Brennerův úl

Taky úplně nevím, je to jen idea. Vycházím ze základních několika věcí. Menší váha VN a díky velkému složenému plodišti bude TL součástí plodiště. To lze podle mě dvěma způsoby. Originál D-B s velkým rámkem v počtu 12 a pak by byl TL na každém rámku dole, například 4-5 cm. Nevýhoda = obrovská váha VN. Zase by odpadlo podstavování KK pod VN a tedy by se VN nezvedal ani jednou v roce.

Tvrdím, že rámková plocha neomezeného plodiště (do plodiště se musí počítat TL), kde bude vždy zůstávat nejméně 5-7, ale spíš k 10 kg medu, je potřeba kolem 160 - 170 dm2. Pak je ale D-B pod touto hranicí (perfektně vyhovuje TA, kde je 2 x 84 = 168 dm2 a proto ho bude zkoušet Tom4 jak s klasickou metodikou pro ten úl, tak s ideou Blaníku nebo spíš FM, kterou popíšu dál v tomto textu.

FM, tedy 2 x 32x30x9 by měl 173 dm2. Když to bude tenkostěnný úl Sm 20 mm, ani VN našvihnutý medem nebude nad 20 kilo. Ano, úl bude výrazně vyšší.

Sám jsem zavrhnul složené plodiště ze dvou pater. Ovšem Blaník ho tak má, je složený z VN a pod ním NN ve funkci TL. Je jasné, že tam malá výška rámků TLumiče hraje velkou roli. Jak velkou nevíme. Kdyby se ukázalo, že TL může být stejně vysoký jako základní plodiskový VN, byla by to doslova revoluce - Adamitům by stačilo vyvložkovat co mají  z 11 na 9 rámků a nemusí měnit vůbec nic. To je prazáklad mojí idey. Měli by včely v Brennerem tolik propagovaném teple tak, jako my při zužování = Gorova domněnka, že má Blaník málo brouků díky teplu. Vše co se tu napíše se musí důkladně promýšlet a snažit se využívat myšlenky všech. 

Ale zpátky k vlastnímu zavržení dvoupatrového plodiště ze stejně vysokých rámků. Je to jediná moje zkušenost s atypem a sice délkou JU (37), ale výškou Lang 18,5 cm a nástavek byl na 11 rámků. Plochu to mělo dobrou - 150,6 dm2. Možná byla vada nikoli v idei, ale v hloupé výšce 18,5. Triumvirát Boháč-Ptáček-Čermák = BPC postulovali, že nejvyšší rozumná (funkční) výška pro FUNKČNÍ NN systém je max 17 cm. Cokoli vyšší už není NN, ale ještě to není ani L 1/1 nebo Aadamec, které jsou na plochu stejné (liší se o jediný dm2). To, že nesouhlasím s NN systémem obecně a já dokonce vědomně zvolil výšku, která už je za hranicí výšky 17 cm, ještě neznamená, že bude špatné každé složené plodiště.

-----------------------

Tady je nutná odbočka. Dle Boháče a nebo BPC je NN systém založený na práci celými nízkými nástavky místo práce jednotlivými rámky. To čas ukázal (hned po ww2 v Americe a tady o 40 let později), že nejde. A tak ano, bude se pracovat jednotlivými rámky a v plodišti nikoli NN systému, ale dvou VN výšky 30. Protože prostě úzký a vysoký prostor je pro včely ideální.

Zužovalo by se na 6-7 rámků v horním patře, dolní prostor by se nechal v předjaří být, případně by se zadek dal po přizvednutí pod komorou oddělit igelitem. Použil by se jeden vysoký SR pro první trubčinu a vč by vystavělo nahoře jen jednu M, u zúžení na 6 rámků. I kdyby se nezužovalo, vždy budou vzadu neobsednuté rámky, 1-2 se zásobami nebo bez nich. Prostě nahoru jde dostat SR + 1-2 M. Potřebujeme obměnit asi 35% díla a to je pak ze 15-16 rámků asi 5-6 rámků. V horní půlce plodiště je ve chvíli první práce v dolním VN už 1 a někde 2 M + trubčák. Nutně potřebujeme do vč dostat ještě 3-4 M.

Spodek je od loňska s nějakými rámky, kde jsou prostřídaně blízko prostředka 2 a možná 3 loňské trubčáky, původně SR.

Úl se rozloží, je to na konci jív těsně před špendlíky. Trubčáky budou ještě bez plodu a i kdyby tam byl, vyhodí se, odebere se prostě celý spodní VN pryč. Doprostřed nově vystrojovaného spodního plodiště by se daly dva plodové dělničáky s nejtmavším dílem (určitě by na nich bylo dost zásob) a současně k nim nový SR s novou trubčinou + po krajích další dva SR a zbývající 4 pozice nějaké staré dělničáky, třeba s loňskou melecitozou. Tady by se daly vložit i medové nevytočené polorámky a pod nimi by si dělaly trubčinu a o to méně nových SR by se dolů dávalo. Možností mnoho, také v uspořádání zda stavbu na kraje nebo doprostřed nebo kam by se teprve vysledovalo.

