U nás až tolik nemrzne, 20 stupňů sice pamatuju, ale to jsme ještě neměli slepice. Takže ano, naše mají otevřeno pořád. Slepicím na zimu sušíme hlavně kopřivy, ale tráva lze taky. Není to až taková věda, kopřivy (a třeba i pampelišky, jitrocel) sušíme pod stříškou na větru, sušit trávu na seno se taky dá, podstatné je, že Vám do toho nesmí napršet. 🙂 Tu trávu, co ji sušíme na podestýlku, prostě jen posekáme a necháme tak, až je suchá, tak nacpeme do pytlů. Na krmení bych posekla dle počasí, aby to relativně rychle uschlo, taky bych sekla tam, kde vím, že neroste nic jedovatého. Kdyby mělo být od země vlhko, tak se asi hodí to párkrát otočit nebo naházet do káry a převézt na nějaký kousek betonu, aby to nezačalo odspodu podehnívat. A klidně bych to využila. Slepicím bych teda kydala častěji než dvakrát ročně, i když asi fakt záleží, kolik času tam ty slípky tráví. My jich máme jednak víc, jednak tam ty slepice tráví asi víc času. V dobách ptačí chřipky jsou v kurníku a výběh jim supluje skleník, který je cca dvakrát tak velký jako kurník, možná o něco málo větší. Pokud má někdo voliéru a je schopen mít slepice venku od slunce východu do noci, tak je asi omezené kydání obhájitelné. I když teda ne jednou za šest měsíců… Znám lidi, kteří kydají jednou měsíčně a co týden podestýlku přisypou. To bych brala za minimum. Kompletně čistíme kurník tak jednou do roka, v případě, že řešíme nějaký problém, samozřejmě častěji. Stěny, podlahy i strop bílíme křemelinou. Je potřeba pak kurník dost vyvětrat, tak se pro to hodí spíše teplé dny. Krmítka a napáječky myjeme samozřejmě často, přibližně to vychází na jednou týdně v zimě, v létě klidně denně. Mravenců se nebojte, slepice je vyřeší za Vás. Spasou kukly, rozhrabou mraveniště, nic nezbyde.
My skladujeme pár pytlů slámy a stačí nám to - jenže my sušíme každoročně ještě pár pytlů trávy (seno bych tomu neříkala, to má výživovou hodnotu, toto je fakt vhodné spíš na podestýlku) a taky sušíme listí ze stromů, které pak nahrneme na hromadu pod stříšku. Těžko se určuje množství toho listí. No a v nouzi jsme jednou použili noviny. Taky to šlo. Kydáme jednou týdně, do kurníku se vleze tak půl pytle (jedno, či slámy nebo trávy nebo listí). Plus sláma do hnízd, tu měníme dle potřeby, obvykle však častěji než jednou týdně, možná cca jednou za pět dní? Zas je to hrstička. No, rok má 52 týdnů, tj. minimálně 26 pytlů podestýlky plus sláma do hnízd. Sláma je z jmenovaných variant nejlepší, ale je jediná, kterou musíme kupovat. Noviny jsou super na ten trusný stůl, pak stačí shrnout ty noviny a naskládat nové, ale lze tak použít v podstatě jakoukoli podestýlku. Je to takové nejčistší řešení - rozložené archy shrnete rukama, na ostatní potřebujete smetáček. A z novin se dobře dává dolů ten bobek, když ho chcete čistý např. ke kvašení do zálivky. Noviny měníme častěji, dle potřeby to bývá jednou za 2 až 3 dny. Co se týče doby výměny celé podestýlky, tak ten trusný stůl dělá fakt hodně. Pokud nemáte slepice alá kachna, že by se ráchaly ve vodě, tak stačí v případě potřeby vykydat jen jednou za 14 dní. Třeba teď - já bydlím daleko, maminka je po operaci, táta nemá kolena (teda má, ale kovová), tak to holt slípky musely zvládnout. Ale vypadalo to tam nad očekávání dobře. Bez trusného stolu a vynášení těch novin by to nebylo 14 dní únosné. Opět platí dle pocitu - když vlezete do kurníku a praští Vás do nosu štiplavý pach, všude leží prach a je ve vzduchu vlhkost, tak víte, že jste měla kydat už dávno.
