrají. Hlavně na čumění jak tele na nový vrata nemám ani čas a už vůbec náladu! Taky jsou při tom i nesmírně hodné včely nasraně agresivní a nestrpí to. Nemám rád žihadla ani agresivní bzučení a útoky. Kdysi jsem byl těžký alergik s život ohrožujícími reakcemi a ani se strachu zbavit nechci, kdykoli se to může vrátit a včelařím zásadně sám! (nikdy nepracuji bez rukavic a kukly a už vůbec jak debil nahý nebo v šortkách a podobně)
Do podmetů nečumím anšto žádný podmety nemám. A tak dále. Já chci včelařit e ne čumět jak magor a nevědět JISTĚ, co dělají, co chtějí a k čemu se chystají.
A přiznání:
Od doby, co nemám okýnka ani špehýrky je vlastně včelařina jen raubírna a žádná radost. Úplně se vytratilo to všechno, proč jsem včelařil rád, zbyla jen dřina a neskutečná nejistota…
Pozoruji na jaře jak je obsazené plodiště a v jakém stavu je SR. Dá se odhadnout kdy dát medník. Jakmile přidám medník tak už logicky do plodiště nevidím, ale zase vidím jestli medník obsadili a jak v něm staví. Ještě jedna věc je z jara dobrá na plexiskle. Uprostřed je plexi nad horními loučkami 10mm díky kousku loučky z rámku položeném na HL. Vím s jistotu kdy začínají včely stavět z “nového vosku” začnou přistavovat můstky na jednom až dvou rámcích.
Až někdo bude u včel vědět s jistotu všechno tak dostane Nobelovku.
Vy už toto pozorování máte asi za sebou, já včelařit neumím a proto se potřebuji dívat a zároveň je to pro mě kompromis s rušením včel. Do té doby budu rád 5minut sledovat co se děje na česně jak magor nebo se mrknu i do 2cm podmetu malou škvírkou v zadní.
S alergií to mám přesně naopak. Reakci mám stejnou nebo menší než od komára. Dýmák nepoužívám, jen vodu v rozprašovači a do včel chodím v kukle jen když do nich jdu odpoledne a není snůška.
Okénka, dokonce posunovací má strýc a matečník tam nikdy neviděl ani vidět nemohl protože na krajním rámku, který má nejdál od česna mu matka nikdy neklade protože je plný zásob.
Odzadu. Tchán neumí správně včelařit, vždy musí zařídit, aby poslední rámek byl stavební. Jinak nemá okýnko žádný rozumný smysl, žasnu, že někdo dospělý může toto nevědět a nechápat.
Medník se odhadnout pozorováním stropu a viděním do půl plástů nedá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (včely načerno, vzpomínáte?)
Stačí okýnko nebo špehýrka a rozumný včelař s vyšším IQ a jistota je téměř stoprocentní. Ale máte pravdu, úplná jistota není. Nám jde o to, být ke 100% jistotě pokud možno co nejčastěji co nejblíž.
Ano, právě pro začátečníka by byla špehýrka velmi velkým přínosem a urychlením pochopení základních zákonitostí.
Když nemáte žádnou reakci na včelí bodnutí, víte jistě, že když vás strefí do oka, že neoslepnete? A víte jistě, že nemůžete dosatat anafylaktický šok? Fakt jo? Nebo je to jen nerozum a nedošlo vám to?
Vy máte nad rámky 10 mm mezeru? Fakt jo? A to jako kde jste to vyčetl? A proč potřebujete vidět vosk? Prostě kvete jíva a je to jasné ne? (dřív se to psalo o ptačí třešni) U mě na horních loučkách NESMÍ být nic!!!!! A toho jde dosáhnout jen tak, že je nad rámky 6-8 mm. Protože ale igelit leží na rámkách, při každém otevření úlu musím čistit HL tak, aby tam nebylo nic a to zdržuje. Někde tu jsou fotky jak vypadají HL rámků v mém včelstvu.