Co nastalo? Nahoře zmizely 3 rámky = 2 nejstarší s dělničím plodem + letošní postavený a zakladený SR a 2 M už tam jsou postavené a zakladené a už jsou na prostředku blíž k česnu. Nástavek se doplní 3 M (nebo 2, podle jak se zužovalo) najednou. Přišly by na kraje a to nevadí. Přesněji jedna před plod a druhá (nebo 2) za plod s tím, že jakmile je postaví, dají se doprostřed a to i kdyby je zamedovaly.

Co nastalo? V horním VN je 3-5 nových rámků, u silných méně, u slabších více. Silných bude asi třetina. To je důležité si pamatovat, třetina nejlepších vč má zatím nejhorší obměnu díla.

Co je dole? Přišly tam 2 plodové dělničáky, asi bych dal trubčák s plodem doprostřed. Na dělničích budou zásoby, možná docela dost, ale díky středovému trubčáku, kde nad plodem asi zásoby nebudou (kde by se tam vzaly, je to přece SR) nedojde k úplnému rozržení plodového tělesa na dvě oddělené půlky, jak to pro tuto dobu u NN systému nesmyslně radil BPC. Co nastane? Vč bude chtít za každou cenu propojit plod dolní s horním, ale na dolu převěšených dělničákách jsou zásoby. Musí je bez včelařova odvíčkování vynosit nahoru nad plod a tím dojde k samočinnému podnícení tak, jak o tom snil BPC a současně nebyly dvě plodové půkoule oddělené věncem zásob, jako se to nevyhnutelně stane, když se prohodí dva plodové NN v klasickém NN systému = roztržení plodového tělesa což je vždy velmi školdivé a vč může dokonce úplně zkolabovat.

Vč má plod v obou nástavcích, dolní má výrazně starší dělničí dílo. Vč nebude ani v horním VN plodovat na krajních rámcích určitě a nejspíš vynechá i jeden vzadu a možná i dva. Nevadí nám to.

Přišel čas rojení. Z nejsilnějších (rizikové třetiny) uděláme odd tak, že se odebere celý spodní VN bez hledání matky. Lepší by ale bylo matku mít nahoře. Dál jen varianta s matkou nahoře.

V odd je plod a to i mladý. Nepotřebuje tolik trubčiny a nechá se jen jeden rámek, zbylé se vyhodí i splodem (Stefanosova likvidace části VD pomocí likvidace části trubčího plodu - jako sekundární efekt). Pokud byly trubčáky 3 a zůstane jeden, je plac pro 2 M. Určitě tam bude nějaký rámek bez plodu a zásob, do kterého (nebo cizího) se dá odd voda, a určitě další prázdný pro zásobní rámek (nebo polorámek) od loňska. Odd postupně vystaví nejméně 3 M a jsem opět na požadované obměně asi 35-40% díla z celkového počtu 15-16 dělničích rámků. Odd si také udělá matku z nouzáku a do konce srpona se projeví zda jí nechat a nebo vymět za matku z chovu.

Popsaný úkon se někde udělá až po nasazení prvního NN medníku, u některých současně - i tak to bude rozšíření jen o 50% prostoru. A někde se to holt udělá,a le medník to dostane posléze. Vše dle okolností, výhledu počasí a také času u víkendového hobbíka.

----------------------------

Pan Goro ví přesně co je Demaré plán a Stefanos možná taky a tak ihned poznají část inspirace pro provozní metodu FM. A jen čas a praxe mohou ukázat, zda to je nebo není fantasmagorie. Prostě mě baví zkoušet úplně nové věci.

S Tomem4 jsme probrali i šestirámek 24 a mám za to, že paralelně vyzkouší i to a spolu s TA metodiku zamýšlenou pro FM. Prostě uvidíme. Shodli jsme se na tom, že je potřeba zkoušet.

----------------------------

A u mě je ještě jeden základní motiv. Nejsem na včelách existenčně závislý a nemusím tedy včelařit na jistotu. No a včelařit úspěšně v Blaníku, nebo StefanOP (abychom to odlišili od Sedláčkova OP navrhuji zkratku SOP) umí každej, když si to pořídí, pochopí  a naučí se to. Ale najít JEDNODUCHOU metodiku, aby ostatní (poserové, co se bojí zkoumat) nemuseli nic měnit a zavádět si ke své míře (drtivě je to v ČR Adamec) ještě NN, je pro mě tak lákavý cíl, že pokud zdraví dovolí, hodlám zkoumat. A jak tu jednou jasně naspal BG - zase se na nás páni vy… a tak je to zase jen na nás!

