Měl jsem za to, že jsem to už vysvětloval, ale nenašel jsem to na CHZ a tak jsem to psal asi jinde. Vysvětlím to znovu tady a teď.
Co je oddělek?
Český název oddělek už v názvu jasně říká, že je to něco, logicky menšího, ODDĚLENÉHO od většího celku. Ale nemusí to být pravidlem, možná nepatrné % by mohlo být u včelího oddělku naopak. Pak by to ale zrtrácelo absolutně smysl. Kromě přeletáku. Ten však není tady a teď předmětem.
Proč se oddělek dělá? Nejprve popíši nejčastější varianty.
1 - zabránění vyrojení
2 - možnost dostat do velmi silných nebo nezužovaných vč M
3 - tvorba nových včelstev - množení
4 - chov matek
5 - snazší přechod na jinou míru
A nyní konkrétně.
Tvorba oddělku má několik důvodů. Hlavním je jakési puštění žilou včelstvu, které přebujelo i přes důkladnou a pečlivou snahu včelaře poskytnout dostatečný prostor pro rozvoj včelstva ve správné době a ve správné části úlu. Když je patrné, že včelstvo naráží matečníky a chystá se k vyrojení, velmi často, téměř vždy, se oddělením části včelstva rojení zabrání. Pokud je odd udělán správně.
Když už nastane rojová nálada, tak odd se starou matkou ničemu nepomůže, jen simuluje vyrojení, pro mateřák je najednou včelstvo jako vyrojené, je pryč stará matka a část letuschopných včel, všechny zatím bezletné mladušky zůstaly v úle s matečníky a odd se starou matkou nic neřeší. Pak nastanou dvě možnosti. Jestli byly misky zakladeny naráz, matky se vylíhnou současně, první pozabíjí ostatní ještě v matečnících, poroj není a včelař často ani nepozná, že je včelstvo vyrojené. Často najde kladoucí matku bez označení. Tedy když se matka při páření neztratí. To je ten lepší případ. A toto jsou absolutně nejkvalitnější matky, stejné jako z TV.
Proto odd se starou matkou nemá valný smysl, jedině když by třeba inseminka hrozila vyrojením, je to záchranná akce jak o ní nepřijít. Jiná věc je přeleták, ale to je kapitola sama pro sebe.
Jestli jsou matečníky nestejně staré, matky se líhnou postupně. Od vyrojení nebo odebrání odd se starou matkou uplyne nějaký čas a první panuška vyletí s porojem. Druhá za den také a tak dlouho, až v úle zbyde pár včel s tou poslední. Naději a ne malou, má jen první poroj, vše ostatní je k ničemu.
Jak konkrétně udělat oddělek když matka v úle zůstává a cílem je zabránit přebujení včesltva? Krok za krokem:
Do plemenáče (vyškrábaný, vyžehnutý plamenem PB hořáku) nejméně na 4 rámky vysoké míry dáme nejblíž česnu pěknou souši s věncem zásob (když je taková k dispozici) a do ní asi 1-2 deci studené čisté vody, logicky do prázdných buněk. Souš se položí vodorovně, polije vodou a pak silným úderem ve vodorovné rovině se setřese voda a ta viditelně zapadne do buněk. Je na odhadu každého kolik vody uteče a kolik zapadne, vodu dáváme jen z jedné strany a stačí, aby zbylo asi deci opravdu v plástu. Co vykape z plástu na dno plemenáče ignorujeme, jen do toho nesklepávejme včely (plemenáč po dobu tvorby mírně nakloníme aby voda držela pod plástem s vodou a nezaplavila celé dno, tolik by jí ale vytéct rozhodně nemělo).
Ve vč najdeme matku a poklopkou zajistíme na plástu. Já raději celý rámek s matkou prozatím odložím do rojáku nebo prázdného plemenáče, postačil by archaický kozlík a také postačuje (mě skoro vždy) primitivně opřít rámek se včelami a matkou o podsatvec vedlejšího úlu, musí být na očích, aby se nezapomnělo ho vrátit (a nekopnout do něj). Pak je absolutní jistota, že matka zůstane v původním úle, kam jí vrátíme z rojáku a nebo jiného prázdného plemenáče a neb z pod poklopky. Dočasné odložení rámku s matkou mimo úl je lepší z několika důvodů. Stejně pro práci potřebujeme v plodišti prostor a to umožní jedině odložení rámku jinam. Dále postupujeme tak, že hledáme rámek s nejstarším plodem - s nejtmavšími víčky - a nejlépe, aby bylo vidět líhnoucí se mladušky. Mohl by být i s mladším a dokonce otevřeným plodem, ten tam musí být také, ale o tom později. Jenže i když chceme odd z jiného důvodu než je rojení, je lepší ze včelstva “odložit” nejmladší mladušky a nejstarší plod, jejich přebytek patrně rojení způsobuje. Proto je lepší brát líhnoucí nebo co nejstarší plod, aby se pomyslně zabily dvě mouchy jednou ranou.
