Buggyra

Počkat, to jsem asi nějak nepochopila - to má být jako perpetuum mobile? 😀

už by tam přešlapovala policie, fakt

Já někoho nachytat, tak rovnou volám, protože jinak ti lidi zákon porušovat nepřestanou.

Na jednom našem poníkovi umí vysezený pracovní klus každý okamžitě - tam je pak jediná výzva naučit se vysedávat 🙂

Záleží na koni, na podmínkách výcviku, na četnosti lekcí, na pohybových schopnostech toho kterého člověka, na schopnosti trenéra vysvětlit.

Dneska se říká koně “čistit” 🙂 pucovat a hřebelcovat jsou oba méně používané výrazy, pucovat je z německého putzen, čistit, jako spousta slangových slov v koňařství. Ale všemu dnešní koňák rozumí ;-) 

Taky jsem byla ve stáji, kde jak nebylo před boxem deset vyklepaných hřbílek na betonu, tak se nešel trenér na koně ani podívat 😄

Jezevčoun se myslím rychle zapracuje, když bude nastavený režim. Nové prostředí tomu dost pomůže, prostě nová smečka nová pravidla, vyřízeno. Tady v tom pelechu se na záchod nechodí a basta.

Já mám v plánu alternátor z auta přidělat na větrník a nabíjet pár aku. Dále bude ve větrníku mlýn na mouku, vrtačka a další různé šikovné a užitečné záležitosti. Když bude foukat, bude se nabíjet nebo mlít do zásoby. Kdybych se mohla spolehnout na potok, bude turbína v potoce, ale turbína bude dost vzácnost na to, aby mi ji co rok odnesla bahnoteč, takže… Navíc z větrníku se ty převody dělají snadno, vede se to dolů, v suchu, a je spousta místa. Voda je vždycky někde na dně údolí, je tam vlhko, temno a hnusno.

No ony se právě mikroplasty rozkládají. Jen teda ne na chemické komponenty, ale na stále menší a menší kousíčky toho plastu. Některé jsou právě tak malé, že mohou pronikat do jader buněk a skutečně narušovat DNA, a i kdyby ne, tak mohou narušovat funkci enzymů, bílkovin, a to samo o sobě ovlivňuje metabolismus DNA, takže potenciál pro raka na světě.

My jsme fakt dofrčeli jen do Brna, otočili se a zase jeli zpět, tak žádné plodiny. Čtyři hodiny tam a čtyři zpět, to moc času na nějaké zálety nevyšetříš, když se chce člověk ještě najíst a ta předávka motoru taky nebyla na pět minut (smlouvu jsem sepisovala ručně na kapotě, protože ji “nestihl” připravit…). Fikovnice nepípala asi proto, že já se nerada šířím o takových věcech, no stejně jsme toho moc probrat nestihly, tak moc není o čem…

Já bych taky ráda nová auta, jenže na to není a nebude, to je naprosto mimo realitu, a navíc já bych chtěla sice nová, ale blbá, a to už se teď vůbec nevyrábí, už ani v tom Rumunsku nebo Kazachstánu, vše je globalizované, takže už jen chytré vozy. 

Teď teda jen tak zaspekuluju mimo - nevím, jestli někdo s elektrikou tahá koně, dost by mě to překvapilo, protože aktuální dojezd prázdných aut s elektrikou třista kilometrů je trochu limitující, páč když za to hodím koně, tak je dojezd dvěstě, a to už se zhusta nechytám ve svém závodním okruhu, navíc čekat někde hodinu na nabíječce v nějakých hicech s koněm na korbě, tak to můžu dojet na ty závody rovnou na tom koni a vyjde to nastejno. Joo, kdyby na závodech na louce rozdávali dobíjecí kabely, to by byla jiná. Ale ani nejmodernější jezdecké areály v republice touhle službou zatím nevládnou… No samozřejmě nejsou všechna nová auta elektrická, to je jasné.