Díval jsem se na plány nástavku od Brennera a jestli jsem to dobře spočítal tak vnitřní světlost nástavku by měla být 330x330. Vzdálenost od nuty k nutě 350 mm. HL délky 348 mm. Dal bych ji raději 347 mm.

Pošlete mi, prosím, ty plánky. Brennerák jestli má míru 30x30, nemůže mít vnitřek jinak, než 30 + 2 včelí mezery a tehdy se VM dělal 6 mm a tak rozměr musí být 312. I kdyby to už bral prozíravěji a udělal VM dnešních 7,5 mm, pořád by musel být vnitřek v tom směru 315 mm. 

I v druhém směru to neštimuje, pokud má být úl čtvercový. Jediná možnost je, že to Brenner modifikoval tak, aby to vyhovělo 9 rámkům, pak by to s hooodně odřenýma ušima vyšlo. Ale rámek by musel být dlouhý ne 30, nýbrž 31,5. Pokud je to jak říkáte, pak jasně Brenner uvažoval jako já a modifikoval to na 9 rámků.

Je to v odkazu od gora na začátku diskuze. Posílám odkaz: 

https://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/NASTAVKOVY_UL_z_hlediska_zivota_vcelstva_a_jeho_zakonitosti.pdf

Řez nástavkem i s rámkem je na posledních stránkách dole. Možná, že jsem to špatně spočítal mě už z těch výpočtů hrabe. Ty výkresy stojí za hovno měl tam být nástavek v půdorysu i s kótama vnitřní světlosti a ne jenom řez.

Teď se na to dívám a vnitřek mezi čelama má 330 mm.

Už to vidím. Neměl jsem tu knížku v ruce asi 40 let. Nenapadlo by mě, že tak vynikající včelař jako Brenner nepochbně byl, by míru udával v rozměru plástu (i mezistěna se dělá o něco menší než je vnitřek rámku). Ale asi ano, běžně, jak s podivem vidím, i míru rámku Adamce uvádí nesmyslně, tedy naopak. My dnes udáváme vždy nejdřív šířku x výšku. Doslova žasnu (a pochybuju o sobě) že jsem tenkrát nepochopil, že délkou rámnku 30 myslí vnitřek rámku a výškou 30 míru plástu ale i s loučkami. Prosím za prominutí.

Ano, Bernner má loučku 8 a VM 7 a to dvakrát dělá 33, jenže ne vnitřku nástavku, ale 33 cm počítaně od mezistěny nebo plástu. Ještě to řeknu jinak. Byl ročník 1886 a tudíž psal tu knížku 1967 (vyšla 1968) a tak mu bylo 81 let a už byl asi senilní a mlel nesmysly. Dřív lidi stárli  a ztráceli inteligenci dřív než dnešní lidé. Je to tvrdě řečeno, ale jiné vysvětlení mě nenapadá.

Díval jsem do internetu zda toto není nějaké jiné vydání. Není! No a někdo v jediné recenzi k té knize napsal doslova Ztráta času a já, po vašem zjištění, chlapi, musím dát tomu tvrzení zapravdu. Fakt nemám sílu číst celou knížku a tak na ní zapomeňme. Jen co jsem zběžně nahlédl tam tvrdí kraviny, jako že zimující vč v jeho miniúle má 30.000 jedinců. Na druhou stranu konečně vím, kde opisoval (i s nesmysly) Boháč. Ptáček ve Včelařství psal, že své první včely měl od otce a že to mělo míru 31,5x30 a já měl za to, že blbne. Jak vidím, neblbnul.

----------------------------

Zjistili jsem, že je Brennerova kniha plná nesmyslů, já tehdy přišel jen na to, že v tom rozměru nemůže být na 10 rámků a i jen tím pro mě ztratila jak se říká veškerý glanc. Táty a ani bráchy se už nezeptám jaký měli u svých osmirámkáčů, kterým říkali Brennerák, skutečný rozměr. Ale asi z toho tiše vycouvali, brácha se o tom nikdy nezmínil a táta umřel před 41 lety.

Mě to ale nebrání uvažovat o výš naznačeném pokusu dál.

Moc vám oběma děkuju za odhalení nesmyslů a vy Martine o sobě nepochybujte. Rozumím vám, Brenner je (i díky mé adoraci) taková ikona, že lze stěží uvěřit, že psal kraviny. Pro mě je to hodně smutné zjištění.

