Odpověď na příspěvek uživatele efe z 16.06.2026, 09:48:45
No to netuším, ale byli tam popsány případy kdy páníček jen pomyslí na návrat domů ( mnohdy bez vědomí ostatních členů domácnosti) a pes to nějak vycítí. Změní běžné chování, očekává a vyhlíží svého pána. A samozřejmě i jedné situace. Je to fakt zajímavé čtení.
Autorka popisuje život s vlčími mláďaty ( posléze dospělými vlky) v arktické pustině. Celý příběh je rozporuplný, nemá na jejich život finance, nedokáže jim zajistit adekvátní podmínky (i přes to vybudují velké výběhy). Vlky kříži se psy. Přesto k nim má velmi silný vztah a pouto. Končí to docela smutně, rozchodem s manželem a následným utrácením vlků. Sama pak odejde do civilizace. Hlavně konec mne dost šokoval, sama autorka tam popisuje, že vlkům slíbila sedm roků(?) ty jim dala a teď to už ukončí (pokud si dobře pamatuju uspala je nějakými prášky ve žrádle). Celé mi to přišlo spíš jako odstrašující případ, jak se to prostě nedělat.
Odpověď na příspěvek uživatele bambule z 16.06.2026, 09:58:08
Psi mají v hlavě hodiny, takže očekávají příchod v stejnou dobou. Z toho byla vykolejená známá, že pes znervózněl, přestalo ho vše zajímat, vlezl do pelíšku a hypnotizoval ve stejnou dobu a očekával příchod dcery. Pro to je jednoduché vysvětlení, mají v hlavě hodiny a dcera opravdu chodila domů z práce kolem 17 hod. Takže pes v cca 16.50 zaujal pozici a čekal. Když výjimečně nepřišla, vydržel čekat cca do 17.30, pak se začal chovat normálně.
K Vašemu příběhu - tak, jak u některých lidí funguje telepatie, může fungovat i mezi člověkem a zvířetem nebo zvířaty mezi sebou.
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 16.06.2026, 09:48:45
To jsem četla kdysi a nevím, jestli se k nim chci vracet.
Kdysi jsem byla unešená z nějakých knížek a nesu si je v sobě jako super knihy. Párkrát jsem se pokusila přečíst si tu knihu po pár letech (třeba 20) znova a byla jsem zklamaná, už to nebylo ono a dojem z knihy se mi zkazil. Takže přečtené knihy už nečtu - pokud si teda pamatuji, že jsem tu knihu četla, i to se mi už jednou stalo, že mi byla povědomá, ale protože čtu a koukám na kriminálky, myslela jsem si, že je to podobné téma, až třeba ve ¼ knihy mi došlo, že jsem to fakt četla. Holt už nejsem nejmladší kousek a skloréza útočí 🙂
Tehdy jsem si ještě plnila čtenářské výzvy, které probíhaly na databázi a tato kniha splňovala podmínku autora narozeného ve stejném roce jako já. Příliš mě nenadchla. V poslední době nějak nezbývá čas na čtení a čtenářské výzvy už neplním.
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 16.06.2026, 10:34:41
Přesně, mají hodiny nejspíše podle slunce. Alan padne 21.30 a už chce jít domů a pokud sedíme venku hypnotizuje pohledem, sedí jak sfinga a upřeně kouká. Pokud nejsme doma a přijdeme dlouho a musí být venku, tak je do hloubi duše uražen, že musel do boudy nebo stodoly. A to bude zase dnes mladý jedou na koncert, takže bude doma od nějakých 16 hod. sám. To ani nežere, závislák.
Já mám malou sbírku starých knih o psech, beletrie, tak 20. - 40. léta, nejvíc se mi líbila asi o turistice s pekinézem. Jinak mám radši fakta a spíš si občas čtu v Räberově encyklopedii o historii plemen.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 16.06.2026, 11:03:00
Taky nemám moc času na čtení a tak dost využívám “čtení” audioknih. Detektivky jsou načtené dost. Ale jiné, o které bych stála načtené nejsou. O psech, výchova a zdraví, existují podcasty. Zrovna dneska jsem jeden slyšela (psíchologie.cz), mluvil tam trenér (jméno jsem neznám a zapomněla jsem) o přivolání pro lajky (prý), polovině slov jsem nerozuměla, protože byť Čech, používal anglická slova, která mají české ekvivalenty, nebo pojmy, které jsem nikdy neslyšela. Nevzala jsem si z toho nic, jen to, že odhazuje mňamky na zem, což mně jako sídlištnímu člověku se psem doooooost vadí a nesouhlasím s takovými metodami. Protože pak to třeba láká mého psa, kterého učím přivolání/odvolání já. Ať si je hází doma na zahradě.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 16.06.2026, 11:16:25
Prosím odvyprávět příběh pekinéze turisty.
Pokud to zvládal, tak zřejmě v letech 20-40 byl pekinéz pes, který dokázal normálně chodit, něco ujít a udýchat to. V jiném vlákně jsme řešily (Lupus se asi nezúčastnil) kdo a jakého pamatuje pekinéze.
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 16.06.2026, 10:34:41
No pokud člověk chodí ve stejnou dobu, aspoň přibližně, tak ok. Ale jak vysvětlíte, že reagují stejně i když člověk chodí velmi nepravidelně a to v řádu hodin. Zažila jsem s naší Renoltkou Mončičákovou. Když jsem byla cca 10 km od domova, tak si šla sednout k bráně a prostě věděla, že jedu. Jeden den v jednu, druhý v pět odpoledne, třetí v osm večer. Pokaždý to věděla.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 16.06.2026, 11:25:50
Čtení od AI mi nevyhovuje, nebaví mne a neudržím pozornost. Občas jsem si pustila nějakou audioknihu na YT, čtenou AI, vadí mi intonace, nějaká zkomolená slova mi málem urvou uši (stejně jako některá hrubka mi vypálí díru do oka). Vím, že se AI učí, ale zatím mám radši namluvené knihy od herců a dabérů. Čtečku nemám a zatím nechci, tak nemám zkušenosti, jak čte.
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 16.06.2026, 11:31:22
Telepatie funguje i u zvířat. A taky velmi dobře slyší a cítí, nemají na práci nic jiného než sledovat a třídit informace. Vaše poznala auto, možná ho slyšela, možná smrdělo, nevím. Známý jezdil traktorem do lesa, měl své psy. Na auta a jiné traktory nereagovali nic moc, na jeho traktor reagovali fakt jásotem cca 15 minut před tím než ho slyšeli i lidi. Smála jsem se, že on svou ženu nemá šanci přistihnout při případné nevěře, protože díky psům má žena 15 minut náskok 🙂