Tady dám souvislost. Staré úly měly nad HL 6 mm a tak dělaný strop, že se nepronášel a HL byly trvale čisté bez ustavičného čištění. Jenže pak byly jednotlivé uličky nahoře propojené. Jenže když má moderně každá, nahoře uzavřená ulička, svůj teplotní i vlhkostní i větrací režim, je údajně výhoda. Pořád mám dva úly postaru a ejhle, propojené uličky ničemu nevadí. Velmi vážně si pohrávám s myšlenkou vrátit se ke klasice a opět udělat samonosné stropy, aby prostě odpadlo ustavičné čištění HL při každém včelaření. Ale mám za to, že moderní včelař vůbec nepochopil, o čem poslení odstavec píšu. Vy to tak máte podepřením stropního plexi kousky louček, jen to máte 10 mm vysoko a pak vám tam staví kraviny. Já tam nechci nic, jen čisté horní loučky (proto to musí být 6, v krajním případě max 8), které bych nemusel jak pako furt čistit. Proč musí být absolutně čisté jsem vysvětlil v jiném příslušném vlákně. Otázka je (budu zkoušet) jak to je pak s kondenzací vody, která se letos ukázala jako základ pro přežití zimy na melecitozním medu bez proletu víc jak 3 měsíce. Obě vč s tímto “visutým” stropem přežila znamenitě. Jenže to byly oddělky a dostaly nějaký cukr a nezimovaly na čistém tuháči, jako jiná vč.
Podle vás asi včelařit neumí, ale do minulého roku mu to stačilo a vyhovovalo.
Ano nad rámky mám někde mezeru 10mm někde 8mm a někde 6mm při podložení středu 10mm pak je u krajů zase méně. Tam kde mám plexi v rámu je to všude cca 8mm, někde nějaký průhyb plexi bude
Jíva kvetla, ale bylo většinu dne chladno, nebyl přínos, nestavili.
Napadlo mě jak si takové pozorovací okénka do VN jednoduše vyrobit.
Není u mě předpoklad, že by se anaf. šok rozvinul nějak extrémně rychle. Běžně si člověk dokáže zavolat pomoc i sám. Pokud člověk dostane do oka, tak oslepnout může, to jistě ano a jsem si toho vědom. Kolem očí jsem dostal dvakrát a to když jsem šel kolem už bez klobouku, po práci. Došlo mi to, je to mladická nerozvážnost a daň za pohodlí.
To přistavování a poletování igelitu mně vadilo proto plexi.
Inspiroval jste mě. Vykroužím si do VN otvory o průměru cca 90 mm. Zevnitř připevním tenkou tvrdou folii. Na vykroužený materiál přilepím tenkou překližku aby to šlo obrtlíkama přichytit opět k nástavku a pozorovací okénka budou na světě.
Vaše šphýrka je nesmysl tak, jako ta Brennerova - ta byla mnohem větší a stejně Brennerovi nefungovala. Tak malým otvorem neuvidíte nic z toho, co potřebujete VĚDĚT s velkou mírou JISTOTY.
Neumím kreslit a tak popíšu (třeba to někdo nakreslí) jak jsem to vyvinul já:
Nástavek má stěny 20 mm masiv smrk. Nedoporučuji to dělat u nástavků na rychlou spotřebu z překližky.
Vnitřek nástavku Blaník je v tomto rozměru 422 mm (na šíř logicky 405 mm). Tento údaj je nutný k pochopení pak na konci.
Zadní stěna běžného nástavku je 465x308. Místo ní se udělají dva hranolky 20x30x465 a ty budou nahoře a druhý dole, nastojato (nahrazujeme běžnou stěnu nástavku). Po stranách dáme stojky, které zaslepí mezery mezi horním a dolním hranolkem rámu. Tím vznikne prostor ve stěně nástavku velikosti 405x248, kde budou vč stavět trubčinu. Mám toto vyzkoušené a soudržnost nástavku je dokonalá. A to jsem ještě neznal lepidla D4 a už vůbec asi nejpevnější polyuretan D4. Jiné lepidlo nedoporučuji!!! Samosebou stojky drží vruty stejně jako horní a dolní rám.