Stále mi to nedá spát🙂, ale v knize jasně píše, že ten jeho úl je na 9 rámků a dle mého názoru je to čtverec ať už vnitřní světlosti tak i vnější (nejsou tam přesahy bočnic jako u Blaníku). Když se podíváte na výkres v řezu, který tady dal Javali tak je tam nejspodnější kóta 330 mm a ta kóta jasně znázorňuje vnitřní světlost čel nástavku. Na levé straně je řez izolovanou stěnou nástavku a na pravé straně je podle mě chybně narýsovaná stěna protější: Za prvé je zakreslená jako neizolovaná a za druhé je ještě naopak!!! Nuta pro uchycení rámků je směrem ven z úlu!!!! Dle mého názoru je tam jasná chyba ve výkresu té levé protější stěny nástavku a možná tuším proč, jelikož by se mu na papír nevešel řez druhou zaizolovanou stěnou tak tam nakreslil pouze část stěny bez oplášťění a to ještě opačně. Nechci se hádat, ale Brennerův úl je podle mě čtverec o vnitřní světlosti 330x330 mm. 35x9=315 mm+9-10mm propolisu=324-325 mm. Zbývá 5-6 mm fuga což je jak jste říkal na těsno.

Kdyby se dělaly rámky na šířku 24 mm tak tam je placu dost😉

Jsem to tam špatně napsal pravá stěna je “špatná”🙂. No je to možné.

Odzadu.

Máte pravdu, že než stavět Brennerák je lepší vyvložkovat normální úl, sám to nebudu dělat jinak. Jen do dutin se nemusí nasypat nic, jenom je zhora i dole zaslepit. I dno se použije z Blaníku, idekl a aspoň to bude stabilní jako Blaník. Když se Brennerák osvědčí, už by se postavily úly originál (aby byly lehčí), jak správně píšete a pak teprve vymýšlejme stabilitu úzkého a vysokého úlu.

Nevím Javali zda do toho jdete, já ano a Martin asi taky a tak se shodněme na něčem, já bych šel přes těch 30 cm šíře na 31,5 aby vnitřek byl 330 v jednom směru a v druhém směru se udělají blinovky a stáhne se to na 9 a vydrží se to a když by bylo rychle potřeba pustí se to na 11 rámků. Návrh na rámky 24 místo 25 beru, je to vyzkoušené u Pepy, co jsem od něj měl Čechoslováky (JÚ). On prostě vzal normální coulky bez hoblování a nadělal rámky. Některé měly 24 mm jen když se zamhouřily obě oči (klidně 23,5 mm -  tak jak se to katru žvejklo, bylo to stavební dříví a u šalunku na tom zase až tak nesešlo) a včely nic neříkaly.

Taky chlapi zvažte, že by se vyvložkovala jen jedna strana, prostě by rámky visely v jedné normální stěně a představte si blinovku, která má ale nutu pro ouška rámků jako má Blaník (ČSN). Tu blinovku nahoře zafixujete na správném místě do každého ouška hřebíčkem a pak z boku nástavku třeba 20-30 mm nad dolním okrajem nástavku dáte po jednom vrutu a je vyvložkováno. V první fázi bych prostě na jednu blinovku přibil asi 6 mm lajsničku, která by vytvořila plošku po celé délce na zavěšení oušek rámků a pod ní by byla holt o těch asi 6 mm větší včelí mezera, nějak by to dopadlo. Pak to máte udělané asi za hodinu. Díru v blinovce zaděláte očkovým uzávěrem, ovladatelným z komory a do komory budete moci zavěsit normální rámky 39x30 (nebo nízké) třeba na vyjedení se zásobami, nebo kapsové krmítko na krmení na zimu a tak dále. Rámek by chtěl propadnout, v tom rozměru má Blaník 422 (425) mm a tak se tam prostě udělají vložky na 405 mm aby rámek nepropadával. Bohužel neumím dělat výkresy, namalovat ano (ale na papír, ne v počítači), ale nevložím to sem.