Je dobré aby na stejném plodovém rámku s líhnoucími mladuškami a nejstarším plodem byla i vajíčka v dělničině (!). To proto, že si odd musí vychovat matku z nouzáku a tudíž musí mít z čeho, jen tehdy se brání lupičkám, když během minut pozná, že má z čeho si vychovat matku. Pokud na stejném rámku vajíčka, případně jednodenní červíci nejsou, musí se do odd dát další plást s vajíčky a mladým plodem. Nastává několik možností. Silnému odd nouzouvou matku necháme a když se oplodní a odd je včasný, sledujeme jak se má nový základ vč k světu. Častokrát i nouzová matka s dobře včelami vybaveného oddělku je lepší, než z mizerného umělého chovu! Tady jsou rozhodně lepší odd ze dvou plodových plástů + včel ze 2 rámků s otevřeným plodem.
Další možností je načasovat odd tak, že už máme otevřené matečníky z chovu před zavíčkováním a ihned oddělku po utvoření přidáme tento matečník. Vůbec nenerazí nouzáky.
Možností je celá řada, o nich předpokládám pojednají kolegové v tomto vlákně stejně, jako o jiných metodách a důvodech tvorby oddělků. Ale základ je vždy stejný i u druhého nejčastějšího důvodu a tím je množení včelstev.
Třetím rámkem tvořeného oddělku je M. Ale toto nestačí, ne všechny včely na plodplástu jsou mladušky a odletí a plod by utrpěl chladem a otevřený plod by zachlazení i jen pár hodin znamenalo nevratné poškození včel v oddělku a jeho asi stoprocentní neživotaschopnost!!!
Proto se musí k souši s vodou a zásobami, jedním rámkem převážně líhnoucího plodu sklepnout včely z dalšího plodového plástu. A nyní jde o to, zda a kam bude nový odd odvezen a nebo ponechán na stejném stanovišti. Když se odveze aspoň kilometr, stačí přiklepnout včely z jednoho plodového rámku s otevřeným plodem, u odd ponechaném na místě je potřeba přiklepnutí včel ze dvou rámků. Jen co se trhnutím setřese, včely při tvorbě oddělku neometáme, i sebejemnější smetáček by mohl některé včely poškodit a je to stres.
Pak se do odd přidá M, SR být nemusí, oddělek nebude chtít chovat trubce a na SR by stavěl stejně z 90% dělničinu a ta by byla nevyztužená. Zde je ideální možnost vložit rámek pro VS, který ale musí mít jednu vodorovnou výztuhu asi 3/5 světlé výšky odzhora (špšjli 6 mm, lépe hranolek 10x10 nakoso). Staví dvě party současně a plást je pak zpevněný jako by byl vydrátkovaný, včely dílo propojí, proto musí nahoru mířit břit nebo oblina malého poloměru. Takový rámek jsem vymyslel, popsal a s úspěchem používám. Po vyvaření jen uschne a může ihned do včel. Neznám efektivnější možnost rozběrného dělničího díla, jen včelstvo by na tom stavělo trubčinu a tak jediné využití je oddělek, roj a smetenec. I tak tvrdím, že to není málo, ale o jednoduchý rámek nikdo neprojevil sebemenší zájem jako o celý systém Blaník, i tam jde o pouze jednotlivá prozření.
