Nyní budu pokračovat v započatém o AI zmíněných 4 vědcích a studiích. Začnu přiznáním (a zhrzením), že ZÁSADNĚ nečtu nic ze Západu a už vůbec z USA, konkrétně knihu Fenomenální včely jsem nečetl, protože je Západní a protože z ní nějací aktivisté citovali a zdůvodňovali jí svoje alternativistické bludy. V případě této knihy, jak se ukáže, to byla ode mě velká chyba, možná jsem mohl být dál a nebo naopak odveden nesprávným směrem. Nevím, neznám obsah té knihy ani jsme nečetl uvedené studie, o kterých jsme neměl ani tušení. Že jsem se ke konkrétní knize Fenomenální včely (aniž bych jí četl) vyjádřil opakovaně negativně je na netu a v archivu VF a IF jistě dohledatelné.
-------------------------------
Nyní opět kopie doslovného vyjádření AI na jasnou otázku, kdy a jaké studie tito 4 vědci publikovali. Zde je odpověď AI:
Zde je časový a věcný kontext studií těchto čtyř kapacit:
1. Prof. Jürgen Tautz (cca 2003–2008)
Kdy a kde: Hlavní poznatky publikoval v přelomové knize The Buzz about Bees: Biology of a Superorganism (2008), česky vyšlo jako Fenomenální včely. Studie probíhaly na univerzitě ve Würzburgu počátkem milénia.
Co předcházelo: Tautz byl fascinován tím, že včelstvo se chová jako jeden organismus. Použil moderní termokamery a mikročipy, aby vyvrátil starou tezi, že včely „topí zbůhdarma“. Chtěl zjistit, proč včely investují tolik energie do udržování přesných 36 °C. Důvod výzkumu: Zjistil, že i rozdíl 1 °C v plodu zásadně mění zapojení mozku včely (paměť a orientaci).
2. Prof. Thomas D. Seeley (cca 2007–2019)
Kdy a kde: Klíčová je studie z roku 2007 (Arnot Forest), kde zkoumal divoce žijící včely, a kniha The Lives of Bees (2019). Působí na Cornellově univerzitě (USA).
Co předcházelo: Šok z masivních úhynů včelstev (CCD) v USA. Seeley si všiml, že zatímco včelaři přicházejí o včely, v divočině (v dutinách stromů) včely přežívají bez léčby. Důvod výzkumu: Chtěl dokázat, že přirozené obydlí (vysoká izolace, malý prostor, absence průvanu) je pro imunitu důležitější než včelařské zásahy.
3. Prof. Peter Rosenkranz (cca 2010–2020)
Kdy a kde: Univerzita Hohenheim (Německo). Publikoval desítky studií o biologii varroázy, zásadní syntéza o biologii roztoče vyšla v roce 2010 v časopise Journal of Invertebrate Pathology.
Co předcházelo: Frustrace z toho, že roztoč si buduje rezistenci na chemii. Věda potřebovala pochopit "Achillovu patu" roztoče. Důvod výzkumu: Rosenkranz se zaměřil na reprodukční cyklus roztoče. Potvrdil, že roztoč je extrémně citlivý na teplotu – v tropech (kde je v úlu tepleji) se množí mnohem hůře než v mírném pásmu. To vedlo k potvrzení termální sterility.
4. Wolfgang Ritter (cca 1980–dodnes)
Kdy a kde: Působil jako expert pro OIE (Světová organizace pro zdraví zvířat). Klíčové práce o ekologii včel publikoval po roce 2010, například v knize Bienen gesund erhalten (2012).
Co předcházelo: Ritter byl u toho, když Varroa v 70. letech dorazil do Evropy. Jako jeden z prvních pochopil, že lékem není silnější jed, ale změna prostředí v úlu.
Důvod výzkumu: Hledání cesty pro biovčelaře. Razil teorii, že včela se dokáže s parazitem vyrovnat sama, pokud jí včelař „nerozbije“ vnitřní klima úlu nevhodnou konstrukcí.
