Tom50

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vojaci-dostanou-nove-prilby-za-14-600-kusu-zaplati-skoro-dve-miliardy-korun-40531564

Mám prosbu pro lepší počtáře. Kde dělám chybu v následujícím?

V novinách se mihla zpráva, že naše armáda mění helmy a za dvě miliardy pořídí 14.600 kusů nových. Mě ale vychází cena jedné na 137.000 Korun a to jsem se musel velmi splést, nejméně o řád, přece i za 13.700 by bylo za plastovou skořepinu nějak moc ne?

Pravda, já odmítám platit za vymývání mozku - propagandu - Novinkám a tak nevidím nic než jen titulek.

-------------------------

a všetečná (přiznávám, že švejkovská) otázečka pod čarou: 

Když blbej blembák vyjde na 137 táců, kolik pak stojí flinta a co patrona do ní? Co vyjdou čochty? A mundůr? Co pak vyjde železná kudla, když plastová skořápka takovej ranec?

Rozumím. Já ale nemyslím JEN NA SEBE, se.e mě, že kvůli tomu jedí naši lidé sračky, za které by našeho včelaře stát buzeroval a UK to projde. Ani já nemám nedostatek odbytu, naopak, letos určitě nevyhovím celé poptávce. Mám to komplikované, protože já nemůžu vzít od jiného včelaře a vydávat to za svůj. Pak by to nebyl med pouze panenský. A pověst a “značku” si lze zničit jen jednou.

A jisté zadostiučinění mám, i když se netýká mě. V městečku vloni podtrnul ceny jistý chytrolín, včelařící sice jinde, ale prodává v Praze od svých 150 vč kolem 300 a pak to “doma” dal tak, že to v obchodech bylo za 150 . Nechal se arogantně slyšet, že polovina prodaná v Praze za draho mu umožnila prodat zbytek pod cenou. A primitivní zákazníci, tedy někteří (drtivá většina), dali přednost jemu. Jenže v letošní zimě měl obrovské úhyny a med letos není a lidi by chtěli. Mají smůlu, mám málo i pro solidní a věrné. Prostě nebeské zpracovny obilí sice pracují zdlouhavě, ovšem když zapracují, tak nesmírně efektivně. Ovšem že to tentokrát nebude pomalu jsem netušil. Přiznám se, není mi toho takyvčelařem líto. Vědomně chtěl ublížit a ublížil spoustě tamních včelařů a odplata přišla rychle.

Vaší poslední větě rozumím, že sem půjde těch sraček ještě víc?

S UK obilím, které nechtěla ani Afrika (proč asi) a které odmítli Slováci a nás krmí pečivem a chelebem z něj a pečivo z našeho žerou Západní lepší lidi (bojím se napsat to slovo s předložkou nad), je to příklad, který chytrým netřeba vysvětlovat. Ale ono to je dobře. O to dřív se EU rozpadne. Jen jde o to, aby nepřišla ještě horší pohroma. Protože zlo není jen v EU, ale v Západě obecně, v Anglosasech, jak tvrdil už můj otec ročník 1919, kterému bylo v době Mnichovské zrady 19 a zažil jací jsou Anglosasi ve skutečnosti na vlastní kůži. Tehdy to tam nepodepsali Rusové, ale Británie, Francie a Itálie. Chytří by si toto měli nastudovat a pamatovat. Jenže chytřejších je vždy jen hrstka, která nic neovlivní…

Ale zpět, co nyní zjistili britští novináři. Sami zjistili, jak Británie ovlivňovala na Slovensku volby 2023 a vláda Británie to ani v nejmenším nepopřela, že podporovali progresivce. Pozoruhodné na tom je, že o ovlivňování voleb RF jsem četl stokrát, čelil tomu i Trump a nikdy se to nepotvrdilo. Teď to zjistili ne Slováci, těm by nikdo nevěřil a každý by se na Slovensko vykašlal, myslím přezíravý arogantní Západ, že by nevěřil. Ale sami Britové odhalili a dokázali špínu Západního světa. Ale jistě se to zamete pod koberec.

No a na Britské špíně na Slovensku je už pochopitelné, jak se na Hrad mohl dostat…

Vím, že jste uražená. Video ale nejde otevřít dokud nebudu souhlasit se šmírováním a to já nebudu. Tudíž netuším oč jde.

Tuším, neboli vím od svědka z Ukrajiny, jak se tam vyrábí NĚKTERÝ med. Vsi jsou od sebe mnohem dál než tady, divká včelstva neexistují (jak se někdy hodí varroáza že?) a tak následují cí jde realizovat, ztráty investice nehrozí - ukradení samotářkami a čmeláky je zanedbatelné a cizí včelaři jsou kilometry daleko. Do vsi přijede cisterna s tekutým cukrem, stočí se do sudů s pytlovinou a včely to ihned najdou a odnesou, invertují (neinvertovat nemůžou, co jednou polknou je invertované). Včelař to pak vytočí a prodá jako med ze zemí ”mimo EU" a pak se to namíchá do medu pro náš trh. Proto je laciný. Jen neobsahuje ŽÁDNÁ pylová zrna a tím by to laboratoře, kdyby byla o to společenská poptávka a stát (EU) chtěl krmit svoje lidi a hlavně děti nefalšovanými potravinami, mohly neomylně poznat.

Nicméně to tam nevymysleli, podle starých překladů OVP tak běžně krmili dříve (možná dosud) na zimu v Kanadě. Pokud tam moderně po sezoně včely nevysíří a zjara nekoupí v Kalifornii “pakety”. Jen se domnívám, že i to vysíření, podle středoevropské morálky je velmi idealizovaná humanita, Západním, těm OPRAVDOVÝM kapitalistům naprosto nepochopitelná. Vysíření by byla práce a náklad za ní a síru a tak je prostě nechají uhynout. Inu kapitalizmus, co největší zisk s co nejmenšími náklady. Líbí se vám to?

No a u nás, kdo převěšuje plod a vytáčí rámky se zbytky zimních zásob, nedělá nic jiného než skvěklí NĚKTEŘÍ UK včelaři, jak jsem právě popsal. Líbí se vám to? 

To se neptám drvodělky, ale obecně všech. Samosebou nikdo nijak neodpoví, já vím, nejsem na světě první den. Snad mě za informaci o výrobě medu v UK nezavřou, o té se smí jen hezky. Líbí se vám to?

Zjistil jsem, že tady není vlákno o tvorbě oddělku. Jistě bylo na IF. Je na oddělky už pozdě, ale tento příspěvek jsem napsal jinde a abych tam nekošatil téma, zakládám tohle vlákno. Jde o věci, které, jak jsem zjistil, nejsou obecně známé všem.

Jak vytvořit oddělek aby byl životaschopný, nevykrádaný nechám na aktuáloní dobu. Nyní začalo období rabovek a co vkládám může být ještě pro někoho aktuální.

---------------------------

Když se udělá odd je NUTNÉ o čelní stěnu plemenáče nebo úlu na novém místě, opřít nejlépe celé velké kopřivy (vratič, tužebník, kycol, konopici sličnou a podobné). Tak, že včely nemohou volně odletět, ale 3-10 cm od česna nemůžou nenarazit na 2-4 rostliny i s listy a musejí se jakoby proplétat skrz překážku. Dříve se hloupě psalo o trávě, ale tráva, ve smyslu luční tráva je pro uvedený účel nesmysl. Kopřivy jsou skvělé proto, že jak se přes den oteplí, zvadnou a obyčejně se skácí. Já ale kpořivy u kořene zlomím a zavěsím z deklu úlu před česna a zatěžkám aby nespadly. Pak neuvadnou a nepadnou a včely mají s volným výletem i návratem problém pořád, několik dní, do odstranění překážek. Když se toto neudělá, spousta létavek se ztratí = vrátí se do původního úlu. Při popsané překážce se i stará zalétaná včela před česnem otočí "zastaví" a žasne, kterem magor jí tam co narafičil a při tom si všimne a zafixuje polohu nového obydlí. Mnozí si stěžují na rabovky, dávají oddělky někam bokem, prý mimo letový koridor ostatních úlů, nebo česnem na opačnou stranu a podobné nesmysly a přitom je to takhle jednoduché. Dávat plemenáče bokem nebo naopak je dost hloupé, protože slídilky láká vůně z česna a ta z úlů vychází kdekoli. Slídilky poznají co je špatně a v rámci přírodních zákonů jdou zlikvidovat neživotaschopnou jednotku, aby samy své prostředí ochránily před nedochůdnými množírnami patogenů. To ale samosebou nedělají vědomně, je to “program” neboli pud. A nebo se slídilky snaží zbavit ve svém okolí i jen blbých genů, kdy oddělek nebrání správně svůj příbytek. TVRDÍM, ŽE ZA VĚTŠINU POTÍŽÍ SI MŮŽOU VČELAŘI SAMI. Ignorancí těchto zdánlivě marginálních detailů a postupů.

