Varaxi

Mohou zvířata do nebe? Mohou hřešit? Potřebují před smrtí rozhřešení, aby mohla do nebe?
Já si o tom myslím svoje, ale jsem bezvěrec; nikdy bych se nikomu nesmála nebo mu nevyčítala jiný názor. 
Nicméně pokud zvířata nevnímají etiku a morálku, nemohou hřešit. Pokud jim přiznáme, že mají duši, tak ta duše logicky nikam jinam než do nebe jít nemůže, protože není zatížená hříchy. 
Takže ta otázka je postavená na tom, jestli mají zvířata duši, a to je opravdu otázka na víru a na názor. Tady lze jen věřit nebo nevěřit, žádný důkaz duše neexistuje ani u lidí, ani u zvířat.

Po hnojení hnojem se pastvina nepoužívá pro výpas cca rok, minimálně do prvních sen. Tj. pokud na podzim pohnojím, už tam zvířata nepustím. Na přelomu jara a léta pokosit, nasušit sena, počkat aspoň 14 dní a až pak nastává nejčasnější termín, kdy se tam dá pást. Samozřejmě záleží na počasí. 
Mluvím o standardním hnojení, nemám zkušeností s tím, co popisuje Buggyra. Tam nevím, jak to funguje. 

Vy jste šila péřové deky? Jak se to dělá? Předpokládám, že peří se musí předtím nějak upravit (mimo toho draní). 
Já uvažuju, až ty husy jednou budou (plánuju je už pět let…), že bych využívala peří jako izolaci, ale zároveň mi to přijde škoda… 

Já nepeču, já trpím.
Ta příšera si na mě vymyslí každý týden něco nového. Umí mě nejen kopat, ale i lechtat a ohryzávat mi žebra zevnitř. Jsem přesvědčená, že dělá takové to, co se u nás zove „prdění pusou“. Umí dělat víry, vrtání do břišní stěny a drcat jako beran. 
Naposledy se naučil roznožku. Jinak si teda nedokážu vysvětlit, že mě dokáže kopat do obou stran žeber najednou.
V noci mi nedá spát - sotva si najdu pohodlnou pozici dle instrukcí doktorky (ne na zádech, ne na břichu), tak přijde buch-buch-buch, hele, mamino, lehni si jinak, tady mě to tlačí. Je schopný to pětkrát za noc zopakovat. Nechápu, že neodplave jinam, ještě tam má celkem místo. Ale ne, on chce mít ruku tady v tomto rožku, takže, mámo, uhni s tou pánví jinam a udělej mi tu místo. 
Nebo, a to je mnohem horší, nedělá nic. To pak ležím, dloubu si do břicha a říkám mu, kopni, dělej, kopni, ať vím, že jsi v pořádku. Někdy vydrží dělat zagorku přes hodinu, než se uráčí dát vědět, že jako teda žije. 
Je to malý satanáš. Prosazuje si svou za každou cenu. Nutí mě jíst v nevhodné okamžiky, třeba na schůzce vedení, v noci, v autobuse, ve vaně. Naopak mi brání v pití - nepiju už skoro nic, jen vodu a čaj, protože ze všeho ostatního mám škytavku. Nelíbí se mu, když chodím do schodů, asi to s ním nějak hází nebo co a reaguje na to tak roztodivnými záškuby, že se bojím, že provozuje tanec svatého Víta. 
Termín má v dubnu. Vzhledem k tomu, že mě vypekl úplně ve všem, co jsem si naplánovala, jsem přesvědčena, že přijde na svět o pár dní dřív, aby to vyšlo na Apríla. To mi pak nebude nikdo věřit, že se narodil - jsme šprýmařská rodina, takže tu je jistý despekt k informacím, které přicházejí v některá data. 
Pak se zapojím do diskuze Kouše a dělá loužičky, protože nepochybuji, že obojí zvládne taky. Budu ta nejzoufalejší majitelka, co žádá o radu. Úplně to vidím. 
Ale jinak se mám fajn. 😀 

V hyper-super se litr mléka pohybuje od 120 Kč/l výš.
Ono prodávat to mléko schváleně může být leckde drahá sranda, takže se ceně 50 Kč/l nedivím. 