Na zakrytí ěpehýrky přijde sklo, držené jen nahoře a dole zatlučeným a ohnutým hřebíčkem bez hlavičky ve funkci obrtlíku. Elegantnější jsou dole dvě “packy” z plechu a nahoře jedna na číoku aby šla vybočit jako obratlík. Dolní lištu po celé délce neradím (mám za sebou), akorát se v tom hromadí bordel a mizerně se to čistí. A tahle štěrbina musí být volná aby tam sedělo sklo. To nemusí mít žádný rám, trojka je dostatečně samonosná. Rám skla = rám špehýrky, nemusí být osazený a sklo je jakoby navrch a drží jen na dvou plechových pacičkách dole a stejná pacička nahoře, třeba 20x8 mm na jednom hřebíčku pracuje také jako obratlík. Skulinu kolem dokola si včely zalepí propolisem a to se musí pak asi jednou za rok čistit, jak dřevo tak sklo.
Dotud je to jednoduché a stačí cirkulárka a smirkový papír. Jenže sklo musí být chráněno dvířky (nebo poklopem - to neradím, i to mám za sebou). A tato dvířka jsou nejdražším prvkem na špehýrce. Já si je dokážu udělat sám, stačí rám a sololak. Dvířka mají dole pantíky, vpravo (jsem pravák) větší obrtlík (kvůli kroucení subtilních dvířek jsou lepší obratlíky na každé straně, tedy dva). Ale na pravém (nebo levém, to je fuk) obratlíku je zavěšený řetízek, který se koupí ke splachovadlu. Ten je nereznoucí. Je přichycený ze strany k hornímu kraji dvířek a je dlouhý tak, že po vyklopení dvířek ta drží vodorovně. Při vyřezávání divočiny ve stěně se opatrně odpáčí sklo rozpěrákem tlakem v rovině skla a jak se uvolní, ploží se na vodorovná dvířka. Nyní jsou obě ruce volné a opatrně se po odehnání včel z jedné divočiny strany odřízne plást a položí na sklo. Včely ze zadní strany napochodují samy do úlu, trochu je usměrníme namočenou peroutkou nebo smetáčkem.
Trubčí plást potřebuje o něco věštší rozteč plástů než 35 mm, která je správná pro dělplod. Toho dosáhneme snadno, protože vnitřek Blaníku je větší jak bylo podotknuto na začátku popisu. Nahoře ve špehýrce jako vodítko, kde začnou stavět, bohatě stačí vnitřní hrana horního stěnového hranolku. Špehýrka je prostě jen díra v rámci stěny nástavku. Kdo chce může na té horní hraně, kde mají začít stavět, vodorovně připevnit 3 mm špejli.
Špehýrka je nejstudenější místo úlu, za sklem je jen sololak. Ale dá se to udělat tak, aby tam byl ještě plac pro 5 mm tlustou plsť a nebo 10 mm tlustý polystyren. Ale nemusí tam být nic, trubčině vyhovuje nejchladnější místo v úle. Ale je lepší pokládat křehké sklo na dvířka s plstí, ta se vlepí do dvířek. Pak se ale špatně čistí a tak je lepší vyjímatelná. Polopatě. Kde jsem měl PS byl vlepený ve dvířkách, kde jemný filc, tam byl vyndavací.
Je mi trapné opět obtěžovat Romana, možná Jirka by to tentokrát mohl nakreslit.
Kdo si to dokázal představit tak ano, dvířka kryjící špehýrku vystupují za půdorys nástavku, sdama špehýrka ne,a le její krycí sklo už ano. Nástavek musí mít sklo zakryté, do úlu nemá propnikat světlo - ultrastres.
Když chceme aby všechna trubčina byla od určité fáze rozvoje pouze dole v TL, špehýrka jde proti tomu. Nemám špehýrky v době, kdy jsem vyvinul TL a metodu Blaník v dnešní podobě. Ale nebude to ničemu vadit a dole v TL bude holt asi o rámek trubčiny méně - vč sama ukážou, některá dělají trubců víc a některá méně a nechme jim tady v tom svobodu.