Jste si jistý, že to nebyl jenom prolet? Snůška vypadá jinak a hlavně na česně, i při podobném rumrajchu, včely větrají a kolem úlů to voní. Také včely viditelně unaveně “padají” na česno - leták, čelní stěnu i pod úl.

Snad denně jsou prolety mladušek. Poznáte to tak, že včela vyletí, otočí se a komíhavě 20-50 cm od česna “stojí” jakoby na místě a fixuje si v paměti detaily svého česna. Pak popoletí dál, opět se otočí a fixuje si do paměti skupinu úlů v nejbližším okolí a takto změní pozici několikrát. Pak, to už nepozorujeme, z povzdálí několika metrů opět fixuje do paměti základní orientační body v bližším, ale i značně vzdáleném okolí. Stejně tak to dělají trubci i matka při orientačních proletech. 

Dnes tu bylo počasí jak v říjnu, max 16 asi dvě hodiny po poledni, jinak 13, zataženo. Neprší, bohužel, když už je ohavně.

Včely nelétaly, ani pro vodu, vůbec. Včera létaly málo, bylo max asi 19, po většinu dne 16 a poři slabém letu jsem zahlédl zeavě matný pyl ve velkých rouskách. Z čeho netuším. Rozkvetl tu starček, druh zvaný kycol. Z něj je ale pyl, myslím, žlutý. Co kde našly netuším, ale je toho pylu velmi málo. Mrzutý rok, mrzutá sezona. 

Ve vlákně krmení včel nepravdivě fabuluje MS a Goro souhlasí a dávají nepravdivé narativy. (fabula - lat pověst, narant - vyprávět)

MS tvrdí, možná jen zapomněl uvést, že se DOMNÍVÁ, protože tato věta je mi neznámá a tak prosím kde jste to MS vzal:

Včelstva zimovala na lehce stravitelném cukru a z populace se vytrácela schopnost dobře přezimovat na medu. Protože schopnost zpracovávat hůře stravitelné medné zásoby (včetně medovice a cementu) je geneticky podmíněná.

Nevím, jaká zla kdo provedl včelám, ale krmení cukrem bylo pro včelu medonosnou blahodárně záchranné v rocích, když se medovice vyskytla. Jenže ona se vyskytovala velmi vzácně, na většině území vůbec.

------------------------------------

Zde jsem nucen pány poučit, mrzí mě, že následující nevědí sami.

Velmi často se mnozí odvolávají na miliony let vývoje, na panenskou dřívější přírodu a jiné romantické nepravdy. Ve skutečnosti se medovice vyskytovala jen zřídka, vlastně velmi vzácně. Na našem území převládaly, v dobách té opěvované panenské přírody, bukohabřiny s příměsí javoru, jinde, vzácněji javořiny z javoru klenu, s příměsí jiných dřevin spíš vzácně. Smrk ztepilý se ve výškách pod 1.100 mnm nevyskytoval nikdy, borovice jen po skalách (tam hučí bory ještě v době psaní textu české hymny) a navíc borovice moc medovice nemá. Zbývá jedle bělokorá, ale ta sama roste jen v podhůří, tedy ne pod asi 600 mnm a spíš výše.

Navíc jedle byly jen vtroušené solitery, daleko od sebe a k přemnožování producentů medovice - což je základní předpoklad vzniku medovicového medu - vlastně nemohlo docházet. Tudíž jehličnaté medovicové medy včela od poslední doby ledové téměř neznala a tudíž na ně nemohla získat adaptaci.

Pak jsou tu medovice na listnáčích, ale ty jsou vzácné i v současné době. Některé listnáče medovici produkují víc než hojně, včely to ale nesbírají. Tudíž posledních asi 10.000 let převládaly u divokých včelstev medy květové. Drtivě drtivá většina nektarů je sacharoza, tedy stejný disacharid (dvojcukr) jako je běžný rafinovaný cukr jak ho známe dnes. Nektar by asi nikdo nenazval náhražkou, ale chemicky je to totéž. Vše, co odlišuje invertovanou sacharozu jsou pouze včelami dodané enzymy, pak pylová zrna a stopové příměsi, těžko měřitelné a definovatelné. Tudíž chemicky se cukerné zásoby od květových medů moc neliší.

JENŽE!!!!!

Sacharoza je přesně 1:1 G a F. Jestli ale v medu převládne G, tím rychleji med tuhne. Kde převládá pro lidský organismus těžko stravitelná F, takový med nekrystalizuje nikdy a nebo za velmi dlouhou dobu. Ano, vyhledávané “kvalitní” medy jako akátový, jetelový, slunečnicový jsou sice chutné, ale pro lidské zdraví přinejmenším diskutabilní. 

První odbočka. Nutná odbočka. Přirozená a nejběžnější sacharoza je půl napůl ze dvou monosachridů. Bůh nebo příroda to zařídili tak, že pokud lidský organismus dostává tyto cukry v rovnováze, pak je játra stráví. Jakmile ale převládá F, je problém, játra molekulu F bez molekuly G neumí strávit, mění jí na tuk a ukládají ho v těle tam, kde nepřekáží - do zadků, stehen a poprsí žen, do “pivních” pupků chlapů. A to i těch, kteří nepijí ani pivo ani jiný alkohol. První, kam tělo ukládá tuk z nestravitelné Fruktozy, jsou sama játra. Nemoc ztučnění jater - steatoza už ale postihuje i osmileté holčičky a ty se asi bůčkem necpou a dvanáctkou to taky nezapíjejí. Kde se tedy bere v lidské stravě přebytek Fruktozy?

HFS - high fructose sirup - vysoce fruktozový sirup je zkratka, která ještě před dvěma lety byla hojně vidět na slazených nápojích, ale bylo to i v údajně zdravém müsli pro dětičky, je to ve všech jogurtech, marmeládách v pečivu, prostě úplně ve všem. Proč? Nenažraným kapitalistům - těm jde o max zisk při co nejmenších nákladech, hlava nehlava, lidi nelidi, se daří vyrábět Fruktozu laciněji, než cukr řepný (třtinový). Protože na to začali poukazovat někteří výživoví poradci, najednou to z etiket zmizelo, mafie se domluvila a doslova tráví lidi dál. Na nápojích (nechci žádný americký nápoj jmenovat) je nyní uveden sirup fruktozo - glukozový, ovšem není uvedeno jaké % kterého monosacharidu. Vlk se nažral, koza zůstala celá a jede se dál a lidi to lemtají jak vo život (baví mě jak některé moderní madam studují údaje o složení potravin na etiketách). Ženské jak magoři budou donekonečna držet diety a bude se to lživě svádět na jojo efekt. Chlapům se bude pořád vyčítat pivo a bůček a to i těm, co to nejedí a nepijí. A tak dále. Konec odbočky.

----------------------------

Snažím se vám vysvětlit, že si představujete dřívější divočinu jako dnešní les a umělou step = pole. Jenže dnešní lesy nejsou žádné lesy, ale monokulturní plantáže na výrobu dřevní hmoty. Les tomu říkáme jen z nedostatku vůle nazývat to lépe a z nedostatku vhodného pojmosloví. Ovšem jen naivní si můžou myslet, že dříve měla včela k dispozici stejnou krajinu. Známé lži o nynějším převčelení ignorují ten fakt, že kulturní krajina a pěstované plodiny + monolulturní lesy uživí násobně více včelstev. To je nejhorší typ dezinformace, oni tvrdí pravdu, pokud by tu byla příroda jako před třeba tisícem nebo několika tisíci lety. Ale to jsem odbočil.

Druhá odbočka: Na střechy a konstrukce stropů (pokud jsou dřevěné) domů nelze dobře použít nic jiného než smrk. Nic ho velmi dlouho nežere (trámy se ale musely natřít volskou, ne býčí, ale volskou krví - dnes nějaká chemikálie). Když v Praze a i v dalších městech a tím víc v nížinatém Sasku a dál do Německa začal rozvoj civiloizace a stavební boom, byl smrk vývozní artikl číslo jedna. Šumavu vlastnil jeden rod, cizácký, který se na tom neskutečně pakoval.

