Takže hlásím, že všechny nosy byly označkovány, některé i víckrát. Jinak musím napsat, že tohle štěně je skvělé, čůrání máme zvládnuté snad z 95%, v noci chodí 2x přesně ví, že jdeme na čůrání, takže rychle odbyde věc a zpátky domů. S bobky to není tak dobré, ale můžu říct že snad z 50% je schopný vykonat potřebu venku. Chodíme na krátké vycházky, vodítko pro něj není žádný problém. Dokonce jde pěkně se mnou nijak se netlačí dopředu. Když vidí nějakou věc se kterou si neví rady tak si automaticky sedne a vstřebává vjemy. ( Teď třeba sekačku na trávu.) Po chvíli se normálně rozejde. Včera ho vyděsil kluk na kole, který neobratně projel blízko něj, druhého kluka už jen pozoroval bez známky strachu. S čím jsem se teda u žádného svého psa nesetkala, tak venku si nevezme žádný pamlsek. Zkoušela jsem sušené maso, různé odměňovací mlsky, granule. Když už si jej vezme tak ho stejně za okamžik vyplivne. Takže hodně chválím. Doma i když zůstane chvíli sám v místnosti nic neřeší, zůstává v klidu. Takže snad nám to takhle vydrží.
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 16.06.2026, 11:34:01
Souhlasím, když mají v očkovacím průkazu falešné razítko veterináře tak jak to chcete regulovat (pokud tedy nějaký očkovací průkaz vůbec mají). Nedávno jsem viděla informací veterinární komory k jakémusi razítku v očkovacím průkazu. Stanovisko znělo jasně, veterinář neexistuje. Pro mě je to prostě paskvil. Vlk se nažral, koza zůstala celá. Slíbili jsme registr, tady ho máte, my máme splněno, vy se s tím nějak smiřte.
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 16.06.2026, 10:34:41
Ne ne tady to bylo o něčem jiném, o nenadálých příchodech domů. Je jasné, že když chodíte domů pravidelně v 15.00 +- bude Váš pes čekat. Tady šlo o to, že v těch případech pes čekal i když příchod domů nebyl obvyklý. Dokonce tam bylo popsané kdy majitel domu nenadálé letěl jiným letem a rodina o tom nevěděla, kdežto jejich pes ano.
Autorka popisuje život s vlčími mláďaty ( posléze dospělými vlky) v arktické pustině. Celý příběh je rozporuplný, nemá na jejich život finance, nedokáže jim zajistit adekvátní podmínky (i přes to vybudují velké výběhy). Vlky kříži se psy. Přesto k nim má velmi silný vztah a pouto. Končí to docela smutně, rozchodem s manželem a následným utrácením vlků. Sama pak odejde do civilizace. Hlavně konec mne dost šokoval, sama autorka tam popisuje, že vlkům slíbila sedm roků(?) ty jim dala a teď to už ukončí (pokud si dobře pamatuju uspala je nějakými prášky ve žrádle). Celé mi to přišlo spíš jako odstrašující případ, jak se to prostě nedělat.
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 16.06.2026, 09:48:45
No to netuším, ale byli tam popsány případy kdy páníček jen pomyslí na návrat domů ( mnohdy bez vědomí ostatních členů domácnosti) a pes to nějak vycítí. Změní běžné chování, očekává a vyhlíží svého pána. A samozřejmě i jedné situace. Je to fakt zajímavé čtení.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 15.06.2026, 19:18:22
Já Vás obdivuji, tolik času, tolik úsilí obětovat pro obhajobu člověka, kterého prý vůbec neznáte a nemáte s ním nic společného. To se musí nechat, bijete se za svou pravdu jako lev….
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 15.06.2026, 13:54:17
Ale ty extrémy přece nedělá organizace jako taková, ale lidé v ní. Tak jako lidi jinde, juuu chceme isabela jezevčíka … není problém, chceme merle zbarvení…není problém, chceme kilovou čivavu… atd. Čím větší poptávka, tím větší prznení plemene.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 15.06.2026, 13:20:02
Mi před nedávnem psali, že se mi nabourali do telefonu a mají mé intimní fotky…. Když nezaplatim 25 tis.tak je zveřejní. Už dlouho jsem se tak nenasmála.
Odpověď na příspěvek uživatele impact z 15.06.2026, 12:57:40
Ne, je to jen vrácení se do starých kolejí. Bambule byla mimo mou cílovku. Prostě vidíte v útulku psa a něco ve Vás ví, že je to osudové setkání. Taky věřím, že to byla jediná fena, kterou kdy budu vlastnit.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 15.06.2026, 11:06:44
Naprosto souhlasím, já chtěla psa, zlatého. Takový ten “suchý” typ, tedy bez přebytečných kožních záhybů (mnohdy je to vidět, že jsou boxeři “kožatí”). Z chovky, která nelpí na sportovní kynologii a skládání zkoušek( jsou chovky, které tohle berou velmi vážně a já to samozřejmě respektuju). Tohle všechno se mi splnilo. Občas si říkám, jestli některé lidi zajímá víc než dojezdová vzdálenost k chovateli a nízká cena.
Takže Vám hlásím, že jsem to tu celé ovládl. Všechno mám pod palcem, prostory zmapovány. Ochutnal jsem všechny papuče,ruce, uši a dokonce i dva nosy. Ten konferenční stolek si o zákus taky říkal, divně na mě koukal. Stihl jsem doma tři louže a to jen pro to že panička měla nějakou práci. Jinak venku to miluju, ale panička je přísná, mi nedovolila dnes ráno o půl jedné lapit tu provokující můru, prý si to mám nechat až přes den. Venku se ničeho nebojím, s přehledem jsem si včera vyzkoušel obojek a vodítko. Jako profesionál….Teď jdu vzbudit našeho mladého pána, asi se mu zakousnu do nosa, protože ten jediný mi ještě v seznamu chybí. Pa a tlapku na to S.
Odpověď na příspěvek uživatele Kilian z 13.06.2026, 08:01:12
Ono vlastně Bambule nebyla moje krevní skupina, tam fungovala nějaká ta vnitřní intuice proto jsem ji adoptovala. Předtím jsem jsem měla Bostonského teriéra a hrozně mě bavila ta jeho energie a dobrá nálada. Boxer je vlastně povahově podobný. Jen ta velikost je jiná. Takže spíš jsem se vrátila k typu psa, který mi vyhovuje.