Otec má osm let staré auto oturbený litr, teď jsme dojeli do servisu, protože mu zasvitla v zatáčce kontrolka oleje. V servisu vytáhli měrku suchou jak cesta, dolili nakonec 2,5 litru oleje, vzhledem k tomu, že motor má obsah ten litr, tak hádám olejová náplň v tom autě v tu chvíli prostě nebyla (zas tak předimenzovaný ten olejový okruh nebude). Jakože žádná. To je trochu děsivé, protože otec s tím jezdí jen na ty předepsané prohlídky a údržbu sám žádnou nedělá, takže buď to tam na té poslední prohlídce nenalili (a otec s tím byl mezitím v Bratislavě) a nebo to to auto sežralo (nevím, co by bylo horší). Servisák suše otci oznámil, že sice při jeho nájezdu kolem sto tisíc kilometrů je to trochu brzy, ale tohle je prostě známý neduh těchto motorů, že se vydře kroužek nebo válec, a žere to olej, což by nebyl ještě takový problém, jako spíš to, že to autorizák neopravuje a je to likvidační záležitost. Takže nový motor se všemi pracemi okolo za bezmála dvě stě tisíc, auto před osmi lety stálo skorem půl milionu, tak to by mě vážně trefilo. Já teď dávám dokupy auto, co máme deset let, a bude to stát nějakých třicet, když se to povede, a to mi dává smysl a očekávám, že pak dalších deset let to auto udělá, no kdybych měla koupit auto za půl melounu (i kdyby za sto tisíc) a za osm let by bylo na odpis, tak to bych si radši koupila tříkolku.

Teď jak jsem se zamyslela nad těmi vety… u nás je jednodušší se dobrat toho dobytkáře, co vám přijede udělat nějaké základní vyšetření a napíchat něco proti bolesti, než najít ordinaci s otevírací dobou pro ošetření malého zvířete - třeba o víkendu je to docela výzva. V Liberci jsou veterináři, kteří ochotně vyjíždějí k případům u hospodářských i o víkendu, zatímco psa si přiveďte až v pondělí od osmi. Rozhodně u nás ve vesnici - ambulantně je veterinář hodinu týdně, a to ne každý týden. S Kocourem jsem musela dost vymýšlet, kdy vyrazit do city, abych to zvládla organizačně a časově a to jsem se ještě děsila, jaká fronta mě tam bude čekat (no stála jsem v dešti na ulici..). Zatímco na akutku jsem nezažila čekání delší než dvě hodiny. Ve stáji mám lístek s deseti telefonními čísly na lidi, co vyjíždějí. Zatím jsem nikdy nepoužila víc než dvě.

No je to jako s bernardýnem nebo s třema vohařema. Když to chci, muším chca nechca vymyslet, jak to do toho bydlení zakomponuju, a když teda moje bydlení nefunguje s bernáškem nebo voharkama, tak musím přesunout svou ctěnou záď do lepšího ustájení, tedaže tady zrovna ustájení pro psůch, žeáno 😀

Prýže nevhodný na dlouhé procházky, jakože retriever není vhodný na dlouhé procházky, cože… škoda, že jsme to nevěděli, když jsme tu labradorku měli, to byly túry po horách 20 km žádná míra, kdybychom věděli, mohla být taky jako sud jako ti ostatní labradoři, žejo.