Třetí odbočka: Dne 8.6.1784 (podívejte se do Wiki, pamět mi už slouží hůř a hůř) vybuchla na Islandu sopka Laki. Ta způsobila na dva roky něco jako "nukleární zimu", třetinu lidí západní Evropy to zabilo hned (do roka) na jedovaté plyny a hlad, zbytek trpěl neskutečně (Francouzská revoluce byla důsledek). Ovšem pak po vyčasení a rozplynutí šera nastalo prudké ochlazení Evropy, které trvalo až do polviny 20 století. Tedy žádné globální oteplení, prostě se jen příroda vrátila do stavu jako před Laki. Ano, nikdo vám to neřekne, lidem se vědomně lže, aby se mohlo rozjet zelené šílenství a není náhoda, že drtivá většina voličů zelených, vítačů a jiných sluníčkářů a liberálních neomarxistů jsou mladí bl.ci.

Čtvrtá odbočka: Ochlazení umožnilo snést smrk z hor do středních poloh a dokonce do nížin a začít konkurovat v kšeftu s nenahraditelným stavebním dřívím proklínanému cizáckému rodu, který držel monopol na smrkové stavivo ve velké části Evropy. Proč asi byly snahy spojit kanálem Šumavu s Dunajem? Jen to ochlazení a možnost pěstovat smrk i v nižších polohách způsobilo, že se od nákladného projektu upustilo. To jsou fakta, dohledatelná z běžných zdrojů a každý si to může nastudovat sám. Já to vím z doby, kdy ještě nebyl vanalezený počítač v dnešní podobě a už vůbec PC a tak vám tu zdroje neuvedu, nikdo normální si taky nepamatuje kdo napsal Slabikář. To až nyní je doba, že by každý chtěl zdroj. Najděte si to sami, když tomu nevěříte. Váš boj.

Pátá odbočka: Proto v důsledku návratu tepla jako před rokem 1784 (ještě tam nejsme) tu začal hromadně hynout smrk a úplně tu zmizí, pokud se skutečně teploty vrátí na úroveň jako před Laki. Tohle vám také nikdo neřekne, ale do mě se někteří “chytří” strefují.

---------------------------

Takže kolegové MS a Goro, podívejte se na věc prizmatem, který jsem vám předestřel a dojde vám, že se s největší pravděpodobností mýlíte.

O tomto jsem chtěl já debatovat když jsem dělal toto vlákno. Mám za to, že jsem byl nepochopen a že se mělo za to, že se tu má donekonerčna mlátit prázdná sláma. O tom, že medovici jednou nosí, většinou nenosí. Ovšem to víme, o čem by se tedy debatovalo?

-----------------------------------------

Malina ještě neví, že med pod víčky ztuhne, řepkáč vždycky, hrozí, že se nevytočí, když se počká. Ovšem včelám až tak ta krystalická forma kvěťáku nevadí, jen VŽDY tekutá potrava z řepného cukru je prostě pro zimování včel lepší a proto, SE JÁ DOMNÍVÁM, je na cukru jarní rozvoj rychlejší. Ale hlavně, i v květových medech je většinou nějaké % medovice nebo hůř stravitelných cukrů nemedovicového původu a to je, podle mě, ten mnou a předky vypozorovaný fakt.

Celé to odstartovalo moje zjištění, že na medovici a dokonce tuháči vč přežijí, i když se neproletí víc než 3 měsíce, když mají blízko NEPRODYŠNÝ strop a neodvětraný úl. Jen jsou některá do dneška v horší kondici. Nic víc.

Akorát, že tyhle podmínky nemá v ČR každý, jsou výjimečné a já mnohokrát avizoval, že nepíšu pro lidi ve snůškovém ráji. Naopak, tvrdím, že já bych v takové lokalitě měl medu víc, než vy. A taky je pro mě asi důležitější (pro moje zákaznáky určitě) JAKÉHO medu. Toho ze zakladeného díla je všude nadbytek.

Taky nesouhlasím s vašemi dedukcemi ohledně schopnosti zimoivání na medovici a medu obecně, ovšem to bych téma už moc rozkošastil. Předem ale avizuji, že se hluboce mýlíte a Goro s vámi. Vysvětlím vám to jindy.

Jsem spokojený z výnosu 30 kg, když je PRŮMĚR 40-45 jsem nadšený, ale ani z 25 se nehroutím a neprodělám. A zopakuju, vloni před tuháčem jsem vytočil dost na to, abych sice nebyl nadšený, ale byl jsem spokojený, dalo to přes 30 kilo kvěťáku v PRŮMĚRU a lze tu najít jak se SPRÁVNĚ počítá průměrný výnos. Přesněji. Pro mě je jistá jarní snůška a případná hlavní je už jen jakýsi bonus, který se neopakuje ani v proklamovaném intervalu 3-4 roky. 

Takže MS. Zkuste nám sem napsat, kolik medu ve vašem kraji, kde i ovocné stromoví kvete o 2-3 týdny dřív než u nás, KOLIK MÍVÁTE DLOUHODBĚ medu bez akátu, slunečnice a dalších plodin, které se na většině ČR nepěstují. Tady také neexistuje ibvazivní astřička a další. A pro hlupáka, který by se chytil nepodstatnosti jako s prděním krav, namnoze se v ČR sice pěstuje svazenka, hořčice a jiné, ale tak, že to kvete koncem října, v listopadu a nezřídka v prosinci. Ale hňup by tvrdil, že lžu, protože se pěstují medonosné plodiny v celé ČR stejně, jako kráva krká, ale neprdí.

-----------------------------------

Nechci reagovat na pana Malinu, ovšem toto mě rozesmálo a tak musím:

Není mým cílem cokoliv rozmlouvat důchodci, který se celý život snaží o rekordy a uznání ve včelařském oboru a přitom se mu to ve větším čí vlastně menším nedaří.

Jen slušné vychování mi brání vás poslat tam, kam lidi vašeho typu patří. Kdo zná moje práce ví, že rozhodně neusiluji o rekordy a o publicitu tuplem ne. Ale to byste asi dělal vy, nejspíš vidíte svět podle známého rčení: PODLE SEBE SOUDÍM TEBE.

Jen skutečný ubožák se vymezuje vůči starému člověku pro jeho věk. Možná budete mít štěstí a dožijete se také a oni vám to ještě nenarozené dětičky dnešních potetovanců s IQ houpacího koně a absencí sociální inteigence vrátí i s úroky. 

A řečnická otázka: 

Věří tu někdo, že každý CHCE uznání, například od včelařského mejnstrýmu a tak zvaných vědců? Napadne primitiva, že to může být také tak, že někdo prostě NECHCE patřit do nějaké party? Proto jsem prchnul z VF, nevyhovali mi tam ti lidé. Dělám to tak, že kde se mi nelíbí, odejdu. Dymák neukončil spolupráci se mnou, byl jsem to já. Nepotkám Dr. Peroutku, aby mě nevyzýval, abych psal do Včelařství, známe se přes 60 let od mého dětství a ví dobře co umím. Peroutka dobře znal mojí mámu a její přátele, znal mého staršího brara a my všichni měli už výsledky, kdy vy jste ještě nebyl na světě. Jenže v RR Včelařství sedí jeden pán, se kterým já ve stejné partě nebudu, stejně jako v jiné RR sedí učitel včelařství a ještě jsem bludy, co přednášel, nevydýchal. A někdo nemůže mít mezi autory nás oba, to bych shodil vše, co umím a co jsem celý život studoval a zkoušel.

A tak dále. Až pane Malino dospějete, možná se vám v hlavě rozsvítí. I když u některých se to nepodaří. Inteligence a zvláště ta sociální, je vrozená.

Ne kometo, reagoval na vás.  Vzdávám se.

Někteří jezdí celej život nalitý a eště je nechytli.

Bavit se se mnou nemusíte, já vás neoslovil a neragoval na vás přímo. Jasně jsem vysvětlil jak to je, mám vyzkoušeno po mnoho sezon. Včely na medu přežijí, ale na cukru jsou zjara lepší a úplně nejlepší, když je v podsazené KK melecitozní tuháč. Pokusy zda přežijí na řepkáči zkoumali a zkoušeli čeští vědci, jasně jsem o tom tady na CHZ pojednal. Mě na tom udivilo, že někoho, a dokonce VYSOKOŠKOLSKY VZDĚLANÉ PÁNY NAPADLA OTÁZKA, ZDA VČELY PŘEZIMUJÍ NA MEDU. Tohle je důkaz jak lze vystudovat na bl.ce. Učené pány nějak nenapadla základní otázka, na čem asi tak včely zimovaly miliony let svého vývoje?

