Aktuálně: 2 535 inzerátů • 292 597 diskuzních příspěvků • 19 931 uživatelů • Chat · 1 online

Kočka bengálská

Prionailurus bengalensis

Kočka bengálská

Prionailurus bengalensis

Kočka bengálská (Prionailurus bengalensis) je drobná volně žijící kočkovitá šelma asijské pevniny. Vzhledem připomíná štíhlou domácí kočku s výrazným skvrnitým kožichem, její způsob života je však přizpůsoben samostatnému lovu v lesích a krajině s hustými úkryty. Nejde o totéž zvíře jako domácí plemeno bengálská kočka, které vzniklo křížením domácích a divokých koček. Současné zoologické pojetí navíc odlišuje pevninskou kočku bengálskou od kočky sundské, která byla dříve zahrnována do stejného druhu.

Vzhled

Tělo dospělé kočky bengálské je protáhlé, s poměrně dlouhýma nohama a ocasem. Délka hlavy a těla se pohybuje přibližně od 45 do 70 centimetrů, ocas může dosahovat 23–44 centimetrů. Hmotnost bývá proměnlivá, často kolem tří až sedmi kilogramů. Srst je žlutohnědá až šedohnědá s tmavými skvrnami a drobnými rozetami, spodina bělavá. Na hlavě jsou výrazné tmavé podélné proužky, oči lemované světlou kresbou a zaoblené uši. Severní populace mívají hustší a delší zimní srst než kočky žijící v tropických oblastech. Samec bývá větší, rozdíl ale není tak nápadný jako u některých větších šelem.

Rozšíření

Kočka bengálská obývá velkou část pevninské jižní, východní a jihovýchodní Asie. Její areál sahá od oblastí Pákistánu a Indie přes himálajské podhůří a Indočínu až do Číny, Koreje a ruského Dálného východu. Vyskytuje se v tropických i mírných lesích, porostech křovin, travnaté krajině a na okrajích zemědělských ploch. Důležitá je především přítomnost krytu a dostatku drobných obratlovců. V horských oblastech vystupuje do značných nadmořských výšek, ale nevyskytuje se běžně v rozsáhlé otevřené poušti. Často loví v místech poblíž vody a dokáže dobře plavat. Ostrovní populace Sundských ostrovů a většiny Filipín jsou v novějším taxonomickém pojetí oddělovány jako příbuzný druh Prionailurus javanensis.

Lov a aktivita

Základ potravy tvoří malí savci, zejména myši, krysy a další hlodavci. Podle prostředí loví také ptáky, ještěrky, žáby či větší bezobratlé. Jde o oportunistického predátora, který přizpůsobuje složení kořisti místní dostupnosti. V okolí polí může přispívat k omezování početnosti hlodavců. Kočka bengálská loví nenápadným přibližováním a krátkým výpadem z úkrytu. Nejaktivnější bývá za soumraku a v noci, ale některé populace se pohybují také ve dne. Jedinci žijí převážně samotářsky a svá území označují pachovými značkami. Velikost domovského okrsku závisí na prostředí, pohlaví i potravní nabídce.

Rozmnožování

Ve více sezonních částech areálu probíhá páření převážně v určité části roku, zatímco v tropech mohou samice rodit i v jiných obdobích. Březost trvá přibližně 65–72 dní. Ve vrhu se obvykle narodí dvě až tři koťata, možné jsou však i menší či větší vrhy. Mláďata se rodí slepá a bezmocná, ukrytá v husté vegetaci, dutině nebo jiném bezpečném úkrytu. O jejich výživu a ochranu se stará převážně samice. Oči se otevírají přibližně během prvních deseti dní. Koťata postupně přecházejí na masitou potravu a učí se lovit; nezávislosti dosahují až po několika měsících.

Ochrana a chov

Ve světovém měřítku je kočka bengálská hodnocena jako málo dotčený druh, některé populace jsou však ohrožovány ztrátou prostředí, lovem a střety s dopravou. Pro české čtenáře je důležité rozlišovat pozorování divokého druhu od chovu domácího plemene. Divoká kočka bengálská není běžným společenským zvířetem a její chov vyžaduje specializované zařízení, bezpečné oddělení od veřejnosti, možnost úkrytu, prostor pro pohyb a odborně sestavený masitý jídelníček. Bez spolehlivých dokladů o původu a ověření aktuálních zákonných podmínek není vhodné o jejím pořízení uvažovat. Prvotní potřeby šelmy nelze uspokojit stejným způsobem jako u domácí kočky.

