Prostavěná včelí mezera mezi patry nástavků

Vždyť je to v podstatě hloupost. Mám většinou již úzké SL (mám ale stále někde i široké a můžu porovnat), prostavování přesto skoro neznám a pokud jde o drcení včel, pak stačí párkrát fouknout nahoru a dolů dýmákem a žádné masakry se nekonají. Nevím co řešíte. Když už je něco prostavené a včely se nahrnou na rozervané buňky s medem, opravdu stačí je před vracením nástavku vyhnat dýmákem.

Tome skusme z iného súdka… uvažujem správne alebo som niečo nepochopil? 🤔

Kedy včely prestavujú medzery medzi hornými a dolnými loučkami? ..stavajú ak je tam len včelia medzera 8 mm?.. asi žiadne mústky nestavajú....

ak včelár používa tenké latky, ktoré sa deformujú či už pri zvislom drátkovaní alebo vlhkosťou, môže dôjsť k zväčšeniu medzery nad 8 mm a tam už včely môžu stavať… 

a kedy stavajú? ak nemajú v úli iné vhodnejšie miesta… ak nemajú stavebný rámik, pichnú medzi lúčky  zopár trúdich buniek, ak včelár sa opozdil s pridaním dostatočného počtu súší v medníku tak tam vystavia pár buniek na med (a pri rozobraní sa bunky roztrhnú a med sa rozteká a panika, lúpeže)..…

ak včelár nič nezanedbá, teda má správne rámiky, správnu včeliu medzeru medzi nimi a poskytne včelám dostatočný priestor na stavbu a chov trubcov či ukladanie medu čo sa stane? … príde o štvrť kila vosku? asi nie.. len bude vosk inde…

je treba mať úplne čisté horné aj dolné loučky… SÚHLASÍM! …je nevyhnutné zabezpečiť ich čistotu len rozperákom alebo to ide aj ináč?

Vlastně si na všechno odpovídáte správně sám.

ALE. Následuje jen moje zkušenost a z ní vyplývající soubor domněnek ano?

Jinde vysvětlím (už se několikrát stalo, ale vždy v jiných souvislostech), co se DOMNÍVÁM o menší plodnosti trubců. Takže, několikrát jsem vysvětlil kde pouze chci já aby vč chovala trubce a mám k tomu důvod = nemám ve vč žádné a nebo pár jedinců VD, už dva roky nanejvýš malé desítky = do 50 ks. To vidím po první fumigaci. Po Gabonu nepadá nikdy nic, asi to tak rychle nepůsobí a tak Gabon u části vč nedávám a rozdíly nejsou pozorovatelné. Tedy nedělám smyvy a jiné blbosti a kysliny mi nesmí na oči, nepotřebuju to, nemám v úlech brouky protože chovám trubce tam a tak, jak je potřeba. Opakuju, že jsem to mockrát vysvětlil a funguje to, ale vědeckou studii (nejlépe americkou nebo aspoň Západní) na to nemám.

Taky jsem vysvětlil, že aby matka nechtěla jít do medníku (žádná mřížka) nesmí tam včely dostat možnost stavby a nesmí tu možnost dostat tudíž ani ve VM mezi patry.

V jiné souvislosti jsem vysvětlil, že úhyny vč patrně nezpůsobuje VD. Tudíž úhyny způsobuje CCD, NC a nebo ještě něco jiného, vždy to ale bude důsledek nějakého oslabení a v důsledku toho náchylnost k nákaze. Co se já DOMNÍVÁM, že způsobuje a nebo by MOHLO způsobovat oslabení imunity, jsem taky vysvětlil mockrát. No a jedna z těch věcí je předčasné přidávání, jak vy říkáte dostatečného prostoru a ti rozumu mdlejšího dají prostoru vědomně víc, než si myslí. A nebo jim to neumožňuje blbý úl - vzpomínáte jak tvrdím, že jedna bedna Adamce je málo, ale dvě moc? A pak se posmívám těm, co si pořídili LG 1/1, což je úplně stejné. Vy to patrně vůbec díky NN systému neznáte a na tisíc % by vás nenapadlo přidat na plodiště najednou dva NN ve stejný okamžik. No a vidíte, 80% českých včelařů přesně to běžně dělá = má Adamce a nejde jim vysvětlit, že prostě nemůže přidat naráz celou bednu. A tak už nevysvětluju a sice se mi nelíbilo, cojinde dneska píše M.S., že díky vlastní hlouposti a nepoučitelnosti toho spousta lidí nechá - chov včel je čím dál obtížnější a díky tomu bude vlastně všechno lepší a tak má M.S. vlastně surově znějící, ale pravdu.