--------------------------------

Martine. Co považujete za chybu výkresu chyba není. Je to vnější falc a na výkresu je asi jen na jedné stěně aby bylo jasné jak je to dokola. Tehdy se blbo, že nástavky musely mít falce. Ono to do sebe něco mělo - nefoukalo jim tam dokud to nezalepily propolisem, tedy asi den, možná tři dny u nového nástavku a pak se s tou kravinou člověk celý rok zlobil (a celou životnost nástavku), ale falce jsou prostě minulost. Dodnes tak někteří výrobci dělají  Adamce (BVD) a originál Tachovák má falce taky. Původní předloha pro Blaník měla taky falce, ale opačně. Prostě obyčejně to dělají u zatepláků tak, že vnější ostění je kolem dokola odsazeno třeba o 12-15 mm níž a tak dole to dělá kolem dokola přesahující věnec a nahoře kolem dokola osazení. A bylo to dělané tak, že nahoře byly palubky odsazeny dolů na 15 mm, ale dole přesahovaly spodní okraj nástavku o 12 a pak mezi nástavky vznikla mezera 3 mm na rozpěrák. Ano, tak dokonale předkové vymysleli úplnou kravinu. Na nástavek se pak další jakoby navlíkne a samosebou to muselo mít vůli asi 4 mm i do stran (mraky zbytečné práce). Tahle blbost byla proto (prostě teoretikové), že když seká z boku déšť, že jako nenateče do úlu. A tento obrácený falc jako že voda nepoteče nahoru (jako by neuměla úzkou mezírkou vzlínat!). Předloha Blaníku měla falc taky, ale logicky, že stěnu přeseahoval nahoře nástavku a ne vzhůru nohama. Prostě bláznovství s chorobným strachem aby se do úlu nedostala voda je z doby, kdy byl vzácný a nesehnatelný cukr (ww2 například  a za vychvalované první republiky byl cukr drahej  až smrděl a po ww2 byl zase na lístky a taky drahý (ještě k tomu) - tedy šlo o asi 40 let /1920-1960/) a fyzika jasně říká, že na odpaření - vysušení vody by vč spotřebovalo nějaké zásoby. Vy dva už falce nikdy potřebovat nebudete, ale je nutné abyste o tom dřívějším bláznovství věděli. Až to na nějakých úlech uvidíte, už víte co za kurvítko to je. A kdyby se sem nějak dostal nějaký pamětník mých starých článků (jako Goro pamatuje co a jak jsem psal na VF - třeba Petr si to moc dobře pamatuje a dnes se mi směje, občas to tu čte), tak já byl málem zavilým zastáncem falců a s Boháčem jsme se o tom furt hádali. I v tom mu musím dát do Nebe zapravdu a poslat omluvu. Měl pravdu, falkce jsou hloupost. A jak jsem ho znal, nezlobil by se, měl na rozdíl ode mě dnes, tehdy s neználky neskutečnou trpělivost. Jo pane Goro, jako mladej jsem byl někdy na ránu uhelkou přes držku (pro někoho jistě i dneska). I Dr. Peroutka by mohl vyprávět jakej jsem byl zamlada paličák.

----------------------------------------

Martine a Javali, nebo i někdo další, pokud jste něco nepochopili, pište co.

Pročítám si starší příspěvky ve fórech od Milana Bencúra, čest jeho památce.

Poslední roky také zkoušel podobné věci které zde probírame, k tématu má na svém blogu úl trochu podobný Brennerovu úlu, je to Čechoslovák 37x30 na 8 rámků: https://nasapravda.blogspot.com/2016/07/panelovy-ul.html

Dále ještě čtení o úzkovysokých úlech v podobě Slovenského klátu: https://nasapravda.blogspot.com/2014/03/plodisko-patri-vcelam-mednik-vcelarovi.html

Víceúčelové regenerační dno: https://nasapravda.blogspot.com/2017/03/regeneracne-dno-pre-kazdy-ul.html

Zdravím

Dnes jsem porovnával obě dvě publikace od Brennera a to Zákontosti života včelstva a Nástavkový úl z hlediska života včelstva a jeho zákonotosti. První publikace viz. výše je vydána ještě o rok později  než Nástavkový úl…🙂 Počítal jsem plástovou plochu těch jeho atypických mezistěn 30x30 cm při devíti rámcích mi to vyšlo na nějakých 162 dm2 výška rámku by byla cca 32 cm. 😀 Teď by se chtěl jen tak ze zajímavosti zeptat, jestli už to je nad “magickou” hranici 30 cm což je. Opakuji nechci vymýšlet nějaké nové atypické úly s atypickými rámky, jen mě to zajímá.

Jestli se ptáte mě tak vám vůbec nerozumím.

Ano, Zákonitosti vyšly o rok později než Nástavkový úl. Velký rozdíl je v tom, že v knize Zákonitosti se jedná o velmi obecnou rovinu včelařiny v rozličných úlech, ale v knížečce Nástavkový úl o jeden jediný konkrétní úl.

Je to už strašně dlouho co jsem to četl. Ale. Měl jsem za to, že to měl být rámek 30x30 a ne mezistěna 30x30. Od začátku mi to přišlo velmi zmatené, autor tam uvažuje 10 rámků a to je nesmysl. I jen 8 rámků je na hraně, kdyby byl rámek i s liučkami 30x30, pak by čtvercový nástavek nepobral 10 rámků, jak píše autor, ani 9 ale jen 8 rámků. A nikdy to nemůže dát 162 dm2.

Protože. Počítá se to vždy i se dřívím, tedy s loučkami a jen jednostranně. I kdyby se jednalo o mezistěnu 30x30, pak by rámek byl, při BL tlustých po 10 mm dlouhý 32 cm a stejně na výšku by to pak dalo 32. Ale takový rámek má plochu 10,24 dm2, Blaník 30 má rámek o ploše 11,7 dm2.

