Sardullah

V prvním odstavci mi v podstatě odporujete a v posledním přitakáváte 😉

Já to shrnu… nevadí mi, když lidi o svém jorkmutovi řeknou, že to je jorkšír… prostě to je pro ně jednodušší, ale vědí, že to úplně čistý není a pokud na to někdo poukáže, tak řeknou třeba.. “on je bez PP a úplně se to nepovedlo”… vadí mi lidi, kteří mají psa, u kterého i člověk, který na to nemá oko, jako třeba já, vidí, že to kolem jorka možná vzdáleně běželo, ale když takovýmu majiteli řeknu, že to asi není úplně čistokrevný, tak to bere jako urážku, protože je asi opravdu přesvědčenej, že má doma opravdu čistokrevný plémě. A taková kráva jako já tomu prostě nerozumí…

Ono to vypadá, že si protiřečím, ale když se člověk s oběma případy setkává v reálu, tak ten rozdíl tam prostě je…

No…zase si s dítětem určitě vybudovala hodně kladný vztah a to se taky počítá 😂…láska prochází žaludkem.

No tak možná to byla ta příčina a teď to zhubne raz dva…

Hele nevim…vetka řekla vysadíme, uvidíme, ještě to taky konzultovala s nějakou psí dermatologickou kapacitou, co si teď nevpomenu, jak se jmenuje…že když to nezkusíme, tak nebudeme vědět, zda to vydrží. 

No vydrželo to 10 měsíců…

No mám trochu obavy, aby to tentokrát nezabíralo hůř…no a posléze, jestli by nebyla lepší nějaká, třeba menší, minimální  udržovací dávka.

No tak teď nemá smysl spekulovat…přeobjednali nás na pondělí, protože Máťa bude potřebovat ten dráp odstranit a v neděli večer, když je tam vetka sama se do toho nechtějí pouštět….hnala jsem manžela na veterinu alespoň pro nějaký prášky na bolest, kdyby bylo potřeba, tak abych je měla přes víkend doma…

Jako takhle…upřímně jsem nedoufala, že nám to vydrží na věky věkův ámen…takže jsem si tak nějak držela palce, aby to vydrželo co nejdéle a teda dýl, než to vydrželo.

Zrovna včera, když jsme vyrazily s dcerou se psy na prochajdu, tak jí říkám, že na naše louky určitě nejdu, že je tam bahno…navíc vysoká tráva ….takže klíšťata, asi hodně, tak tam nejdu, protože nevím do jaký míry by fungoval repelent v takových podmínkách a  nechci, aby chytnul klíště, protože co kdyby se tím zase ta autoimunita rozjela.

Čím dál víc mi vadí majitelé psů, pro které je pojem wořech nebo kříženec zřejmě sprosté slovo a mají potřebu tvrdit, že je to ten velký jorkšír s těma spadlýma ušima

No ono, když člověk třeba potřebuje říct…mám doma psa a lidi se zeptaj jakého, tak jak popíšu vořecha…"vypadá jako velkej jorkšír se spadlýma ušima".

Zase je fakt, že když jsem měla bez PP ovčandu, tak jsem normálně říkala, že mám NO…tedy dřív hovorově “mám vlčáka”…tak u ní jsem natuty věděla, že čistokrevná je…

Když jsem měla “bez PP kavkazandu”, tak tam už teda dle exteriéru bez PP otce, bych ruku do ohně za úplnou čistokrevnost nedala resp. ten teda vůbec nevypadal jako čistej kavkaz, spíš bych ho nazvala kavkazoidním vořechem…ale zase, je bylo pro mě jednodušší říct…"moje kavkazanda…." než  “mám vořešici máma kavkazák, otec imitace kavkazáka”…

Mně vlastně nevadí, když lidi svýho bez PP psa označí za nějaké plemeno, i když je na první pohled vidět, že tohle teda rozhodně čistokrevnej pes není..zase tady na to mi přijdou sympatický ty zkomoleniny názvu plemen, které zde některé z nás používají. Prostě mám jorkmuta a na dotaz vysvětlím, že to je prostě nějaká křižovatka s jorkšírem.…

Já si stejně vytvořila zkratku pro moje křížence BSP a bernardýna…"berber"…protože to je pro mě jednodušší, než tady dokola psát…to moji kříženci BSP a bernardýna…jako nemám problém napsat “moji vořeši”, ale pod tímhle slovem si nikdo nepředstaví psa, co se podobá hnědýmu berňákovi.