Těm, co tu jsou noví a nebo nepochopili co jsem myslel (nikdo se ke mě tehdy nepřidal, nikdo se na nic neptal) tím, že se nesmí přidat najednou moc prostoru, je to tak, že další nástavek se smí přidat až tehdy, kdy je plodiskový zadní rámek (a tady jsme u toho, chytrolíni mají česno uprostřed a tudíž nemají zadní rámek) tak obsednutý včelami, že není vidět voští. Tedy nahusto černě obsedutý. Tohle nedělá nikdo a pak se diví. A to je pořád dokola a už mě to unavuje. A vy k tomu přispíváte aniž si to uvědomujete tím, že píšete o nedostatku prostoru, nebo že včelař nedá včas dostatek prostoru, ale mlčíte o tom, že tohle je patrně největší kumšt u včelařiny.

Prostě úspěšný chov včel znamená držet je na hranici vyrojení, to věčné lavírování. A to je to umění. I 3 dny jsou blbě! Přidá medník o 3 dny dřív- podtrhne je a o 3 dýl, poletí. Nemá v týdnu čas? OK, tak ať nevčelaří sakra!!! Nechce se včelám věnovat naplno? Je podpantoflák a musí se dovolit svojí semetriky, jestli smí ke včelám a kdy smí? Opět, tak ať nevčelaří!! Včely buď musí dostat nutně to, co potřebují a přesně tehdy, kdy to potřebují, nebo se to nedá dělat. I blbec by mohl pochopit, že krávu taky nejde podojit o 3 dny dřív a o tři dny později bude mít zánět vemene a řádit bolestí tak, že mu vejrovi zboří maštal. U dobytka to lidi chápou - řve a je nebezpečný. Ale včely jsou zticha. Jen se vyrojí a nebo pak (klidně za několik měsíců) “nepochopitelně” umřou. Velmi často obojí, ale vždy je tím vinen včelař.

----------------------------

A aby opět nebylo mýlky. Kdo má hloupě česno uprostřed, platí pořád to o hustém obsazení krajních rámků od stěny nástavku. Jen tam, kde je začátek a konec je snazší to rozeznat a vystihnout pravou chvíli.

Ruku na srdce, kdo se přizná zda přidává medník až když pro včelí “kožich” nevidí plást a nebo raději dřív aby měly dost místa?

Tome ja to priznám, pridávam skôr ako je treba.. možno som len lenivý, možno vychádzam z toho, že včely hodnotia veľkosť priestoru skôr ako zaplnia poslednú uličku a prípravy na rojenie zaberú nejaký ten čas a preto nazývať včasné pridanie medníka “predčasným” je ošemetné preto to robiť nebudem, skutočne mám nízke nadstavky…

píšete : “včelař nedá včas dostatek prostoru, ale mlčíte o tom, že tohle je patrně největší kumšt u včelařiny.”

ale o tom to je, začiatočník ťažko odhadne ten okamih , kedy rozšíriť a pridať medník, jeho predstava o tom čo sú včely “načerno” pri poslednom rámiku či pri stene nadstavku môže byť vzdialená od reality.. skutočne ak niekto chová včely na chalupe a je tam len cez víkend môže mať problém, pretože ak sa vyliahne za dva rámiky plodu tak tie včely dokážu zaplniť 6 plástov a tie v úli nemajú..… ak má nízke nadstavky, kde predčasné pridanie medníka (jedného) včely znesú pri dobre izolovanom strope v relatívnej pohode, ak sa ochladí prestanú stavať medzisteny v pridanom medníku a stiahnu sa pomôcť s ohrievaním plodu tak ho dať môže ale ináč radikálne ochladí priestor úľa, včely sa stiahnu , ba dokonca môžu vytvoriť vence medu v plodisku a tým sa obmedzia a ako píšete môžu sa vyrojiť  hoci priestoru nad hlavou, nad plodiskom majú dosť len ho neobsadzujú…

pre víkendových včelárov a pre váhajúcich začiatočníkov, sem hodím obľúbenú fintu s pridávaním medníka, ktorú používa Jirka Marx… on pridáva medníky už v čase kvitnutia jívy ……teda k tej Jirkovej metóde, v čase kvitnutia jívy, keď už  samci kvitnú naplno, samice začínajú,  pridá medník “predčasne” takto citujem ho :

