Inspiroval mě kolega Martin, když svoje neúspěchy s Blaníkem svedl na mě a že jeho kámoš má v Adamcích medu hodně a o včelách přitom neví skoro nic.
Došlo mi, že jsem svojí metodě Blaník podřídil úplně všechno a nade vší pochybnost prokázal, že to (Dadantsystém = Blaník) jde s každým nástavkovým úlem s VN nejméně 24 a max 30 a všechny míry mezi tím + nějaký NN, lepší ale než Sedláčkova 17 je výška NN 15. Kvůli ověřování, zda může mít panenský med každý, když bude chtít a že každý může léčit tvrdou chemií a nemít při léčbě v úlech rámky na med, mi unikla jedna podstatná věc a o tom je toto vlákno.
Kolik práce a medu bych měl s dnešní včelou a s dnešní sumou vědomostí při klasickém převěšování a mřížce a těžbě medu z ohavného díla jak to dělá 99 a spíš víc % českých včelařů? Za panenský med mě bez reziduí léčiv a bez zbytků zimního cukru nikdo neplatí. A tak jsem rozhodnutý, už si se včelami můžu jen hrát, vyzkoušet návrat do včelařského středověku (včelařský pravěk je Varré, kráva a divoké dílo, košnice a kláty).
Benefity:
Díky převěšení 3 černých rámků plodu (v jedenáctirámkáči se nesmí víc) a možná u poloviny se našel i starý rámek bez plodu s medem (a starým cukrem ze zimy) a ten šel do medníku taky. Pak se nemusely dělat vůbec oddělky a dílo se obměnilo snadno 50 i víc %. Staré černé rámky se nemusely dávat vyčistit před vyvařením do komor, po vytočení šly na vyvářku. Dokonale jsou vidět v mém článku tady na CHZ o medu z mnohokrát zakladeného díla.
Vysvětlení jak se mohlo obměnit víc jak 50% díla když se z 11 rámků do medníku převěsily jen 3, někde 4 rámky. To proto, že žádné vč včely medonosné nemůže přezimovat na 11 rámcích, ale vždy na max 9, v drtivé většině Kraňka v zimě neobsedá ani 8 rámků a i pěkné vč jen 7. Takže 3 do plného VN + 3 převěšené je 6 z 11 a proto byla snadná a dostatečná obměna díla. Nijak tu nezohledňuji dva SR a kdo si dá tu práci a domyslí, jak to je, dopočítá se víc jak 50-60% obměny díla za rok. V případě oddělku ještě víc.
Jestli se dožiju a budu zdráv a dotáhnu to do konce, dám sem vědět ohad pracnosti - určitě bude v klasice s pouze vysokými rámky a s převěšováním nesrovnatelně víc práce (a taky těžší). O kolik % ale neumím spočítat a nehodlám celou sezonu zaznamenávat a evidovat. Postačí můj profesionální odhad. Nikdo mě za výzkum neplatí, dělám to jen jako hobby.
Jediné v čem se budu muset hodně držet je, co vím z mých pokusů s NN systémem, že když mi skvěle přežila vč NN zimu a viděl jsem, jak se bouřlivě rozvíjejí vč v Dadantsystému a jak stagnují v NN, obyčejně jsem pokusy nedotáhnul, nechtěl jsem přijít o polovinu a víc medu, o který lze v Blaníku získat při asi třetině práce víc než v NN. I kdyby práce v Blaníku nebylo méně 3x, ale jen 2x (3x tvrdí Kamler i já) a výnos byl o 100% větší než v NN, pak je ale ve skutečnosti výnos v Blaníku (Dadantsystém) 4x vyšší.
NN systém zkoušet už nebudu, opravdu stačilo!