Přiměřená teplota a větrání - to prostě záleží. Naučíte se to časem sama odhadnout. Obecně je lepší zima (v noci bude vchod pro slepice zavřený, neměl by tedy hrozit průvan) než vlhkost. Pokud přijdete ke kurníku a najdete ho zevnitř opocený, budete vědět, že jste měla nechat otevřené. A časem to vychytáte. My máme 10 slepic, nezavíráme okénko nikdy, maximálně přivřeme víc nebo míň. Okno je na řetízku, dá se to nastavit přesně. Kurník pod stromem je super umístění. Sirné knoty vždycky, když dojdete k závěru, že ty mrchy cucavé se přemnožily. Ale preventivně je nepoužíváme. Systém s nožkama v plechovkách mi přijde obtížný na manipulaci, ale zkuste, třeba se to osvědčí. My vždycky jen natírali, dříve olejem, pak tou křemelinou. Co se týče krmení, mám v nášlapném krmítku non-stop pšenici (někdo dává granule). Pak krmíme míchanicemi a naklíčeným obilím, toho ale dáváme zásadně tolik, aby to slepice cca do půlhodiny zkrmily. Nádoby na krmení máme venku, ale jak říkám, jsou prázdné nebo obsazené slepicemi. Napáječky máme dvě, vevnitř i venku, ale máme těch slepic víc. Ovsem a ječmenem opravdu nekrmit; nelze-li jinak, tak v nouzi lze použít ovesné vločky, ale to v dnešní době snad nehrozí. Ječmen vůbec pro slepice vhodný není. Pokud se podíváte na složení krmných směsí, tak tam občas tyto obiloviny jsou; směsi ale zároveň obsahují štěpicí enzymy, které slepicím chybí, a tím pádem jsou negativa krmení těmito obilovinami zredukována. Z běžných obilovin je vhodné ve větší míře a bez úprav pouze proso, pšenice a kukuřice. Proso je drahé, tak se dává maximálně kuřatům. Trusný stůl takový, který Vám bude vyhovovat; pokud budete mít hřady vysoko, je lepší dát trusný stůl pod ně, protože pod ním zůstane ještě místo, které by šlo využít. Pokud máte hřady níž, stačí mít ty plechy na zemi z videa, ovšem za podmínky, že k nim budete mít takto pohodlný přístup. Skladování krmiva a podestýlky budete řešit jak?
Tak co, už kysáte? 🙂 Já se po přečtení toho webu zbláznila a měla jsem asi milion lahví s kysanou zeleninou - no můžu říct, že kvašené omáčky jsou skutečně tak milionkrát lepší než zavařené, ale něco se fakt moc nepovedlo.
Odpověď na příspěvek uživatele zvedavec z 05.02.2024, 14:19:17
Tak tam nechte ze začátku jeden dva podkladky a ony přestanou mizení vajec řešit. Různá oblíbenost hnízd je normální a opět - ta slepice snáší vejce poměrně krátkou dobu, není až takový problém, že by jich chtělo snášet zaráz pět. Máme dvě snášková hnízda na 10 slepic, stejně všechny chtějí sedět v tom jednom, a nezanášejí. Jsou to všechno věci, které mají velmi jednoduchá řešení, ale hlavně se týkají nových slepiček. Slepice - matadorky, pokud nezanášejí teď, tak nejspíš nebudou ani po rozšíření výběhu.
Komín je na exkrement, lepší je větrání ve výšce a vůbec nejlepší je jedna díra dole, druhá naproti nahoře, ale tak, aby způsobený průvan nešel přes slepice (tj. mezi těmi dírami nesmí být hřad, snášedlo ani krmení, prostě nic, kde se ty slepice budou nějak zdržovat). Logicky bývá jednou dírou vchod, druhou okénko. Jak píše Megi, přes ně pletivo nebo silnější síťovinu. Druhou variantou, kterak lze řešit nejen větrání, ale i přehřívání, je dvojitá sundávací a síťovinová střecha. Střechu dáte nad síťovinu tak, aby vznikla mezera, a máte od jara do podzimu vystaráno, a vlastně i většinu zimy. Což je taková high-tech vychytávka pro nadšence, obejdete se v pohodě i bez toho. Vysrážená vlhkost skutečně může na slepicích začít namrzat a způsobit zranění na lalůčcích a hřebínkách, ale pokud budete mít kvalitní kurník, tak se Vám to nestane. V případě obav můžete slepicím natřít inkriminovaná místa něčím mastným jako prevenci. Jako léčba je osvědčený krém Infadolan.