Přišewl jsme požárem a stejně tak bratr o všechno vybavení. Abychom nějak začali nanovo, nadělali jsme pouze nástavky s tím, že špehýrkové plodiskové nástavky doděláme další zimu. Už k tomu nedošlo. I hyperjednoduchá dna byla myšlena jako provizorně prozatímní (později využitelná pro oddělky a jinou manipulaci) a osvědčila se tak moc, že už jiná dělat nikdy nehodlám.
Zdravím, posílám obrázek ke špehýrce.
Tome, píšete, že máte stěny nástavky tlusté 20 mm, pak je zadní stěna 445x308 a ne 465x308 jak píšete. Tloušťka hranolků pro dvířka u vašeho jen 20 mm tlustého nástavku vychází na šířku jen tak cca 10-12mm, aby se tam všechno vešlo (?). U klasického, 25mm tlustého nástavku to bude robustnější.
Váš obrázek je dokonalý, děkuji za ostatní čtenáře CHZ a děkuji i za sebe moc.
Na něco jsem zapomněl. Už jsem to vysvětloval na VF i na IF a tady asi taky, ale prostě jsem to měl připomenout.
Původní univerzály 39x30 po rodičích měly horní falc. Polonástavky byly ze smrku 30 mm. Dle ČSN byla VM jen 6 mm a proto měly úly a nástavky vnitřní rozměr 402 x 402 (je to 390 + 6 + 6). Modernější (Kraňka je větší než včela tmavá) včelí mezera je nyní místo 6 mm větší a sice 7,5 mm. Proto je nynější vnitřek 405x405.
Ale zpátky k Blaníku, tedy jeho předchůdci. Jestliže byla síla stěny 30 mm, pak vnější rozmněr nástavku byl 462x462 a falc byl 467x467. Mnou vyráběné nástavky už byly z Sm 20 mm, ale používaly se k původním univerzálům a tudíž musel zůstat stejný vnější rozměr jako u původních nástavků se stěnou 30 mm. Na délku to lze vyřešit snadno tak, že čela jsou prostě o 10 mm dál a proto je v tomto směru Blaník uvnitř 422 mm. Jenže na šíř to nede. A tak jsou bočnice odskočené od vnějšku o 10 mm, ale čela mají rozměr správný = 462. Toto ničemu nevadí, ve falcu to nečochtalo a navíc nebyly péro a drážka tak blízko kraji čel a zvýšila se pevnost. Prostě bočnice jsou zeslabené o 10 mm z vnějšku.
Moc se vám Jirko omlouvám, prosím, abyste tedy nakreslil půdorys nástavku Blaník aby to bylo viditelné, ne každý rozumí mým popisům.
Pro pořádek. Mám v provozu z nostalgie pořád poslední dva univerzály (ale už bez okýnek, zadky jsou zadělané napevno). Protože jejich falc je 467x467, tak jsem zvětšil v poslední sérii svých nástavků vnějšek z 462 na 465. Tím došlo k tomu, že zdéli je pak vnitřek dokonce 425 místo původních 422 a vnějšek už není odskočený o 10, ale o 8,5 mm.
Ukázalo se - nebyl to primární záměr, tak chytrý abych uměl myslet tak dopředu nejsem, že je velmi výhodné, díky tomu, že jsem za komančů prostě nesehnal dříví tak silné, abych mohl vyrobit nástavky se stěnou tlustou 30 mm, že pak vznikla uvnitř větší délka vnitřku nástavku. To se ukázalo jako plac pro celoroční umístění BP. Aby nevadil včelám čelní osvit úlu sluncem - ne vždy může být úl celý den ve stínu, pak “parkuji” BP u čelní stěny. Kde je celodenní stín tam mám BP vzadu. Když jdu do včel, vyndám dvojitými kleštěmi na rámky BP. Tím můžu rozvolnit rámky dál od sebe a můžu je vytahovat nahoru bez hrnutí a válcování včel. K tomu je samosebou potřeba nemít mezerníky na vodorovných loučkách. To je jen hloupý relikt ze zadováků, kde trčící mezerníky nevadily, když se rámky vysouvaly dozadu, tedy vodorovně. To, že i u stropováků má někdo mezerníky na HL a dokonce i na SL je důkat toho, že někteří lidé nemyslí!!!! A hlavně je jim jedno, že při práci mačkají včely a trhají plod. Kdo tohle dělá není včelař, ale PRASE a k tomu neinteligentní hňup! (Znám takové i inženýry.)
