V názvu vlákna je nevyratitelný fakt, podívejme se na to, jak se to (asi) stalo? K pochopení je nutné vrátit se v čase k širším souvislostem.
Západ chtěl socialistické státy zničit ekonomicky, což se mu nakonec podařilo. Jedním z nástrojů byla tak zvaná nesměnitelnost měn socialistického bloku. Odmítali prodat do komunistických států některé věci, součástky nebo materiály a prodali je jen za směnitelné - konvertibilní západní peníze. To nutilo socialistické státy k opatřování západních měn, hlavně Dolarů, za jakoukoli cenu, tedy i s velkým prodělkem. Proto byl v reálném socializmu cyklicky něčeho nedostatek, protože když se například podařilo prodat na Západ (konkrétně do arabského světa) zápalky, rok i déle se u nás nedaly sehnat obyčejné sirky = zápalky. Podobně s toaletním papírem, hygienickými vložkami a spoustou dalších komodit.
Bez obtíží se do Západní Evropy Československu dařilo prodávat med, “vyspělejší” západ neuměl vyprodukovat pro svoje obyvatele dostatek medu a tak mu byl komunistický med dobrý. Proto za něj komunisti platili včelařům málem zlatem a včelaři dostávali za med ve výkupu o 10 Kčs víc, než kolik stál med v maloobchodech. Ceny maloobchodní (čehokoliv) byly nařízené státem a byly v celé republice stejné.
V důsledku toho, že stát med chtěl od drobnovčelařů v maximálním množství - uměl ho prodat za Marky, Franky, Dolary a další konvertibilní měny, nebuzeroval včelaře s vlhkostí ani elektrovodivostí medu a výkup vděčně bral jakoukoliv kvalitu, velkovýroba uměla už tehdy medy maturizovat (vysoušet) a standardizovat. Včelaři se nijak nesnažili cintat med do malých sklenic a dohadovat se s konzumenty, výkup platil líp. Výkup byl opět jen jediný a státní. Zpracoval bylo u nás družstvo Včela Předboj a na Slovensku Medos Galanta. Nikdo jiný.
A konečně jaké toto mělo důsledky pro včelařství v ČSSR.
Především rapidně přibylo včelařů a včelstev, jen ČR měla přes milon včelstev. Proto jsou všechna dnešní prohlášení o převčelenosti jen účelové lži, naše krajina (a zemědělství) všechna včelstva dokonale uživila a uživila by jich ještě mnohem víc. Proto jde těm, kdo blábolí o převčelenosti české (ale i Slovenské krajiny - Pročko) o něco jiného, o nějaké temné cíle. Vím oč jim jde a i proč, ale o tom asi někdy jindy.
Konečně se dostávám k jádru toho, co chci sdělit a předesílám, že se jedná pouze o mojí domněnku:
Včely odpradávna používaly jarní snůšku jen pro svůj jarní rozvoj a včelaři jí nevytáčeli. Bylo tomu tak ještě před ww2 a ještě i po ní, ještě jsem i já takové včelaře zažil in natura, které jarní med nezajímal a čekali na tak zvanou HLAVNÍ SNŮŠKU. Patřila k takovým i moje maminka a její přátelé. Spotřebitelé jarním, rychle tuhnoucím světlým medem pohrdali a dodnes pošetile mnozí vyžadují med tmavý a když není, raději med nejedí.
Ovšem pak stát zjistil, že je med spolehlivým zdrojem směnitelných měn a začal s masivní podporou včelařství. Stát také zjistil, že Západní spotřebitel světlými medy nepohrdá a že za skvělou cenu vykoupí i květové medy, hlavně ze řepky. Na povel Strany a Vlády začal Svaz, s pomocí výzkumného ústavu, se systemnatickou masírkou, říkali tomu osvěta. A začali tvrdit, patrně pravdivě, že květové medy jsou pro lidské zdraví lepší.
Jak reagoval československý včelař? Každý, komu to aspoň malinko myslelo, došel k poznání, že jarní med je absolutní jistota a medovice je jen jednou za 3-4 roky. A protože se neměl důvod dohadovat s jednotlivými lidmi - drobnými zákazníky a přesvědčovat dutohlavy o tom, že jsou medy květové lepší a současně mu stát platil o 10 Kčs za kilo víc a bral to v konvích po 35 kg najednou bez rozvažování, reklamy, marketingu, nemohlo nenastat, že včelaři nerozmnožovali včelstva, která nebyla schopná jarní snůšky využívat.