Není moudré vytáčet pozdě, včely se méně snaží a přinesou výrazně méně, než by stejné vč přineslo při průběžném vytáčení. Dokázáno nejenom mnou, stačí si to znovu přečíst a i Goro o tom ví a i dobrá odborná literatura to sděluje. Vysvětlil jsem to tak detailně a na příkladu, že to pochopí i myšlenkově lenivější. Jsem si myslel.

Už mě to unavuje to pořád některým opakovat, stavte se pane Malino třeba na hlavu. Vám ostatním se rozhodně vyplatí si dobře zapamatovat má tvrzení a časem se vám jejich platnost potvrdí.

-------------------------------

Včely v divočině zimují jenom na medu. Jenže od nich nikdo nechce aby přinesly o 20, 30, 50, ale i výrazně více medu, než potřebují. Také nepotřebují rychlý jarní rozvoj. Ten od nich chce včelař, aby právě přinesly víc, než co jim stačí. Já nepíšu o ničem jiném, než jak při stejné práci mít rychlejší jarní rozvoj a více medu. Někdo se asi válí v prachách a nechá včelám 30 kilo medu i když ví, že to pro ně není nejlepší. OK, kdo dokáže udělat oddělek bez včel jen z plodu, ten dokáže i další nesmyslnosti. A přesto je na tom krásné, že je každý svého štěstí strůjcem a může si (ZATÍM) dělat co se mu zamane. Třeba nepromyšleně hloupé věci - čítankový příklad liberalizmu a jeho stupidity. Já měl celou dobu za to, že se tu bavíme jak vyzískat ze včel co nejvíc medu a přitom jim co nejméně ublížit. Mě k tomu pomáhá moje pojetí morálky, lidskosti a slušnosti. O spoustě věcí nemusím přemýšlet, jsem dobře vychovaný a vím sám od sebe co je správné, co horší a co slušný člověk nedělá nikdy. Já “zvířeti” (a tuplem ne člověku) neublížím nikdy, když vím, že by mu nějaké moje jednáním ublížit i jen MOHLO.

Pane Malino, nyní oslvuji vás přímo. jasně jste vysvětlil nemoc a indispozici, v důsledku které jste nemohl vytočit. Proč proboha ale děláte z nouze ctnost? 

Chápal bych vyjádření typu: Nedokázal jsem vytočit, pro rodinu jsem med zajistil a sdnad mi to včely odpustí, že jsem NEMOHL vytočit zbytek. Tak by jednal a uvažoval člověk, kterého bych si já uměl vážit. Ano, někdy jsme nuceni dělat věci méně dobré či správné, ale děláme je s výčitkou svědomí a neděláme ctnost, že jsme tak dobří, když jim necháme med. Nejspíš to pro ně není dobré. Já nechal vč na tuháči, ale litoval jsem toho a mrzelo mě, že jsem to tak nechal. Proto si já s vámi nikdy neporozumím a ani nechci s lidmi s vaším uvažováním nic mít.

OK, vysvětlím.

Medníky po vytočení většinou vracím všechny, nebo místo 3 třeba už jen dva (podle kolik je v mednících včel) a to kvůli “vysušení” od zbytků nevytočeného medu. Do medníků totiž přijdou i rámky s ostrůvky zavíčkovaného starého medu a ne vždy je stíhám odvíčkovat. Pod víčky je ale tuháč, většinou květový. Nestíhám hlavně proto, že odvíčkovací stroj pak při vytáčení pohodlně odvíčkuje všechno a pak včelstva tyto zybtky vyčistí. Není nutné aby to bylo suché, hlavně se o dílo nemusím starat proti zavíječi, postarají se včely.

Když beru poslední med, příklad: 

Vč mělo 3 medníky, VN a pod ním TL. Už doma si připravím nástavky s nějak nevyhovujícími rámky. Někdy přece jen něco matky zakladou, ale většinou i panenské rámky stárnou, tmavnou a při borcení v medometu a jiné manipupaci si je sice včely opraví, ale už mohou obsahovat trubčinu a nebo buňky, kam by trubčinu mohly dát. A to láká zjara matky do medníků. Zrovna tak nemilosrdně ruším dole nedostavěné polorámky (v dírách by uděšlal trubčinu), ale ty už vůbec nemívám, jinde vysvětlím jak na to. Jak má vypadat medníkové dílo je vidět v mém článku o medu ze zakladených plástů. Taky je tam vidět z jakých rámků včelaři med vytáčejí.

Takže. Na VN vrátím 2 NN ze tří a přímo na VN přijde to horší dílo, poškozené, určené na vyřazení. Tak já vystrojuji KK. Jenže mám dílo tak skvělé, že není poškozených a ošklivých rámků dost a tak do KK jdou plnohodnotné rámky. To je život. Metoda Blaník “trpí” absolutním nadbytkem prvotřídního panenského díla.

Vč už po půlce 7 měsíce slábnou a na vysoké míře 30, na 24 méně, je VŽDY na krmení místa dost. Jinde píšu, jak se včesltva už od slunovratu sama omezují pylem v kladení. Z 11 vysokých rámků bývá plod jen na 5-8, (někde i jen na 4), zbytek je pyl a nebo souše. Tam uloží krmení. Mám vyzkoušeno, že dávám dvě dávky po 8 l roztoku 1:1 v intervalu 24, lépe 48 hodin a tohle množství NIKDY do NN nad VN = tedy do medníku, tedy do KK ještě nedávají. Tady zopakuju fyziku: Smísením 10 kg cukru + 10 l vody vznikne 16 litrů (+ nějaké nesmyslné setiny) roztoku 1:1. Proto je 8 litrů právě 5 kilo suchého cukru. Na úl nakreslím křídou 8 l - a pak dělám čárky a vidím, kolik suchého cukru které dostaly. Někdo si třeba vymyslí jiné poznačení, mě vyhovuje toto.

Já to ale myslelo jinak, asi napsal moc stručně. Příklad:

Mám silné vč, na dně TL, na něm VN a na něm 3 NN. Včel je tak moc, že musím nechat všechny tři medníky, jen je vyměním za prázdné. No a krmítko dám nahoru na ten třetí prázdný NN a včely nikdy krmení neuloží do horních dvou medníků většinou ani do toho přímo na VN, tedy do KK. 

Ale už jen krmením asi včel ubyde, ubývají očividně po pár dnech. Když jsou horní NN už skoro bez včel, můžu je vzít. A nechám jen KK. Klidně udělám pauzu v krmení, nebo neudělám, spíš mám VŽDY problém krmením naplnit KK. Tu dobře naplní jedině když se vyskytne pozdní srpnová a zářijová melecitoza.

KK, pokud je plná - odd obyčejně zeslábnou a zimují u třicítky jen na VN, musí přijít pod VN, tedy mezi TL a VN a to od poloviny do konce září (když se nestihle i v říjnu lepší, než zjara).

Když se zjara tvoří nový TL, vč už má obyčejně postavenou první M a nebo dvě, dělám nový TL (konec března, začátek dubna = rozkvět špendlíků a třešní). Tehdy prvně po zimě rozeberu úl. Rámky v Tl jsou ohavně zčernalé, často eklhaftově plesnivé. Na prostředku ale vždy bývá jeden čistý, obyčejně jen jednou zakladený hotový trubčák (stačí postavený jen zpola). To je základ nového TLumiče a k němu další 4 SR. Vše se musí prostřídat (nazebrovat - jediné zebrování u Blaníku) s 5 dělničáky a to těmi, ze kterých během zimy včely nevynesly med nebo zásoby. Jak KK tak TL zažily léčení tvrdou chemií a tudíž UŽ NIKDY nesmějí skončit v medíkách!!!! Jdou na vyvaření. 

Přidám detail i pro ty, co nemají takovou představiost jako jiní. Kde vezmu SR do nového TL? No jednoduše vyřežu přímo na včelnici suché polorámky ze staré KK. Přece loučky jsou černé, taky byly při léčení v úle, nač kazit nové loučky a kontaminovat je? I kdyby kontaminace nehrozila, v TL zčernají a já na med pak už ohavné nehezké rámky nechci! Jistě, zákazník nevidí z čeho vytáčím. Vidím a beru to do rukou já!

----------------------------

Děkuji za váš zájem Goro, jestli jsem zase něco napsal nejasně nebo špatně, ptejte se. Ptejte se i vy ostatní.

Panenské rámky zavíječ žere málo, avšak i ty napadne. Ale panenské rámky se zásobami mám netknuté, do těch se jim nechce.