Názvy ve světě

Kočka bengálská

Latinsky: Prionailurus bengalensis, Anglicky: Mainland Leopard Cat, Německy: Bengalkatze, Francouzsky: Chat-léopard du Bengale, Španělsky: Gato leopardo, Polsky: Kot bengalski, Rusky: Бенгальская кошка, Japonsky: ベンガルヤマネコ, Italsky: Gatto leopardo

Mohlo by vás také zajímat

Balineská kočka,  Barmská kočka,  Birma – posvátná kočka,  Evropská krátkosrstá kočka,  Habešská kočka,  Kadeřavá kočka - rex,  Kartouzská kočka,  Kočka bažinná,  Kočka colourpoint,  Kočka divoká

Související obsah: Kočka bengálská

Použitá literatura (3)
  1. Sunquist, M. & Sunquist, F. (2002). Wild Cats of the World. University of Chicago Press.
  2. Nowell, K. & Jackson, P. (1996). Wild Cats: Status Survey and Conservation Action Plan. IUCN.
  3. Macdonald, D. W. & Loveridge, A. J. (eds.) (2010). Biology and Conservation of Wild Felids. Oxford University Press.
Zdroje (4)
  1. catsg.org/living-species-leopardcat
  2. doi.org/10.2305/IUCN.UK.2023-1.RLTS.T223138747A226150742.en
  3. animaldiversity.org/accounts/Prionailurus_bengalensis/
  4. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34963787/
Kočka bengálská
Foto: Ian Dugdale – přes Wikimedia Commons, licence CC BY 4.0.

Kočka bengálská s typickými tmavými skvrnami na hřbetě a proužky na hlavě.

Kočka bengálská Základní informace

  • Výskyt: pevninská jižní, východní a jihovýchodní Asie
  • Prostředí: lesy, křoviny, zemědělská krajina
  • Délka těla: zhruba 45–70 cm
  • Délka ocasu: 23–44 cm
  • Hmotnost: přibližně 3–7 kg
  • Potrava: hlodavci, ptáci, plazi a obojživelníci
  • Aktivita: převážně soumračná a noční
  • Způsob života: samotářský
  • Březost: přibližně 65–72 dní
  • Počet mláďat: obvykle 2–3
  • Pohlavní dospělost: zhruba 1–2 roky
  • Pohlavní dimorfismus: samec obvykle větší
  • Taxonomická poznámka: sundské populace nyní často Prionailurus javanensis
  • Ohrožení: málo dotčený (LC)
Kočka bengálská

Kam se řadí Kočka bengálská

Taxonomie

  • Říše: Animalia – živočichové
  • Kmen: Chordata – strunatci
  • Podkmen: Vertebrata – obratlovci
  • Třída: Mammalia – savci
  • Řád: Carnivora – šelmy
  • Čeleď: Felidae – kočkovití
  • Podčeleď: Felinae – malé kočky
  • Rod: Prionailurus
  • Druh: Prionailurus bengalensis – kočka bengálská
Kočka bengálská

Kde žije Kočka bengálská

Natural Earth v5.1.2, 1:110m, public domain. Broad illustrative regions, not species range boundaries. Equirectangular projection; South America split at 23.5 S, Russia at 60 E.

Jižní Asie, Východní Asie, Jihovýchodní Asie

Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.

  • Původní areál: Pákistán a Indie až po Čínu a ruský Dálný východ
  • Jihovýchodní Asie: Indočína a Malajský poloostrov
  • Stanoviště: lesy mírného a tropického pásma
  • Další výskyt: křoviny, zemědělské okraje a údolí
  • Úkryty: hustá vegetace a skalní nebo stromové dutiny
  • Česká republika: nepůvodní, jen specializovaný chov
dnes v 06:45
1 4 minuty čtení
Sdílet zvíře
Podělte se s námi o názor na tento text →