Letošní sezona

…u mňa tento rok tiež nebude patriť medzi rekordné (ak áno, tak sa zaradí medzi tie kde rekord nepoteší…)

Zdravím

U mne je tento rok, co se týče medu, průměrný. Já ale nedosahuji takových výkonů jako zkušenější včelaři. Držím si cca 25 kg/vč. U jednoho včelstva jsem měl jen květový med z jarní snůšky- viz níže

V červnu jsem monitoroval kleštíka pomocí CO2. Všechna včelstva byla krásně čistá (0, nebo 1 kleštík na cca 200 včel). Ale jedno včelstvo, hned první vzorek co jsem dělal a tak mne to dost vyděsilo, měl 16! kleštíků. Včelstvo jsem přemetl na mezistěny a přeléčil. Dostaly novou matku a zatím to vypadá dobře. Budu je sledovat.

Jedno včelstvo se mi také vyrojilo. Zřejmě to bylo také tím, že bylo nejsilnější a já ho použil na chov matek - dal jsem jim mateří mřížku. Příště už to budu dělat jinak. Zbytečně jsem přišel o med ze svého tahouna. Ale na druhou stranu, roj se krásně rozjel - vystavěl celé dílo, a tak nádherně zaplodované plásty jsem ještě neměl. Zajímavé je, že matka nebyla označena (barvou). Teď nevím, jestli je to ta původní předloňská červená (barva slezla, ale to se mi nezdá. na ostatních barva drží), nebo během roku udělaly výměnu. Rád bych si ji označil, ale nevím jakou barvou 🙂 Nejspíš ale tedy bude letošní

Med mám pro letošek vytočený a krmím

Zdravím,

Rád bych taky krátce zhodnotil moji první sezónu. Zimoval jsem 3 odd. resp. 2 odd. a jeden roj z konce května. Ten jediný měl asi 4 rámky v KK a v plodišti asi polovinu nově vystavěných rámku 39x30, zbytek 39x24 nastavených prkénkem. Zbylé 2 odd. jsem zimoval na 39x24 ve VN30 bez KK. Už jsem to tady psal, ten jeden odd byl navíc na plastových rámcích, které jsem musel vracet, tak jsem k nim nemohl nic šroubovat, nebo je nějak nastavovat. Tyto rámky byly navíc nějaký atyp, byly širší, že se sotva vlezly do bedny. Na jaře, když jsem je chtěl vytáhnout z bedny, tak jsem na ní musel jednou nohou klečet a vší silou rvát rámek ven. Peklo, už nikdy více. Neměl jsem tedy téměř žádné dílo, a tak byl letošek hlavně o stavbě, sbírání zkušeností a převodu na 39x30 (plodiště) a 39x15 (medník). Navíc jsem si zvýšil počet včelstev ze 3 na 5, což je počet, na kterém bych se rád držel. Díky mojí nezkušenosti (neodhadl jsem jarní rozvoj), nedostatku díla a zbavování se těch plastáků to byl rojový rok. Aspoň jsem se naučil chytat roje🙂, a že jich bylo, u toho prvního vyrojeného i 2 poroje. Vyrojilo se mi i to převáděné včelstvo, naštěstí až poté, co vystavělo nové plodiště. Bohužel se u obou vyrojených nevrátila mladá matka ze snubního proletu. Nevím co se stalo, byl u nás velice chladný květen, ale to by snad tolik vadit nemělo. Udělal jsem si i 2 odd, kam jsem vkládal matečník a tam to klaplo, obě matky se vrátily. Bezmatečná včelstva jsem spojil pomocí přeletáku s chyceným rojem, druhé přes noviny s oddělkem. Vyzkoušel jsem si tedy téměř všechno, příští rok bych to ale už opakovat nemusel🙂. No a aby toho nebylo málo, to vyrojené včelstvo spojené s rojem se mi vyrojilo podruhé. Už se to někomu podařilo? Patrně jsem špatně odhadl potřebný prostor, nebo ta matka byla extrémně rojivá. Byla to ta, z toho roje, kterým loni začalo moje včelaření. Tento roj jsem ale nezaregistroval, jen ubylo včel a našel jsem pár matečníků.

