Úl s TLumičem na každém vysokém rámku

Včera jsme s Tomem4 domysleli zatím pouze zamýšlený koncept rámku 39x39. Tom4 je z toho nadšený a stejně jako Petr se ihned začal připravovat na zavedení u sebe. Zprvu na zkoušku. Je to totiž skutečně nesmírně jednoduché, vše k tomu máme a jediné jiné budou boční loučky pro vysoké rámky. I vratnost na míru 39x30 se na tom oběma kolegům velice líbí.

Kdo to nepochopil, jde o úl, kde se nikdy nebude zvedat vysoké plodiště a tudíž může mít i pevné dno. A ano, je to totální odstoupení od nástavkového úlu. Přesněji, plodiště nebude nástavkové ale stacionárně stabilní, nízké medníky potom lze používat jako v nástavkovém úle. Je to praxe mými předky (i jinými včelaři té doby) zavedená po roce 1947 a tudíž tvrdím, že dostatečně vyzkoušená a funkční. Ovšem předkové převěšovali plod a tudíž používali i celomedník a vytáčeli vysoké rámky, což u Blaníku 39x30 neděláme a neplánujeme dělat ani u devětatřicítky. U ní už vůbec ne, stejně se nevejde do medometu.

-------------------------

Co u devětatřicítky (Tom4 má vymyslet jednoslovné krátké jméno a totéž vyzývám vás tady) nepůjde jen podstavení KK s případným tuháčem pod plodiště, což běžně praktikujeme u Blaníku. My si totiž v letech, kdy není melecitoza pane MALINO, necháváme jarní tuhý řepkáč v polorámcích, abychom měli pro každé včelstvo 3-4 rámky 39x15 medu na jaro. 

Vysvětlím, co asi není každému jasné. 

Když vč dostane už před zimou (15-30.9.) pod plodiště NN s tuháčem nebo řepkáčem, do jara nevybere všech 10 polorámků (v medníku i KK a TL se používá jen 10 rámků s většími rozestupy). I silné vč za zimu spotřebuje max 5 polorámků s medem. Zbylé plné se nechávají v TL, jen se prostřídají se SR. Tudíž pro jarní rozvoj úplně stačí 4 rámky 39x15 medu. To je ZÁKLADNÍ premisa.

Jak u devětatřicítky? Ze zásobních polorámků se v klidu v zimě vytahají drátky - jde to snadno a skvěle, pokud nejsou zvlněné (i zvlněné jdou vytahat). Vyřežou se podle šablony plásty tak přesně, aby nafest vlezly do vyřezaných spodků rámků vysokých 39. Ty spodky budou mít vnitřek vysoký 9 cm bez tloušky spodní loučky. Pro jistotu se to v rámcích zajistí pár oviny bavlnky Perlovky. Nebo jinak, detaily jindy. Pro každý úl bude 5 štráfů medu + 5 SR, samosebou prostřídaně (je to jediné zebrování u Blaníku a nechci to slovo zebrování používat, je zavádějící)

Na toto mi Tom4 řekl, je sice o 12 let mladší než já a stejně tak Petr, ale oba už začali silně pociťovat dřinu se zvedáním VN 39x30x11 a tak můj nápad s vyřezáváním tuhého medu a vkládání do vyřerzaných spodků vysokých rámků uvítal jako sice mírně pracnější, ale snadno zvládnutelné. Protože se pracuje jen s jednotlivými rámky, tudíž nic těžkého a tudíž nic hřbet včelaře devastujícího. Navíc se takto dá regulovat, na který plodový rámek chceme dát dělničinu a na kterém necháme volno pro divokou trubčinu. Jiní dávají zjara těsto, nebo dokrmují - včelstva těsně před špendlíkem nemají dost zásob - někde o tom píšu a nazývám to předjarní paradox a tady to vkládání opravdového medu ve vyřezaných plástech je nejlepší, co se dá včelám dát (pane Malino). Také byste měl pane Malino mít na paměti, že na tuháči vč vůbec nekrmená cukrem přežila POUZE ta, která neměla NN s medem pod plodištěm, ale přežila jen ta, která měla NN s medem pod plodištěm. Dopadlo to stejně u mě, u Toma4 i u Petra, ten jako jediný dokázal dát KK pod VN u všech vč a tak neměl žádný úhyn, i když vůbec cukrem nekrmil jako já.

----------------------

Kdo dobře pochopil koncepci a důvody devětatřicítky, ví, že je to dokonalý ústup od nástavkového včelaření a tuplem od nízkonástavkového šílenství. 