Já si teda myslím, že Megí se nediví, ta naprosto přesně chápe, proč si to nenajde ženskou. 
Co už. 
Mně pobavila historka jedné mé internetové známé - jela autobusem a přistoupili dva muži se sněhulákem. Normálně s sebou do autobusu naložili metr a půl velkého sněhuláka a na další zastávce zase vystoupili. 🙂
A druhá věc - je to bulvár a nejsem přesvědčena, že se to skutečně stalo, ale pobavil mě nadpis v Super.cz: 
Vyprala si babičku: Britka omylem nechala popel zesnulé v pračce, může za to kocour
Za co všechno ty kočky nemůžou!

ale zoubek nění ulomený nebo uštiplý je prostě celý pryč a tak by měl dorůst nový.

Za mě je to vyražený mléčný zub. Pro klid duše k veterináři jet můžete, ale pokud jste nám něco nezamlčela, tak to považuju za zbytečné. 

Nojo, taky jsem to slyšela - že psi dobře vnímají sykavky a vrčivé hlásky r a ř, ostatní hůře a b, m a p neslyší prý vůbec. 
Je-li to pravda a jak na to přišli, kdo ví. 

lupus4:

oslovil mne (nevím proč) ten Bobík na 7 . fotce, nemít Lůďu, tak do něj jdu 😀

To dělají ty uši. Ten mě oslovil taky. 🙂

U nás se kompletně upravovala půda (vč. vápnění, bylo-li třeba) na základě rozboru a při celkové obnově pastvin. Rozbor, přidat, co chybí, upravit, zaorat, osít… 
U založené pastviny je vždycky pak už problém doplnit živiny pořádně a celistvě. 
Jinak nás vždycky před vápněním varovali, že se tím krátkodobě zlepší kvalita půdy, ale dlouhodobě zase zhorší. Takže pak už nevápníme a celkem se to osvědčilo. 
Mluvím tedy o pastvině pro koně, ale předpokládám, že tyto základy jsou u pastevních zvířat obdobné. 

Ono stačí mít fenku-bolestínka, která kníká, nežere a tváří se smutně častěji, a máte po ptákách. 
Nebo si projevy den dva bude majitel zaměňovat s falešnou březostí, když k ní má fenka sklony. To taky může být konečná. 

Možná jsem divná, ale mně ty mrazy vcelku vyhovují. Mám pod kalhotama punčocháče, to je pravda, a taky šátek přes pusu, když jdu ven, ale jinak? Mínus patnáct v noci, víc/míň u nás nikdy nebylo, a to nepovažuju za žádnou katastrofu. 

Pokud chcete být zcela nezávislý/á na přilivu krve zvenku, bavíme se o desítkách kusů chovných zvířat . Plus odchovy. Máte kde ta zvířata mít? Máte vyřešeno, co budete dělat s odchovy, které dále neplánujete chovatelsky využívat? Něco se jistě prodá na mazlíka, ale jste připraven/připravena prodávat přebytečné jedince jako krmné?
Jinak mimo výše zmíněné doporučuju také mít zajištěnou karanténní ubikaci a na genetickou soběstačnost se vykašlat. 

Pocházím ze starého zemědělského rodu. Shodou okolností taky z Blanenska. A horký kompost se úplně normálně používal vždycky. Schválně jsem se přeptala maminky, Vaší vrstevnice, a ano, normálně se používal zejména na ty uhynulé kusy, zbytky z kuchání zvířat a podobně. Typicky to byla jedna ze zimních prací, kdy na to čas byl - po zbytek roku se větší pošlé zvíře většinou vozilo na hnojník k JZD, kde se to kompostovalo ve velkém. 
Hnojiště uprostřed dvora maminka zná z nejranějšího dětství, pak se pořídila tera a později traktor a vozilo se to dozadu k býkům a prasatům - bylo to blíž zvířatům, která produkovala nejvíc hnoje, bylo to čistší a bylo to voňavější. A ta hromada byla fakt veliká, odváželo se to pravidelně do toho JZD. 
Táta pochází z vedlejšího okresu, doma měli jednu krávu, párek koz, drůbež a králíky, velký dobytek se chodil pást, ti hnojník měli na dvoře, ale i on znal a běžně používal horké kompostování. 
A zas - vůbec neříkám, že nemáte pravdu nebo že Vám to nefunguje nebo že mám něco proti Vám, ale prostě máme jiné zkušenosti. 
Horký kompost není a minimálně sedmdesát let (táta už je fakt pamětník) dozadu nebyl až taková rarita. U Vás možná jo, ale obecně prostě ne. A desinfekční účinky horkého kompostu se znaly a používaly už tenkrát. 