Toto je, podle mě, jediný důvod faktu, že dnes většina včelstev medovicový med nesbírá vůbec a nebo málo. Prostě českoslovenští včelaři selekcí za nejméně 40 let reálného socializmu vyšlechtili včelu, která má enormně rychlý jarní rozvoj a umí využívat jarní snůšky vždy (u mě v příznivém roce mám dokonce jarní snůšky tři), ale medovici, která se přirozeně vyskytne jednou za několik let, často úplně ignorují.
Toho si všimli někteří skvělí včelaři, nejznámnější byl dnes už bohužel zesnulý Květoslav Čermák a ten vyšlechtil včelu, vše v rámci Kraňky a nazval jí Vigor, která naopak medovici sbírala vždy a často na včelnici jediná včelstva, která přinesla medovici, byly dcery po insemince Vigor. Kdo takovou matku neměl, netušil (a často nevěřil), že v daném roce medovice byla.
-----------------------------
Pak přišla BF a ta, až na výjimky, medovici sbírá vždy a čeští včelaři užasli!. Navíc se BF jen velmi nerada rojí a mnohem víc, líp a rychleji než Kraňka staví. Podle mého názoru na našem území nakonec převládne BF. Stejně, jako za mého života původní, velice agresivní včelu s nepochopitelně malými výnosy 5 - 8 - 12 kg/rok, výjimečně 15 - 18, jednou za 10 let nahradila Kraňka. Nesmírně hodná a s výnosy 20, 30, 50, ale i 60 a víc kg medu za sezonu. Kraňka měla proti původní včele tmavé (spíš šlo o její kříženky) výhody a proto převládla. Stejně tak BF má zase větší výhody než Kraňka a proto tu převládne ona. A tvrdím, ne, že se domnívám, ale tvrdím, že stát a jistá lobby sice bude dělat doslova psí kusy s vnucováním Kraňky jako jediné správné včely, ale BF to nakonec vyhraje.
-----------------------------
Už dlouhé roky se pokouším ve svých malých podmínkách o selekci na medovici. Nedávno jsem v jiném vlákně popsal, jak včesltva vedle sebe na jednom podstavci, jedno nemá med žádný, vedlejší vč tak nějak aby se neřeklo, ale vč uprostřed řady a téměř na konci letového koridoru (tedy to nemůže být důsledek zalétávání včel z vedlejších včelstev, ba přímo naopak) dává neuvěřitelně vyšší výnosy a snůška ještě, sice slabá, ale trvá. Ty dvě matky z popsaného konkrétního příkladu to mají zpečetěné! Už jen proto, aby tu příští rok nelétali trubci s tak mizernými geny. Doporučuji všem sledovat chování a výkony svých vč a stejně jako já nedávat šanci špatným genům.
Mimochodem uživatel Jirka tu popisuje 3 včelstva, kdy u jednoho má rekordy a o druhých dvou se ani moc nezmiňuje. Kdo by chtěl lepší potvrzení mých, výše vysvětlených domněnek a dedukcí?
--------------------------
NÁSLEDUJÍCÍ UŽ S TÉMATEM PŘÍMO NESOUVISÍ A TEDY ČTĚTE JEN TI, KOHO ZAJÍMÁ, JAK TO BYLO ZA KOMUNISTŮ.
Pro mladé, kteří to nemohou pamatovat o cenách medu za komunistů.
MOC = maloobchodní cena byla sdtátem stanovená a v celé zemi byla dlouhodbě 25 Kčs za jeden kg medu v maLoobchodní síti.
Státní výkup platil včelařům 22,50 Kčs za jeden kg medu, vykupovaném ve velkém balení - konve na 25 litrů = 35 kg. Z toho je jasná podpora včelařů, protože za 2,50 Kčs nemohl ani komunistický podnik med vykoupit, uskladnit, zpracovat, zabalit a dodat do maloobchodní sítě. Už tady byla první dotace.
Kolem roku 1980 zvýšil státní výkup výkupní cenu JAKÉHOKOLIV medu na 28,50 Kčs.