Brenner jasně uvažuje úl čtvercový. I kdyby byl tedy rámek 32x32, pak by po stranách dvě včelí mezery udělaly 15 mm a spolu pak vnitřek by dával 335 mm.  Pak by se do úlu vešlo 9 rámků a bylo by to docela naknop, ale vešlo by se. Pak by ale 9 rámků dávalo jen 92,1 (přesně 92,16) dm2 a tak netuším, jak jste přišel na 162. 

Brenner počítal s polorámky, tedy NN v kombinaci s VN a jeho poloviční NN by měl logicky 50,1 dm a spolu s VN 92,1 by to dělalo 142,2 dm2.

Uvedená Brennerova knížka Nástavkový úl je dnes naprosto nepoužitelná, je zmatená, nesmyslná a tak je nutné se jí vůbec nezabývat. Navíc autor hledal úl pro tehdejší včelu, kříženku včely Tmavé, která neměla schopnost využívat jarní snůšku a její výnosy za celý rok dělaly kolem 10 kg medu na včelstvo a každý asi třetí rok ani deko medu. Brenner vymýšlel dnes už zapomenuté dvoumatečné včelaření a jiné, dnes už překonané nesmysly.

Jak mohl tak skvělý autor vyplodit takový soubor nesmyslů? Ze zdroje z Pyšel, pán už nežije, ale jeho příjmení je v té lokalitě dodnes známé a ani já jej nezapomněl, který byl o dvě generace mladší než Brenner a znali se, učil se od něj včelařit - Brenner žil a včelařil nedaleko Pyšel, jsme se dozvěděl následující. Byli jsme u něj s Petrem, ten sem bohužel nepíše, ale já se mu zmíním a zeptám se, jak si rozhovor pamatuje on a případně se opravím či doplním. 

Tak pán z Pyšel tvrdil, že Brenner byl pod neskutečným tlakem soudruhů (šéf Dolu byl adorovaný Veselý a nezakročil) a ti mu v knížce dělali několikrát škrty, úpravy tak, aby to vyhovovalo lezení do řiti Sovětským soudruhům. V SSSR už ne, ale tady se ještě věřilo na Lysenkovu pseudovědu, českoslovenští bolševici byli Svazovější než Svaz. Brenner tedy čelil bolševické ideologii a nesmyslům tak zvané racionalizační komise, která krátce předtím vymyslela úplnou zhovadilost a úkrok do prázdna s názvem Jednotný úl Čechoslovák. Mimochodem uvažování tehdejších československých velesoudruhů je mi nepochopitelné, jak mohli nazvat jednotným úlem pro Česko a Slovensko úl s do té doby neexistující délkou rámku 37, když česká míra je dlouhá 39, slovenská 42 a Sovětská dokonce 43,5, tak jak přišli na délku rámku 37 je mi dokonalou záhadou (u všeho byl adorovaný Veselý). Popravdě, asi ani netoužím znát myšlenkové pochody tehdejších (ani dnešních soudruhů z ODS - pětikoalice a Bruselu) Československých soudruhů. 

--------------------------------------

Jednou (asi víckrát a nejen Goro) vám tu pan kolega Goro napsal, abyste se soustředil na to, co je dnes a tady a nehledal neustále nějaký zázračný úl a soustředil se na dokonalé nastudování současné odborné teorie i praxe.

Kdo si Brennerák pořídil, hořce litoval a rychle ho opustil. Vím to jistě, měl to táta a nejstarší brácha. Včelařit se v tom samosebou dalo, včelařit se dá v Japonské hovadině i v Afrických neckách a celá staletí to šlo v klátech a slaměných košnicích, namnoze i v hliněných rourách a podobně. Ale až půjdete kolem kalendáře, mrkněte jaké je století a soustřeďte se plně jen na to a nešilhejte do primitivní minulosti ani k současným primitivům. Součástí včelařské odbornosti je pokud možno schopnost neomylně rozpoznat, co ze staré iteratury platí dodnes, tedy obecně a co platilo ve starších dobách v odborné rovině. Pak se musíte naučit od toho všeho umět oddělit ideologický balast ať už ten Sovětsko-bolševický dřívější a nebo liberálno-zeleně bolševický dnešní.

Abych na vás nebyl tak krutý, jasně, chápu, že vlastnosti z posledního odstavce nejsou hned,a le až po dlouhé praxi a životních zkušenostech. taky mi “staří” rozmlouvali kra.iny a taky jsem namnoze neposlechl (a pak skoro vždy hořce litoval). Ale tím, že mě tehdejší staří varovali, jsem věděl, že se asi pouštím na “tenký” led a vše jsem tudíž dělal s pomyslnými zadními vrátky dokořán. Proto se já a asi i ostatní snaží “mladé” varovat, kde začíná pomyslný tenký led.