---------------------------

Přidám návod začátečníkům. Příklad:

Nezimoval jsem s KK, nebo v KK byla jen polovina rámků se zásobami a zjara v KK nejsou žádné. Já tam ale pro jarní rozvoj zásoby chci, tím, že jsou pod nohama napodobují včelstvu snůšku z venčí a hlavně přenášením zásob zezdola vč samo sebe podněcuje, tedy úplně samočinně. Obyčejně se nepodaří v komorách vyčistit od zásob všechny rámky. Nebo v plodišti zůstal jen málokrát zakloadený vysoký rámek, v něm se dole skazí pyl, ale nahoře jsou zásoby (a pod nimi jistě také pyl). Rámek nesmí zůstat v plodišti, zkažený pyl včely nedokáží odstranit. Je to plást na vyvaření, pyl je nejen ztvrdlý, ale často plesnivý. Pak podle prázdného polorámku přímo na včelnici odříznu spodek s většionou zkaženého pylu, ani nemusí být SL a dám ho mezi SR do TL. Stejně by šel na vyvaření, takto ještě poslouží a hlavně se využijí zásoby.

Podobně se dá rozříznout vysoká souše s hodně zásob a tak se získají do TL dělničí rámky se zásobami hned dva. Když mám dva staré zásobáky ve vč, které vyzimovalo tak silné, že nešlo moc zúžit, poslouží jeho zásobáky takto. Ano, je dobré, dát do nových TL aspoň dva nízké zásobáky. Většinou si nechávám pro ten případ pár truhlíků nevytočeného řepkáče. Ale ve skladu, ne nad medníky ve včelstvu.

Zkrátka improvizujte, nebojte se vymýšlet.

Z rámku se zplesnivělým pylem je nutné ty špuntíky vydloubat, vydrásat až na mezistěnu. 

Jak vidím, někteří mají raději debaty DOSLOVA  vo ho.ně. Inu, každý to má nastavené nějak, viďte kometo?

Jedna taková profesoruše sedí v Bruseli a tak všude jsou lidé rozumu mdlého.

Mě fascinují duševní naháči, kteří úplně ignorují předmět, neboli jádro sdělení a chytnou se doslova kravi.ny, navíc dané celkově v nadsázce, abych poukázal právě na absenci intelektu některých a jejich stupiditu. Tupí dělají tohle, že se chytí nějaké marginální hlouposti a odvedou debatu jinam. Kometa navíc nevčelaří, jen potřebuje nas.rat. Předkové měli na takové intelektové velikány trefné úsloví: “Dutý sud se nejvíc ozývá”.

Mimochodem, nerad reaguji na anonymy. Ovšem vy jste to v tomto případě trefil dokonale a já vám děkuji za velmi trefnou připomínku.

Nechci dělat nové vlákno a tak sem. Začnu příběhem.

V Číně 60 let, těsně před Kulturní revolucí, když ještě čína kamarádila se SSSR,  přijel jejich ministr zemědělství z Moskvy s ohromujícím poznatkem a tím byla hluboká orba. Většina Číny je na spraši a na té stačí, místo hnojení, jednou za x let nastavit pluh o pár cm níž a vytáhnout nahoru do obdělávaného profilu nevyčerpanou půdu. 

Jenže čínský soudruh to asi moc nepochopil, nepředal to správně podřízeným a tak se stalo, že se některé okresy začaly předhánět v hloubce orby. Vyhrál to okres, který zahrabal ornici dva metry hluboko a na povrch vytahal kamenitou jalovinu. Možná dodnes na takto hluboce zoraných polích neroste nic…

---------------------------

Došlo k tomu, že si někteří myslí a jeden to dokazuje včera tady na CHZ, že nekrmí cukrem, ale jen medem a rovnou nechává dvě bedny. Já k tomu dodávám, že jen aby nedopadl jako soudruzi v Číně, snad každý pochopil jakou chybu soudruzi z Číny udělali. Stejný nesmysl je nekrmit cukrem a nechat ne jednu KK s medem a dát jí v půlce září pod VN, ale nechat jim rovnou dvě bedny a nejhůř nad VN. Medu pro rodinu ten pán má dost a tak udělá včelám dobře, jak píše. A já tvrdím pomocí návodné otázky, na kterou se neodpovídá: “udělá včelám dobře, když jim nedá žádný cukr?” Tento můj příspěvek by jako celek měl dát jasnou odpověď.

Něco jiného je, když je člověk po úrazu či nemoci neschopný med odebrat a nahradit cukrem a něco jiného je být líný vytáčet (taky vytáčení ze srdce nenávidím) a zdůvodnit si to tak, že dělá včelám dobře. NEDĚLÁ!!!! A kor, jestli nechá dva NN s medem nad zimním sedištěm. A je lhostejné, zda má VN a nebo je sediště složené ze dvou NN na sobě. nedopadne to dobře. Připomenu svůj případ ze zimy 24/25.

----------------------------

Nešlo vytočit tuháč, s výhřezem plotýnek nešlo podhodit NN s tuháčem pod VN. To se mi s cizí pomocí povedlo jen u asi ⅔ vč, ostatní zimovala s jedním, ale i dvěma NN medu nad VN. Tato vč ze druhé, menší skupiny do jednoho uhynula, kde byl tuháč podhozený pod VN, neuhynulo žádné vč. Vyhodnotili jsme to tak, nejen já, ale i Tom4, Petr a jeho dva kámošové - všichni měli melecitozu, že to je nedostupností vody přímo nad sedištěm na stropním igelitu. Ta vč, která by pro vodu musela chodit přes celý NN vysoký 15 cm a nedej Bože dva NN, neměla vodu a padla. Ovšem podmínkou je malé česno max 9 cm2, žádné očko a žádné síto místo dna a hlavně žádný paroprodyšný strop. Ano, spodní okraje krajních rámků v TLumiči byly plesnivé, ale rámky ve VN plesnivé nebyly. Ani neobsednuté krajní.

Věda tvrdí, že na melecitoze vč nepřežijí zimu. Je to nesmysl, za splnění několika málo jednoduchých podmínek na tuháči vyzimují i v zimě, kdy nemohly víc jak 3 měsíce ven. Ano, BEZ JEDINÉHO PROLETU. Pravda, část vč měla malinko pokálené krajní neobseduté rámky, nic dramatického, některá měla pokálená česna a přední stěny úlů, ale nepatrně.

JENŽE!!!!

Všechna moje vč, která přežila na tuháči úplně bez cukru a jiná s nepatrně cukru, neměla rychlý jarní rozvoj. Prostě med a už vůbec medovice není vhodným krmením na zimu. Protože my nikdy nevíme, co včely do jarního medu přimíchaly. Leda se od začátku května dřít celou sezonu a nechávat na nejvyšším místě úlu jednu bednu jarního medu. Zkazky o mednících přidávaných nahoru na už plné medníky sice čtu, ale nevěřím a nikdy jsem to neviděl a neslyšel, že by to fungovalo. Tady to tvrdí jen Javali a MS. Patrně to může fungovat ve včelařském ráji, kde bych já se správnou metodikou musel totčit metrák a víc medu od vč.

--------------------------------

Od toho tato fora jsou, abychom si tu sdělovali zkušenosti. Učené nepotřebné plky tak zvaných vědců nám nijak nepomáhají úspěšně včelařit. Proto tady jasně sděluji, že vědci to neumí, včely za určitých (náhodně zjištěných) podmínek přežijí zimu na nejen medovici, ale dokonce na melecitozním cementu. Jenže jen přežijí a za celou sezonu nedohnaly 5 oddělků doma u baráku, 100% nakrmených cukrem!

---------------------------------

Zopakuju podstané, vlastně záhadu odporující vědcům absolutně.

Na stan R bylo 10 vč + 2 záložní matky na 4 rámcích. Všech 10 vč přežilo, padly ty dva slabé, ale jindy běžně zimované oddělky. Pozoruhodné ale je, že na stan R nedostalo ani jediné vč ani deko cukru. Nejen, že jsem byl imobilní, rozjezdily tam cestu lesáci a nedalo se tam nic přivézt.

Na stan K byla situace jiná. Tam se dostat dalo a tak tam třetina dostala necelých 10 kg cukru, druhá asi třetina do 5 kg cukru a zbytek žádný cukr. Víc cukru jim nešlo dát, nebraly ho, prostě ho v krmítkách nechaly. S pomocí zetě jsem několik úlů rozebral a zjistil - toto je Jirko hlavně pro vás, že některá vč jsou ulitá tak, že mají VŠECHNY vysoké rámky zavíčkované medem až ke SL. Nijak řešit to nešlo - výhřez plotýnky a chůze - spíš plazení jen o berlích - a tak jsem to nechal osudu.

resume:

Nejméně úhynů bylo v R, kde nedostaly ŽÁDNÝ cukr.