I přes všechny tyto peripetie jsem vytočil 60kg výtečného medu, tedy 20kg/vč. Zachránilo to, to jediné nevyrojené, z kterého jsem vytočil 40kg. Navíc s ním nebyla téměř žádná práce. Nejdůležitější pro mě ale je to, že mám všechny včelstva převedená na moji rámkovou míru, mám nadělané medníkové souše, ale i několik zásobních (panenských) do plodiště po spojovaných včelstvech. Přebytky jsem posílil odd a jeden slabší roj, takže budou zimovat už jako kmenové včelstvo na plném VN s KK.

Jsem samouk, snažím se postupovat podle rad zde na fóru. Děkuji Tomovi o jehož Blaník se pokouším, Gorovi a dalším, za vaše rady a postřehy.

Kvůli nemoci jsem tuto sezonu vytočil pouze jedno včelstvo, které začátkem května bylo na 7mi nástavcích Langa 159. Ze dvou nástavků tedy celkem 28 sklenic. Ostatní včelstva měla o nástavek méně, ty jsem nevytáčel vůbec a 2 letošní oddělky buď zruším nebo na ně hodím medníky z jiných včelstev. Minulý týden jsem všechna včelstva sublimoval 3g KŠ. Spady až na jedno včelstvo, které mělo cca 50ks byly do 10ks. Včelstvu s větším spadem jsem dal pod strůpek vatový tamponek s 20ml 65% KM pro rychlý odpar. Potěšilo mě včelstvo vytvořené minulý rok z plodových rámků bez včel, které se o sebe tuto sezonu postaralo samo a má cca tři plné medníky na zimu a spad mělo po 3 dnech 4ks. 

Beru tuto sezonu tak, že mě okolnosti navedly zimovat tento rok včelstva čistě na medu a ukázalo se, že v mých podmínkách stačí zjara včelám umožnit nerušený růst a postarají se o sebe sama. Pro sebe mám medu dost a včelstva mají k dnešnímu dni každé minimálně 2 plné nástavky Langa 159.

Zdravím všechny.

Rozhodl jsem se, že zde napíšu po dlouhé době a “pochválím” se jak jsem dopadl tuto sezónu i já. V první řadě bych chtěl hlavně poděkovat Tomovi.50, že měl tu trpělivost mě učit včelařit a nevzdal to. Dále Gorovi a dalším za jejich rady. Resumé: měl jsem tři včelstva dva se mi vyrojila a zbyl jeden žebrák. Z jednoho včelstva jsem vytočil celkově 5 kg  medu z panenských plástů. 3,5 kg květového a cca 1,5 kg smíšeného, ale ta chuť je prostě vynikající. Z celkového počtu tří včelstev co jsem měl mi přibylo čtvrté a to můj roj, který se mi usadil u souseda na smrku. Nevím to přesně, ale bylo to asi první týden v sedmém měsíci kdy vyšlo mimořádné veterinární opatření k sběru měli na vyšetření HVP. Vzorky se odezdávaly do 1.8. Tento týden přišel výsledek a to 19 pozitivních včelařů z celkového počtu 32 mezi nimi i já. Vidím to na poslední sezónu v tomto roce. Řekl jsem si, že napíšu až budu vědět na čem jsem a dnes nastal ten pravý čas.

Tak proto jste mlčel. Je mi to líto. Neznám nikoho, kdo by se připravil lépe než vy.

Martine je mi to tiež ľúto ale nevidím najmenší dôvod prestať sa venovať včelám… môj priateľ v jednom roku odrazu mal zo 424 rodín len 4 a včelári a chová včely ďalej! 

