Rys kanadský
Lynx canadensis
Rys kanadský
Lynx canadensis
Rys kanadský (Lynx canadensis) je středně velká kočkovitá šelma severoamerických jehličnatých lesů. Jeho způsob života je těsně spojen s hlubokým sněhem a dostupností zajíců měnivých. Vyznačuje se mohutnými osrstěnými tlapami, krátkým ocasem a dlouhými štětičkami na uších. Ve srovnání s evropským rysem ostrovidem je obvykle menší, má méně nápadnou skvrnitost a delší licousy. Pro českého čtenáře je důležité, že rys kanadský není původním druhem naší přírody, přestože se oba druhy podobají.
Vzhled
Délka těla se nejčastěji pohybuje přibližně mezi 73 a 106 centimetry, ocas měří jen asi 10–15 centimetrů. Dospělí jedinci zpravidla váží osm až dvanáct kilogramů, samci bývají těžší. Zadní končetiny jsou delší než přední a tlapy mají mimořádně širokou plochu, hustě porostlou srstí mezi prsty. Fungují podobně jako sněžnice: zmenšují boření do měkkého sněhu a umožňují rychlé pronásledování kořisti. Zimní srst je hustá, šedavá až stříbřitá, v létě mívá teplejší hnědavé odstíny. Na špičce krátkého ocasu je souvislá tmavá plocha. Uši zakončují dlouhé černé štětičky a kolem tváří vyrůstají výrazné licousy.
Lesní domov
Rys kanadský obývá především boreální lesy Aljašky a většiny Kanady. Menší a místy izolované populace žijí také v severních částech Spojených států včetně horských oblastí Skalnatých hor. Nejvhodnější jsou členité jehličnaté a smíšené lesy s hustým podrostem, kam se mohou zajíci skrývat. Při odpočinku využívá padlé kmeny, houštiny a přírodní kryty. Samice pro mláďata vybírají bezpečná místa mezi kořeny či pod vývraty. Rysi se pohybují na velkých územích a při nedostatku kořisti mohou překonávat stovky kilometrů. Nežijí v trvalých smečkách; výjimkou je samice doprovázená mláďaty.
Lov zajíců
Základním zdrojem potravy je zajíc měnivý (Lepus americanus). Jeho početnost přirozeně kolísá přibližně v osmiletých až jedenáctiletých cyklech a rysí populace s určitým zpožděním reagují podobně. Když jsou zajíci hojní, rysi mají dostatek potravy a samice vychovávají více koťat. Při poklesu početnosti kořisti část zvířat mění teritorium a rozmnožování bývá méně úspěšné. Kromě zajíců loví rysi také veverky, drobné hlodavce a ptáky, vzácně větší savce. Často čekají u stezek nebo kořist překvapí krátkým rychlým výpadem. Většinu času jsou aktivní za soumraku a v noci, ale v klidném prostředí se mohou pohybovat i ve dne.
Mláďata
Páření probíhá zejména koncem zimy a na začátku jara. Březost trvá přibližně 61–70 dní a mláďata se nejčastěji rodí v květnu a červnu. Ve vrhu může být jedno až osm koťat, běžnější jsou menší počty. Novorozenci mají zavřené oči a jsou plně odkázáni na matku. Ta je kojí, chrání v úkrytu a postupně jim přináší kořist. Později se mláďata učí pohybovat v lese a samostatně lovit. S matkou zůstávají často zhruba do následujícího období rozmnožování. V letech s nízkou početností zajíců může být úspěšnost odchovu výrazně nižší.
Ochrana a chov
V celosvětovém měřítku je rys kanadský hodnocen jako málo dotčený druh. Některé jižní populace jsou však ohroženy úbytkem vhodného lesa, fragmentací prostředí a změnami sněhové pokrývky. Přirozené kolísání početnosti není samo o sobě známkou úbytku celého druhu. V České republice jde o šelmu určenou pro odborný chov v prostorných zabezpečených zařízeních. Potřebuje klidné úkryty, členitý terén, možnost pohybu a odborně sestavenou masitou potravu. Není vhodný jako domácí mazlíček. Před získáním jedince je nezbytné ověřit legální původ a všechny aktuální povinnosti spojené s chovem a případným přemístěním.
Názvy ve světě
Rys kanadský
Latinsky: Lynx canadensis, Anglicky: Canada lynx, Německy: Kanadischer Luchs, Francouzsky: Lynx du Canada, Polsky: Ryś kanadyjski, Slovensky: Rys kanadský, Španělsky: Lince canadiense, Italsky: Lince canadese, Finsky: Kanadanilves, Rusky: Канадская рысь, Japonsky: カナダオオヤマネコ, Nizozemsky: Canadese lynx
Mohlo by vás také zajímat
Bobr kanadský, Klokánek krysí, Králík rys, Krysa obecná, Krysa obrovská, Lišaj pryšcový, Pěvec ryšavý, Rorýs obecný, Rorýs velký, Rys červený
Použitá literatura (3)
- Sunquist, M. & Sunquist, F. (2002). Wild Cats of the World. University of Chicago Press.
- Ruggiero, L. F., Aubry, K. B., Buskirk, S. W., Koehler, G. M., Krebs, C. J., McKelvey, K. S. & Squires, J. R. (eds.) (2000). Ecology and Conservation of Lynx in the United States. University Press of Colorado.
- Nowell, K. & Jackson, P. (1996). Wild Cats: Status Survey and Conservation Action Plan. IUCN.

Rys kanadský na břehu jezera v kanadském Québecu.
Rys kanadský Základní informace
- Výskyt: Aljaška, Kanada, severní USA
- Prostředí: boreální jehličnaté a smíšené lesy
- Délka těla: 73–106 cm
- Délka ocasu: 10–15 cm
- Hmotnost: většinou 8–12 kg
- Délka života: až kolem 16 let
- Potrava: zejména zajíc měnivý, také hlodavci a ptáci
- Aktivita: hlavně soumračná a noční
- Způsob života: samotářský
- Páření: konec zimy a jaro
- Březost: 61–70 dní
- Počet mláďat: 1–8, podle dostupnosti kořisti
- Odchov: samice pečuje o mláďata
- Pohlavní dimorfismus: samec obvykle větší
- Ohrožení: málo dotčený (LC)

Kam se řadí Rys kanadský
Taxonomie
- Říše: Animalia – živočichové
- Kmen: Chordata – strunatci
- Podkmen: Vertebrata – obratlovci
- Třída: Mammalia – savci
- Řád: Carnivora – šelmy
- Čeleď: Felidae – kočkovití
- Podčeleď: Felinae – malé kočky
- Rod: Lynx – rys
- Druh: Lynx canadensis – rys kanadský

Kde žije Rys kanadský
Kanada a USA
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Původní areál: většina Kanady, Aljaška a části severních USA
- Hlavní biotop: boreální jehličnaté a smíšené lesy
- Podrost: husté křoviny a mladší lesní porosty
- Kořist: prostředí s početným zajícem měnivým
- Úkryty mláďat: padlé kmeny, vývraty a kořenové dutiny
- Česká republika: nepůvodní, pouze chov v lidské péči