Víc jak 50% úhynů bylo v K a celkem to udělalo třetinu úhynů z celkového počtu.

Stanoviště doma byly rané oddělky, melecitozou postižené nepatrně a nakrmené cukrem. Největší výnosy dalo těch 5 oddělků, pak stanoviště R a nejhorší to bylo na stanovišti K, kde jsem 4 vč, která sice přežila, vůbec nevytáčel, nic nepřinesla. Nechtěly se ani rojit a ještě minulý týden měly pořád staré nevýkonné matky, ani o TV se nepokusily, prostě jen přežily téměř bez užitku. Mezi nimi je i můj pokus s mírou Dadant-Blatt… Pravda, tohle vč jednen NN jarního medu dalo a pak plodovalo jen na 5 velkých rámcích.

Tudíž není možné vše nějak zobecnit, každé stan je jiné a R od K jsou vzduchem přímo 2.700 metrů, včely ale přímo asi nelétají. Co ale tvrdit lze, že zimovat jen na medu není dobré, přesněji, že je lepší med odebrat a nahradit cukrem, kde je záruka “čistoty” vždy. A hlavně, nepřežilo ani jediné vč s KK nad VN!

------------------

A pro nedůvěřivé, kteří se podívají do šmírovacího systému na počet mých včelstev k 1.9.2024. Najdou tam, že jsem do Hradištka nahlásil 42 vč, já ale říkám “jednotek”. O dotaci jsem žádal na pouze 30 vč, protože 12 slabých náhradních matek nemělo sílu včelstva. Ano, dotaci jsem nebral ani na 5 silných oddělků u baráku, i když ty jistě definici včelstva splňovaly, stejně jako některé jiné “náhradní matky” ze zbývajích sice nehlášených, ale na dotaci nenárokovaných. Ano, pro většinu jsem blbec, že neberu dotaci na všechno jako tak zvaní normální. Jsem totiž ještě ze staré školy = nekapitalisticky poctivý. 

Znám tento dost tupý argument zelených fanatiků. Patří do skupiny Hlava XXII a nebo starého vojenského vtipu: 

A - velitel má vždycky pravdu

B - kdyby se NÁHODOU velitel mýlil, platí zásada A

------------------------------

No a jednoduchá logika by pak měla být, chrlit ještě víc CO2, chovat ještě víc dobytka aby prděl a krkal ještě víc metanu a spalovat ještě víc ropných produktů, uhlí a dalších uhlovodíků, aby se vyrovnaly ztráty tepla způsobené “leností” Golfského proudu.

Je to hloupé? Já vím, je to stejně hloupé, jako že změny v přírodě způsobuje člověk. Jediná sopka vychrlí za pár hodin nebo dní víc skleníkových plynů, než lidstvo za roky a co stepní a lesní požáry, nepřetržitě hořící po celé planetě? Co umělé každoroční vypalování statisíců hektarů stepí - prérií v USA? 

Prostě celá zelená ideologie je zhovadilost tupých lidí, schopných věřit na nesmysly (mají blahobyt a roupama už nevěcí co za hovadiny vymýšlet). Jak chtějí bojovat proti sopkám? Jak chtějí přinutit Golfský proud? Nedocházelo k dobám ledovým i bez člověka a jeho civilizace a spalování fosilních paliv? Co otepluje Marz a ostatní planety? Jaké kamiony, krávy a elektrárny to způsobují na Marzu?

A doba ledová? Tak zvaní vědci tvrdí, že to je prostě přírodní cyklus střídání dob ledových s dobami oteplení. Třeba právě přichází doba ledová a pouze díky lidskému spalování uhlovodíků a prdění a krkání dobytka v posledních asi 200 letech průmyslové revoluce ještě žijeme a není tu ledovec už teď. Idiotský argument? Ano, je stejně idiotský, jako že planeta shoří.

Ano, napsal jsem to nikoli nešťastně, ale hlouopě, věta byla dlouhá a já jí zkrátil tak, že z ní vyšel nesmysl. Omlouvám se. Píšu bez konceptu “z voleje”, pak mi vycházejí velomi rozvité věty, protože dávám na "papírů myšlenky tak, jak mi běží hlavou. Pak se už při opravách soustředím na pravopisné chyby a holt mi někdy uteče, že věta nedává rozumný smysl. Obyčejně to ale pochopit jde.

Jedenáctý rámek vyndavám při poslední prohlídce na přelomu 9/10 měsíce.

--------------------------

Javali. 

Váš příspěvek, citace ruského dědy, je tak zajímavý, že žasnu, jak velký smysl dává. Má jen tu vadu, že to nenapadlo mě.

Neznám všechny vědecké práce, to ani nejde, myslím. Taky je (vědce i jejich studie) poslední roky dost bojkotuju, už jim nevěřím, zvětšiny hluboce bádají nad úplně zbytečnými věcmi, které pro praktické včelaření nemají VŮBEC ŽÁDNOU CENU. Tudíž třeba to o mateří kašičce není výmysl starého Rusa, ale prostě na to přišla věda. Ono by to dokonale vysvětlovalo ohromnou záhadu dlouhověkosti zimních včel. Patrně ty včely nebudou krmeny přímo mateří kašičkou, jen vylepšnou včelí, právě tolik vylepšenou, aby včely přežily dlouhou zimu. Včely krmené mateří kašičkou v dospělosti se stanou trubčicemi. Tedy aspoň si to tak vysvětluji já, asi jsem to v mládí někde vyčetl a věda to už třeba popřela.

Pro mě je to zajímavá myšlenka a dokonale by vysvětlovala tu, zatím vědecky neobjasněnou záhadu dlouhověkosti zimních včel. A opakuji, možná objasněná je, jen to nevím já. Ale co vím úplně jistě je, že i kvalita mateří kašičky kolísá. Mizerně živený odd téměř bez zásob udělá nouzáky s minimem mateří kašičky, mele z posledního a dělá si matku, která bude krátkověká, ale bude to matka a může dát oplozená vajíčka a mezitím přijde snůška a hojnost, kdy i oddělek udělá kvalitní matku. Pokud je tato moje úvaha pravdivá, pak také záleží na kvalitě krmerní a nadbytku snůšky v době tvoření zimní generace včel. Logiku by to mělo, ne?

Avšak cukr je jen náhražka, důležité je, aby včely pro plod zimních včel nalezly v úlech skutečný med a to je logicky na třicítce pravděpodobnější, než v raubsystémech 24 a NN systémech, nedej Bože OP, které je vymyšlené právě na vyrabování VŠEHO medu ze vč do mrtě! Ovšem zimování jenom na medu není šťastné, k tomu se vrátím jindy v jiném vlákně.

--------------------------

Někdy dlouho osiřelé vč, když už kladou trubčice, udělá matečníky, ze kterých se vylíhnouu jen trubci. To je jasné, když je vajíčko neoplozené. Pozoroval jsem několikrát stejně bohaté zásobení larvy mateří kašičkou, jako bývají zásobeny larvy matek. Zkoumal někdy někdo život a jeho kvalitu a délku ve smyslu délku říjnosti u trubců, vykrmených jako matky a vylíhlých ve svislých mateřích buňkách?

Konečně, po vašich, celkem rozumných SZ, odpovídám, po víc než šesti týdnech. Neřešte to už, prosím. Je to jen slovíčkaření a debata vo ho.ně.

Mikrovlny působí na život na Zemi zhoubně a je celkem fuk jak přesně se to děje. Před masivním zavedením mikrovln, navzdory mnohem horším agrochemikáliím a neodsířeným elektrárnám (a absenci obnovitelných kravin), obrovským emisím zhoubných škodlivin do ovzduší (oproti dnešku) byl život pestřejší a vitálnější a hmyzu (nejen)bylo možná 10x, ale spíš 20x víc (a taky ryb, ptactva a ostatního). Kolik je vám let? (řečnická otázka). Zhouba začala asi před 25-30 lety a tak víte kulový jak to bylo před tím. Já si to dokonale pamatuju! Pamatuje si i Goro, jen mlčí…

A pro soudružku Danuši (a jí podobným), která se i ve svém věku bojí, že planeta shoří, a pro ostatní pomatence, otázka na tělo:  Kde je oteplení klimatu konkrétně letos? A co zima 24/25 bez proletu včel víc než 3 měsíce? Přičemž ještě nedávno (před pár lety běžně) nosily na vánoce pyl. A tak dále.