Tak tož to máte jako se psem, taky musíte pohlídat, aby si to neotvíralo skříňky, nerozebíralo odpadkové koše, neotvíralo dveře, nelezlo to do postele nebo kočce do misky, podle toho, co potřebuje který soudruh. Taky musíte u pořizování psa vyřešit veterináře, některý pes trpí na alergii, některý na hotspoty, některého musíte v zimě oblíkat, některý se nesnese s jinými psy, některý je zdrhač a musíte bednit plot jako výběh shetlanda… I se psy je dost zajímavostí. Jako většinou na ně stačí jeden veterinář, to je fakt, ale pak jsou zase plemena, která se musejí třeba trimovat, a to už potřebujete taky spešl osobu nebo spešl vzdělání. Někdo má taky koně bezúdržbového, jsme měli valacha, kterému rostla rohovina tak měkká a tak rychle, že nebyl strouhaný snad pět let, vždy když jsme ho přivedli ke kováři, tak řekl, ten to má dobrý, maximálně šmiknul nějakou přerostlou střelku, no pak ty poslední dva roky jsme s ním vůbec ke kováři nechodili, protože na něj předchozí roky nesáhnul, tak proč se tam s ním vláčet 🙂 Někdo nevezme fyzioterapeuta ke koni, někdo psa nevezme k fyzioterapeutovi. No a když máte koně v ustájení, nemusíte vlastně vůbec nic, všechno se zařídí samo, jen cálujete, nemusíte vůbec koním rozumět, zjišťovat si, porovnávat… To byli třeba majitelé dostihových koní, ti o koních věděli, že to má čtyry nohy a běhá to dostihy a ten jejich je zrzavej a v tom a tom dostihu má číslo šest a stačilo jim to. To zase u psa neuděláte, abyste ho měla a nemusela pro něj hnout prstem, páč kdo má psa, má ho zpravidla doma a minimálně tu grancli mu musí hodit.

Já myslím, že různé jedy z špatně tepelně upravené potravy (připálené věci se taky nevyhazovaly), toxiny z plísní, které se v játrech ukládají, další toxiny z kovů (olovo - nádobí, trubky, měď - taky nádobí, a tak), různé neléčené záněty, velký karcinogen je taky alkohol, tj. veškeré zkvašené potraviny nebo přímo vyráběné alkoholy, no a samozřejmě sluníčka víc než dost a UV filtry nula, takže hádám naši předci byli vystaveni celkem intenzivně, proto taky máme tolik vnitřních mechanismů, jak těm rakovinám předejít.

Momentálně mě asi nejvíc znervozňují mikroplasty a polétavý prach s organickými polutanty, to jsou pěkná svinstva, tak proti tomu trocha zuhelnatělé potravy je k smíchu.

Jop, slyšela jsem od chlapa, co tam jezdí, že to tam plávalo. Říkal, že Kryštofák, ale asi i na druhou stranu. Snad jste všichni v pořádku a nezasáhlo to moc stavení, voda ve sklepě se ještě dá, ale vyhazovat koberce a nábytek, to už nic moc… Tak snad nebylo tak zle 🌼

Já si zase dávala jízdu do Brna, teď v neděli. Myslela jsem na vás všechny ztama, ale nebyl čas na nic, vykohátali jsme se s chlapem pozdě z brlohu, tak jsme s jazykem na vestě stihli jen se potkat s Fikovnicí, a jinak nic, ani tu ZOO v Brně, kterou jsem chtěla vidět… Musíme si někdy vyšetřit víkend, asi po sezoně by se mohlo zadařit, a dojet tam do kraje, chtěla bych vidět Bobču i Lesnížínku (u LŽ hlavně zahradu, tralala), pokud mi o to budou stát 🙂 A klidně i kohokoli dalšího!

Jeli jsme pro motor do pětadvacet let starého auta, se mi všichni smějí, že ho chci resuscitovat, ale my jsme na něj zvyklí… No a od pondělka se tím zabývá mechanik a zatím to nestopnul pro neproveditelnost, ale je z toho dost nešťastný. Musí spoustu věcí přehazovat mezi těmi motory a bastlit, to on nerad, no kdo by rád, že… Tak s ním tiše soucítím a slibuji mu jeho váhu ve zlotě, jestli to dá dokupy. Pak ještě se zamodlit k euroemisnímu bohu, aby to udělalo technickou, ale to už je na náhodě, a to bohužel ovlivníme jen těmi modlitbami.