Shrnutí:
Všechny tyto studie mají společného jmenovatele – konec 20. století ukázal limity chemie, a proto se tito vědci v posledních 20 letech vrátili k biochemii tepla a izolace.
----------------------------
Z uvedeného by mělo být jasné, že jsem o těchto lidech a pracích neměl tušení a že jsem přesto uvažoval velmi správně, i když mojí motivací určitě nebylo vyhnout se chemii, ale dosáhnout zdravých včelstev bez úhynů. Jen připodotknu, že se mi zdá, že poslední jmenovaný pod vlivem svého aktivizmu a sklonu k alternativizmu (a je to důkaz nesprávnosti aktivizmu) přes to, že 50 let ví o VD všechno, nic konkrétního ve formě jasné a vždy opakovatelné metodiky nevytvořil.
Totéž lze říci i o třech předchozích a tudíž i o našem Ing. Holubovi, který, jak jsem nedávno zjistil, věděl o zhoubnosti oček přede mnou. Jasnou a ucelenou, neboli komplexní a vždy funkční provozní metodu, sice provizorně - pracovně nazvanou Blaník (a název se už vžil), jsem přinesl až já. To je neoddiskutovatelné.
Kromě metody jsem také u několika úlových nástavkových systémů vlastními pokusy a pokusy nemnoha přátel prokázal, že je metoda Blaník použitelná v jakémkoli nástavkévém úle po splnění několka málo podmínek.
Ucelená metoda Blaník přehledně ve 20 bodech:
1 - V jednom úle bezpodmínečně musí být vysoké plásty pro plod + nízké pro med, tedy kombinovaný způsob - Dadantsystém.
2 - Nikde v úle nesmí být očko, česno nesmí být větší než 15 cm2 a česno musí být JEDINÝM přívodem vzduchu do úlu po celý rok, na zimu lze česno zmenšovat až na 9 cm2, pravděpodobně i jen na 6 cm2.
3 - Nesmí být paroprodyšný strop a stropní měkká přilnavá folie musí ležet na HL rámků tak, aby každá ulička měla svou cirkulaci vzduchu - jako v dutině stromu, tudíž uličky nesmí být nad rámky propojeny.
4 - Nesmí být vysoký podmet, ten musí být přesně 18 mm (nebo o 2-3 mm méně).
5 - Místo dna rozhodně nesmí být síto, hrozí poškozování “chodidel” včel a stres, protože se včely snaží na dno nešlapat.
6 - Česno musí být bezpodmínečně u strany a to i u Studené Stavby = SS. A to u strany levé z pozice za úlem a tudíž vpravo při čelním pohledu na úl. Toto musí být dodrženo bez výjimky.
7 - Vč se v předjaří musí zužovat pomocí Blinovy Přepážky - BP na pouze obsednuté rámky, v komoře za BP musí být dostatek zásob. Zásoby v komože porušujeme poškrábáním vidličkou na straně k BP, avšak neodvíčkujeme je. Hrozilo by vytékání z úlu.
8 - V plodišti je tudíž přední, střední a zadní část, myšleno od česna. Vpředu je tzv krycí rámek, žemlová souš, ve které vč nechová plod, má tam pyl a zásoby. Tento rámek je, až na výjimky, nedotknutelný, obměňuje se výjimečně, téměř nestárne, protože nebývá ve správně vedeném vč zakládán. Následuje plodové těleso, kde se včelař musí snažit mít světlé čisté nedeformované dílo a na konci jsou starší rámky, které po sezoně zůstanou vzadu, budou v podletí kompletně zanesené zimními zásobami a po předjarním zúžení skončí v komoře za BP. Odtud po vyjedení zásob a pylu budou tyto rámky už vyvařeny a do vč se už nevrátí. Toto je u Dadantsystému jediná obměna díla (pokud se nedělá oddělek). Jak se postupně plodiště rozšiřuje v souladu s postupným sílením vč mezistěnami bude popsáno jinde. Poslední plodový rámek, tedy za posledním rámkem s dělničéím plodem je SR, kde vč chová trubce. Vysoký SR bude úplně odstraněn ve chvíli, kdy je VN plný. Tímto způsobem se dosahuje průměrně obměny vysokého díla 40-60 i víc % a to je zcela dostačující.