----------------------

Pana Malinu zmiňuji ne abych ho ponížil nebo se mu poškleboval. On tvrdil, že nejlepší pro vč je med a já se mu tím snažím vysvětlit, že ano, že tomu tak skutečně je a že to a hlavně JAk to RACIONÁLNÍ včelař dělá a nebo dělat může. Ovšem to se musí řepkáč (nebo jiný med) v rámcích vč vzít a ne jim ho od jara do podzima nechat a už vůbec nad plodištěm. Pak i sebesilnější vč přinese polovinu a nebo dokonce jen třetinu toho, co by přinést bez námahy mohlo. Protože ustavičné odebírání medu po “troškách” vč beze stresu stimuluje ke zvýšenému sběru dalšího medu, který dobře zásobená vč už ignorují. 

Co u devětatřicítky (Tom4 má vymyslet jednoslovné krátké jméno a totéž vyzývám vás tady)

čo tak používať názov  B39? … (teda Blaník s rámikom 39)

a ešte poznámka večného kverulanta😉

, nekazil by som dobrú myšlienku odídením od oddeliteľného dna.. ano oddeliteľné NEMUSÍ BYŤ ale môže byť!… a to je výhoda ktorej by som sa nezriekol.. v prepade potreby sa dá vymeniť, u pevného dna  nie…

Díky. Jenže B je určitý úl a tak by bylo lepší Bl 39. Ale zeptám se jak Petra tak Toma4 a prosím ostatní kdo má Blaník o vyjádření. Ve hře je B 39 a nebo Bl 39. Možná Gorova varianta je lepší a hlavně, úl se nikdy na Slovensko nerozšíří a nejspíš ani v Česku ne, protože Adamec a protože lidi jsou jací jsou.

A ano, oddělitelné dno je lepší už jen proto, že když je potřeba přeložit vč a vyprázdnit úl, vždy se to snáz udělá s nástavkerm a dnem zvlášť.

Jenže štěrbinové česno Horákyně a pak kvůli soudržnosti pevné dno, jinak samosebou rozhodně ne!

Děkuji velmi, považoval bych to za mě za vyřešené, jen počklejme, zda by měl někdo další nápad na název.

----------------------------

V osmdesátkách jsem vyrobil asi 40 ks VN 24, natřel je fermeží bez nahřívání a pak jednou tehdejší fermežovou barvou. Nástavky jsou po 40 letech stejné jako když jsem je vyrobil, jenže jich zůstalo po požáru mojí chalupy jen pár právě u Petra. Výdrž těch VN 24 přičítám jen tehdejší neošizené fermeži a tehdejší neošizené barvě. Od doborníka jsem se dozvěděl, že v kapitalizmu po roce asi 1995 mafie výrobců nadšeně vyhověla tlaku ekoteroristů a z barev vyndala složky, které chránily dřevo. To mafii výrobců barev vyhovuje, lidi musí kupavat barvy pořád, za komančů se všechno u včel natřelo jen jednou. Mám přes 70 let NN po předcích s originální barvou!

Ale to jsem odbočil. Petr, když přešel na 30, tak mi VN 24 z osmdesátek vrátil a nyní je dostane zpět, pod ně dá svůj NN 15 a má devětatřicítku, dno i dekl je stejné. Tak jednoduché to je. Nebude to fungovat? OK, rámky se sníží na 30 a jede se dál postaru s původním Blaníkem a původní čtyřiadvacítkou (bednami) u mě a u Toma4, Petr se ke 24 už vracet nechce.

-----------------------------

Mám další nápady, ne jeden, ale dávkovat vám je tu budu postupně, abyste to stíhali “trávit”. Když se nedožiju, vemu si to do hrobu a vůbec nic tak strašného se nestane. Tím jsem si naprosto jistý😊🙂😉

Tome nedávno mi písal Dvorský že on už nápady síce dáva na papier ale nikde nepublikuje len odkladá do šuplíku…

tak skúste nájsť u seba nejaký hlbší šuflík 😉

Obtěžují vás moje nápady a nebo mluvíte i za jiné?

Mezi mnou a jinými je ten rozdíl, že zatímco jejich varroaodolné včely jsou varroaodolné jen u něj na zahradě a nikomu jinému nefungovaly, nefungují a fungovat nemohou, Blaník funguje každému, všude, hned a bez nákladu jediné Koruny.

Svedl jsem to na Petra. Četl jste pozorně co píšu a jak jsem k tomu došel? Chtěl jsem se držet známých rámkových měr a chtěl jsem obnovit Sedláčka 39x34,7 (měl, ale zrušil jsem ho, ale neměl jsem oddělené spodky rámků). Jenže to nevychází na plochu a tak není zbytí než jít na 39. Ovšem pro dělplod je zde pořád jen 30. Spodek budou, jak jsme přesvědčení, považovat za TLumnič. A ano, asi v něm budou z části stavět i dělničinu - s normálním TLumičem se ukázalo, že každé vč chce něco jiného a tak je potřeba dát možnost podobně, jako to na včelách nechávají ti, co mají jen volnou stavbu.  VS je podle mě antistresor a M jsou nalajnované a tak spodek devětaticítky je kompromis, aby se vč mohla realizovat každé jak libo. Většinu díla přece chtějí a potřebují dělničinu a v TL se budou moci vyřádit dle individuálních potřeb.