Jenže Martin bude všechno pálit a to mu bere elán. Ale myslím si totéž jako vy, já bych se nevzdal. Ale důkladně bych zanalyzoval co se stalo, u mě to vím nejlíp a pak bych se popídil po info o ostatních, postižených, ale i o těch, kteří nákazu nemají. Co mají jinak? Pak by mě zajímalo, zda jsou pozitivní sousedi, tedy plošně a nebo nahodile napřeskáčku. V prvním případě OK, plošná nákaza (moc toho o hnilobě plodu nevím), v druhém případě bych se pokusil přijít na to, co my s pozitivním nálezem máme společné. Nebo naopak co mají jinak ti, co nákaze ušli.

Domnívám se, že Martinovi se se včelmi nevedlo od začátku proto, že je měl nakažené a proto nešly do síly kdyby se na hlavu stavěl. Vše tu s námi podrobně konzultoval a mě nešlo do hlavy - a na krajně nepříznivé podmínky pro včelařinu tam u nich jsem nevěřil, proč se mu u nich včely nevedou.

Martina mi je taky líto. Nevzdávejte to, jednou z nás budou dobří včelaři🙂.

Od začátku bylo u Martina něco divně. Pořád mám v paměti, jak psal o kapání kondenzované vody do chumáče. Já to jakživ neviděl, nezažil, neslyšel a nečetl o tom. Prostě Martin si to přinesl se včelami!! Jestli to tady sledujete Martine, sdělte nám, zda ten, od koho jste dostal včely, je mezi včelaři s pozitivním nálezem. Také by mě zajímalo a opakuji otázku, zda jsou jednotlivá ohniska s pozitivním nálezem v jednolité ploše a nebo jen ostrůvkovitě. Z toho se dá usuzovat mnohé.

A ostaním. Na Martinovu obhajobu je nutné říct, že jako začátečník neměl šanci problém a podivné chování svých vč rozpoznat. Mám za to, že jsem mu doporučoval to vysířit a začít další rok znova. V této souvislosti mi dochází Petrova taktika, který nemilosrdně síří všechno, co se chová “divně”. Já ve svých začátcích nemusel, měl jsem za zády rodiče, hlavně mámu a ta rozpoznala problém spolehlivě.

Zdravím všechny a děkuji za podporu.

 Včelařím už asi pátým rokem takže z těch původních včel co jsem koupil od kámoše teoreticky nemám ani jedno. Začínal jsem na dvou a teď mám čtyři. Z původních matek už tam není ani jedna. Naposledy jsem bral dva roje od Mirka, který HVP nemá. Anylyzuji studuji už asi půl roku. Překládám zdroje z Ukrajiny, Ruska atd. mám informací tak na 3 knihy. Zapojil jsem do toho i kámoše velkovčelaře. U nás je ta hniloba bodová takže je jasné, že někdo dělá “něco” dobře a ostatní asi špatně. Mirek2 má nejsilnější včely tady u nás je bez nálezu HVP a kolem něho dookola je vše spálené, takže je vlastně v epicentru nákazy. Včelaří v zateplených Adamcích klasika: mřížka, převěšování plodu, zimuje ve dvou bednách leje do včel kyseliny a chce tento rok dělat poprvé acetonaerosol v prosinci údajně proti virům. Paradox na tom je, že před rokem přišel o čtyři kmenová včelstva na CCD. Matky má od mého kámoše velkovčelaře Jardy. Jarda tvrdí, že výpary kyselin mají možný vliv na desinfekci úlového prostoru a že ničí bakterie HVP.  Mirek (ten co jsem od něho měl roje) neléčí kyselinama tento rok dával ekopol a pak acetonaerosol.  Luboš, včelařský lempl tomu najdou každý rok v měli HVP, ale při odběru rámků s plodem je vždy bez kliniky. Včely mi zatím nespálili. Takže další kontrola veterinářem na jaře. Podle mě je dobré dát matky do izolátorů někdy v desátém měsíci a vypustit je koncem února nebo začátkem března kdy začne první přínos pylu a sladiny. Včely budou odpočaté a první plod dobře živený. Nějak tak to dělají v Rusku. Podle mě jsem u včel musel udělat nějakou chybu asi byly nějakou chvíli o hladu a z toho stresu onemocněly.