Utvořený odd má jako česno jedno očko u strany vlevo z pohledu za úlem s dírou očka, uzávěr je po dobu práce uzavřený kvůli slídilkám. Pak se hned dá na místo, kde už zůstane. Je dobré o česno, které nesmíme zapomenout otevřít, opřít “klacky” kopřiv s listy, nebo jiného plevele, třeba konopice sličné, tužebníku, maliník a podobně. A to tak, aby včela, která zítra vyrazí z česna, narazila na překážku a to jí přinutí se otočit a zafixovat si změnu na česně, která tam nebyla. Při tom si všimne a zafixuje novou polohu úlu a takto se velká část letuschopných včel létavek nevrátí do původního vč, ale zůstane v odd. Kopřivy jsou ideální, po zvadnutí se skácí a nejpozději další den je česno volné. Stačí 1-3 stvoly přímo proti česnu. Začal jsem to dělat tak, když vím, že to tam nebude týden, že kopřivy nad kořeny zlomím a přiskřípnu pod cihlu na deklu tak, aby špičky s bohatými listy byly asi 3-5 cm od česna. Když se tam týden nedostanu, opřené kopřivy za den dva zvadnou, skácí se a česno uvolní úplně. Když se neskácí, i to oddělek spolehlivě vydrží bez sebemenší úhony. V divočině by se přeci při bouřce mohla zlomit větev a spadnout a zůstat trčet před česnem a taky to přežijí. Platí to též o slídilkách, je lepší aby měly v prvních hodinách a následující den přístup k česnu odd co nejkomplikovanější. Ovšem nejlepší a doporučené je tvořit oddělek těsně před večerem a nebo pozdě odpoledne.
Každý oddělek by měl být umístěn na normálně vysokém podsatavci, venku na rostlém terénu (drnu) pod stromy, nejlépe listnatými, nebo i v umělém stínu (nedoporučuji, jedině z nouze), ale ve stínu. Jediné, jak může včelstvo snižovat teplotu uvnitř úlu je odpar vody a proto jí musíme odd poskytnout, protože první 3 dny z odd na stejném stanovišti nic a nebo téměř nic nelétá, nemá létavky a na kopřivovou bariéru se nelze na 100% spoléhat, vždy je lepší počítat s horší možností, že létavky odletí všechny a kopřivefekt je jen případným bonusem. Česno je dobré zprvu asi polovičně či ze ⅔ otevřené.
Opakuji nutnost vody při tvorbě oddělku. Plod musí mít vodu, tedy kojičky. Voda musí být na vytvoření optimální vlhkosti pro plod, i na malé výkyvy je plod enormně citlivý (pan Goro ví přesně jak to je). Nezničí ho to hned ale ZNIČÍ to plnou odolnost budoucích včel z i jen pár hodin strádajícího plodu. Neuhyne tedy hned, ale včely budou méně životaschopné a nebo vychovají další generaci se sníženou odolností. Oddělek nesmí zažít stres a když tak malý a pouze pár minut, rozhodně ne celé dny ve výparech kyselin vysoké koncentrace. To by měl dát lidem rozum, ale to je už jiný příběh. Znám lidi, že udělají dobrý oddělek, pak ho přizabijí kyselinou a pak se velmi diví, když léčili tak pokrokově, že nezodpovědný oddělek uhynul, dal se vykrást a byly s ním samé potíže. Stejné a ještě horší je dělat odd ze zjara léčených včelstev kyselinou s poškozenými včelami a nebo plodem, vychovaným kyselinou přizabitými včelami. Nepodceňujte to a nevěřte aktivizmu. Aspoň u těch oddělků. Jen tak získáte plně životaschopná nová včelstva! Je to šance začít jinak, zkusit to alternativně ke kyselinmanii.
-----------------------------
Popsal jsem nejběžnější typ oddělku, dělaného ve snůšce - to je stěžejní a na konci vysvětlím základní nezrušitelné zásady. Kdo do detailu dodrží co tvrdím, nebude mít problém.
Plemenáč by měl mít možnost odd krmit, přikrmovat, ne ulévat a proto je lepší jej dělat ve snůšce, kdy se nakrmí MEDEM sám. Zde je možné těsto a v nouzi nejvyšší bych použil i synťák bez bílkovin nebo protejnů, obojí je stejné.
A malé tajemství. Kdo dodrží výše uvedené zásady, odd léčit nijak nemusí, odd je sám od sebe přirozeně odolný nemocem, i těm virovým a VD v metodě Blaník, a už uznává i věda v jiných systémech, potíže nezpůsobuje a nebo jen marginální. Tedy bezvýznamně zanedbatelné.
Na úplný závěr varování před neuvěřitelně brutálním týráním včel, jakým je tvorba oddělku jen z plodu bez včel. Tohle slušný člověk neudělá nikdy. Pro mě je děsivé, že toto je schopný udělat někdo, kdo sám sebe nazývá včelařem. Morální stránka věci je jedna strana, na druhé je, že právě hlavně tito lidé mají největší úhyny včelstev.