K vaší výhradě, že měním názor. Máme nějaké názory podepřené nějakou zkušeností. Kdybychom někdy nevybočili, ještě je tu středověk. A jestli jste si všiml, lze z toho elegantně vybruslit na 30 a použijí se jen nástavky, které už máme - 24 + 15, dekl, podstavec pod úl, vše je stejné jako u Blaníku. 

Ano, vzpomínám si na vás, toto je jiný případ, ale ano, máte pravdu.

Nepochopil jsem proč myslíte tlustý předěl, třeba Tom4 by chtěl jen 4-5 mm špejli. To jsem ale zavrnul, aby z toho byl po odříznutí dvou BL normální rámek 39x30, když by bylo potřeba (třeba při dělání oddělku). Taky je spodek plánovaný k průběžnému vyřezávání, kdo by chtěl a nebo když by bylo potřeba. Aby to bylo bezbolestně vratné. 

Poprosím vás o podrobnější vysvětlení proč myslíte tlustý předěl? Máte na mysli Martinovy důvody? I na to jsem myslel, ale zatím to tak neudělám. Ale zůstává to ve hře.

Rozumím dobře, stejně uvažoval před časem v jiném vlákně Martin.

Začneme T-loučkou 5 mm s ploutví 3 mm, prostě vyřezanou z normální SL 8 mm. Ploutev bude mířit dolů. Šlo by udělat ploutve vysoké po 2 mm nahoru i dolů, což by napodobilo kosohranolek.

Koelga Tom4 chce variantu s hranolkem cca 10x10 nebo 12x12 na koso, špejli jsem mu rozmluvil. I kosohranolek je ve hře. Pak by se totiž mělo dít, že budou vysoké - horní plásty dostavovat až ke SL.

Mám zcela opačný názor než vy, naopak, mě jde o co nejčasnější “expanzi” do TLumiče, druhým cílem je vůbec nemít vysoký SR, tudíž trubčinu jen na spodcích rámků tak, jako to dělali předci, že odřezávali spodní rohy plástů. Tam měli první kvalitní trubce z hnízda (jak říkávala moje maminka) a až později přidávali na nejposlednější pozici (za okýnkem - nejdál od česna) vysoký SR. Na něm pozorovali projevy včelstva. Podívat se do Budečáku nešlo tak jako se my dnes prostě podíváme zezhora a tak si předci vynašli jiné způsoby jak mít vč pod kontrolou. Zadovák bez okénka a SR před ním neznám a podle mě nikdy neexistoval. 

Ovšem váš argument, že tak, jak jsem to postuloval, dosáhnu přesně toho, co nechceme - tedy efektu rámku vyššího než 30. To je tak silná námitka, že je nutné jí brát v úvahu. Děkuji vám, co tvrdíte mi vůbec nedošlo. Ani když to říkal Martin, až vy jste mě “probudil”.

Kolegové. Tady máte dokonalý příklad toho, že máte psát a oponovat, namítat, MYSLET a tím pomáhat najít optimální řešení. Děkuji všem a věřím, že se více zapojí.

VS je podle mě antistresor a M jsou nalajnované a tak spodek devětaticítky je kompromis, aby se vč mohla realizovat každé jak libo. Většinu díla přece chtějí a potřebují dělničinu a v TL se budou moci vyřádit dle individuálních potřeb.

Je možné v klasickém spodním TL vystrojit NN jen pro VS? S tím, že by se tam dal hned po proletu, nebo je to kontraproduktivní?

No, nevím to. Jednak bych měl obavu, že budou stavět šikmo bez ohledu na loučky. Ale mnohem důležitější je jiná věc. Vysvětlím vám to podrobně.

TL má hned několik funkcí, co píšete je jedna z nich. Další je únikový (svěšovací) prostor když je např úl přehřátý a včely musí hnízdo na čas rozvolnit. Svěšují se tam létavky když je ohavně, prší a včely nemůžou ven. Ale na dělničině tam předávají létavky úlovým včelám nektar, jiné včely je očistí a jiné nakrmí spešl PHM. Prostě si to představte jako když přijede do depa závodní vůz F 1, i když to asi neproběhne tak bleskurychle. Do “podmetové”, tedy do dělničiny v TL také včely ukláídají přebytky pylu a tím prvotním uložením nektaru neomezují matky v kladení dělničiny. Prostě proto jsem to nazval TLUMIČ, že ta součást úlu TLUMÍ výkyvy počasí, snůšky, teplot a podobně. Také se tam předehřívá vzduch o včely a trubce, které a kteří tam dlí. Také proto nesmí být nikde žádné očko.