" sejmu víko, lehce oddělku zakouřím a poodtáhnu jeho folii směrem dozadu tak, aby vpředu vznikla mezera asi 5 cm ši roká. Na tuto folii postavím medník, hezky srovnám rámky a dám na něj folii, tentokrát už klasicky, bez mezery. Nedoražená fólie brání významně úniku tepla nahoru, ale přesto včely horní nástavek vnímají jako jejich prostor a postupně ho obsazují. Při opravdu pěkné snůšce z vrb ho i zanášejí. A kdy tuhle nedoraženou folii odstraňuji? Buď když je už opravdu tepleji, a to bývá většinou se začátkem květu třešní, nebo dřív, obsazují li včely nástavek masivně. To zjistím jednoduše pohledem přes folii"

Taky jsem vám dal palec, ale ne za předčasné přidávání medníku😉

No a pan doktor, to je pozoruhodné a strašně rád bych řekl, že Tomovi4 ukradl fintu, kterou jsem sice vymyslel já, ale nepochopil, byla to náhoda, jen jsem se Tomovi4 zmínil co se mi jednou podařilo a já to nedokázal dotáhnout do stadia univerzálně a vždy s kladným výsledkem použitelné metody. Tom4 se toho chytil, začal to dělat a používat i v jiných pořípadech a je to tak skvělé, že by stálo za to, aby na to Tom4 udělal vlákno (asi to budu muset udělat já, jak ho znám). jen podotknu, že u tvrdé (a drahé) stropní folie při Marxově fintě čumí folie mimo úl, my (Blaník) používáme měkký igelit a ten se prostě ohne a z úlu nečumí.

Tak a konec legrace. Tady je vidět, že kdo včely pochopí, nakonec dojde ke správným postupům, jak dokazujete na příkladu pana doktora, naprosto nezávisle. Vy Goro, sice dáváte podle mě medník předčasně, ale díky neskutečné zkušenosti a umění včelařit nepochybuju, že to děláte přesně v pravou chvíli. Ale i mistr tesař se někdy utne a i já se dokážu seknout, to každý!!! Já to myslel jinak. Začátečník to nemá v oku, neumí odhadnout jak rychle se včely nalíhnou a pak je lepší než je podtrhnout, zariskovat a dát medník raději o 2-3 dny později než o tolik dřív. Na tom trvám. A až se to začátečník naučí, už tuhle poučku nebude potřebovat. A vy to jen mimochodem naznačujete, ale já to zdůrazním. On se včelař musí taky naučit rozhodovat, která chvíle je ta pravá, taky podle výhledu počasí. Jestli předpověď slibuje teplo a klid, OK, lze i malinko předčasně. Jestli ale naopak hrozí ochlazení, je namístě velká opatrnost a radši počkat.

Vyvinul jsem malé buchty pro NN a sice za 2 a půl rámku. A některým vč dávám jen půl medníku (5 rámků na prostředku), některému ¾, tedy některé vč dostane celý NN, jiné s jednou buchtou a tedy jen s 8 rámky (v medníku jsou rámky dál od sebe a je jich tam v plném jen 10) a některý medník je jen s pěti polorámky. Taky proto jsem si zavedl ještě míru vysokou pouze 11 cm aby odoadly půlky polomedníku. Mě se, porotože nechlastám u včelaření kořalku, tak se mi nepletou v jednom provoze při stejné délce 39 rámky vysoké 34,7, 30, 24, 15 a ani 11 nedokážu splést s ostaními. Ale většině by to dělalo velký problém a tak to většina sveřepě odmítá. Jejich boj.

Zdravím.

Kdysi jsem se vás na ty buchty ptal při vpouštění do medníku, že bych jim mohl přidat dejme tomu cca 6 rámků napsal jste mi, že by se mi to vyrojilo. Stále to platí? Možná že jsme si nerozuměli, nebo se buchty mohou použít pouze při nasazování druhého medníku?

Dále by mě zajímalo toto:

Nevím jak u vašich včelstev určitě je máte o moc silnější než já, ale u svých pozoruji, že někdy v měsíci říjen až listopad už neobsedají “celý” nástavek (10 rámků), v zadu trčí dejme tomu 4 zásobní rámky neobsednuté včelami. Co tak jim nechat pouze jeden zadní zásobák a zbytek prostoru vyplnit buchtama samozdřejmě vyrobenýma pro VN? Na jaře by se při komorovánní jedna vyndala a místo ní by se dala BP. Nevýhody větší pracnost nutnost uskladnění zásobních rámků, ale o to větší “tepelný komfort ” na jaře.