Myslím, že to moc prožíváte a nesoustředíte se na podstatné věci. Slepice potřebuje přiměřenou teplotu (tj. nemrznout, ale poslední dobou bych se obávala spíš letních veder), dobré větrání, světlo, čistotu, prostor, bezpečí. Nesmí naopak mít průvan a vlhkost. Pak potřebují čistou vodu a kvalitní krmení. A zbytek je na Vás, jak to zajistíte. Logicky - když tam dáte olej, budete mít všechno zaprasené. Slepice Vám to můžou klidně začít žrát. Olejem se natírají nohy vybavení a okraje hřadů, stejně jako natíráte vršky terárií, když chováte krmný hmyz a nechcete, aby Vám utekl ven. Po tom oleji se totiž špatně leze. Ale nemusíte tam tu věc ponořit, stačí naolejovat (příp. natřít krémem, vazelínou…) a tu vrstvičku udržovat. Což je vopruz, žejo, proto to dost lidí řeší tou křemelinou, vydrží tam déle. Čmelíky mít na 99 procent budete, ony ty mrchy přežijí všelicos, ale hygienou je budete udržovat na přijatelné úrovni. Na to se hodí mít co nejméně vrstev kurníku (proto se často nedoporučuje ta izolace, dělá to spoustu skrýší pro ty malé bestie a taky spoustu životního prostoru), ale není to podmínka. Krom křemeliny a oleje, což jsou preventivní opatření, se mi osvědčilo jednou za čas slepicím zavřít kurník a zapálit v něm sirný knot. Pak potřebujete dořešit další aspekty - když budete rozhazovat krmivo nebo ho dávat víc, než slepice budou stíhat konzumovat, budete automaticky bojovat s myšmi a potkany. Ono všechno má svá pro a proti, časem si to vymazlíte k dokonalosti a naprosto přizpůsobíte svým podmínkám; pro začátek však pravím, méně je více. Začněte jednodušším postupem a vybavením, ono se to vystříbří, co je fajn a co je naopak zbytečná pakárna. Kupovat teď nějakou spešl zateplenou misku, když ani nevíte, jestli Vám vůbec bude v kurníku mrznout… Prostě přijde mi, že řešíte drobnosti, když ještě nemáte jasno v základech.
Jj, tak 80 Kč, to je asi ekvivalent inflace. Ale tady to prodávají třeba za stopade, to teda fakt ne. Kosičky znám nejspíš od Vás, pro mé plány je to sice daleko, ale vypadají fakt dobře.
Ohledně těch rajčat - cca půlka března, když jdou ven, ale ani vysetí koncem března není moc pozdě. Koncem února se vysévají ta, která jdou do skleníku, i když záleží, kdy je do toho skleníku chcete a můžete vysadit, že. Já někdy vysévám rajčata dřív, ale to jsou ta, která mám doma jako domácí rostliny a ven je dávám jen letnit, případně ta, která pěstuji na množení z postranních výhonů. To nemusíte řešit, pokud máte dost osiva nebo nechcete mít zaskládaný barák kytkama.
Tak to já číst umím, 🙂 ale myslela jsem, jestli ten oficiální důvod je skutečný. Protože mi to zní tak… nevím. To v minulosti byly všechny evropské výstavy taky na dotace? Že by to bez nich fakt nešlo?
Tož pokud máte rajčata na ven, máte přes měsíc čas. I pokud máte rajčata do skleníku, není kam spěchat, týden dva ještě relaxujte. 🙂 Co se týče vynesených slepic, když se prodávaly za padesátikačku, tak to stálo za úvahu. Teď už mi to nepřijde jako ekonomická varianta, ale třeba máte vlastní tajný zdroj.
Ruku do ohně za to nedám, ale podle mě to je nějaká směska. Pokud neplánujete chovat čistokrevná zvířata (což neplánujete, to byste si jeli kohouta koupit od chovatele), je to stejně jedno.
Pokud budou zanášet, je třeba se zamyslet, proč se tak stalo a co je ruší ve snáškových hnízdech. Je na Vás, abyste zajistil podmínky pro to, aby snášková hnízda byla nejlepším možným místem na nesení vajec. Na 90 procent ten problém vůbec nebudete muset řešit, pokud tam jsou už navyklé chodit, a těch zbývajících 10 procent je řešitelných - a vlastně bude dobře, že slepice projevily diskomfort, protože se dozvíte, že máte problém (čmelíky, myši a potkany, nevhodnou podestýlku atd.).
Měla jsem psa venkovního, zahradničili jsme. Co si nasbíral, bylo jeho - jahody, angrešty, borůvky... Trochu jsem ho dotovala jen přes zimu, hlavně banány, jablky a mandarinkami, zeleninu mi moc nebral. Kdyby ji chtěl, tak bych mu bez obav dávala klidně denně.