Kyseliny asi mohou ničit bakterie. Já díky Formidolu neměl vápno a pak se dostavilo zrovna ten rok (a jedny o rok před tím), co tu by smidla a pak pomlouval. Nepoužil jsem kyselinu ani tak a vápna jsem se zbavil a to výměnou matky (nic jiného nefunguje). Než začal Formidol, bylo vápno na Vlašimsku úplná pohroma, měl to každý. A já připisuju KM, že to skoro zmizelo a nemá to, pokud vím, ani jeden kyselinář. A tudíž na houbu KM funguje určitě. 

Je možné, že z hladu nejen stres, ale jako lidi spíš onemocní podvyživení s blbou životosprávou, tak stejné je to u včel.

Jestli uvězníte matky, horší stres si já neumím představit a já bych to nikdy neudělal. Jestli to vychází Rusům, nemusí vám. Když se u nich učíte, vždy bezpodmínečně zjistěte kde včelaří a zda se tam vůbec obdělávají pole a zda je něčím jejich jezevci stříkají. Taky v Rusku panuje kontinentální klima a tak vám výška nad mořem nic neřekne. Prostě to je jako když hloupí opisují v USA - jiná včela a jiné podmínky. Přetřásalo se to na všemožných forech stokrát a moje názory snad znáte.

Na druhou stranu, jste už velkej kluk a měl byste si poradit. Často se tu odvolávám na nejlepšího kámoše Petra. Nedal si říct (ještě před tím než si pozabíjel vč KM v německých super odpařovačích) a protože jeden doveda z Ostravy se potřeboval napakovat na prodeji izolátorů, tak dal do časopisu PR článek a Petr se nachytal. Přišel jen o dvoje z osmi tehdy zazimovaných vč, ale od těch přeživších měl minimum medu, matky pouštěl na konci únoru když já zužoval. Ještě to zvažte. Izolace matky je jen pro ty, kteří věří, že jim včely zabíjí roztoč. Já vám tvrdím, že roztoč to není. Jsou to viry a ty tu byly vždycky. Jen ostatní vlivy = stresy byly mírnější. Ale to je pořád dokola, podle mě mlácení dávno vymlácené slámy.

Martine, všiml jste si, že jsem vloni prvně léčil 26.12.? A dělalo se to acetonaerosolem, protože v prosinci to jinak nejde. Všiml jste si, že jsem některé vůbec nenakrmil cukrem? Přesněji třetina dostala asi do 10 kilo cukru, tedy víc než 5 a některé možná max 10. Druhá třetina byla ochotná vzít asi 2- 5 kilo a třetina vůbec nic, slovy ani deko cukru. Padla mi necelá třetina zazimovaných a nejvíc padlo těch, co jsem do nich dostal až 10 kg cukru. Nejméně úhynů bylo tam, kde seděly na tuháči a nemohly víc než 3 měsíce ven. To bylo stanoviště R a tam padly jen dva ultraslabé odd, tzv záložní matky. Ke stan R rozjezdily Lesy cestu tak, že se tam nedalo dojet a tam jsem se krmit ani nepokusil (i když lesník opakovaně nabízel, že mi tam krmení zaveze traktorem, nebyl jsem zdravý, odmítl jsem) a celé to tam odepsal. Z 10 přežilo 10 a dva odd, sice hlášené, ale nenárokované na dotaci padly. Vlastně stan R zimovalo nejúspěšněji.

V takové situaci říkávali mí předkové tady u nás: “A teď se vole vožeň”, na Moravě: “Včil mudruj”.

Protože ve vlákně zhroucení vč nechci překrýt páně Malinovo sdělení, dávám následující sem.

Volal mi Petr, že zjistil u jednoho silného vč ze 14 vytracení včel z úlu, tedy říkejme tomu CCD. A u dalšího těžkou loupež a zbytek včel, asi tak třetinu původní síly nadprůměrného vč. Domnívám se, že druhé vč zastihl ve chvíli hroucení. Jenže typické CCD je, že včely zmizí, ale úl není vykrádaný, i když má otevřené česno a u druhého úlu Petr objevil masivní loupež. To je změna, my dva zatím CCD v posledích asi 10 letech neznali. Přesněji já děle,a le Petr si odpravil vč KM, vše jsem tu podrobně popsal.