9 - Úl nesmí stát na slunci, na žádné podlaze, dlažbě či asfaltu a už vůbec na betonu nebo prkenné podlaze. Z toho vyplývá, že úly nesmí být v žádném včelíně, maringotce ani včelníku. Úly musí stát na “rostlém” terénu (drnu), ze kterého se odpařuje zemní vlhkost. Současně musí být úly ve stínu pod stromy, nejlépe listnatými, protože i asimilační orgány stromů odpařují vodu a tím udržují chladnější prostředí a vlhčí mikroklima pod a kolem úlů i za letních horkých dní. Toto je další naprosto stěžejní zásada.
10 - Včelstvo musí mít pro plod nejméně 160 dm2 (měřeno i s loučkami a jednostranně - pouze orientační veličina), ovšem, a na to zvláštní pozor, úl by pro plod neměl mít větší plochu než 175-180 dm2. Naprosto rozhodující je, že vysoký rámek NESMÍ být v žádném příadě vyšší než 30 cm, ne ale nižší než 24. To jsou úplně nejdůležitější fakta, 30 cm je absolutní optimum, vše mezi 30 a 24 je je ještě přijatelná nouze. Ovšem je to ihned možné u slovenské míry B a u Langu Jumbo 28,5 a dalších variant mezi 30 a 24. Ovšem naprosto vždy POUZE v kombinaci s nějakým NN, který nesmí být vyšší než 17 cm. Ten ale kvůli váze není doporučen, lepší je výška 15.
11 - Pod VN na dně musí být ve chvíli, kdy je VN plný plodu, NN s dělničími rámky, prostřídanými 3-4 SR pro chov trubců. Tento NN jsem nazval TLumič - TL a je naprosto stěžejní a za každou cenu to musí být NN a nikoli VN! V TL se po úplném ovládnutí VN včelstvem a zrušení vysokého SR soustředí veškerý chov trubců včelstva. To je naprosto klíčové a nesmí být žádná výjimka. TL, jak ukázaly pokusy, může být instalován i dříve a právě běží pokus, kdy u části vč byly TL vystrojeny už před zimou v polovině září.
12 - Z uvedeného vyplývá, že v systému Blaník se nikdy za žádných okolností nesmí zebrovat dílo určené pro dělničí plod, protože v Blaníku musí být starší rámky vzadu, by bylo možné obměnit dílo v dostatečné míře, nejméně 40%. Zebrování je asi nejškodlivější technika v českém včelařství, zavlečená ze Západu, který obecně neumí obměnit dílo v Dadntsystému. My to ale umíme dokonale.
13 - Jedinou výjimkou jsou SR v TL, které nemají být vedle sebe, aby včely nestavěly šikmo bez ohledu na loučky. Nikde v úle nechceme a za žádnou cenu nestrpíme divočinu, vyjma pouze SR. Tedy systém Blaník nezná Volnou Stavbu = VS. I když i s VS proběhly u mě pokusy, ovšem je to pracnější a nejisté než M a protože Blaník MUSÍ mít od určité doby v průběhu sezony trubčí plod jen v TL, nemůžeme si dovolit aby vč stavěla trubčinu v úle někde jinde než pouze tam, kde určí včelař = dole pod VN v TL a nikde jinde!
14 - Když vč plně ovládne VN tak, že jsou včely doslova načerno i na zadním posledním plástu tak, že není vidět voští, teprve tehdy se smí pouštět do medníku a ani o 2-3 dny dříve. Dřívější přidání medníku znamená vždy podtržení vč a méně odolné včely, v létě a hlavně v podletí a podzimu snadno podléhajícím nemocem, hlavně CCD. Přidaný medník smí mít velikost 50% a pouze VN, TL se nepočítá. Také proto musí být v systému NN pro med. Tudíž k úlu s VN vysokým 30 cm (11 rámků) smí být přidán medník 15 a to bez ohledu na to, že VN sedí na TL. TL se nepočítá!