První otázka - nevím kontext, nepamatuju se. Ale je to nedorozumění, medníkové buchty se dávají jen při pouštění do prvních medníků. To jsou vč ještě slabá a hlavně ještě je venku chadno a hrozí i mrazíky a prudké ochlazení. Přidá se první medník s buchtama, znovu si přečtěte co píše Goro, že musíte mít představivost a odhad kolik a kdy přibyde včel. On to jen letmo zmínil, porotože je to důležité tak to zopakuju a zdůrazním. Z jednoho rámku plodu se vylíhne tolik včel, že načerno obsadí ten rámek, kde se vylíhly + JEŠTĚ DALŠÍ DVA!!!!! Polopatě. Jestli pouštím do medníku a mám 3 rámky zavíčkovaného plodu, po jeho vylíhnutí je to 9 plně obsednutých rámků. Ale. Na rámcích není jen plod, ale i zásoby a taky nevíme jak starý je zavíčpold, zavíčkovaný je přece 12 dní a tak se bude líhnout postupně. Do toho budou odcházet zbytky zimních loňských včel, zdánlivě neřešitelné. Ale klid, naučili jsme se to všichni, zvládnete to i vy!

A asi jsem už trapný jak se pořád odvolávám na maminku. Říkávala, že se musí taky včelám věřit, že jsou šlechtěné, i Kraňky, na co nejmenší rojivost. Už zamlada se mi dařilo, že se to nepovedlo u max 20% vč. Ty se chtěly rojit. Do úlů jsem viděl (okýnka a špehýrky) a věděl jsem, která vč se musí rozebrat a udělat protirojové opatření. Když jsem s mámou probíral jak postupovat u nástavkáčů, když jsme na ně přecházel, kam vidět není, právě tehdy říkala, že se to musím naučit odhadnout a taky jim věřit. Dneska se opět v nejhorším případě chce rojit nějaké vč, velmi vzácně a není to zdaleka už 20%. Malé (teď už 2 roky žádné rojení) rojení přičítám TL jako pojistnému ventilu, absenci mřížky - ta je vždy tísní. No a asi jsem se to konečně naučil odhadovat, ale neptejte se mě jak to dělám.

Druhá otázka.

Nevymýšlejte nesmysly! Každé moje vč jde zimovat na 10 rámcích, poslední chybí aby bylo kam dát fumigační hřebík. Ani nejsilnější vč nikdy neobsedá víc jak 8 uliček, což je 9 rámků. Kdyby bylo supersilné, protáhne zimní hrozen na výšku do jakési “hrušky”, ALE NIKDY NEVYTVOŘÍ PŮDORYSNĚ VĚTŠÍ CHUMÁČ NEŽ 8 ULIČEK. Toto je zákonitost včely medonosné.

Proč se nedávají buchty. A nebo ještě jinak. Moje vč nejsou silnější. Do zimy jde vše stejné na 10 rámcích a ony samy během zimy ukáží. Nechceme plodování a tudíž je ne, že lepší, ale je naprosto nutné aby tam nebylo žádné zateplení a zmenšení prostoru.

Tady jen připomínám jedinou nevýhodu TS. Zady se často děje (pozor na to i u SS!), že od česna jsou rámky skoro prázdné a vč by mohlo hladovět i když má za sebou narvané rámky se zásobami. Přes uličku nepřejde. Při zužování se hlídá právě toto, často an blok odsunu obsednuté rámky dozadu a před ně dám jeden až dva zásobní. K tomu stačí když je venku asi 10 nad nulou, neprší a nefouká. Polopatě. Opatrně an blok vše odpáčím rozpěrákem, cik cak na jedné i druhé straně po pár mm tak dozadu, abych mohl vyndat první rámek od česna, stačí povytáhnout aby bylo vidět co v něm je. Jestli je suchý, musí pryč i kdyby v něm byl pyl a musí místo něj zásobák, nejlépe s květovým medem (nebo i melecitozním, ale s medem je prostě lepší). Tady je dobré a každý ocení, že Blaník je v tomto směru větší než 405 mm, ale 422 mm a tudíž je nutné na to myslet už v září a dát celé těleso rámků asi o 10 mm dál od přední stěny nástavku. Pak se nám to na konci února hodí, že můžeme snadno pak vyndat první rámek, jasné? I kdyby se na konci února nedalo zúžit, je dobré se podívat zda mají mezi hnízdem a čsnem zásoby.

Martine a případně Jirko a nebo někdo další, jestli něčemu nerozumíte, ptejte se. Já i Goro vám to vysvětlíme a jistě i Tom4 nebo M.S. a klidně někdo další. Víc hlav víc ví.

Diky za toto shrnuti pred komorovanim. Finta s posunutim celeho hnizda uz na podzim je fajn. Abych s nimi nemusel na jare hybat. Dam si poznamku a zkusim na to myslet pri vyndavani posledniho ramku na podzim