Fakt mooc se mi nechce shánět jiné auto. Takové v té cenové relaci prostě neseženu…

Třeba já kdybych se mazala, tak mě to zruinuje. Mám u koní dvacítku, tou si vzpomenu se máznout občas když pálí a já potřebuji strávit několik hodin venku, pak mám doma padesátku, a tou se mažu na výlety, závody, velké pracování venku. Ale letos jestli jsem se namazala dohromady desetkrát, tak hodně. Já se chráním pokrývkami, dlouhé rukávy, dlouhé kalhoty, klobouk na hlavě. Málokdy se spálím, ale na podzim jsem černá jak příslušník menšiny. Jen pod hodinkama je vidět, jak jsem se opálila. Prostě trávím denně několik hodin venku, nenadělám nic. Navíc jak se namažu, tak se okamžitě ohavně zpotím, takže to mě taky odrazuje (jinak se téměř nepotím).

Poslední dobou mě chlap přiměl dodržovat pitný režim, takže jsem taky dost potila, ale co mě vážně nepříjemně překvapilo, je, jak mi to zamávalo s imunitou. No ta voda je vždycky o něco chladnější než vzduch, i když leží ve vyhřátém autě nebo venku v trávě… Takže jsem se normálně nachladila (!). Tedy krk jsem si nachladila. Tak se zase uklidním, budu pěkně pít až vychladlá doma a nebo před výkonem…

Ad krémy: Nemažu se ničím, ale doma mám Canesten na různé účely (celé dny v zapařených holinkách…, náchylnost na záněty podvozku…) a indulonu a opalovací krém. Tyhle krémové věci používám, jak zrovna jdu okolo. Jediný Canesten je bez parfému, tak ten na choulostivá místa. No a pak ještě s alkoholem nějaký Voltarenoidní gel a teda Fenistil je vedle Canestenu základní potřeba, ten tahám i v kabele. Niveu bych ráda používala, ale je drahá. No a u koní mám měsíčkovou, gandžovou a stříbrnou mast, takže když potřebuji, tak si uzmu. Jo a betadinu mast tam mám taky. Niveu stejně jako indulonu bych na otevřené rány nebo choulostivé oblasti nepoužívala, protože obojí je parfémované, a jak řečeno, to teda nic moc. To už ta čistá vazelína nebo sádlo jsou lepší, ale zase se říká, že sádlo vysušuje (což je dobré u mokvé rány, ale u rtu nevím nevím). Odpadní produkty ropy jsou všude, tak co už.

umřeme obě, to je jistý… 😀

U těch ořů je fajn, že nemusejí normálně na procházky nebo venčení, takže nemusím třikrát denně vybíhat do jakéhokoli počasí. A když nemám oře na vlastní triko (i když mám, ale to majitelům neříkejte), tak mi stačí k nim zajít jednou denně. Ale když jsem chodila dvakrát denně, dá se to u šesti koní s dobrým managementem stáhnout na hodinu ráno hodinu večer a nekupí se práce “na někdy” 🙂 Tu práci s koňmi ve smyslu zapřahání, vodění a ježdění, tu beru jako zábavu. Ono by jim v podstatě nevadilo a neškodilo, válet se jen po výběhu a nedělat nic. Pohybově je zatěžuji v tuhle chvíli v podstatě jen z kondičních (jejich a svých) důvodů, plnokrevníkovi jen prospěje mít svalstvo, protože špeky prostě neudrží, ty svaly shazuje pomaleji… A těm ostatním prospěje pohyb metabolicky, to jsou hroudy sádla, takže aspoň minimální zátěž pro stimulaci nervového, energetického a látkovýměnného systému jedině dobře. Nehledě na to, že vychovaný a spolupracující kůň se prodává líp a za lepší, než divoký koník Ryn. Kdyby na to přišlo.

Tím, že se jim věnujeme vlastně v nejnutnějším jen ty dvě hodiny denně (kdyby nebyl oddíl a holčičky, tak by to tak taky skončilo), tak bych řekla, že o psy je starost větší, protože ty máte doma a neustále se jim musíte věnovat, zvlášť, když je jich víc. Ono se to nasčítá, když hlídáte u krmení, hlídáte u venčení, na procházce hlídáte, doma různě povelujete a nebo se jen povalujete společně u telky, to je všechno pozornost těm zvířatům. Práce s koňmi je striktně ohraničená, se psem pracujete vlastně pořád, pokud ho nemáte teda uvázaného u boudy nebo vypuštěného bez dozoru.