Možná ze mě mluví těhotenský mozek, ale řešila bych to tak, jak si přeje Vaše paní - kocourovi bych v předstihu zakázala chodit do ložnice (nebo do jiného pokoje, kde předpokládám, že dítko bude v nejranějším věku trávit nejvíc času), abych nemusela nonstop hlídat dítě před zvířetem a později zvíře před dítětem. Ono to dítko nemusí být ani zalehnuto, stačí, když udělá nečekaný pohyb a kočka se ožene drápem. Nestojím o ty představy, že budu mít potomka bez oka, bez ohledu na to, jak malé to riziko je a kolik lidí takto vyrostlo, aniž by se jim něco stalo.
Vy jste konkrétně reagoval na Acher, když jste psal: Díky za fundovaný názor v první půlce a v druhé mě těší, že jste potvrdila moje slova o vysoké výtěžnosti masných plemen. Zkuste, prosím, ještě totéž u čistokrevných a dejte sem prosím výsledek. No, mohl jste ještě odpovídat někomu jinému, ale je to reakce na konkrétní příspěvek a objevila se pod Acheřiným, takže nejspíš to je odpověď na ni. Ale ona vůbec nepotvrzovala nic o výtěžnosti masných plemen, protože o jejich výtěžnosti vůbec nepsala; uvedla jen, že ji překvapuje procento, které zmiňujete Vy. Dále si ve svém příspěvku přejete, aby uvedla výtěžnost čistokrevných králíků, což však je přesně to, co udělala. Navíc nepsala žádný fundovaný názor na definici pojmu plemeno, psala prostě fakt.
Takže nechápu, co jste tím příspěvkem chtěl říct nebo co jste si přál, aby Acher udělala. Vysvětlovat mi to nemusíte, to ne, já Vás přece k ničemu nenutím.
Díky za tip. No, já vím, že si to představuji trošku jako Hurvínek válku, ale co už. Nechte mi ty iluze. 🙂 Já mám s malým tři dohody: Nebudou dvojčata, přijde na svět normálním porodem a oba budeme zdraví. Já mu na oplátku nebudu vyčítat negativa těhoteství a porodu (že nespím už teď, kašlu a pravděpodobně se mi zhorší křečák a zrak, o vypadaných vlasech a okousaných prsách ani nemluvím). Jednoduše vzato: budeme oba zdraví a přijde na svět bez komplikací - a dál už to zvládem, ať se bude dít cokoli. 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 31.01.2024, 13:50:02
Já pěstuji převážně to, co se dá spapat nebo nějak jinak využít. Na papání. 🙂 Z rostlin, které mají primárně jinou než papací funkci, mám jen šeřík a růži Louise Odier (už jsem viděla hezčí růže, ale opravdu krásně voní). I když i ten šeřík se dá zužitkovat na sirupy, že. Brslen to holt nesplňuje. Co s tím křákem, krom toho, že je hezký? Takových je dvanáct do tuctu. Stejně jako když mi kdosi daroval rododendron - hezké, ano, ale práce kolem s ohledem na nároky na půdu, neužitečné a navíc nepůvodní, proč bych to měla na zahradě vůbec mít? Šel z domu, jedna sousedka mu poskytla milující domov a snad jsou všichni spokojení. A vadí mi i ta jedovatost - synovci i neteř jsou instruováni, že všechny zralé plody (brambory nepěstujeme) na zahradě jsou jedlé. Máme bezpečnou zahradu, aby tam mohly děcka běhat víceméně bez dozoru. Jasné, schody, zídky, stromy a tak, to tam máme, stejně jako stadardní nářadí, ale opravdu ostré nebo motorové nástroje jsou zamčené v garáži, veškerou chemikálii máme doma v zamčených skříňkách. Bazén máme obyčejný nafukovací a vždycky tam s dětmi někdo je, obdobně když vytáhneme trampolínu. Studna je také zabezpečená. Pozemek je oplocený. My běhali jako děcka po zahradě a nikdo nám nestál za zády, ale když postavíte dítě z města na zahradu, opravdu nevíte, co bude zkoušet. A já nevím, pořád vidím rozdíl v tom, když si dítko zlomí nohu, protože poprvé v životě lezlo na strom, což prostě považuju za riziko toho, že jste dítě. Ale otrávit se? Já nevím, přijde mi to nějak jiné… Pěstuju papriky, boby a fazole i další jedovaté rostliny, ale děti vědí, že nemají ožírat záhonky. Hrášek, jahody a rajčata pěstuju na okrajích záhonků, aby byly od hrací plochy přístupné, ale dál nechodí.
