Perleťovec velký
Argynnis aglaja
Argynnis aglaja
Perleťovec velký
- Výskyt: Téměř celá Evropa
- Délka předního křídla: 3 cm
- Rozmnožování: 1 generace ročně
- Hostitelské rostliny: Violka, maceška
Perleťovec velký
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Lepidoptera - motýli
- Podřád: Glossata
- Infrařád: Heteroneura
- Nadčeleď: Papilionoidea
- Čeleď: Nymphalidae - babočkovití
- Podčeleď: Heliconiinae - perleťovci
- Tribus: Argynnini
- Rod: Argynnis - perleťovec
Perleťovec velký
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky
Délka předního křídla 3 cm. Trochu menší než perleťovec stříbropásek, od něhož se nápadně odlišuje zvláště rubem zadních křídel, s oválnými stříbrobílými skvrnami a bohatým šedozeleným poprášením. Podobné druhy, perleťovec prostřední (A. adippe) a perleťovec maceškový (A. niobe L.), mají navíc v okrajovém poli na rubu zadních křídel řadu oček a bílé skvrny postrádají perleťový lesk.
Stanoviště
Podobná jako u perleťovce stříbropáska, s nímž se často společně na biotopu vyskytuje. Oba druhy často sají na kvérech bodláků a pcháčů rostoucích v polostínu na otevřených vlhčích místech podél potoků a na zarostlých stráních. V horách vystupuje až k hranici lesa.
Rozšíření
Téměř celá Evropa, na sever zasahuje perleťovec velký až k Severnímu mysu, na východ areál pokračuje přes Asii až do Japonska. Chybí na velkých ostrovech ve Středozemním moři kromě Sicílie.
Výskyt
Hojný.
Motýl
Jedna generace s dlouhou dobou výskytu od poloviny června do poloviny srpna.
Housenka
Srpen až červen. Housenku perleťovce velkého snadno poznáme od perleťovce stříbropáska. Je rovněž tmavá, ale na hřbetě má dvě bílé podélné linie. Po stranách těla má červené tečky a malé skvrnky. Hlava a trny na těle jsou černé.
Hostitelské rostliny
Většinou violky a macešky (Viola canina, V. tricolor aj.), dále (rdesno) hadí kořen větší (Bistorta major). Housenka přezimuje velmi malá. Teprve na jaře začíná přijímat potravu a růst. Za dne se ukrývá a vzdaluje se od hostitelské rostliny. Vyznačuje se noční aktivitou. ´
Poznámka
Na mnoha biotopech můžeme společně s perleťovcem velkým pozorovat ještě další dva velmi podobné druhy: perleťovce prostředního a perleťovce maceškového. Také jejich vývoj a okruh hostitelských rostlin je podobný.
Názvy ve světě
Perleťovec velký
Anglicky: Dark Green Fritillary, Dánsky: Markperlemorsommerfugl, Finsky: Orvokkihopeatäplä, Francouzsky: Grand nacré, le, Holandsky: Grote parelmoervlinder, Italsky: Aglaia, Německy: Grosser Perlmutterfalter, Norsky: Aglajaperlemorvinge, Polsky: Dostojka aglaja
Mohlo by vás také zajímat
Alexandr velký, Vaza velký, Velký münsterlandský ohař, Velký hrubosrstý vendéeský baset, Velký modrý gaskoňský honič, Elo velký, Německý špic velký, Velký švýcarský salašnický pes, Knírač velký, Drakoun velký
Foto: http://www.butterfliesoffrance.com