Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 21.10.2025, 12:14:11
Že mladí přebírají slovíčka a vkládají je do hovorové či obecné češtiny ale neznamená, že umějí anglicky. Školní angličtina (existuje pro to někde výraz jako pro němčinu “hochdojč”?) je zcela něco jiného. Mladší známý si pokecá plynně s kamarády u multiplayeru o všem možném, ale v krámě si rohlík nekoupí a na nádraží se na vlak taky nezeptá, pokud by tedy nechtěl paní na přepážce hluboce urazit… 🤭 Já zase neumím sedět u anglicky mluveného videa a dělat u toho ještě něco jiného, musím se soustředit, abych jim rozuměla, zatímco on se na to soustředit nemusí a rozumí tomu už na podvědomé rovině. Nicméně zase na druhou stranu aby přečetl psaný text anglicky a porozuměl mu, tak si ho musí nejprve přečíst, aby věděl, co je tam psáno, pak musí nějak vydumat, jak se to asi vyslovuje, a pak teprve po slovech skládá význam vět, zatímco já si vědecký článek v angličtině přečtu plynule a z kontextu porozumím i neznámým výrazům, obratům.
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 21.10.2025, 10:35:46
To je jako kdybych nesnášel Rakušáky jenom kvůli tomu, že mluví německy jako v Německu. To hrozně zavání rasismem
Bingo. Přesně to to je. A když na mě někdo bude mluvit německy, budu si o něm myslet, že je němčour úplně stejně, ať to bude Němec nebo Rakušák nebo Polák nebo třeba Ukrajinec. A úplně stejně se na něj budu koukat krz prsty víc, než na plynně česky hovořícího černocha.
Bobčo, já věším doma prádlo na takový roztahovací nůžkový sušák na zdi nad pračkou. Vejdou se mi na něj dvě ty moje malinké pračky 🙂 A nemusím sbírat prádlo a zvyšuje mi to vlhkost v bytě (vím, to ty nepotřebuješ…). Ty můžeš asi věšet na hůře, ale nedoštracháš se tam, viď.
Já díky němčině získala už druhou práci v řadě 😀 Byla jsem chytrá horákyně, že jsem si ji na VŠ dala volitelně k angličtině, bylo nás na němčině z celého ročníku pět ☝️A když jsem zaměstnavateli napsala, že mohu klidně na pohovor v němčině, psali mi, že tím pádem na ten pohovor ani nemusím chodit 🤗
No dělám to tak, že do toho textu příspěvku, jak to teďka píšu, napíšu třeba
Dájo: dělám to takhle, jak teď vidíte. Větu to umím zkopčit a použít - takhle ji zkopčím, vložím, označím ji a uvedu do kurzívy, a pak se k ní můžu vyjadřovat jako k citaci.
Sarah: díky za palec
Píšu to růčo fůčo 🙂
Mě na tom stisknutí tlačítka “odpovědět” irituje to, že mě to vyhodí od toho příspěvku dolů k tomu psaní, a když to odmávnu, tak se ocitnu na konci diskuse, jako že na poslední stránce. A pak musím hledat, kde jsem byla (už jsem objevila, že dám na prohlížeči tlačítko “zpět” a ono mě to hodí na tu stránku, kde jsem si naposledy četla). Tak radši neklikám na citace a odpovědi a rovnou píšu příspěvek, odpovím v něm postupně na všechny, a odpinknu ho, když dočtu stránku 🙂
No tak zvýšený tep může být ze spousty důvodů, spouštěčem je stres v místě, takže to může být schvácení, absces, jakákoli jiná bolest nebo zánět…
Já třeba tu prstní cévu hmatat neumím, tak se ani nesnažím, orientuji se podle toho, jak je kopyto teplé, jestli to okolo natéká, jestli je citlivé na poťukání nebo zatlačení háčkem, jestli je citlivé na omačkání korunky a patek okolo…
Před nějakými 14 dny jsem si takhle oddiagnostikovala absces na plnokrevníkovi… mám na něj povolaného toho kováře, aby mi to zase skouknul a hlavně se mi tam rozlézá nějaká nemoc bílé čáry nebo kýho hnusa, takže to musí prostě pořešit odborník (jsem docela ráda, že je v kombu vet/kovář…).