Takže. Díky soudruhům, že se nedalo koupit (a stejně jsem neměl peníze) dost sliný materiál na nástavky, vzniklky dvě vynikající výhody. Místo pro BP na celoroční uskladnění a není potřeba jí někde skladovat. Navíc plní funkci clony proti přehřívání a do třetice umožňuje civilizovanou práci každému, komu na včelách skutečně záleží a neničí je. Tady si neodpustím přípodotek, že někteří milují včely, nedávají jim tvrdou chemii a vymýšlejí včelaření bez mezistěn a na divočině a jiné neinteligentnosti a současně drtí a valchují včely a plod po tisících. To jim nevadí? Inu, komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Mladí asi neví co je apatyka = lékárna (apotheke) a s hůry je myšleno z nebe a tedy od Boha.
Posílám upravenou verzi.
Váš výkres a upřesnění v druhém výkresu je obdivuhodně přesné a jasně srozumitelné. Děkuji vám, chápete stejně brilantně jako Roman. Děkuji vám.
Ale.
Existuje pouze jediná práce jakéhosi Poláka (pokud je mě známo), velkovčelaře (pan Goro ví přesně oč jde) o tom, že časté vyřezávání SR sice usnadňuje boj proti rojení, ale má za následek nižší medný výnos. Sám jsem tu práci nečetl a nevím tudíž, zda Polák vyřezával SR špehýrkou, okýnkem asi těžko - v moderní době měl stěží univerzály a nebo zda kvůli vyřezávání, tedy kontrole SR rozebíral celý úl. Výstup byl, že časté vyrušování vč má za následek až o 23% nižší výnos než kontrola, kde se SR nekontrolovaly a nevyřezávaly. A šlo o stovky vč jak pokusných tak v kontrolním režimu. Zdůraznil jsem slůvko až, pokus prý běžel několik let a někdy byl nižší výnos jen o pár % a tak ten obrovský propad snůšky mohl být způsoben v tom roce něčím jiným. Nezdá se mi ten výsledek jako pravdivý, neznám pozadí, nevím kdo to platil. Možná nějaký výrobce úlů, který je chtěl dělat levně a tedy bez skel a dvířek. Taky když dva dělají totéž nikdy to není totéž a tak nevíme, jestli velkovčelař netřískal částmi úlů jako to vidíme v moderních videích, nevíme jak šetrně, tiše a ohleduplně to dělal a zda vůbec. Protože velkovčelař, proto se spíš přikláním k tomu, že jako naši velkovčelaři, nahatým exhibicionistou počínaje. A taky mám na paměti když vznikl projekt J. Boháče, jak sveřepě a nekriticky (trapně) byl tímto spolkem adorován Langstroth a jak byly kvůli tomu ohýbány zákonitosti a ignorovány podstatné věci. Jen aby se vlezlo co nejrychleji a nejhlouběji do Americké řiti. Také tady pramení moje nechuť k americkému úlu. Hlavně ale jde o to, že je asi 150 let zastaralý. Mě se nezdá být možné Polákem udávané snížení výnosu, měl jsem v době okýnkových a špehýrkových úlů i třetinu úlů čistě nástavkových a jediný rozdíl byl, že se to nich víc rojilo protože jsem nevěděl, co se rojit chce a co ne.
A je tu ještě jeden důvod proti špehýrkám. Při rotaci nástavků by musely mít všechny vysoké - klasika jiné než jen vysoké nebo jen nízké nástavky nezná - a tudíž by byl úl velmi drahý a i to mohl být důvod výsledku Polské studie. Ovšem při metodě Blaník, kdy je jen jediný vysoký nástavek a to i u míry 39x24x11 + jen nízké medníky s dílem, do kterého matky nikdy nekladou, pak ano, pak má špehýrka velký význam a doporučují jí vřele. Začátečníkům s malým počtem vč tak do 20. Jak je vč víc, končí kratochvilné hobby a nastupuje tvrdá dřina a tam není na nějaké vyřezávání SR ani čas ani nálada. A co se chce vyrojit, ať letí třeba do pr…
V neposlední řadě je tu fakt, že BF je málo rojivá včela a díky její čím dál větší příměsi do Kraněk se v posledních letech - moje pouhá domněnka - včely obecně mnohem méně rojí, než dokud tu byla jen Kraňka.