Čerstvý hnůj topí a nedá se do něj sázet. To je ta chlévská mrva. Pak máte hnůj uleželý (to asi mluví samo za sebe) a ještě něco jiného je hnůj kompostovaný. A kompostuje se tak, že se to všechno naháže na hromadu a čekáte rok dva, to je studený kompost, a nebo tak, že to nahážete na hromadu, prohazujete a kontrolujete, zaléváte nebo různě doplňujete např. trávou nebo naopak slámou, a to je horký kompost. 
(Edit: Kompostovaný hnůj je právě ten vyzrálý.)
Kompostovat lze samozřejmě kde co, včetně rostlin bez přidání jakéhokoli hnoje/mrvy/exkrementu, a pořád to bude kompost. 
Uleželý hnůj už rostliny celkem dobře snášejí, kompostovaný je prostě běžné hnojivo. 

To je samá exotika. 
Kopřivy vč. semínek. Obyčejné jablko, rybíz, angrešt. Bylinky - pampelišky, řebříček, řapík, heřmánek. Mrkev, celer, petržel i s natí. Kvalitní sádlo, vývar od kosti, vajíčko. Aronie, kousíček papriky, jahody, borůvky, třešně, ryngle, meruňky…
Jsme obklopení superpotravinami… jen to pro samou cizokrajnost nevidíme.

S touto definicí se setkávám poprvé. To by v první trati byly jen dýně. 
Znám to tak, jak říkala bodlinka - jedná se o rostliny preferující půdu čerstvě pohnojenou uleželým hnojem či kompostem. Resp. pokud se použije čerstvý hnůj, hnojí se na podzim a seje/sází na jaře, tudíž hnůj stihne uzrát sám. 
No a ano, jedná se o hnojení hnojem a ne umělým hnojivem; předpokládám, že to už se nenapsalo, protože se řeší hnůj od králíků a ne umělé hnojivo, takže to je nadbytečná informace. Ale pro případ, že by to někoho mátlo, je asi dobře, že to tu zaznělo. 
A teda nevím jak Váš hnůj, ale můj bez prohazování požadované teploty nedosáhne. Možná je to složením, vlhkostí nebo jinými podmínkami. Já mám v hnoji i dost rostlinné složky, přidávám tam i věci, co by jinde přišly na kompost, takže je to třeba tím. Přesto doporučuji, pokud někdo chce mít hnůj, který prošel horkým kompostováním a je tedy relativně bez semen a choroboplodných zárodků, tak prohazovat, prohazovat a prohazovat. Zkontrolujete u toho stav, jestli není třeba přidat vlhkost nebo nějakou dusíkatou/uhlíkatou složku, kompost promícháte, očicháte, zkontrolujete rukou, jestli topí, ujistíte se, že vše klape, jak má. 
Ale pokud Vám projde hnůj horkým kompostováním bez prohazování, tak tiše závidím. 🙂

No. Já vysela rajčata určená na balkon. Víc aktivity po mně v tomto povánočním čase dojídání všeho možného nemůže nikdo chtít. 🙂

To je pro mě, to přece nedám psovi. 
Jo svíčkovou nebo něco jiného trapně libového, to bych se podělila. Ale speciality a anglická, to je moje. 

Jsem v práci, hraju karty, popíjím nealko sekt, ochutnávám vánoční cukroví od kolegyň a přemýšlím, jak využiju poukaz do italského e-shopu. Rozdávám firemní jablka, která by tu nepřežila do nového roku, a líně zvažuji, že příští rok napíšu Ježíškovi o kumkvat v květináči (miluju kumkvaty!). A jsem za to placená. 
Nevím, jestli to je nějak pozitivní obecně, ale pro mě to je pozitivní velice. Taková pohoda nebyla ani nepamatuju. Když je klid, mám tendence usnout, ale tady je klid a zároveň tak nějak čilo, aktivně, nevím, prostě vůbec nemám pocit nudy nebo únavy. 
Asi na mě jdou ty Vánoce, nebo co. 🙂