Já bych potřebovala s černým začít chodit po tvrdém, protože má kopyta jak máslo, a to se jinak neudělá, než že ho z travnatého výběhu dostanu na tvrdo a trochu svižněji, aby si tělo uvědomilo, že je třeba se zasnažit (docela i klouby a kosti by mohly začít zjišťovat, že život nebude peříčko). No tak teď leda na ruce… ale holt dobrá pobídka do toho zatahávání, nedá se svítit, bude se muset začít 🙂
Já na politiku nemám čas, nemám čas to vše sledovat a nemám kapacitu to pojmout. Takže mám sice také vyhraněné názory, ale na základě velmi kusých informací a nemám tam tu “omáčku” okolo (takže ty svoje názory neumím řádně vyargumentovat, jsou to spíš takové dojmy na základě zachyceného), a to některé lidi dráždí málem do nepříčetna 😀 Takže já si musím dávat na projevy svých názorů pozor, aby z toho někoho netřeplo…
A pokud odpovídám na konkrétní větu, tak ji ještě vložím v kurzívě, aby bylo jasno.
Když chci odpovídat přímo na více celých příspěvků, tak holt postupně, ono je to i přehlednější. Teď si představte, že byste odpovídala třem lidem, a napsala byste třeba: “To se máte”, “Děkuji” a “Příště znovu a lépe” - no a jak budete vědět, komu co z toho patřilo? Stejně byste to musela nějak rozlišit.
Nám kulhá černej už druhý (?) týden. Vystrouhala jsem, žádná změna, nic jsem nenašla, takže to nebude od kopyta, přišlo nám, že na tvrdu kulhá míň, tak snad šlacha (taky prošáhnuto a nic nenalezeno), takže dva měsíce nás čekají, no bezva. Tak holt asi fakt začnu zatahávat, nebo co… O 14 dní má přijít kovář/zubař/veterinář kouknout na kopyta, tak se zeptám, jestli ho něco nenapadne, když uvidí černýho naživo…
Já vím, co to obnáší… A otázka je, zda u té se zobákem nakřivo to bylo kvůli zakracování a nebo by ho měla nakřivo i tak, u těch hromadně produkovaných kurů se prostě “chybičky” najdou.
Odpověď na příspěvek uživatele trojAAAcko z 21.10.2025, 06:30:45
Mno my jsme měli taky ruštinu jako školní jazyk a jak nadšeně se od ní ustoupilo. Ve vteřině, kdy se stala nepovinnou, se stala naprosto okrajovou záležitostí.
No a oni tu ruštinu začali bojkotovat opravdu velmi nedávno, zahlédla jsem článek, že právě po invazi. Takže je docela chápu. Asi by taky koukali na soukmenovce lépe, kdyby se pokoušeli mluvit aspoň lámanou ukrajinštinou… Bude to samozřejmě podle jednotlivce, někdo tu ruštinu bude hrotit víc, někdo méně, vůbec nevím, jak je to na státní a úřední úrovni, zda ji už jako úřední jazyk zrušili a pod.
Když jsme byli ve Francii v devadesátkách, tak kdykoli jsme řekli něco anglicky, tvářili se místní, jako že nám nerozumějí. A to jsme byli v Paříži. V podnicích pro místní od nás rovnou odcházeli. Na nádražích, v trafikách a podobně, tam to bylo lepší, tvářili se, ale komunikovali. Když se pokoušela mamka nějakou lámanou francouzštinu, byli usměvaví, vstřícní a úslužní, a to i ti, kteří byli na odchodu kvůli té angličtině…
Pak jsme byli ve Francii někdy po roce 2000, a v letoviscích angličtina žádný problém, na vesnicích na nás ještě koukali trochu krz prsty, ale snažili se to nějak ustát.
Takový úřad tedy není, ale lze podat podnět na Českou obchodní inspekci nebo Sdružení ochrany spotřebitelů. Státní útvary jsou potom Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa, pokud témata spadají do jejich agendy.
