Oliheň obecná

Oliheň obecná ač malý dvojžábrý hlavonožec, je poměrně blízce příbuzná obrov­ských krakatic. Patří však do samostatné čeledi olihňovitých. Všechny olihně žijí pelagicky, to znamená, že plavou v hejnech volně v moři, a to velmi rychle a obratně. Dosahují délky 45 - 60 cm a na rozdíl od sé­pie mají dlouhá ramena nezatažitelná.

Oliheň obecná loví různé ko­rýše, měkkýše i ryby. Plavou pomocí dvou trojúhelní­kovitých ploutviček na konci těla, které pohánějí oliheň jako lodní šroub. V těle olihní už se nezachovaly žád­né vápenité zbytky schránky, pouze průhledné „chitinové pero“. Na rozdíl od sépií, které tráví život většinou na jednom místě, olihně podnikají dlouhé tahy, zejmé­na v době rozmnožování, kdy táhnou až do Severního moře.

Olihně svá vajíčka neukrýyají jako chobotnice, ani je nelepí na korály či rostliny jako sépie. Jejich vajíčka jsou slepena do dlouhé rosolovité trubice, která se volně vznáší ve vodě. Teprve po dvou měsících se začínají líhnout mladé olihně. Olihně mají tělo téměř průhledné, ale přesto mohou výrazně měnit barvu, protože mají v pokožce stejně jako ostatní hlavonožci barevné buňky, tzv. chromatofory. Stejně jako ostatní hlavonožci mají i olihně žlázu vylučující inkoust. Toto černohnědé barvivo jim pomáhá chránit se před ne­přáteli.