Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 21.08.2026, 08:58:03
1) výhodou je, že motýl společenské plemeno a od mala jsem rozvijela jeho kontaktnist z důvodu canisterapie, pravda byl pak problém u zkoušky ZMPO, ale formou hry na zlého psa a jeho hamtáctví na své věci vůči kocourovi se to také dalo postupně nacvičit, na jeho bránění tašky doteď vzpomina pan rozhodči, že byl tak přesvědčivý, že z něj šel strach🙂…takže lidi miluje a spiš by ho udivilo, kdyby někdo neskočil na jeho pohled a tanečky
2) to máte pravdu, ale když je jeden pes tak se dá svižně vzít ba ruku, u dvou už problém
…no je to výzva, ale věřím, že se rozhodnete nejlépe jak budete umět a moc vám drzim palce
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 21.08.2026, 11:32:20
Tak venku je zase výhoda malých psů, že člověk má lepší manévrovací možnosti - i kdyby je někam hodit, kdyby bylo nejhůř.
Jako na doma je fena, fena pro mě nejhorší kombinace - spešl u terošů apod. Ten ohař je v tomhle celkem bych řekla dobrej, i proto jsem riskla, jako třetího psa tu Bubinku starou útulkovou , doufala jsem, že se holky nebudou dohadovat. Člověk zná toho stávajícího a tak ví, jak ten reaguje, a že bude řešit případně jen nově příchozího. Ale u terošů bych se hodně rozmýšlela, jsou to takový roznětky, že jo. Ta kombinace pes - fena doma je za mě pohodová. Já si jen u Rumouška hlídala, abych Tali nenechala narůst do vedení, aby z něj neudělala podpantofláka 😀 😀 . Ale ona je v tomhle fajn. Kdybychom ji nemuseli nechat kastrovat s tou pyometrou, tak by se řešilo jen pár dní toho hárání. A i v tomhle byla skvělá, nebyla to taková ta chtivá fena, v podstatě s námi v době hárání držela basu, celou dobu. Je fajn, když jsou dva, díváte se jak se “rvou” , přetahujou, povídají si, dělají na sebe šméčka. Pro ně i pro vás je to moc fajn.
“A jo, kombinace pes a fena je složitější, než stejnopohlavní smečka, protože , když budete mít dvě feny, je menší pravděpodobonost rozporů, když potkáte psí samce a obráceně. Když máte kombinaci je riziko konfliktu - z obou stran- Vaší i té druhé - vždy větší.”
teda, takhle bych si to tvrdit netroufla
za prvé si myslím, že daleko důležitější je vztah ve vlastní smečce
za druhé, měla jsem jednoho psa, pak dva, teď fenu - a takový vzorec jsem nezaznamenala, ať už jako majitel dvou nebo toho cizího psa, co potká ty dva. Pokud, tak spíš naopak (krom toho, že zásadní je ne/reaktivnost každého zúčastněného)
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 21.08.2026, 13:59:02
No ale za druhou stranu, kterou potkáte nemůžete ručit.
A jasně, psy mám uposlušněné, ale pokud půjdu se psem a fenou a potkám volně loženého psa-samce, který si hodlá poměřovat pindíka a družit se mojí feně, tak prostě je to o jiném než, když jdu jen s jedním z oné dvojice. Můj pes si pochopitelně bude svou fenu “bránit” , tím nemyslím, že ho nechám jít něco řešit, ale ta komunikace s tím druhým tam bude i když neverbální, nebo jak to říct. je to přirozené, je to jeho fena, jeho smečka. Kdyby byl sám, bude se chovat jinak. A opačně, když k nám napochoduje volně ložená, problematická fena. Prostě jít s jedním je jiný, než jít se dvěma a více. Měla jsem fenu rozenou vůdkyni, skvělou v komunikaci, ale když potkala hovado bulloidní, bylo jí to úplně k prdu, jeho to nezajímalo, že je to fena, navrch háravá. A být tam u toho tehdy druhý pes, byla by ta mela mnohem, mnohem horší. A to mám psy nekonfliktní. Za druhou stranu ale nikdy ručit nemůžete.
Měla jsem dalmatina, byl perfektně vycvičený a dobře ovladatelný. Ale když jsme šli na vycházku spolu s jeho harémem( dobrmanka, ovčačka a kníračka mých známých), tak jsem musela být Mega ve střehu. Opravdu extrémně začal hlídat, nedej bože, že by chtěl na holky sáhnout někdo cizí, vlastně neměl rád ani upřené pohledy na ně nebo komunikaci. Pokud si jich nikdo nevšímal, oni se vyhli, ale všichni, kromě páníčků holek byli jinak prostě nebezpečí a já musela být na všech rozích první a pořád o 5kroků před nimi aspoň teoreticky. Prostě z pohodové vycházky byl vždycky adrenalinový zážitek. Ale je pravda, že Dany byl velmi hlídací i ve vztahu ke mně a i jemu. Ale ano, smečka je vždycky něco jiného než jeden, jak v dobrém tak i v tom druhém a opravdu si to psi umí užívat.
