K rojení jak ho popisuje pan Malina. Jen 5 matečníků = Tichá Výměna matky. Ta, podle mých zkušeností zjara VŽDY skončí vyrojením. Ovšem tvrdí se, že TV funguje skvěle i zjara, já si to nemyslím.
Bohužel nepíšete jak stará je matka. Prostoru měla, zdá se, nadbytek a tudíž to nemůže být vyrojení ze stísněnosti. Jenže by tu ještě mohla být vědou neposaná a mnou jen tušená věc. Když včelám z nějakého důvodu nevyhovuje “bydlení”, nemá jinou možnost z nevhodného příbytku prchnout, než se vyrojit. Tak si já vysvětluji nesmyslné roje, kdy je matka mladá, prostoru nadbytek, dílo mladé, ale pozor, také rámky a úl nikdo nevykoupal v nějaké chemikálii (zrovna poslední Včelařství ZASE vnucuje blud o dezinfekci rámků a všeho ostatního, i nasákavého chemií). Zde bych varoval i před parafinováním nástavků - parafín nesmí ke včelám nikdy a nijak! Může včelám velice vadit.
S rojením mám malé zkušenosti, celý život jsem včelařil na minimum rojů. A vlastně se z vašeho příspěvku dozvídám novum, že roj vyletí a začne si sedat dřív než matka. To je pro mě neochopitelné a pokud je mi známo, všechna odb. lit. tvrdí, že vyletí včely a krouží ve známém reji, spolu s nimi vyletí i matka. Určitě nejde jako první a část včel na ní “čeká” ve vzduchu a “čeká” kam ona usedne - má se za to, že je pro starou matku let obtížný a tak to nebývá daleko ani vysoko. A kde usedne matka, měl jsem za to, že matka usedá jako první, tam se k ni začnou usazovat postupně ostatní včely z roje. Váš popis by naznačoval, že je to jinak. Když o tom (poprvé) uvažuju tímto prizmatem, pak je toto další věc proč přepsat učebnice. A má to i logiku. Víme, že před vyrojením hledají pátračky vhodné doupě. Když ho nenajdou a vyrojí se, z roje na větvi pořád vyletují pátračky a hledají doupě, obyčejně je to tým asi 100-150 včel a intenzivně hledá. Když nenajde, roj zůstane na stromě a nakonec tam postaví plásty a uhyne. No a z vašeho popisu se zdá, že je to jinak. Zdá se, že nějaký tým pátracích včel rozhodne o usazení roje a matka tam teprve, na místo na větvi, zvolené pátračkami a obsazené pátračkami, teprve usedá dodatečně. Protože se má za to, že i toto usednutí včel řídí mateří feromon a tudíž dle té logiky by matka musela usednout jako první, zdá se, že to může být jinak. Je nutné mít vaší příhodu na paměti a sledovat, zda je to normální a nebo vzácné ve smyslu “výjimka potvrzující pravidlo”.
--------------------------
Někde píšu, opakovaně, že “komu se u mě nelíbí, ať letí třeba do …”. Když tedy neudělám nic špatně - úl například nemá očka, síto ve dně ani jiný průvan a v úle je všechno správně, není tam ani hlad a není ŽÁDNÝ důvod, aby se madam musela rojit, tak jo, tak je to jako s nevěrnou, či věčně nespokojenou manželkou. Některé - je to přirozenost - i kdyby měly modré z nebe a muž se sanažil sebevíc, stejně jsou nespokojené a geneticky mají nesprávné touhy a i takové ženě je nutné umožnit “odlet” do pr…!
---------------------------
Víte, opakovaně jsem tvrdil, že NN systém je překonaný a ve světě se udržel jen ve specifických podmínkách, třeba v Austrálii, s nepřetržitou snůškou 10 měsíců a průměrem 300 kg medu na včelstvo. Například nedaleký Zéland už NN systém, pokud vím, nepoužívá.
Já tvrdím a není o tom také žádná statistika, že včelám může vadit sice dostatečný, ale nesmyslně a nepřirozeně roztříštěný prostor na malé fragmenty a vždy rozdělené včelí mezerou a dřívím. Trochu teorie. Dívám se na výkres Langu v němčině, co mi kdysi poslal Jindřich Boháč. Tam je HL tlustá 19 a SL 10 mm. Jenže existují i varianty kde je je HL 24 a SL 12 mm!!!!!! I Když vezmu rozumnější míry z Boháčem zaslaného výkresu, je to tedy mezera mezy patry voští 19+8+10 = 37 mm. Ovšem taky existují Langy s rozměry louček 24+8+12 = 44 mm - 8 mm je VM. Nevím jakou máte variantu. Ale i u evropsky umírněné varianty je to 37 mm a je NUTNÉ se zamyslet nad poměrem voští ku dříví (se včelí mezerou). Má-li rámek vysoký 159 celých 29 mm dříví, pak je voští jen 130 mm. Dál si ten poměr každý spočítá sám, tedy 130 : 37 a může porovnat s Blaníkem 39x30, kde to je 285 : 15 . Blaník může mít při dodržení standardní ČSN tento poměr pořád 280 : 20 mm.
Když se vyjadřuji o NN systémech jako o nesmyslných, nevhodných pro včely, i pro včelaře, tak toto je jedna z prazákladních věcí!
ČSN má tyto míry 12+6+8 = 26. Já ale opakovaně psal o tom, že se snažím o HL jen 8, a Sl jen 6-7 mm a spolu s českou VM = 6 mm to pak u Blaníku dává 8+6+7 = 21 mm
Navíc včely vysoké rámky nepřistavují k SL (často ani nízké pokud nejsou v medníku a není silná nsnůška) a protože nechávají 18 mm mezi SL a spodním okrajem plástu, pak je mezera mezi částmi díla veliká, nepřirozená je vždy a je možné, že i toto může včelám vadit a snaží se z tak fragmentovaného obydlí prchnout. A některým lidem taky nevadí nevhodné obydlí a jiní ho mění pro zdánlivé maličkosti, i u včel to je stejné. Některým daný úl vyhovuje, jiným méně a některým vůbec a pak se vyrojí bez příčiny.
Není statistika zda se v NN systémech včely víc rojí než v jiných a tak jsou to jenom moje DOMNĚNKY ze zkušeností. Faktem je, že se vám vč vyrojilo a nemělo žádný důvod. Já se jen snažím přijít na to, PROČ se někdy některá vč rojí, i když včelař udělal maximum proti vyrojení a vč tudíž nemají žádný důvod. Protože to považuji za genetickou vadu, tak stejně jako u lidí je třeba se takové matky (manželky) co nejrychleji zbavit a neklást jí překážky, když madam nevyhovují běžné poměry obecného standardu. U včel je ta parádní možnost, že po chycení roje prostě blbou matku zahlušíme a proto jsou včely báječné. V tomto ohledu lepší než lidi.
