Já mám právě jen drůbeží, vepřový hovězí opravdu výjimečně.. Kuřecí kočky jen tak vožužlaj a pak se to vyhazuje, přijde mi to líto.. Tak sem je mlel, super, ale de to strašně ztuha a pak rozebírat mlejnek a mejt.. O drtičích vím, ale žil sem v domnění, že to musí dělat velký kusy.. Tohle vypadá fakt super.. Koukal sem, že sou i levnější, ale ty maj vetšinou jen 3-4 nože na šířku, tenhle má 7 a český zámečnictví.. Zejtra jim napíšu, škoda že na to nic negravírujou 😄
Já mám ten menší. Kosti se krásně nadrtí a když odpadne větší kus, než ho stihnu sebrat, slepice ho odnesou a zpracují. Nevím, jestli ho dají v celku, nebo rozklovou, ale nikde ho pak nenajdu. Drť jim pak míchám do sypké směsi a vrhají se na to jak křupan na sestřenici.
Taky mi přišlo škoda se kostí zbavit, když by se daly zkrmit, ale mlít je, mě nenapadlo, psům dlouhé kosti nedám (viděl jsem psa s perforovaným střevem drůbeží kostí) a kočka to jen roztahá (ta naše jen když má náladu a chuť, což tak často nebývá).
Já ten trochek kostí, co někdy mám z celého kuřete (vzácně) pomlátím sekerou nebo kladivem nebo kamenem, když není nic z civilizovaných nástrojů po ruce 😀 Ale fakt mám jednou za pár měsíců, tak mi to neva. Případně vysušené kosti z trouby přihodím ke skořápkám, když melu v kafemlejnku.
Co se týká cukroví, tak loni jsme poprvé po letech drze nepekli. Bylo nám to vcelku jedno, byli jsme spokojeni. Cukroví nejíme. Ale jak se víc a víc blížil TEN DEN, tak přece jen nervozitka rostla, člověk si bez cukroví připadal jako nahý uprostřed Václaváku. Tak nám to nedalo a dvě krabice jsme na poslední chvíli koupili v osvědčené pekárně asi 15 km odsud. Cesta pro ty dvě krabice připomínala horor, náledí, sibiř, fujky… Když jsme na to doma koukali, říkali jsme si - není toho zbytečně moc? A inteligentně jsme popadli jednu z krabic a celou jsme ji frkli do mrazáku. Tu druhou jsme vkusně naaranžovali na tác, dodali jsme domácí look silnou vrstvou moučkového cukru (ten je ještě po tetičce) a cítili jsme se velice připraveně a spoko. Chodily návštěvy, stůl byl perfektní, ale cukroví moc na odbyt nešlo. Bylo nám to čím dál divnější, TAK JSME OCHUTNALI. No fujky jako !!! Bylo to nějaké divné. Jeden druh - hnusný. Druhý druh - divný. Třetí druh - pomoc. Humus. Tak jsme se pomodlili a nenápadně jsme celý tác s cukrovím mrskli do koše. Samozřejmě následovala přednáška od zbytku rodiny, jak plýtváme, jak si ničeho nevážíme, jaká je to škoda, a co by děti v Africe za to daly… Napadlo nás - když je první krabice tak moc hnusná, přece nebudeme mrazit úplně zbytečně i tu krabici druhou, která šla do mrazáku rovnou. No tak jsme ji vyndali. Ale přece jen - než ji taky mrskneme do koše, necháme to trochu povolit a OCHUTNÁME. Ochutnali jsme - světe div se - bylo to výborné. A ještě jeden kousek, a ještě jeden. Celá krabice byla v pořádku, vše dobré. Takže jedna krabice byla zkažená, vše žluklé a nejedlé. A druhá byla OK. Poučení 1 - i když u nás doma nikdo cukroví nejíme a je jen pro návštěvy, přece jen se sluší a patří vše alespoň ochutnat, než to dáme na slavnostní stůl. Poučení 2 - letos už pečeme. Žádné kupování. Už nikdy. Nebo? 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 02.12.2025, 08:04:16
U kupovaného si chce pohlídat, z čeho to cukroví pečou. Máslo vs. margarín je 100 chuti vs. 0,5.
No a pak to chce objednat včas. Na poslední chvíli jet a mít co koupit je divné samo o sobě. To klidně mohla být odřeknutá nebo i reklamovaná objednávka někoho jiného. Nebo co se upeklo nahonem z toho skoro už, ale ne ještě úplně žluklého másla, aby bylo co prodávat opozdilcům.
Upéct jednu dávku lineckého a marokánky a spatlat kokosové kuličky a burisony v čokoládě zvládnu i já s oběma rukama levýma. Plus něco dělá máma, něco švagrová, podělíme se, nakonec těch 10 druhů máme doma každá. A všichni jsou spokojení. Takže za mě je řešení komunitní pečení. 🙂
Staré prostorné maštale mají oproti dřevěným kurníčkům několik nesporných výhod. Nemrzne tam nikdy. Velkorysý prostor umožní vnitřní pobyt zvířat i na několik dnů, bez rizika kanibalismu, šikany, stísněnosti, požírání vajec a pod. Je možné striktně oddělit zónu krmnou, pobytovou, kladební i hřadovací.
Tolik k výhodám. Nevýhoda je údržba. Včera jsme si tam mákli 4 hodiny v kuse. Dnes rovnou dalších 5 hodin. Výsledkem jest 7 vyvezených giga koleček, ometeno 60% pavučin, zameteno 60% plochy, vyprášeno Mistralem s křemelinou, nastáno a nasvíceno, umyta obě dvě svítidla + revize spínacích hodin a zásuvek, vychrchláno neščetně černých fujtajblů, pfuj, smrkáme hnědou černotu a obecně vypadáme jako prase o helovínu. Už je to všecko v pračce a my jsme opět úžasní. Ještě zítra tak 3 hodiny zametání + umýt 5 oken a troje prosklená vrata a budeme mít aspoň na chvilku hotovo.
Zlatá dřevěná budka 2x2 metry, trusný stůl a pět pipinek, že…
Staré prostorné maštale mají oproti dřevěným kurníčkům několik nesporných výhod. Nemrzne tam nikdy. Velkorysý prostor umožní vnitřní pobyt zvířat i na několik dnů, bez rizika kanibalismu, šikany, stísněnosti, požírání vajec a pod. Je možné striktně oddělit zónu krmnou, pobytovou, kladební i hřadovací.
Tolik k výhodám. Nevýhoda je údržba. Včera jsme si tam mákli 4 hodiny v kuse. Dnes rovnou dalších 5 hodin. Výsledkem jest 7 vyvezených giga koleček, ometeno 60% pavučin, zameteno 60% plochy, vyprášeno Mistralem s křemelinou, nastáno a nasvíceno, umyta obě dvě svítidla + revize spínacích hodin a zásuvek, vychrchláno neščetně černých fujtajblů, pfuj, smrkáme hnědou černotu a obecně vypadáme jako prase o helovínu. Už je to všecko v pračce a my jsme opět úžasní. Ještě zítra tak 3 hodiny zametání + umýt 5 oken a troje prosklená vrata a budeme mít aspoň na chvilku hotovo.
Zlatá dřevěná budka 2x2 metry, trusný stůl a pět pipinek, že…
To s vámi musím souhlasit. Mám starou maštal, mám v ní slepice. Je to zajímavy ale je tam pořád + 2 °C ikdyž venku mrzne a to jsou dveře klasicky dřevěny s mezírkama. Už sem myslel, že je špatnej teploměr, tak sem ho vyměnil ale bylo to hold správně.