Je nutné něco vědět. Letní pařáky kolem 30 a víc hodně ničí ve správných úlech správně vedená včelstva (žádná očka, žádná síta místo den, malá česna max 15-25 cm2). Letos nám ovšem příroda nepomáhá, je chladné léto. Proto je nutné dát Gabon raději dřív, klidně hned ještě v červenci. Brouci vč nejspíš nezabíjí, mohli by ale oslabit zimní dlouhověkou generaci.

Ještě je červenec a případné ulití hrozí za dva měsíce, nyní prostě krmte bez obav, proplodují to, právě nyní tvoří zimující generaci a budou jí tvořit až do konce srpna. Jestli teď nebudou mít dostatek až nadbytek, udělají zimní včely takové, aby vyšly. Bludy o červnové zimní generaci jednou pro vždy zapomeňte, to jsou hlouposti, stále opisované těmi, co to neumí a neumí pozorovat a správně vyhodnocovat to, co se ve vč děje. Logika = zimní včely musí vydržet do začátku až do třetí dekády května, fakt někdo věří, že by zimní včely žily 11 měsíců? Nebo i jen 10?

Jedna věc mi na Gorově odpovědi nesedí, napsal to, asi kvůli stručnosti, velmi nešťastně. Medníky jste doufám nezrušil, jak píše Goro. To nesmíte, hrozí vyhnání nejmladších včel, tedy těch, co mají převést vč přes zimu. Psal jsem vám, že se medníky ruší POSTUPNĚ, tak, jak včely ubývají. Psal jsem také, že včely nejsou blbé a krmení do medníků neukládají, nejprve se zabezpečují na zimu a právě teď překrývají zásoby pylu, které si uložily do věnců kolem plodu medem, nebo cukernými zásobami. Nezkušení a hloupí (hloupými myslím autory “odborné” literatury, kteří stále papouškují nesmysly) si potom myslí, že ve vč pyl není, ale on tam je, jen zmizí pod zásobami, které vč zavíčkovává právě v této fázi podletí a ještě později. Zamlčuje to i ten, co potřebuje prodávat těsto s náhražkou pylu pro jarní rozvoj!!!

Naučíte se rozpoznávat bludy od reality, u vás o to nemám obavu, ani u Romana a dalších, i uražené drvodělce to myslí dobře. Někomu ale reálně hrozí, že uvěří hochštaplerům. 

Neulijí, mají přece KK nad VN a i do TL umí dávat přebytky. Ulití hrozí koncem srpna a v září.

Malé dávky jsou podněcování a rozjede se plodování a to už teď úplně nechceme.

Med jste měl z medníků vzít všechen, nad plodem a v rozích vysokých rámků měly (mají) jistě dost (protože TŘICÍTKA) skutečného medu. Ten bude na jaro, zimu přežijí na cukru.

Tady by mě ale velice velmi zajímal názor pana kolegy Gora, zda potvrdí, co myslím já.

Děkuji. Ano, všechno, nejen včelařina, má velmi složité souvislosti a každá maličkost předznamenává hned několik následků a může úplně změnit výsledek.

Možná se budete divit, ale i vy jste něčím obohatil mě a dozvěděl jsem se co nejde, tedy M do TL. Nikdy jsem to nezkusil. Ale ono to, co píšete o nefungování M v TL má logiku. TLumič se jmenuje tlumič proto, že tlumí nárazovou snůšku. Možná jsem měl vysvětlit JAK se to děje. Nespočívá to jen v tom, že létavky tam předají přínos a úlové včely ho mají kam uložit. Včely potřebují velkou plochu, kam rozestřít přinesený nektar. Ten, tím, že prošel hltanem včel, je už obohacen enzymy, hlavně invertázou a už v něm probíhá zázračná přeměna na med, ale pořád je to ještě velmi řídká, tedy vodnatá substance. Voda se odpařuje pouze z povrchu kapaliny a tak aby budoucí med zahustily, musí ho v tenké “vrstvě” někde rozprostřít. A když nemají TLumič, dělají to mezi plodem a vyrojí se, protože tím omezí matku v kladení. Protože spolu se zdánlivým nadbytkem pylu je matka omezená v plodování, abych to zopakoval pro lepší zapamatování. Je to dokonale vidět, že jak se kde vylíhne mladuška, ihned buňku zaplní nezralým medem. Za velmi velkou pozornost stojí, a to jsem patrně ještě nikdy neuvedl, že při správných TLumičích - tedy ze souší + SR, není vidět med mezi plodem. Každý to může pozorovat.

Z uvedeného logicky vyplývá, že včely potřebují teď hned HOTOVÉ plásty a ne, že je musí teprve stavět, viz “pohádka” o bratřích, hřibech a pletení košíků.

Ano, co jsem právě napsal si zdánlivě odporuje - pohádka o košíkách - s tvrzením, že když nemají kam med dávat, nenosí ho a ulejvají plodplásty. Jenže on je první medník v roce ve stylu “chytrá horákyně”, souše tam přece jsou a to ty 4 po dvou u stěn. Tam matka klást nepůjde (u stěn neklade, prto dvě a dvě u stěn) a včely mají první 2-3 dny kam dávat přínos a současně plní na stavěných M buňky už poloviční a do takových matka nikdy neklade. Než jsou buňky vytažené na správnou velikost a matka by je mohla zaklást, jsou už zaplněné medem a proto matka v medníku neklade.

Jenže vč musí být do jisté míry omezeno, tedy matka v kladení. To dělá třeba OP složitými kejkly s mřížkami a nesmyslnou a pracnou laborací (objevitel OP dělá vědu z rutiny aby vypadal vědecky). Protože vč omezí samočinně pyl v právě potřebné míře. Nedávno jsem jinde uváděl tento poznatek z mého letitého pozorování a nyní to opakuji v souvislostech.

Jistěže fungují samé M v medníku, když nejsou souše. Nejspíš by ale stejné vč přineslo o něco víc medu, kdyby od první chvíle mělo aspoň ty dvě + dvě souše. Určitě by v tom vč byl menší “napnelizmus”, abych využil pěkné slovo od dvojice V a W.

Souše do TLumiče:

Velmi často přebývají vysoké souše, vyčištěné v komorách pro vyvaření. Někdy se nepodaří souše v komorách vyčistit a jsou v nich zásoby. Pak se dají využít do TLumičů, se zásobami o to elegantněji. Jde to i na stanovišti. Na rovnou plochu položíme vysoký plást a na něj polorámek tak, aby řez byl asi o 8 mm - tedy o sílu SL výš, tedy aby odřezaný rámek byl o tloušku spodní loučky nižší. Pak se jen přibije nová spodní loučka. Pokud se chce využít ze třicítkového celorámku spodní část, odřízne se zbytek dole, jenže nižší ještě i o HL. Ano, musíme mít na včelnici pilku, hřebíčky a náhradní loučky, to by mělo být v bedýnce v autě pořád. Pro kolegy s menší představivostí: loučky přepižláme nějakou primitivní pilkou (nejlepší je japonská) a nožem podle nějakého “pravítka” odřízneme plást. Kdo drátkuje svisle (pro Blaník nesprávné drátkování), ten má problém přestříhat antikorový drátek, nožem se nepřeřízne. 

Opět jsem doslova polopaticky detailně vysvětlil, jak se dá co udělat a PROČ. Zbývá poslední otázka a tou jsou další medníky. Tady uvedu hlavně svůj neúspěch ze skupiny Edisonových 5 tisíc vynálezů.

Je lepší dávat i do dalších medníků M na prostředek, u druhého stačí 4, u dalšího 2 a nebo u toho třetího už samé souše. Ovšem co rozhodně nefunguje je VS - Volná Stavba medníkového díla v medníkách bez mřížky. Rámky pokurví trubčinou, ta matku vyláká nahoru a ten rok je bez medu, vše projedí, proplodují. Medníkové rámky na VS poničí trubčinou vždycky (poničí tím, že by příští rok rámky s trubčinou lákaly matky do medníků), některé matky ale nahoru ani tak nejdou a i to může být jedním z ukazatelů jakou matku dál nepodporovat a kterou ano, neboli její trubce na stanovišti.

Ještě bych mohl rozkošatit popis vámi daného tématu, ale už takhle je to zase dlouhé a pro mnohé méně jasné a přehledné. Ale sám Jirko píšete, že jste nějaké věci sice četl, ale pochopil zcela až později a nebo další souvislosti také až později. Tak je to normální, naopak nenormální by bylo, aby každý začátečník hned na první dobrou věděl všechno hned po jediném přečtení.