Mně vadí, ti, kteří by se hádali do krve, že ten jejich velkej jorkšír se spadlýma ušima je čistokrevnej a je a je a je…a když jim oponujete, tak se ještě nafouknou…protože oni zaručeně koupili čistokrevného jorkšíra bez PP po PP rodičích…takže je to jorkšír a fertig…

Ale chápu, že člověku, co je zvyklý mít rozvážné psy 50+ kg je lapina pocitově malá (hyper)aktivní ukecaná chlupatá koule.

Přesně…

Naopak moje babi nemůže překousnout, že jsme si nepořídili nic maličkýho a roztomilýho.

Tak jí vyřiďte, že je maličkej a roztomilej…a ať se přijde kouknout na naší Ginu, jak vedle ní stojí lapiňák…a uvidí na vlastní oči, že je maličkej a roztomilej…😂

Takových fotek mám úplně nejvíc…😂

Moje příbuzná…v důchodovém věku má momentálně 2 bosíky…předtím měli dobrmany, před tím afgána…ví, že už teda další velké psy chtít nebude, ale říká, že pokud se na to bude ještě pak cítit, tak má v plánu vzít si z útulku nějakýho psího důchodce a teda toho nejošklivějšího, kterýho nikdo nechce….

Fiona.Praha:

Lapinkoira, patří mezi špice, 20-22 kg, 42-50 cm, je malý pes? 🤣

Přesně tak, malý pes=žádný pes, to má asi ta paní na sídlišti, co měla nějakého pastevce. A ve své podstatě je mi jí líto. Posedává na lavičce a vzpomíná na obříka. Kdyby měla malého může korzovat s dalšími důchodkyněmi s malými pejsky a mít nové zážitky a podněty. 

Já tý paní rozumím a obzvlášť, jestli měla pastevce….pastevec je z mého pohledu něco tak unikátního, že nahradit takového tvora, když si s ním člověk sedne, je téměř nemožné…

Z mého pohledu je to úplně nejvíc, mít tu čest být milována velkým pasteveckým psem…

Myslím, že bych dřepěla a vzpomínala stejně jako ta babka…případně korzovala s ostatními důchodkyněmi, ale bez psa…

Když jsem byla děcko a moc jsem chtěla psa, tak mi bylo úplně jedno, jaký pes by to byl a to vážně…jestli čivava a nebo doga, hlavně že bych měla psa, to by uspokojilo tu mojí touhu…dneska po těch letech, kdy mě psi provázejí životem vím, že to jedno není…

No a ano…lapina je opravdu pro mě malej pes. 

Sarah01:

Já za 2 roky, kdy mně těch 60 bude, ještě počítám budu mít pořád 3. 🙂

to znovu už nebudu chtít podstoupit…

Jani, musíš, přece je v tom nenecháš samotné? 

Jééé…to jsi mě špatně pochopila…samozřejmě, že s nimi budu do posledního vydechnutí, v životě bych nenechala svého psa v té poslední chvíli samotného nebo s jiným člověkem…myslela jsem to tak, že s případným pořízením dalšího psa bych váhala právě pro to, že mě to vždycky strašně semele, když musím dát uspat psa a až jednou odejde Gina a Máťa, tak to mě už teď straší ve snech a nevím, jestli po nich bych šla do dalšího psa s vidinou toho, že mě to pak bude čekat znovu…

No já ve své podstatě preference taky mám…resp. malej pes=žádnej pes…to se mi potvrdilo i te´d, když hlídám dceři lapiňáka…on je zlatej, ale cítím, že takhle malej pes mě tak nějak neuspokojuje.

Já ve své podstatě říkám, že po těhle psech už žádný další nebude, neboť si třeba v 60ti letech nechci pořizovat dalšího velkýho psa…už by to ode mne bylo nezodpovědné…malej pes by asi šel, ale toho já nechci…to radši kočku…ale co já vím…nikdy neříkej nikdy…

Už nejsem nejmladší, takže pokud se rozhodnu ještě pro dalšího psa, tak bych musela sáhnout do kategorie chrti…kde ta výška je, ale oproti medvědům, co mám teď je ta váha třeba poloviční…už jsem přemýšlela i, že bych si vzala nějakýho bývalýho dostihovýho, jak to sem vozej, aby ty chrty zachránili…třeba staršího…ale nevím…

Přemýšlela jsem i o nějakém seniorovi z útulku…že bychom mu na dožití dali milující domov, ale….