15 - Blaník nikdy nepoužívá mřížku a nikdy neomezuje nijak matku v kladení. Přesto při dodržení výše uvedených zásad v medníku matky nekladou nikdy a nebo do 5% vč a jen nepatrné plochy nad SL 1-2 polorámků.
16 - Mezi patry musí být Včelí Mezera = VM 6, lépe však 8 mm ne však víc. Na HL, ale ani na SL rámků, nesmí být nikdy žádné nástavby, obecně zvané můstky. Důvody jsem vysvětlil již mnohokrát a později vysvětlím znova.
17 - Další medníky, pořád bez mřížky - tu systém Blaník vůbec nezná, se přidávají vždy pod medník nebo medníky, které na úle už jsou. Kdyby se přidal medník na už zaplněný a nebo částečně plný medník, vč ho v 95% případů ignoruje a raději se vyrojí ze stísněnosti. Jen v extrémně skvělých snůškových podmínkách, o jakých jsem jen četl a v životě neviděl, se prý medník může přidat i nahoru.
18 - V žádném případě se nesmí med ponechávat nevytočený v úle, snížil by se sběrací pud až na odhadem asi 30%. I kdyby včelař chtěl včelstvu med ponechat místo zimního krmení, musí ho v době, kdy je zralý, například květový řepkový, z úlu odebrat, uskladnit a později včelstvu vrátit. Toto je další úplně základní podmínka.
19 - Nechat vč zimovat na medovicovém medu není bezpečné, pokud by se vč během zimy nedostala kvůli nepřízni počasí několikrát ven na prošštění, velmi reálně hrozí pokálení v úle, což je obyčejně konec včelstva. Ze stejného důvodu metoda Blaník ve 100% případů zapovídá jakákoli syntetická krmiva, včetně bílkovinných těst, než pouze řepný, bílý rafinovaný cukr. Tato krmiva přeplňují výkalové vaky ještě víc než medovice. Fakt, že se vč do jara nepokálí neznamená, že syntetická krmiva nepoůsobí zhoubně na celkovou celoroční kondici včelstev. Působí dlouhodobý těžký stres.
20 - Nejzákladnější požadavek je, včelstvu nikdy nijak ničím nezpůsobit ŽÁDNÝ stres a stresy nezbytné eliminovat na minimum a tedy vždy se snažit, aby byl stres co nejmenší. Jen tak lze chovat vč bez úhynů v dobré zdravotní kondici a tudíž i snůškové, i opylovací kondici.
--------------------------
Z uvedeného dvacatera by mělo být každému úlně jasné, jak a v jakých úlech chovat včely, i to, co včelám neudělat nikdy. Vnímavý čtenář si jistě povšimnul, že se utor vůbec nezabývá roztočem kleštíkem včelím, neboli VD = Varroa Destructor. Ano, v Blaníku VD sice asi jsou, v asi 80-90 % vč do max 10 ks (spad za několik dní) a kde by se PŘECHODNĚ vyskytlo víc VD, vč je patrně sama eliminují. V Blaníku nevíme, nikdy nic nemoniotorujeme a veterinární správou nařízené sledování zdr stavu a kondice vč se v Blaníku provádí jinak, zejména pozorováním základních projevů vč. Tudíž žádné monitorovací síto místo dna, žádné smyvy a žádný práškový cukr a jiné monitorovací postupy. Nic není potřeba. Nakonec důkazem může být absolutní (výjimečně desetiny %) absence VD v zimní měli autora po mnoho let po sobě, což je dohledatelné ve veřejně přístupných zdrojích.
Případné dotazy a upřesnění ochotně dám a zodpovím, jen prosím v jiném vlákně a pro přehlednsot vždy uveďte číslo bodu tohoto dvacatera, které vám je nejasné.
Jak první článek - citace AI, tak i tento včetně úvodu konzultovaného opět s AI budou po dohodě s majitelem CHZ umístěny jako články.