Já nechci špehýrku kvůli vyřezávání trubčiny. Ostatně jste se i vy s panem Goro v jiném vlákně shodli, že je trubčina pro vč. přínos. Chci špehýrku kvůli jednodušší a méně rušivé možnosti odhadu/vypozorování stavby, přínosu sladiny, množství zásob v plodišti a kdy dát na vč. medník. Takže vesměs hlavně kvůli jaru a podzimu.
Proto si ji vyrobím jednodušeji. Pouhým vyřezáním otvoru do VN pomocí přímočaré pily. Zevnitř vlepím s přesahem plexisklo 3-4mm tlusté, takže nebude uvnitř včelám zavazet. Na vyřízlé dřevo přisponkuji a přilepím lišty které skryjí spáru po řezu. Možná na ty lišty nalepím těsnění do oken abych měl jistotu. Bude to fungovat jako dekl otvoru. Zajistím obrtlíkama a bude hotovo.
Každopádně také děkuji za nákresy.
Nenamáhejte se, vymyslel jste ptákovinu.
Vůbec jste to nečet a nebo nepochopil. Včelstva mají trubčiny v TLumičích dost, chovají trubců kolik je jim libo. I když TL nebyly, kromě stavebního prostoru ve špehýrce, který se často vyřezával, byl vnitřní SR, CELÝ ponechaný včelstvům na chov trubců. Vy si asi myslíte, že jsem úplně blbej a stejně tak mí předkové, asi.
No a teď se podívajme, co vy uvidíte ve vašem průzoru. Chtělo by se mi to napsat jadrně česky, vy si to jistě domyslíte. A já vám, zadarmo vysvětlím, proč uvídíte to enóno.
Uvidíte sladinu? Aha, ze kdy je? Přinesly jí před hodinou nebo převčírem? A to je první rámek, a co se děje na dalších?
Nebo vy to dáte aby bylo vidět do uliček? Jo, pak uvidíte enóna dvě! Jak jako poznáte pohledem do uliček, když je mezera mezi plásty 10 mm a často ani to ne, zda staví, zda to zakládají a nebo zanášejí sladinou a tak dále.
Časté vyřezávání trubčiny se dělá JEN A POUZE PROTO, že když dnes večer vyřežu SR u všech vč, tak kde zítra ráno není postavená nová trubčina, tam je problém a to vč je nutné hlídat. Jestli nepostaví nic ani za 24 hod od vyřezání, je zle, chtějí se rojit.
Nevyřezává se denně, ale když je potřeba a nebo když je většina špehýrek zastavená (to trvá tak jen půl dne, jindy déle). Když není snůška, přestanou všechna vč stavět.
Všechna vč po vyřezání začala stavět, ale některé zpomalilo a nebo zastavilo a na hraně trubčiny se objevily misky - neklamá známka problému. Vyřeže se to a někdy se zase chytí stavby, jindy ne. Když se stavby chytí, stejně je to podezřelé a je nutné hlídat, zda matka zakládá. Jestli ne, i když se nějak chytly stavby, je nutné úl rozebrat a prohlédnout.
Některá vč nestaví trubčinu, ale dělničinu a hned jí zanášejí sladinou - vše OK.
Někdy vč (kolem úlů) nevoní a nezdála se snůška, ale v trubčině nebo dělničině se objevila sladina, co tam včera nebyla - snůška je.