A taky nezapomínejte, že Češi, Slováci, patrně ještě Poláci jsou absolutní špičkou ve včelařské odbornosti. Z tohoto úhlu pohledu jsem na vás, a nejen vás konkrétně, ale na “mladé” obecně, možná moc náročný. Věřím, že se vysoká úroveň, i díky pedantům mého typu, udrží a že špičkou spolu se Slováky zůstaneme. A Poláky udávám asi jen ze slušnosti. Prostě jsem starý nacionalistický patriot a můj národ je mi vším, můj národ jsou Češi, Moravané a Slováci. Tečka!

-----------------------------

Musím dodat, vracím se. Přehlédl jsem vaší poslední větu, že vás to jen zajímá. Ale už to mazat nebudu, asi mi rozumíte. No a výšku rámku prostě berte pro včelu medonosnou jako celosvětově osvědčenou konstantu.

Díky za vysvětlení. Stejně mi to přijde jako blbost, že se to počítá i se dřevem a jednostranně. Přece chci vědět kolik bude čisté plástové plochy, abych věděl kolik je toho schopna cca matka zaklást, na dřevě klást nebude a klade přece na obou stranách plástu. Takže proto mi vyšlo 30x30=90 (kdybych počítal 30x30cm mezistěnu), 90x2=180, 180x9=1620cm2 což je 162 dm2 plástové plochy🙂. Samozdřejmě je tam pyl a zásoby nevíme kolik takže tento výpočet je stejně k ho.nu.

Zjevně to celé nechápete. Někdo se vyžívá v teoretizování a ví přesně kolik je buněk na dm2 dělničího plástu a z toho pak vyvozuje nějaké závěry a já tvrdím, že je to blbost. Já si například celý život nepamatuju jak je velká buňka, kolik je jich do jednoho dm2 a tak dále. Takové počítání patří těm, co jsou víc teoretici než praktici a tihle píší knihy o včelách a tímhle, zbytečně nesmyslným balastem pak ty svoje knihy plní. Proto je nechtějí začátečníci číst, drtivá většina lidí i s jen průměrným IQ vytuší, že v přesných počtech buněk na plást to nespočívá. Já se ani neobtěžoval zapamatovat jak je tlustá včela a jaká musí být rozteč drátů v mateří mřížce. Prostě jsem mřížku zrušil a nepotřebuju jí a fakt na kraviny v mozku plac nemám a nechci si ho tam udělat. Ovšem kdyby mě někdo zkoušel z těchto kravin, pro praxi úplně nepotřebných, propadl bych. Je mi fuk co je loketní index a nad tanečky včel se jen usmívám když vím, že si včely asi předávají informace jinak, protože je v úle tma jak v p.deli a tak na tančící včelu můžou ostatní čumět jak tele na nový vrata a stejně vidí starou belu. A nebo včely vidí po tmě? Vidíte, třeba to jsem se nikdy nikde nedočet, ale hovadiny, podotýkám že VĚDECKÉ hovadiny, že včela nevidí barvy a vše vidí jen v odstínech modré a fialové a že vidí ultrafialové záření, může tvrdit jen idiot. Protože proč by tedy kytky měly barevné květy? A takhle bych mohl pokračovat. Jsem celý život odkázaný na selský rozum a přirozenou inteligenci a nějaké výsledky, jak se domnívám, mám.

Takže k vaší otázce (mohl byste na to přijít sám). Dám příklad. Tycho Brahe dostal od císaře roční plat 160 zlaťáků (čísla si vymýšlím) a dál se dozvím, že byl dobře zaopatřen. Ale neumím si představit kolik to bylo peněz. A tak je mi informace o 160 zlatých na dvě věci, na ho.no a na nic. Jo, když by hned následovalo, že průměrná rodina řemeslníka dobře vyžila za dvě zlatky za měsíc, takže třeba jako dneska za 40.000 Kč, pak je jedna tehdejší zatka asi ekvivalent dnešních 20.000. No a 20.000 x 160 = 3,200.000 dnešních Kč a to je hezký roční plat v čistém bez zdanění. A jasně, že tehdy lidi neutráceli za blbosti jako je internet, mobil, poplatky za to či ono, za nesmysly, které jen lidem tahají peníze z kapes a nejsou pro přežití nezbytné. Tehdejší lidé neutráceli za cestování a nekupovali hory zbytečných cetek na jedno použití a neměli ústřední topení i na hajzlu, často ani prévet neměli (ano, slušné slovo pro hajzl je prévet a tam je taky původ českého názvu pro hajzla, neboli prevíta). Ale i tak mám nějakou představu. (právě jste obdržel vzorek toho, čeho si pamatuju fotograficky přesně miliony, ale jak je tlustá včela a kolik buněk na dm2 plástu si nepamatuju, protože nechci, protože to není k ničemu potřeba vědět, protože se to dá případně najít v nějaké knížce, což jsem za celý život a 60 let včelařiny nepotřeboval!)

