Varaxi

Strýc s tetou chemicky kastrovali kavalíra předtím, než ho dali kastrovat nožem. Nějaké zásadní rozdíly mezi kastracemi nepozorovali, teda kromě toho, že chemická časem vyprchala. 

Za mě je rozdíl v tom, jestli je to zvíře užitkové, nebo domácí mazlíček. Za králíka v hobby chovu lidi normálně utrácejí u veterináře tisíce a běžně se takový zajuch veze na poslední cestu na injekci, kdežto ti samí lidé se ke králíkům na maso chovají naprosto jinak. A nevidím v tom problém. 
U slepice bych opravdu léčila většinu problémů ostrým nožem (a tuhletu konkrétní nefotila na internet, ale to utrpení jí urychleně ukrátila), ale pokud je pro někoho domácím mazlíkem, tak je logické, že hledá cestu léčby. Tam je podmínkou začít léčit včas a mít k dispozici dobrého odborníka, což tady očividně nenastalo. 

A jak je na tom Liška teď? To už musely přejít všechny následky odčervení, ne?

Já už zimní kabát vytáhla - jezdím do práce vlakem a zůstat někde viset na hodinku dvě se mi v podzimní bundičce nechce. Ale nebýt toho, taky ještě nechám kabát spát. 
Papriky uzrávají jak blbé, žížaly zatím ještě mám na balkoně, suším 10 kg zeleniny na domácí instatntí vývar, nenudím se. 
Uvažuju, jak to letos udělám s vánočním stromečkem. Loni jsme kupovali v květiáči před nákupním centrem, který samozřejmě nepřežil, teď hledám nějaký zapěstovaný… Asi mrknu do zahradnictví, jestli mají nějaké jehličnany v kontejneru, které nejsou primárně určené jako vánoční stromeček, aby nám vydržel. 
A těším se na Vánoce jak malé děcko! Já je tak miluju. Mám dárek pro synovcova křečka a maminčiny slepičky, ještě mi zbývá vymyslet dárek pro zebřičky. Uvítám tipy, máte-li někdo nějaké. 

Na výstavě jsem byla a náramě jsem si to užila. 🙂
Sníh a zimu miluji, naopak nepreferuji bláto a lezavo. Takže já bych sněžnou pokrývku brala hned. 
jo, odkud jste? Stačí přibližně. Děkuji. Kamarádka mi posílala fotku z Ještědu a nevypadá to, že by tam bylo víc sněhu než máte Vy. 

Jezdím na kole i v autě. Pravda je uprostřed, jak to tak bývá. 
Ale co se týče aut, která jezdí po pravé straně, tak já vždycky v pravém pruhu jezdím vpravo - jednak mi to diktuje zákon, jednak je to z preventivních důvodů kvůli sanitám, policistům a hasičům. 
Co se týče klacku na kole s hřebem, no, před třiceti lety byla jiná doba, takže se mi těžko hodnotí časy, kdy jsem se učila chodit; nicméně v dnešní době to je naprosto nepřípustné. 

Mně přijde úplně nejjednodušší nasušit přes léto trochu kopřiv, bylinek a pampelišek a to jim přidávat do krmiva. A fertig. 🙂

Znám lidi, co nakličování dělat nemůžou anebo nechtějí. Slepice mají a vcelku jim nic nechybí. Pokud jde o ty slepice, těch alternativ ve využití zeleného je celá řada a jednou z nich klidně může být nať z řepky. Neříkám, že by být měla, neříkám, že je to nejvhodnější řešení, neříkám, že to dělat chci nebo že to dělám, jen říkám, že jako součást zelené složky se využít dá. 
S důrazem na tu součást. Není to jediné zelené, je to součást zeleného. A ano, nať řepky obsahuje plus mínus to samé, co nať jiných brukvovitých. Ptát se, proč použít zrovna toto, je stejné jako se ptát, proč použít zrovna kedlubnu nebo roketu. Protože ji někdo má k dispozici a pokud může, proč by ji nevyužil?
Znám lidi, co pěstují topinambury pro zvířata a spousta lidí nad tím kroutí hlavou. Proč to dělají, když to slepicím nic až tak zásadního nedá? Protože není důvod to nedělat, když chtějí, tak proto. 

Jestli chodil na pole, kde se to stříká, tak se ani nedivím. 

Pindy máte Vy. 
Nebo nerozumíte psanému textu. 

To jsou chundeláči. 🙂 Povězte, že oni mají někde v původu jádro pudla, že? 🙂 
5 měsíců a už bez maminky, to je teda těžký život hříbátka. To bude chtít hodně mrkvičky. Ale vypadají oba spokojeně v té slámě. Tak to má být. 
Není Hůrka trošku hubená? Fotka může mást… 

Kdyby dárce chtěl, jistě by se podepsal. Pokud nechce a přeje si zůstat anonymní, nechme mu to. 
Ale stejně je vtipné, jak některé záležitosti vnímají různí lidé různě; já najít ve schránce na dopisy nějaký poměrně osobní dar, tak měním zámky, sepisuju závěť a zvažuju zavolání policie. 😀 

Nepíšu nic o řepce na polích, píšu o neošetřené řepce - např. v domácích podmínkách ji používáme jako zelené hnojení nebo přírodní pokryv půdy na zimu. I v dnešních zimách jsou v ČR místa, kde tráva leží pod sněhem, a nikdy bych neřekla, že kdo nemá možnost pouštět v zimě slepice na trávu, nemá vhodné podmínky pro chov slepic. To by je pak neměl před dvaceti lety nikdo, že. 
Fakt nevidím důvod, proč by někdo, jehož řepka splňuje podmínky na zkrmení, nemohl řepku v adekvátním množství použít. Obavy ze zdravotních dopadů jsou u kvalitní produkce řepky srovnatelné s jiným zeleným. Že to nic moc nedá, no, ono to jednodruhové zelené moc nedá obecně, proto píšu, že to není vhodná náhrada, ale doplnění zelené složky. 