Čím jsou moji psi starší a čím se tedy blíží i to, že jednou nastane ten den, kdy je budu muset nechat uspat, tak mě to dost straší…přijde mi, že na tohle už mi chybí psychické síly a že to znovu už nebudu chtít podstoupit…

Tak u mně vzhled není úplně jedno…ve své podstatě bych nechtěla placatý čumák a ne teda naháče…teď myslím toho opravdového, prostě mi není moc příjemný na dotyk…a teda něco mini taky ne…

Prostě nějakého normálního psa, ale už je jedno, jestli bude mít uši nahoru, uši dolů…jestli bude mít v kohoutku 74 cenťáků nebo jen 50 cm, černej< bílej, hnědej, strakatej……hlavně aby jsme si prostě sedli…

Jasně…preferuju nějaký vzhled…líbí se mi “medvědi” a chrti….ale pokud bych brala vořecha a nebo psa z útulku, tak to zrovna nemusí být ausgerechnet tohle…resp. myslím, že když nepotřebuji určité plemeno, tak ale nějaká sympatie je fajn…a opravdu nejdůležitější je, co můžu psu nabídnout a co on mně.

Tak a je to tady, čeho jsem se bála…10 měsíců od vysazení apoquelu je jeden dráp načatej…začíná se odlučovat….takže v neděli frčíme na veterinu….dnes mě bohužel v práci nemá kdo zastoupit a v sobotu tam Máťova vetka není….a asi pojedeme na novo…

Drápy mu kontroluju každej den…včera až na nějaký to naše běžný odlupování vrchní vrstvy některých drápů, žádnej problém…dneska ráno na něj koukám, že má zadní packu trošku od krve, tak mi bylo hned jasný, která bije….

No dcera se momentálně pohybuje taky ve velice slušný pejskařský společnosti a jo…i to se občas stane, že dva psi se jdou na pohodu očuchat a raz dva tři a jsou v sobě…no tak si každej popadne svýho, řeknou pardon a odskotačí….ale aby majitelka psa, který si začal, obvinila toho, který se bránil, že za situaci ůže, protože blbě čumí…

Prostě dceru vyvedla z konceptu tak, že se nezmohla na slovo.

Tak u mě by k takové situaci nedošlo, my si od psů, které neznáme od štěněcích let, držíme distanc…přesně kvůlivá takovým situacím…bude to vypadat cajk, pak bude chtít třeba cizí pes Máťovi sdělit, že má většího Pinďu a to si teda vůbec neumím představit, jak by se zachovala naše strážkyně všech moří…to by mohlo fakt blbě dopadnout…

Dneska přijela dcera a teda večer jsme jeli se psy do parku. Šly jsme si teda každá svou cestou, protože jsem si nebyla jistá, jestli by se moje slušně vychovaná pastevecká madam nechovala jako trotl, kdyby jsme šli pohromadě a nějaký pes začal našemu stádečku vyhrožovat…

No a dcera šla tedy s lapiňákem..  Árčí se na trávě vykadil, tak dostal povel sedni a dcera sbírá hovňajs a když se narovná, tak vidí, že si to k ní štráduje bába, na flexině voříška zhruba ve velikosti Árčího a říká “ to je pes?”…” ano”….” Tak to bude dobrý”… dovláli k Árčímu, ten si teda stoupnul a čekal co bude… podotýkám, že Árčí má pejsky rád a není konfliktní… voříšek se tvářil přátelsky… nicméně to nedopadlo a po Árčím vystartoval.. nic se teda nestalo, kluci se jen poštěkali, Árčí skončil trochu oslintanej na hřetu… a bába, která defakto bez předchozí domluvy dovedla svého psa k cizímu psu, dceři řekla..” no to jsem si mohla myslet, že to takhle dopadne, když ten váš kouká tak nevraživě”

Takže defakto Árčího označila za viníka a odvlála pryč.

Já jsem tady několikrát psala, že mám štěstí, že žiju ve světě slušných pejskařů, ale teď si říkám, že je to možná tím, že prostě mám dvě velký obludy a tak se nám hlavně majitelé menších pejsků vyhýbají obloukem. Že se nás bojí, aby jejich, často štěkající, prcek nepřišel k úhoně.

