vnoučata jsou Vilém a Františka. Taky nejsou až tak běžná… Když kouknu na imatrikulaci na seznam jmen prváků - jdou rozdělit do tří skupin - stále populární častá jména, moderní zahraniční jména a zdvojená jména a třetí skupina jsou “stará” jména - a tahle třetí skupina se zvětšuje…
Soused odnaproti byl Vincenc. Jeho manželka měla velmi pronikavý hlas, takže když vyčítavě volala “No tak Vincenci, pojď už k obědu”, nedalo se to přeslechnout.
Já mám pocit, že praděda o ní mluvil jako o Pepičce. A Pepička zní hezky 😉
Zní. Ale mě to prostě nenapadlo. A často se dětí ptám, jak je mám oslovovat. Protože třeba takový Miroslav - někdo je zvyklý na Mirka, někdo na Slávka.
Před léty byly v jedné třídě Nikola, Nikole a Nicol. A všechny si potrpěly na přesné vyslovení svého jména. Tak jsme si všichni dávali velký pozor.🙂
vnoučata jsou Vilém a Františka. Taky nejsou až tak běžná… Když kouknu na imatrikulaci na seznam jmen prváků - jdou rozdělit do tří skupin - stále populární častá jména, moderní zahraniční jména a zdvojená jména a třetí skupina jsou “stará” jména - a tahle třetí skupina se zvětšuje…
vnoučata jsou Vilém a Františka.
Viléma máme jako vychovatele na intru. Je mu cca 30?
A ano, přibývají jména zdvojená (měla jsem Terezii Magdalénu XY - nevešla se do žádné kolonky)🙂)a staročeská. Taky to pozoruji.
Naše spolužačka na univerzitě byla Milana. Přednášející měli často nepochopitelné problémy, proč není Milena. Ona tedy Milana měřila asi 185 cm a měla parametry světové modelky, tak je možné, že to někteří z nich dělali i schválně, aby mohli být v její blízkosti déle, že?
Zní. Ale mě to prostě nenapadlo. A často se dětí ptám, jak je mám oslovovat. Protože třeba takový Miroslav - někdo je zvyklý na Mirka, někdo na Slávka.
Před léty byly v jedné třídě Nikola, Nikole a Nicol. A všechny si potrpěly na přesné vyslovení svého jména. Tak jsme si všichni dávali velký pozor.🙂
Já znal Pavlínu, co si potrpěla na oslovení, kdo jí řekl Pavlo, se zlou se potázal 😀 Na druhou stranu znám dost Ivan, které jsou oslovovány Ivo a nevadí jim to 😲
Ale myslím, že je dobře, když se okolí zajímá, jaké oslovení člověk preferuje.
Soused odnaproti byl Vincenc. Jeho manželka měla velmi pronikavý hlas, takže když vyčítavě volala “No tak Vincenci, pojď už k obědu”, nedalo se to přeslechnout.
Nádhera!! Moje mamka milovala modrou barvu, kuchyň měla taky do modré barvy, ale takhle tedy “vymazlenou” ji neměla…ale líbila se mi…ušité ozdobičky na stromku taky supr👍. Přemýšlím, že po tom, co mi vnoučata úspěšně každý rok likvidují moje staré památeční skleněné ozdobičky, že bych do vánoc ještě stihla ušít něco podobného a bylo by po rozbíjení..🙂
Já znal Pavlínu, co si potrpěla na oslovení, kdo jí řekl Pavlo, se zlou se potázal 😀 Na druhou stranu znám dost Ivan, které jsou oslovovány Ivo a nevadí jim to 😲
Ale myslím, že je dobře, když se okolí zajímá, jaké oslovení člověk preferuje.
Mé kolegyni v práci nikdo neřekne jinak než Olča, ale opravdu málokdo ví, že se jmenuje Olga (myslí si, že je Olina)🙂
Dnes má svátek Zina. Zina byla naše učitelka angličtiny na Státní jazykové škole v Plzni. To bylo tam, kde nás mj. naučili větu: “I iron iron with an iron iron.” (Žehlím prádlo železnou žehličkou) Zatím jsme tu větu v životě nepotřebovali, ale kdo ví - třeba jednou… 🙂
Nádhera!! Moje mamka milovala modrou barvu, kuchyň měla taky do modré barvy, ale takhle tedy “vymazlenou” ji neměla…ale líbila se mi…ušité ozdobičky na stromku taky supr👍. Přemýšlím, že po tom, co mi vnoučata úspěšně každý rok likvidují moje staré památeční skleněné ozdobičky, že bych do vánoc ještě stihla ušít něco podobného a bylo by po rozbíjení..🙂
Taky se mi ten modrobílý interier moc líbí, ale asi není moc k životu. Ani návštěvu bych do něj nepustila, o vnoučatech nemluvě. Tak za prosklené dveře : “Koukejte” !