Nevím, já řepkovými listy nikdy nekrmila. Ale jak píšu, pokud někdo má přístup k řepce, která není chemicky ošetřená, tak proč by toho nevyužil?
Verny se na to ptá, tak ho to asi zajímá. 
Ne každý může nakličovat obilí nebo skladovat mrkev a dýně na strouhání do míchanic a jiného zeleného je v zimě v místech, kde ještě sněží, nedostatek. Jasně, tam se často suší kopřivy a případně další bylinky, ale to už se teď v listopadu nedá dohnat. Takže pokud je řepka k dispozici, proč slepicím nepřilepšit? Asi bych ji dlouhodobě nedoporučila jako jediný zdroj zeleného, ale jak říkám, to platí úplně o každé kytce na světě. 

Buggyra:

https://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/krmiva/page.php?lang=cze&id=71 Většina informací se týká ovšem produktů ze semen.
Další závažnou poruchou spojovanou se štěpnými produkty glukosinolátů je krvácivost jater. Ta může vést u drůbeže, zejména u nosnic až k úhynu

https://www.birdlife.cz/ornitolog-na-drate-12-dil-odpovedi/
Ohrožená je hlavně drůbež, u které může dojít až k úhynu, proto se doporučuje zařazovat do krmných směsí pouze po hydrotermické úpravě a jen do výše 5 %. Spíše bych tedy semena řepky nedoporučovala.

https://uroda.cz/kvalita-repky-srotu-a-pokrutin/
Pro zkrmování řepky na zeleno je vhodné období do začátku květu a trvá asi 10 dní. V této době je řepka dieteticky vhodná. Glukosinoláty v zelené hmotě jsou oproti semeni 10x menší, v průběhu růstu ještě klesají a nejnižší jsou právě před květem (0,05 -0,01%). - Týká se krmení přežvýkavců, ale fakta o obsahu glukosinolátů budou relevantní i pro další kategorie.

Akorát, pokud to dobře chápu, tak se jedná prakticky jen o ta semena. V samotné rostlině jich je zanedbatelné množství. Běžná koncentrace může být v rozmezí 14 – 24 µmol/g v suchých listech, tj. v čerstvých asi desetina této dávky. To považuju za bezpečné, pokud ta slepice je krmena i něčím jiným. Řepka není vhodná náhrada za zelené krmení, ale je vhodná (resp. je možné ji využít) jako jeden z komponentů zeleného krmení. 
A existují i odrůdy se sníženým množstvím glukosinolátů. 

Zdroj:
https://www.yaraagri.cz/vyziva-rostlin/plodiny/repka/kvalita-repka/hladina-glukosinolatu-repce/

Odčervovat dětičky, to dá zabrat. Ale u Vás jsou v těch nejsprávnějších rukou, to zvládnou. 
Jak jsou ta hříbátka vlastně stará? Nějak to nedokážu dát dohromady - to jsou letošní drobci? 
Jaké jsou s nimi plány do budoucna? Nějak si nedokážu představit zrovna Vás, jak je jezdecky využíváte. 

Řepka se pěstuje na zahrádkách taky jako zelené hnojení a tam nevidím zásadní problém. 
Jinak - řepka sama o sobě nevadí, nesmí být ale jediným zdrojem krmiva a nesmí být znehodnocená. Což ale platí o všem myslitelném krmení. 

Mám stejně starou bhut jolokii, taky jednu baccatum, ale ta je fakt spíš okrasná, moc neplodí. K ní jsem pichla dvě sladké papriky (Hamík nebo něco na ten styl - nevím, jestli jsou z kupovaných semínek, nebo vybraná z papriček na svačinku z Alberta). Kvetou, takže usuzuji, že na přelomu ledna a února budu mít další papričky. 

https://www.ifauna.cz/clanky/7312-poklady-z-prirody-4-cesnek.html

Já zkrmovala odpad z pěstování - zelené stvoly, co se stříhají, aby měl česnek velké stroužky. Co se nevlezlo do pomazánky pro mě, to bylo pro slepičky. Taky jim to chutnalo. 

U nás chovají dextery v podstatě tak, jak říká Anonymní 20.128, akorát je chovají, tj. mají krávy, býka, jalovice, porody a všechno kolem. Matky nejsou vždy schopné telátka uživit na mléce, tak se přikrmují, krmí se taky silážovaná kukuřice. 
Přes zimu se poráží, termín určuje počasí. Rozvoz v teplejších dnech není možný, protože není k dispozici vhodný chladicí box do auta/chladicí auto. Dalšího roku se dožijí jen perspektivní jalovice a sem tam nějaký býček, protože u dexterů prý hodně frčí výměna chovných kusů. 
Už tam rok a půl nebydlím, tak neznám nejaktuálnější info, posledně jsem slyšela, že snad se dali na inseminaci a býky (dospělé) už vůbec nemají.