My teda potkali nádhernýho černýho briarda a teda poprvý jsem viděla na živo i curly retrívra… či jak se to píše… prostě toho kudrnatýho.

Tak přidávám fotky z našeho “rozlehlého” psího výběhu, co v parku màme… tu bílou potvoru se mi nepodařilo nějak slušně vyfotit zepředu, ale říkala, že zadel má taky pěknou, tak že tu fotku sem màm dát…

Jako jo…stalo se stalo…koupli takové a makové štěně, myslím si o tom svoje, ale jo, ať bojujou, ať seženou, co nejvíc spolubojovníků a ať se babě alespoň snaží trošinku znepříjemnit život.

Upřímně si ale myslím, že pokud štěně koupili čipované, očkované a se smlouvou a teda nevím jak je nemocné…takže asi nějaké potvrzení od veta, že ta nemoc jde na vrub odchovatele, tak jediná možnost je štěně reklamovat a tady …a teď je otázka, když by prodávající reklamaci uznal s tím, že vrátí kupní cenu a vezme zpět štěně…upřímně, kolik z nás by mělo na něco takovýho psychický koule…ve chvíli, kdy už je ten drobeček váš, kdy už ho milujete…o to víc, když je nemocný, protože se probudí naše ochranitelská a pečující superschopnost…no já takovej drsňák nejsem.

Výše bylo psáno, že bojovat začala zadavatelka proto, aby se nenachytali další mladí a nebo neznalí lidé….já bych to upřesnila…neznalí a lehkovážní …

A teda prosím, pokud si štěně neberete od souseda a nebo dobrýho známýho, který prostě svoje psy neuhlídal a nemělo by se to stát, ale stalo se…víte, že to ta fujky fujky množírna neí…štěně defakto dostanete za cenu nutných nákladů a teda víte stopro, co kupujete…tak pokud chcete konkrétní plemeno, tak si prostě našetřete, vyberte si chovku, jeďte se podívat na výstavu…..PP není zárukou zdraví, i tak může být štěndo nemocný, ale přeci jen jdete tomu štěstíčku naproti a seriózní chovatel se k nemocnému štěněti, pokud je to nějaká vada a nebo je jasný, že si nemoc odvezlo od něj, postaví čelem…

To, že chci psa teď hned…tomu rozumím…taky jsem nutně teď hned potřebovala štěně, když moje čuba odešla za duhový most..zoufale jsem sháněla v době, kdy bylo štěňat málo a fen extrémě málo…dokonce jsem neměla v merku jedno plemeno, ale asi 5 přijatelných plemen…bohužel ani jedna volná fena nebyla k mání…no a pak jsem narazila na volná štěňata, fenky inzerované s PP po psu import z Francie…nějaký ty tituly z výstav, máma pracovní fena s tituly..štěnďata vyrůstající na farmě s ovečkami…jo takovýho pastevce chceš…do tý doby, než ti přijde divný, proč má chovatelka volná štěňata v době, kdy žádné volné štěně není…a dává je o 10 tisíc levněji, než je běžná minimální cena štěněte s PP…no tak sorry, tak nutně psa nepotřebuji, tak špatně na tom nejsem, abych ušetřila 10 tisíc na tvorečkovi, který mě bude životem provázet …doufám…že víc než 10 let…a dobře jsem udělala…když jsem začala hledat informace, proč a jak, tak ten chov byl problémový, dokonce na stránkách klubu bylo varování….

Takže ještě jednou….vůbec nesouhlasím s tím, jak někteří lidé štěňata pořizují…výmluvy na to, že nevěděli jsou k ničemu, když díky jejich nezodpovědnosti a lenosti si inforace vyhledat, trpí psi.  Resp. když jim štěně onemocní a nebo umře, tak si najednou ty informace pohledat umějí…ale z ého pohledu je lepší, když potom jdou s kůží na trh, i když vědí, že dostanou, co proto a sdělí svůj příběh, protože třeba si to zase přečte pár lidí a to štěně z množky si nekoupí.

Zkušenost nemám. Doufám. že svůj příběh budete hodně sdílet na sociálních sítích a že si ho alespoň pár lidí přečte před tím, než si koupí štěně z množky a podpoří tím nákupem obchod se psím utrpením.. 