Ale to podstatné je toto. Obecně se už ví, že jarní podněcování je nesmírně škodlivé. Vyjma samopodnícení. A toho se dosáhne samočinně tak, že se v TL objeví med nebo zimní zásoby. Tam jsou včelstvu nanic a tak tyto zásoby začnou včely otevírat, i když nemají nedostatek a stejné zásoby nad plodem by nenačaly. A to je ta finta!! Tím, že včely nechtějí zásoby pod nohama, a také že přicházejí od česna, dokonale to simuluje snůšku a proto je to nejúčinnější podnícení, jaké si lze představit. A funguje samočinně, u každého vč dle jeho síly a stupně rozvoje jinak, ale funguje vždy a dokonale. Včely totiž z těch dolních zásob při přenášení část spotřebují!!! Včelstva jsou velmi šetrná a Kraňka extrémně a tak dokud nemusí, zásoby ve správné části úlu = na plodem, začnou načínat až když skutečně musí. Dokonce samy nechtějí odnášet nepoškrábané zásoby z komor, kde plod není. Je to jako u lidí, než by šli vybírat z banky, raděj se tři dny do výplaty uskromní. I když dnes, kdy jde celý plat na účet, to asi mladí nechápou.

Takže. Pořád to opakovaně píšu a asi pořád ne dost jasně. Musíme si nechávat pro každé vč asi 3-4 polorámky medu. Když je melecitoza, jedině dobře, je vždy v polorámcích v tzv KK. Ne vždy se nám podaří přinutit vč aby naplnila KK. Proto ten ponechaný řepkáč v rámcích. A taky med je med! Ale rámky s medem nesmí být pořád na úle, holt se musí někde skladovat.

KK se zásobami se má dát pod VN mezi 15 a 30 zářím. Ale všiml jsem si, že žádné, ani velmi silné vč do jara nevybere všech 10 rámků - do KK jako do medníku se dává jen 10 rámků s většími roztečemi. Vždy je prázdných max 6 polorámků, většinou 4-5 a jiné třeba jen částečně. Suché se vyhodí (ne do popelnice, na vyvaření) a místo nich, jenže ne vedle sebe nýbrž prostřídaně (vyhýbám se slovu zebrování) se přidají nízké SR, je ale dobré, mít jeden trubčák od loňska hotový - pak obsadí TL dřív a dřív tam začnou hospodařit, dřív tam přenesou chov trubců.

Proto u devětatřicítky v prvním roce nastane co vy popisujete. Proto jsme s Tomem4 postulovali, že ob jeden rámek vložíme vyřezané zásobáky s medem, myslím si, že budou stačit 3 - 4. Tím dojde k samopodnícení, včely tam budou mít potřebnou dělničinu a ne jen trubčinu a na zbytku si budou stavět co bude to které vč potřebovat podle svých individuálních potřeb, ale i sklonů. Některá vč (stejně jako někteří lidé jsou sexuálně náruživější a jiní jako kus ledu) tak podobně je to u včel. Některé vč chce trubců hodně, jiné až tolik ne. Také proto je hloupost LBV, moje idea spíš vychází vstříc přirozenosti jednotlivých vč aby si mohla v určité části úlu, kde to mě včelařovi nevadí, dělat co potřebují a chtějí nejvíc.

Martine a další. Prosím vás. Pokud vám to pořád není jasné i se zamhouřenýma očima - mělo by po tom, kolikrát jsem to už vysvětlil, ptejte se znovu. Až to celé pochopíte, pak vám to, PŘÍSAHÁM, bude naskakovat samo, protože vše vždy vyplývá z něčeho předchozího, jenže vždy jedna věc z NĚKOLIKA věcí předcházejících. A tady je to, co říká neurolog Stránský, že se mladým kvůli počítačům a mobilům nevyvine schopnot vidět svět v SOUVISLOSTECH, asle vnímají vše atromizovaně, jako jen jednu věc, každou odděleně - atomizovaně a uniká jim pak celek. Pořád už roky tvrdím, že atomizace všeho (liberalizmus je ultraatomizace) je nejhorší škoda páchaná na mladých a je na vás se s tím naučit bojovat.

Někteří by mohli pochopit, proč ustavičně narážím na politiku, ta nám kazí - liberalizmus i mladé (i mnoho starých) včelaře. To je zhouba jako rakovina všude a ve všem.