------------------------------
Mohl bych tu vypisovat co všechno je možné vidět ve špehýrkách. Ale okýnko nebo špehýrka je nutná při předpotopních metodách omezování matek v kladení. Snazší je nebýt nenažraný a nechat matkám volnost a pak není potřeba žádná špehýrka. Vývoj se pane Adame nezastavil a já vám (i M.S.) tvrdím, ne že se domnívám, TVRDÍM, že jakékoli omezování matek mřížkami, OP nebo modifikovaným OP, je prostě středověk. Dnešní včelařina je dál, jen někteří to ještě nepochopili. Ale to máte jedno, že je zadovák (Budečák) hovadina na entou věděli už bří Švarcové v Kolči v roce 1923 (věděl to i Moravský kněz Adamec v roce 1904), ale ten úl se vyráběl až do 70 let 20 století. A nebýt zákazu výroby Stranou KSČ, snad by se našli duševní naháči, co by v tom včelařili dones. Tak jako včelaří v Adamci klasickou metodou a není síla jim vysvětlit, že pak budou mít úhyny furt.
Možná jste to nepochopil vy, spíš jste nemohl pochopit, protože jste nikdy s tak dlouhým (a celkově plochou velkým) rámkem vlastně nevčelařil. Zatím mi tento rok do TL matka klást trubčinu nešla. Asi to nepotřebovala, když měla SR 448x325 jako zadní na kraji plodiště. V TL byla zatím jen hromada sladiny a stavba tam taky zrovna nekvetla. Proto jsem začal uvažovat nad okénkem. Matku nijak neomezuji, spíš to nechávám na včelách. S tím co teď mají v mednících po třech zásazích tento rok jsem spokojený. Zatím nejsem spokojený s vývojem oddělků a na jednom včelstvu jsem začal pozorovat kleštíka na včelách a o něco menší letovou aktivitu na česnu.
Pobavilo mě jak mě obviňujete z nedostatku představivosti. Myslel jste vážně, že pohledem do uliček mezi dlouhými rámky uvidíte víc, než pohledem do uliček mezi kratšími rámky?
Kdybyste důkladně nastudoval metodu Blaník, už byste dnes vysoký SR neměl. Pokud by pak vč chtělo trubce, MUSELO by stavět dole v TL, mohlo by je chovat jen v TL.
Popisujete dokonalou funkci TLumiče (i POLštáře). Ano, musí tam být hlavně sladina = proto je to TLumič, že TLUMÍ nárazy snůšky (a výkyvů počasí). Ta čerstvě donesená sladina, co jí v úlech bez podstaveného NN pod vysokým plodištěm cpou mezi plod a omezují matku v kladení a tím vzniká z 90% rojová nálada. Vy to píšete zklamaně, ale přesně tak jsem já tvrdil, že to bude a že to má fungovat. A někdy, dokonce v TL i med zahustí a zavíčkují. Pod ním je často pyl. Pak je to nejdokonalejší konzerva maximální vitality včelstva do léta a pozimu.
Obdivuji že máte čas (a vidíte) roztoče na včelách. A teď vážně. Jestli vidíte VD na právě vylíhlých včelách, je opravdu zle!!!! Na starších včelách by vidět být neměl, je zalezlý mezi články bříška včely a na bříško včely nevidíme. Mimochodem, právě sklo umožní vidět včelám bříška, z VD je vidět jen nepatrný “srpek” jeho krunýře (jen jsem o tom četl).
Plexi je nevhodné. Časem se prohne a u krajů špehýrky netěsní. Horší je ale to, že zmatní a po necelé sezoně je neprůhledné. Určitě přes něj není vidět detaily. Mě se plexisklo ve včelařině neosvědčilo.
Promvaší informaci, Sedláčkův ojem POLštář vyjadřuje stenou funkci jako TL - i POL tlumí nárazy asi jako polštářky pod prdelkou princezničky na hrášku z pohádky od pana Wericha. Rpzdíl je v tom, že POL nemá trubčinu a tím je TL dokonalejší. Nemusí být od určité fáze jarního rozvoje vysoký trubčák v plodišti a jeho plocha zvětšujě plochu pro dělničí plod v plodiskovém VN. Ale někteří předpotopně chtějí omezení matek v kladení aby prý moc včel “neprožralo” moc medu. (dej krávě do držky…)