---------------------------

Proč je svislé drátkování špatně. Má to NĚKOLIK souvislostí. Někde jsem tu dal vlákno o prostavování mezery mezi patry, jaká je to prasečina a jak se tím drtí včely po tisicích. Víme, že Včelí Mezera funguje jen když není menší než 6 mm, nesmí být ale větší než 8, max 9 (a to už raději ne, na Langa se vyse…). Při svoslém drátkování se nemůžou neprohnout obě loučky, protože Blaník má SL jen 8 mm a horní jen 9 u celorámků, u polorámků také jen 8 mm i HL. I při tloušce 12 mm HL se loučka prohne, SL se svými 8 mm se neprohnout nemůže. Zdánlivě je to průhyb malý a často okem skoro nepostřehnutelný. Jenže, jestli se silnější HL prohne uprostřed jen o 3 mm a SL horního patra o 4 + VM 8 mm, najednou tu máme 3 + 4 + 8 = 15 mm a to včely VŽDY prostaví. Dají tam med a ten při rozdělení nástavků ihned včely zachraňují a seškrábnout se to bez pozabíjení desítek až stovek včel nedá. Prase to zase sestaví hlava nehlava, někdo oškrábne co vidí, tedy HL spodního patra, ale totéž je přece na SL horního patra. A drtí včely ve velkém. A takový si říká včelař? Prase je to!

Kdo mě poslechne a udělá VM mezi patry 6-8 mm a bude důsledně odstraňovat VŠE co na HL včely nalepí - přilepují igelit, tím zmenší VM a když se na neočištěné plodiště dá medník je tu velký problém.

Zrovna tak se musí při vytáčení dokonale odstranit všechny můstky jak z HL, tak i SL rámků. No a za dokonalou idiocii označím tvrzení některých neumětelů, že je naopak třeba aby vč prostavovaly mezery mezi patry. S tímto bludem začali nízkonástavkáři, protože jen teoretizovali a nebo opisovali v jůseji a nezkusili si, že vodorovná mezera mezi patry zimnímu hroznu nijak nevadí. Totiž, originál Lang má HL tlustou 24 mm, SL 15 + 9 mm VM a to by zimní hrozen opravdu asi nedal. Jenže my jsme tady ve včelařsky nejvyspělejší zemi planety a my tyhle kravi.y dělat nemusíme. Tedy ti z nás, kdo mají rozum a základní estetické a humánní cítění s úžasným tvorem, jakým včela medonosná nepochbně je. 

Mě se stačí podívat na otevřený úl, na fotku a vím hned, jaké rozumové a morální kvality má včelař. Někde se tu najdou fotky mých otevřených úlů (vkládal to romaning) s absolutně čistými loučkami a tam můžete vidět, jak to má a musí vypadat. Navíc věčným oškrabováním získám (odhad) nejméně čtrt kila propolisového vosku s nezaměnitelnou vůní a a traktivitou M pro včely, když se tento vosk přiumíchá do vosku na mezistěny + vosk z víček. Ono všechno se vším souvisí.

A málem bych zapomněl. U medníkových rámků MUSÍ být spodní loučky široké 25 mm proto, aby patra prostavovaly minimálně a spíš vůbec!

Velmi správný postřeh a ano, hrozí to. Ale zopakuju podstatné, nedomyslel jste to. Nic nezbyde přece!

V zimě asi polovinu zásobních rámků z KK, která přišla kolem půlky září pod VN, vynosí, spotřebují nebo někam (nad plod) dají, nevím. Ale. Když se podle původní metodiky Blaník dělal TL až v konci dubna a začátku května, už v podsazených KK nebylo nic. Protože modifikovaná metoda Blaník počítá s TL už na konci března, proto tam zůstává asi polovina plných rámků. Ovšem myslím si, že zásoby z nich, ať je to tuháč, med a nebo cukr (samosebou už zinvertovaný včelami), je spotřebován pro extrémně rychlý jarní rozvoj. Zkuste si následující dobře zapamatovat:

Já prostě v úlech ve chvíli, kdy začíná snůška ze špendlíků - v některých letech točím první květový med špendlík + třešeň - mám kritický nedostatek zásob. Oněch stále omílaných 5 kilo tam není ani náhodou. A logika:

Když není KK pod VN, na vysokých rámcích nejsou téměř ŽÁDNÉ zásoby a ty, co tam jsou, jsou cukr, med, prostě zásoby. Ovšem z KK zmizí všechno, možná o to víc je nad plodem, věnce nemají třeba 1-2 cm (+ rohy), ale třeba 2-3 cm nechají na vysokých rámcích + rohy. V každém případě ale měly menší stres, protože v úlech bez KK ROZHODNĚ V DOBĚ ZAČÁTKU JARNÍ SNŮŠKY NEMAJÍ VYŽADOVANÝCH 5 KILO ZÁSOB ANI NÁHODOU. Kde jsou KK pod “nohama” je více zásob nad plodem.

Ideální je, když v době přidání prvního medníku s 5, lépe 6 M na prostředku, je na prostředních vysokých rámcích plod až k HL. A to tak, že jednu stěnu buněk s plodem tvoří dřevo.

-----------------------------

Píšete jak máte medníkové dílo, máte z něj radost a myslíte, že je vystaráno. Tady je ale jeden ani ne háček, ale velehák. Blaník má nadbytek medníkových souší, protože nejúčinnější opatření, aby matka nekladla v medníku, je těch 6 M naprostředku. Vysvětlil jsem několikrát jak to funguje.

Přidám příběh. Petr si před lety nedal říct, že prý proč pořád nutit včely stavět (podlehl včelařskému bludu, že vosk = stavba je na úkor medu), když má krásných souší dost. První medníky dal samé krásné souše a žádné M a víc jak plovina matek mu krásně zakladla medníky. Pak neměl med. Přesněji těch prvních asi 15 kilo proměnily na včely, další med byl, ale ne nijak hodně, měl ale mraky včel. Tyhle chyby jsem dělal taky a dost dlouho než mi to docvaklo. Ovšem někdo si říct nedá a potřebuje se o žhavý kamna spálit sám, pak si to už pamatuje dokonale. Rozdíl je v tom, že mě to nikdo neřek, já si na to musel přijít sám. Někomu dám dokonalý návod a on věci stejně dělá jinak - kdo chce kam, pomozme mu tam.

------------------------------

No a cukr řepný = sacharoza, je disacharid, složený přesně napůl z G a F. Drtivá většina nektarů není nic jiného než sacharoza. Proto cukr invertovaný včelami se nedá laboratorně odlišit od medu z nektaru rostlin. No a rekordní výnosy na Adamci, Zanderu, L 1/1 a NN systémech a podobných úlech (proto se jich Češi drží jak klíšťata), kde se vytáčejí zaplodované rámky, se do medu vesele vytáčí nespotřebované zimní zásoby. Dlouho to nebyl problém. Až přišly syntetické škrobáky  - ty nejsou ze sacharozy a najednou je jasně vidět, jaký med Adamiti produkují.

Proto první a nejdůležitější, co Blaník nedělá je, že se nikdy nevytáčí vysoké rámky a už vůbec ty, kde byl někdy plod.

-------------------------------

Staré Překlady:

Němci po WW2 chtěli podporovat včelaře laciným dotovaným cukrem. Aby ho včelaři a spekulanti nezneužívali, denaturovali ho nějakou nesmírně hořkou látkou, která včelám nevadí, ale i jen pár % v medu ho znehodnotí tak, že je nepoživatelný. Bleskurychle po jediné sezoně toho museli nechat. Tehdy se ukázalo, kolik zimních zásob končí v medu. A tak když napíše Blaníkář, že má průměr 25 kilo, Adamit by měl 30, 35, 40 i víc. Proč myslíte, že mají za plodiště 3 bedny Adamce (nebo Langa 44,8x23,2x10)? A proč chtějí, někdy až zuřivě zatvrzele, pro med stejné rámky jako pro plod? No jen proto, aby mohli do medu vytáčet cukr + škrobáky. Přece syntetická krmiva jsou mnohem dražší nerž cukr, proč jejich spotřeba roste? Že by Češi neuměli počítat? No proto, že krmiva jsou sice dražší než cukr, ale výrazně lacinější než “med”. Lidi počítat umí dobře, včelaři (většina) pak tuplem.

Podobné pokusy s dotovaným cukrem proběhly i jinde, tentokrát cukr obarvili na modro. Stejný výsledek, med měl barvu (jen jsem o tom četl ve starých Překladech, neviděl jsem to) nějak jak se říká KAFEBRONZ DO ZELENA.