No tlustého poníka mělo dítě na lonži, pršelo a bylo hnusně, tak se nám nechtělo sedlat nebo strojit a zabývat se tím, ale zase potěšující, že si dítě o tu lonž řeklo, že i práce ze země není tak odporná 🙂 A samozřejmě mimo hladomornu všude tráva po kolena, takže poník co tři kroky (v klusu) hlavu zabořenou v trávě. Přemýšlím, že mu na ježdění fakt narvu náhubek, aby ani venku nemohl víc než pár stébel, protože on je fakt jak smyslů zbavenej… Mi to připomnělo Sagy prohlášení o přísném zákazu pasení venku… no tak to u nás s dětmi a malým tankem bez šance, ten se prostě nažere, i kdyby si tu hubu měl o udidlo roztrhnout (stáhne i mě…). Máti říkala, že vyvazovací otěže, tak jako jo, do výběhu, kde je deset centimetrů porost, by to třeba jako šlo (myslím si ale, že by si poník klidně i kleknul…), ale do terénu, kde je tráva po břicho, tedy v jeho případě po záda, to je nesmysl, tam se mu musí zavřít huba, tam žádné vyvazovátko nemá šanci. Tak to třeba někdy otestuji… Taky že náhubky na rozdíl od vyvazovaček máme ve stáji.

Mě z nich stejně brzo klepne🙄. Ale nedám se, naučím je to!

Držím pěsti, s trpělivostí a důsledností (hlavně k sobě, co si budem…) se to povede! Nastavte jasné mantinely, však ony si zvyknou.

Jsem včera dala shetlandovi ohlávku a že ho jdu uvázat někam, odkud nedosáhne na jídlo, a malý zrzavý gauner (velký zrzavý gauner, v kohoutku už metr čtyřicet… strašný) se zahryznul poníkovi do hřívy a lomcoval s ním přímo před mými zraky, ruky, nohy a ústy, tak jsem se též jala vychovávat, jakže se to budeme v přítomnosti paničky chovati a nechovati. Hříbě bylo velmi rychlé…

Včera se povedlo popracovat zase s černým, tentokrát máti přidržovala vodítko (víc by stejně asi neudržela, kdyby něco dělal) a já jsem se po něm statečně válela a celou vahou jsem se věšela do třmenů na sedle na obou stranách koně a kůň sice zatínal všechny svaly těla, ale stál ani se nehnul, no a pak když jsme ho otlapkávaly u třetího nalejzátka a třetím způsobem, tak ho zaujali lidi na cestě a pak už si mě nevšímal vůbec, že se po něm povaluju. Sednout si na něj obkročmo netroufám, když si nejsem jistá, že ho vodič v případě potřeby udrží, to zase taková frajerka nejsem. Dítě na něj dávám s klidem, protože vím, že na mě se ten kůň s důvěrou obrátí s jakýmkoli problémem, a také se již stalo, že trochu pod dítětem zpanikařil, ale jakmile jsem jeho pozornost získala, tak se zase uklidnil. Zatím jelo dítě jen jednou. Ale jelo! (bylo vedeno) A kůň se nakonec s dítětem i trochu popásl, takže asi taková hrůza to nebyla 🙂 No včera měl ještě ke všemu na sedle poprvé třmeny, jsem si ani neuvědomila, když jsem ho sedlala, tak trochu koukal, ale prý dobré, byly vytažené, tak nebimbaly, musím příště někdy dát spuštěné, ať je legrace 🙂 Na lonži je šikovný, bude z něj fajnový opatrný koník, třeba budu mít po letech parťáka, co nebude shazovat bidla v parkuru 🤣