Marabu indický

Marabu indický (Leptoptilos dubius) patří mezi největší čápy světa. Jeho mohutná postava, dlouhé nohy a obrovský klínovitý zobák se nedají snadno zaměnit s jinými brodivými ptáky. Dospělec dosahuje výšky přibližně 145 až 150 centimetrů a rozpětí křídel může být kolem dvou a půl metru. Má tmavá křídla, světlejší spodinu těla a částečně holou hlavu i krk. Pod krkem visí nápadný kožní vak. Přestože působí těžkopádně, je dobrým letcem, který umí dlouho plachtit na stoupavých proudech.

Výskyt

V minulosti se marabu indický vyskytoval na rozsáhlém území jižní a jihovýchodní Asie. Dnes je rozmnožování soustředěno především do několika oblastí severovýchodní Indie, zejména Ásámu a okolí Bhagalpuru, a do části Kambodže. Mimo hnízdní období se ptáci mohou rozptylovat dále po říčních nížinách. Důležitá jsou mělká jezera, mokřady, říční nivy a místa s dostatkem dostupné potravy. Některé populace využívají rovněž okraje sídel a skládky, což přináší nejen potravní příležitosti, ale i nebezpečí v podobě plastů, znečištění a střetů s člověkem.

Potrava

Marabu indický je výrazně potravně přizpůsobivý. Sbírá ryby, žáby, plazy, drobné savce a další živočišnou kořist, významnou část jídelníčku však může tvořit mršina a organický odpad. Dlouhým zobákem dokáže uchopit i poměrně velké sousto. Nejde pouze o pasivního mrchožrouta: v mělké vodě také aktivně vyhledává živou kořist. Při krmení se může shromažďovat s dalšími velkými ptáky. Holá pokožka hlavy a krku se obecně považuje za výhodu při práci s velkými a znečištěnými sousty, kde by husté opeření překáželo.

Chování a let

Na zemi marabu indický pomalu vykračuje a pozorně sleduje okolí. Dokáže zůstávat dlouhou dobu téměř nehybný, než se přesune za potravou. Za vhodného počasí stoupá ve vzdušných proudech a podniká dlouhé přelety s minimem mávání. Při letu má krk oproti typickému obrazu čápů často mírně zatažený. V horku může využívat zvláštní způsoby ochlazování, mimo jiné smáčení běháků výměšky. Bílý povlak na nohách proto nemusí být skutečnou barvou kůže.

Hnízdění

Rozmnožuje se koloniálně na vysokých stromech, někdy v blízkosti lidských obydlí. Velké hnízdo je tvořeno větvemi a slouží jako pevná plošina pro rodiče i rychle rostoucí mláďata. Páry je mohou využívat opakovaně. V Indii připadá hnízdní období většinou na chladnější část roku. Samice obvykle snáší dvě až čtyři vejce, o která pečují oba rodiče. Vylíhlá mláďata jsou na rozdíl od kuřat hrabavých ptáků zcela závislá na zásobování potravou. Do hnízda potřebují postupně stále větší množství živočišné stravy. Vývoj a péče rodičů trvá řadu týdnů, takže zničení hnízdního stromu nebo opakované vyrušování může zmařit celé hnízdění.

Chov

V českých podmínkách jde o ptáka pro vysoce specializované zoologické chovy. Velikost, hmotnost a rozpětí křídel vyžadují mimořádně prostornou voliéru a krytou zimní část. Zásadní je bezpečná hloubka a kvalita vody, dostatek místa pro chůzi a odpočinek, pestrá živočišná potrava a pravidelná veterinární kontrola. Hnízdící pár musí mít stabilní vysokou konstrukci a možnost klidu. Marabu indického nelze posuzovat jako běžný okrasný druh určený do malé zahradní voliéry.

Ochrana

Příčinou dramatického úbytku marabu indického bylo odvodňování mokřadů, ztrácení hnízdních stromů, pronásledování a další proměny krajiny. Ochrana dnes závisí nejen na zachování mokřadů, ale i na toleranci hnízdních kolonií v blízkosti obcí. Zachování několika zbývajících rozmnožovacích oblastí má pro budoucnost tohoto velkého čápa zásadní význam.