Rok či dva po tomto zvýšení výkupní ceny stát zvýšil výkup na 35 Kčs za jeden kg za stejných podmínek, tedy obaly 35 kg. Současně se MOC pro spotřebitele zvedla na 28 Kčs/kg. Včelař tudíž dostával o 7 Kčs víc, než za co si mohl spotřebitel koupit med v maolobchodní síti. KDYŽ HO TAM SEHNAL, MED BYL JEN V PRAZE A V HORNICKÝCH OBLASTECH.
Kolik čeho se dalo koupit za jednu Kčs? Přepočet proti roku 1985 je asi (podle mě, banky a stát lžou) 1 : 14-15. Tedy kdo vydělával 2.900 Kčs měsíčně (tolik jsem měl já a byl jsem placený celkem mizerně, dostal jsem byt od fabriky a tudíž nemohl jít dělat jinam za víc), bylo to jako dnes 40.000 - 42.000 Kč. Byt 2+1 v paneláku stál se službami kromě elektřiny 300 Kčs měsíčně. Družstevní byt se dal koupit na maloměstě za asi 80 - 100.000 - komunisti soukromé vlastnictví nepodporovali. Na druhou stranu byt nakonec dostal ÚPLNĚ KAŽDÝ, buď ve státním a nebo podnikovém vlastnictví a nemusel mít ani Korunu. O mladé bylo postaráno maximálně, postaráno bylo i o staré a líp než dnes. RD se dal postavit za asi 200.000 a byl dvougenerační, plně podsklepený. Kůča, jako se staví dnes bez sklepů a půd s jedním bytem, tehdy montovaná, vyšla na 50-80.000 Kčs. Ovšem na montovaný domek se čekalo i několik let. Pozemek pd RD byl ve srovnání s dneškem málem zadarmo. Stát a podniky poskytovaly bezúročné, nenávratné půjčky a půjčky s úrokem v hodnotě e = 2,7%. Celkově půjčky podporované podniky a státem dělaly = nenávratné, až 40.000 Kč. Podniky musely ze zákona poskytnout stavebníkovi (jen na stavební povolení) nákladní dopravu jen za naftu a ta stála 0,80 Kčs za litr. Žádná půjčka nesměla mít ROČNÍ CELKOVÝ úrok nad 8% a půjčili jen tomu, kdo prokázal, že PRACUJE a vydělá tolik, aby mohl splácet. Exekutoři neexistovali a dluhové pasti logicky také ne. A tak dále…
Kilo cukru bílého rafinovaného stálo asi od roku 1961 do 1990 7,30 Kčs, dnes by to odpovídalo asi 100 - 110 Kč. Horší ale bylo, že cukr věčně nebyl k sehnání. Mě ho vozil bratr ze Žatce, kde si kvůli horníkům stát nedovolil nechal lidi bez cukru, hrníků se komunisti báli - kdyby stávkovali, hospodářství by se zastavilo. Jinak musel mít člověk známé a pořád pohotově peníze aby cukr sehnal a ihned zaplatil. Pro dnešní mladé lidi nepředstavitelné!!!!
Úl Moravský univerzál, včetně rámků, mřížky, deklu a filcové uteplivky stál v maloobchodě (jinde se koupit nedal, legální soukromá výroba neexistovala) v roce 1965 200 Kčs, o 20 let později tuším stál 300 Kčs. V roce 1988 ho stát zakázal vyrábět, spolu se zadovákem Budečákem, nadále se směly vyrábět jen nástavkové úly.
A tak dále, dnes je všechno jinak a za zvlášť pozoruhodné si dovoluji vypíchnout cenu medu pro občana. 25 a posléze 28 Kčs bylo jako dnes 350 Kč, po zdražení na 28 Kčs by to bylo 390 - 400 Kč/1kg!
Omlouvám se všem za exkurz do doby, která se už nikdy nevrátí a možná to někomu pomůže pochopit, proč starší lidé v drtivé většině současný režim nechválí. Ale jako Mojžíš vodil svůj lid po maličké poušti, která se dalal přejít i s těhotnými, starci, kojenci + tstatisíci kusy dobytka za půl roku dlouhých 40 let. Tak dlouho proto, aby vymřeli všichni, kdo pamatovali blahobyt v egyptském otroctví a kdo mohli mladým sdělit, že nová svoboda je stokrát horší, než otroctví, které zažili.
