tetrivek

Držím palce, přeji brzké uzdravení. 

Tak jako čuvač to je srdcovka i toho kopova bych si u nás dokázala představit. Jen vlčák by pro nás nebyl. Ale to je každého věc. 

Kolikrát dá psovi smysluplné cvičení, byť jen na zahradě. Než dlouhý pochod. Zvlášť u plemen, která potřebují pracovat. 

Když už jsme u těch značek, v jedné malé vesničce na Sedlčansku 😀

Malá je nádherná, přeji Vám co nejvíc štěněcího štěstí

🥰

Nevím jak pro začátečníka, ale pro mě byla výchova NO, top. Jsou to bezvadní psi, kteří fungují stoprocentně. Kdysi jsem takového měla, pro život skvělý pes, bez potřeby vodítka. Ale dneska už žiju jinak a potřebuji jiná plemena. 

Prostě normální člověk nejdříve zamíří, v noci použije noční vidění. A musí si být stoprocentně jistý na co střílí, jaká zvěř to je, pohlaví, stáří, trofej. Ale hlavně jakým směrem, aby tam nebyla třeba silnice, lidi, obydlí. To vše je nesmírně důležité. K tomu rychlost. Jen blázen střílí na něco ve tmě, když ani pořádně neví co to je….. 

Když si tak pamatuji tak žádný z našich psů, nikdy nebyl tak rychlý jako čuvač, při své velikosti, je to neuvěřitelně rychlý pes. 

Mamky osmiletý čuvač taky lítá, ale už pomalu ztrácí tu rychlost. Ale Chelzie byli teď už čtyři roky, a je to pořád pošuk. Někdy mám fakt strach, jak se dokáže vyhnout keřům, stromům, autu, káře, traktoru….. Fakt se bojím aby se mi nezabila, při té rychlosti. Pak se napije a je spokojená a vysmátá. 

Jeden pes doma, to je žádný pes. Čím víc tím lépe. 

Ohrožení jsem pocítila jen párkrát, ale je to hlavně o lidech. Bylo to loni v září na kachním tahu v podvečer u rybníka. Jeden už hodně postarší pán neváhal a střílel do kachen na vodě. A vůbec mu nevadilo, že rybník je celý obestoupený lidmi. Schovali jsme se pod hráz, zezadu a čekali až ho to přestane bavit. Protože na rázný opomenutí ostatních nereagoval. Ale to je stejný jako když takového člověka potkám za volantem. 

acher:

👍      On ho začal vyzývat ke hře Goro, Alan se samozřejmě hned chytil, ale jeho lítací mánie se Goroušek polekal😀

Jo to znám na to jsou čuvači specialisti. Doma už to ty dva nebere, tak si tu lítací mánii vychutnává se synem. Ohař se radši naloží do plechové vany, nebo zahrabe pod tůje a jezevčice ta se na ní kouká jako na blbce v tom vedru, dávno už to vzdala. Takovou rychlost, ty její krátké nožičky nedokážou. 😀

To nevím u nás je to výhradně v lese, na louce, na poli. 

Bohužel jo, když už to mají nahlášený, vše zařízené. Ale jen blázen by střílel na něco co by přesně neviděl. 

Zrzavci:

No není, ale když to vezmu podle toho, co jsem popsala a zažila před dvěma?? - roky - tak to taky tak nereálný zase není. A to, co se stalo teď nedávno mně, se stalo na okraji Prahé! přec cca 15 lety  pejskařce v mé blízkosti - hon probíhal za mlhy 😲 na loukách/polích přilehlých velmi těsně k obydlené zástavě. V místech, kam si chodily hrát děti, jezdily tam matky s kočárky. Ta paní tam šla sama, bez psa, který jí , krátce před tím zemřel, šla se projít…….a ran jak u Verdénu. To v daný moment vůbec nevíte, kam jít , co dělat. A přitom zrovna tam by stačilo bývalo dát aspoň na pár základních míst upozornění. 

Na hon v mlze nemám úplně dobré vzpomínky. Bylo to ještě na škole. Na Orlíku nad řekou a mlha, že honec dva metry od vás nebyl vidět. Šla jsem jako honec a nechápala jak se ti střelci (většinou samý fon) mohli do těch bažantů trefit. 

Jsem myslivec, ale jen takový, který nestřílí. Ráda chodím do honitby pozorovat zvěř. Bez procházky po lese bych nemohla žít. Cedule na lesních cestách, že probíhá naháňka respektuji. Když jsem doma, tak vím pomalu kde, kdo sedí. Kde je jaký hon atd. Jen jednou jsem si u rodičů vyrazila před lety v zelených hadrech, bez klobouku. V jedné ruce kočár s miminem a v druhé ruce vodítko s čuvačem. Krásná procházka podzimním lesem. Cedule o naháňce ani slyšet probíhající hon nebyla. Je to kout krajiny, kde dojdete k řece na výří skály a pak tou jedinou cestičkou zpátky k domovu. A najednou na asfaltce rojnice honců se psy. No a já se tam tak procházím. Koukali blbě, nic neřekli, jen jeden slušně řekl, není to tady pro vás bezpečné. Povídám to vím, počkám a budu se modlit aby náhodou nějaká zbloudilá kulka nebo postřelené prase nepřiběhlo. No do honců by nestříleli. Koukali jsme po sobě asi blbě. Blbě koukal i ten můj pes, protože za ohrožení kočáru by zabíjel. Ne byl šikovný, šel u nohy. Jen neznalci ho obdivovali to je ale nádherný a velký zlatý retvívr. Tak kdyby tam tu ceduli měli, stoprocentně bych šla úplně jinou trasu. 

Někde jsem četla, že se dá na tenké plátky nakrájet a posolit a upéct v troubě. Cuketové chipsy. Miluji brambůrky, ale bramborové, pouze klasické slané a značku si vybírám. 

Nebo vytáhnu placku a představím se jako myslivecká stráž 😀😀

Musela bych si ji doma půjčit. 

Kolikrát jsem pořídila štěně i ke staršímu, který si ho pomalu vychoval. A s příchodem štěněte ožil, hrál si. Horší bylo pro mladého, když starší umřel. Tak teď to jistí tři, aby nezůstal ani jeden sám a měl vždy druhého. 

Cukety nemůžu ani vidět doma to nežerou už ani ovce. Mám tchána a ten má několik známých, vždy mu dají sazenice. On je u nás zasadí a pak chodí sklízet. A nám je nutí taky. Letos se mu to nepovedlo. Ale jedna se nám doma vysemenila sama. Tak to zkousnu, budou placky, buchta……..