Tak já jsem byla všema deseti pro, aby byla povinnost nejen mít psa očipovaného, ale i registrace čipu… ideálně v nějakém centrálním registru…

No a teď, když to tak čtu, tak se mi chce říct… bacha na to, co si přeješ… takže když pominu, že to všechnu tu administrativu hodili na veterináře, tak je to prostě tahání peněz z lidí… a zpátky k vetům… oni budou poslouchat to brnlání lidí.

To je fakt na palici… jakože fakt v dnešní internetový době, místo toho, abych psa zaregistrovala online a změny provedla taktéž, třeba přes bankovní identitu… tak né, tak budu s každou změnou lítat k vetovi a ten si to samozřejmě taky nechá zaplatit…. 

No bomba… musím se juknout jestli má Gina vzteklinu na rok nebo na tři… a teda v létě zajet k Máťovo vetce, aby nám vystavila potvrzení, že nemůže bejt očkovanej a teda aby nás rovnou zaregistrovala.

Jako jestli to bude opravdu tak, jak jsem se tady dočetla, tak mi to přijde, že někdo nahoře si potřeboval udělat čárku, že teda odvedl nějakou činnost a vymyslel toto, takže plán splněn, premie budou.

Kurňa, to si ti námi placení politici nemůžou dřepnout, použít selskej rozum a říct si,.. chceme aby byli psi čipovaní a zaregistrovaní, tak jak to uděláme, aby to pro ty lidi bylo, co nejjednodušší a nejlevnější… nebo ono to tak možná bylo, ale už byl pátek odpolko, každej už se viděl na chalupě anikdo neměl geniální nápad, až se zvednul Toníček a přednesl toto a všichni řekli… juchů, berem… a kdo zbyde v poslanecké sněmovně poslední, tak je pokakaný dřevíčka…

Jinak si to já, prostá žena, neumím vysvětlit…

Hele,  vím, že je to těžký, ale jestli můžu z vlastní zkušenosti… nevíš, kolik máte ještě společného času… já samozřejmě přeju, aby toho času bylo co nejvíce, ale co si budem, nevíme dne a ani hodiny a bohužel se může stát, že konec přijde i dřív než si myslíme a tak je to nejdůležitější užít si každou chvilku…

A opravdu zatnout zuby a být na pohodu… pes žije přítomností a pokud je to kámoš, tak naše trápení vnímá… už jsem to tady i psala… jednou jsem selhala, když měla Sára osteosarkom a brečela jsem si večer do polštáře… fena byla o patro níž a přišla a začala mě utěšovat “ nefňukej veverko, já tě nedám, budu se za tebe rvát jak eskymáckej pes”… no tak to fakt nechceš…

Je to těžký a já ti přeju, aby jsi se držela za každé situace a na ten pláč… v mém případě hysterický a doprovázený nervovým zhroucením… může dojít až ve chvíli, kdy pes vydechne naposledy…

Takže holky moje tfuj, tfuj, tfuj, ať je to za omega dlouho a do tý doby se spolu smějte, mazlindujte, užívejte, rozmazluj… a dokud to půjde, tak bojujte…. to je to na čem záleží…❤️

DafiŽeryková:

strašně se bojím,že jsme spolu dne snaposled…vůbec nejsem silná,

už tady hromady hodin řvu…

tak krev v břiše a voda není dobrá…

Neřvi… mysli na čubinu… ona neví, co se děje, ale cítí z tebe, že jsi nešťastná a to přeci nechceš…naložit jí víc než kolik má naloženo.. 

Jinak držím všechny palce a tlapky, co jich doma máme…🍀

Jo přesně a nejen na FB.

To jsem viděla u mladých, když chtěli druhého psa a už ne ausíka a hledali vhodné plemeno…tak přišli s plemenem eurasier. Já za celý svůj život viděla na živo jednoho jediného, ale zase jsem byla u majitele za hvězdu, že jsem plemeno poznala. 
Neznám všechna plemena a dcera je ještě má přehled ještě menší a eurasier byl pes o kterém ona ani její pŕítel nikdy neslyšeli, cíleně ho nehledali a hups, někde na netu na ně vyskočil… a teda nakonec to neklaplo, tak hledali jiné plemeno a opět na ně náhodně vyskočila lapina… a teda zase jsem byla jedinà z rodiny, kdo měl pojem o tomhle plemeni.

Takže jo… věřím tomu, že lidi prostě hledají, pak na ně vyskočí nějaká fotečka a tím, že to je plemeno,  o kterém svět neslyšel, tak možná zapracuje i takovej ten chtíč vlastnit psí raritku a je to…