Skřivan polní

Znaky

Skřivan polní je dlouhý 18 cm, podstatné větší než pěnkava. Malá, ale pohyblivá péřová chocholka na hlavě. Ocas je zevně bíle lemován.

Prostředí

Bezlesé lučiny, zvláště ty, kde je tráva stále nízká. Typický pták pro pole s ozimy, ještě hojnější je však na chudých pastvinách, kde můžeme často na jaře slyšet zpěv mnoha skřivanů najednou. Na jaře v době tání sněhu se objevuje na prvních nezasněžených místech v polích, na podzim na strništích.

Rozmnožování

Ze zimovišť v okolí Středozemního moře se skřivani vracejí v malých skupinách a za několik dní už začínají zpívat. Jejich zpěv je první předzvěstí jara. Zpívají, zatímco vysoko nad nimi táhnou k severu další skupinky skřivanů. Skřivaní píseň, jasný, nekonečný proud tónů a melodií, zaznívá obvykle z veliké výšky. Let provázený písní může trvat až 20 minut, nakonec klesá skřivan k zemi a posledních dvacet metrů padá k zemi jako kámen z nebe. O několik minut nato může zase vyletět. Večer zpívá skřivan polní také tichounce na kameni v poli nebo na vrcholu hroudy.

Když proráží suchou loňskou trávou první mladá travička, sedí skřivan polní na první snůšce pod převislou vegetací. Sedící samičku střídá po poledni sameček. Mezi dubnem a červencem kladou skřivani dvě snůšky, sedí na vejcích 11 až 12 dní. Mláďata krmí 9 až 10 dní, za 18 dní už mladí dovedou létat. Mláďata skřivanů tvoří tedy jakýsi přechod od ptáků krmivých, jaké nacházíme běžně mezi pěvci, k ptákům nekrmivým. Takový způsob odchovu je pro mláďata ve stepních podmínkách výhodnější než odchov mláďat krmivých.

Potrava

Semena a hmyz, též obilí.