Někde jsem tu psal, že po spojení tří lazarů jsem objevil zústatek v síle jednoho ze tří spojených lazarů. Bylo to v souvislsti, že Goro to nenechá tak dojít a zlikviduje a já ne. Myslím, že zjistím stejné co Petr.

Totiž. Hlavně začátečníci zbystřete. Hodně čtu. A tak mi neunikla tvrzení vědců z Dolu a jiných, že než vč totálně zkolabuje, trvá dvě sezony. Vloni jsme, já i Petr, neneakrmili cukrem vůbec a nebo nepatrně, vč nebrala, protože byla ubitá melecitoizním tuháčem. Petr všude dal KK pod VN a nebo je odebral pryč z úlu a neměl úhyny. Mě a Tomovi4 padla jen ta vč, kde zůstala KK nad VN. Podrobně jsem to tu popsal a poksil se o analýzu.

Možná jsem se radoval (a holedbal) předčasně, možná mají pravdu v Dole a Petrovy potíže jsou následkem loňské melecitozy. Já se nyní už víc jak 10 dní ke včelám nedostal a tak docela trnu, co tam objevím. Dám tady na CHZ vědět a to i když to pro mě a metodu Blaník nebude lichotivé.

Tom žiade CCD, môže to skutočne byť tá melicitóza,resp. jej následky..

Tiež som tu popisoval že mi melicitóza výrazne  oslabila včely na jednom stanovišti..samozrejme nie všetky , niektoré prezimovali pekne boli silné a ja borec som im ešte na jar dal očistiť zo skladu nejaké medníkové plásty so zvyškami nevytočenej medovice… človek je tvor nepoučielný, potrebujeme si naloucť občas ňufák, a to mi hovorila manžeka (!!!😕)že ona by to nerobila....dnes je jedna z týchto rodín  slabšia ako odložence z leta 😠,… pri občasnej návšteve kontrolujem či sa nerozbehla lúpež alebo či nezostal úľ prázdny aby som zavrel česno… mal som občas medovicový med ale nikdy predtým som nemal také množstvo melicitózy v ňom … zasa budeme múdrešī,však že 😉…

Dávám palec, ale nesouhlasím, že je melecitoizní med druhý rok špatně. Naopak, mockrát jsem zjara, kdy nebyl od loňska tuháč pod VN celou zimu, hořce litoval, že ho nemám. Jiným jsem připadal jako magor tvrzením, že já mám melecitozu v KK rád. V normálních tuháčových letech je na 30 vždy kam nakrmit cukrem na přečkání zimy a tuháč je až na jaro. Na míře 24 je potíž. Ale nenakrmit cukrem a zimovat na celém úle totálně ubitém tuháčem jsem vlastně nikdy nevyzkoušel, nikdy tolik melecitozy nebylo za celý můj život.

Já totiž KK vynalezl sám, tedy začal jsem jí vědomně dávat právě kvůli pozdním srpnovým snůškám melecitozy. Co pak s tím? Tak jsem to začal dávat v půlce září dolů. Pak jsem to objevil u Řeháčka i u Sedláčka a došlo mi, že to je vlastně jimi popisovaná KK. Jen s tím rozdílem, že přinutit včely v letech bez tuháče aby jí zaplnily cukrem se mi nikdy nepodařilo, vždy byla nanejvýš plná napůl, jen na prostředku.

Prvně jsem to s pomocí Petra udělal jen u dvou vč před asi 28-30 lety, několikrát jsem to podrobně popsal. Další rok byla ta dvě vč tak skvělá, silná, žádné pokusy o rojení + nejméně o bednu = 15-16 kg medu víc, že jsem to začal dělat každý rok. A to, i když, bohužel, tuháč nebyl.