No a tak, abych získal nějakou představu, se počítá plocha plástů i se dřevem. Mimochodem nevymyslel jsem to já, jen jsem ihned a dokonale pochopil, o co jde. Když nějaký hnidopich chce mocí mermo vědět přesné popčty buněk na plástu a dělá z toho nějaké závěry, je mi ihned jasné, že včelařit neumí a že je to hňup. Protože stačí nárazová pylová snůška, hňup nemá TL, vč nemá honem kam pyl dávat a tak ho cpe mezi plod a všechny přesné počty o přesném počtu buněk na dm2 plástu jsou mu opět na stejné dvě věci a vč se mu vyrojí. Přiznám se, že “práce” a “studie” takového kalibru vůbec nečtu, to píše ten, co včelařit neumí a tak o tom píše knížky a vypracovává vědecké studie, plné nesrozumitelných cizích pojmů, nejlépe v americké hatmatilce, aby to budilo zdání vědecké světovosti.

Jen odbočím k očkům. Mám za to, že “vědec” spočítá jako pan Goro ty litry, použije mě nesrozumitelné jednotky mol nebo co a pak mu vyjdou takový hausnumera, že logicky usoudí, jako Titěra, že je v česnech tryskové proudění a usoudí, že to včelám NEMŮŽE rozhodně stačit a tak jim nechá místo dna celou zimu sejto a nadělá očka. Jeden blázen propaguje úly s třemi otvory v nástavku o průměru asi 10 cm a tvrdí, že se mu nerojí včely. No nerojí se když jsou celou sezonu podtržené tak drakonickou zimou.

Takže. Uváděné plochy stačí pro představu i se dřívím a jen jednostranně, protože to jsou údaje jen ryze orientační, sloužící pouze k porovnávání toho kterého úlu a úlového systému. Je celkem mrzuté, že tohle nechápete sám na první dobrou.

tie tanečky v úli sú len jednou súčasťou informácii, včelam pri tom rozkmitá bunky plástu a tým zaujme iné, tie jej odpovedajú tónmi okolo medzi 230Hz až 270 Hz (Hz je počet kmitov za sekundu, Tom prepáčte za ten “mol”, je to nová jednotka SI pre látkové množstvo zavedená Medzinárodným úradom mier a váh (BIPM) v máji 2019 a umožňuje pri chemických rovniciach bezproblémovo počítať s látkami, ktoré majú rozdielnu mólovú hmotnosť) a tanečnica reaguje na tie tóny naverbovaných včiel tým, že im dá cucnúť trochu nektáru pričom získajú aj vôňu toho čo majú hľadať…

ale doplním vašu odpoveď

Vo včelárskej literatúre sa uvádza, že matky kladú 1800-2200 vajíčok denne. Toto má nejakú krivku s vrcholom okolo slnovratu ale počítajme 2 200 vajíčok denne. A to je prosím slušná matka, žiadny chcípák aj keď môžu byť aj matky kladúce krátkodobo 3000 vajíčok, takých zase veľmi nie je a je to ich špičkový výkon, nie bežný. Od položenia vajíčka prejde po vyliahnutie mladušky 21 dní. Túto dobu môže čiastočne ovplyvniť teplota, ale nebudeme sa dohadovať o hodinách. Matka nemôže ale použiť bunku hneď. Jednak samotný proces liahnutia chvíľu trvá a aj včely musia bunku čistiť. Teda skúsme uvažovať 22 dní. No a 22 x 2 200 je 48 400. Nebuďme malicherní a doprajme matke pekných zaukrúhlených 50 000 buniek pre celý cyklus. To je maximum a po skončení cyklu už zasa môže klásť do uvoľnených buniek. Na dm štvorcovom súše je jednostranne 400, obojstranne teda 800 buniek a 50 000/800 je 62.5. Potrebujem teda 62.5 dm štvorcových plochy pre plod. Podľa veľkosti použitého plástu v plodisku teda matka zakladie max 3- 4 plásty ( u 4/3 LG) či 6-7 plástov ( v B) resp. 7- 8 plástov (u 39x24).

ale

netreba zabúdať že včely okrem plodu majú v plodisku peľ a nektár na kŕmenie plodu, takže platí to čo písal Tom, (leda že by včelár použil metodiku “optimalizovaného plodiska” pri ktorej včely majú v plodisko len plásty s plodom)