Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 15.01.2026, 07:24:19
No jo jasný, tak z výletu vlakem, autem bych to taky dom netahala, tohle si užívám u nás. A někdy taky v lese nechám ,když zapomenu,protože s ohařima něco kutíme a já si pak na větve ani nevzdechnu. Ale je to supr způsob jak se zazásobit dřívím na otop 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 14.01.2026, 18:23:35
Jo, to by mě taky zajímalo. Třeba by tady i admini uvítali článek. A kdyby ne - tak já u sebe na web klidně.Bylo by to hodně zajímavý čtení. Otázka je, zda by Chingis měla čas a náladu.
Odpověď na příspěvek uživatele Lupus4 z 14.01.2026, 23:22:36
stačí vhodný kus větve, do každý ruky jedna. A člověk si přinese i na zátop. Z většiny vycházek se vracím opatřena Důitjórself holema. V příhodný čas pak hole nařežu, až se jich nashromáždí hodně a máme čím topit.
Odpověď na příspěvek uživatele acher z 14.01.2026, 13:19:48
jsme byli Československo
Jojojo, to je jasný, ale tak jsem si říkala právě spíš do té historie dál.
byla ze Svitav u Brna.
fakt?? Takže pak by se dalo říct, že v Čechách byl . Si myslím, že Beskydy, jeseníky ,Šumava, tam se historicky páslo, ne? Museli tam používat nějaký pastevce, nejen ovčáky, ne?
Odpověď na příspěvek uživatele acher z 14.01.2026, 12:51:54
😀 no a pak šup s ním do reklamy a vydělávat 😀
Tali umí taky nosit lahve, ale jiný než prázdný jí nesvěříme 😀
Acher - když vás tady vidím - vy byste to mohla vědět - Češi jako takový, nemají žádné národní pastevecké plemeno, jako je čuvač. Máte ponětí, jací psi se používali k téhle práci pradávno. Nějak se to určitě řešilo, ne každý se mohl dostat ke slovenským čuvačům. Nemá někdo ponětí? Klidně do SZ, ať to neplevelíme, mě to jen tak táhne hlavou. zadala jsem si pastevečtí psi v čechách historie a prt. Hlavně že se dozvím něco o kavkazanech 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Ladd z 14.01.2026, 10:39:06
Možná začal krmit někdo na příhodnějším míste.?
To jsem si taky říkala, ale nějak mě nenapadá, kdo v našem blízkém okolí, tam je buď hodně stará paní, která nevychází, jeden dům opuštěn, druhý pražácí, další pražácí, naproti sousedi, taky prt, to vím. No je to zvláštní. Uvidím, jak to půjde dál.
Máte někdo ponětí z jak velké dálky třeba ptáčci lítají na krmítka? jsem si tak říkala, jak roznáším po loukách ty lojofky, že třeba je to ještě ve vzdálenosti, kdy si doletí k nám a měla bych to umístit raději někam dál, kde by to dávalo víc smysl. To se asi zeptat přímo v ornitologické společnosti, co?
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 14.01.2026, 10:20:09
Jo lojofky na zahradě jsou téměř netknuté - na rozdíl od těch, které roznáším jak virus po remízkách na loukách, tam to mizí jako prt. Ale je mi divný ten paradox - že v tom nej mrazu a v tom, co bylo včera prostě ti ptáci chodili míň . O polovinu v podstatě. Jinak před tím, vždy za den vše zmizelo. Jasně, mohli být míň aktivní, ale na druhou stranu se přece na ten mráz musí víc nafedrovat, ne?
Krmítkový podivování mám - najednou začlo ptactvo chodit celkem výrazně míň.
Na jedno krmítko skorem vůbec, to ignorují už delší dobu - je to paradoxně to, které je tam nejdýl. Napadá mě jedině, že by se u něj něco stalo? Protože u toho největšího, tam nedávno - asi? krahujec - slovil dlaska - ale tam normálně ostatní chodí dál.
Každopádně teď - i v ten den největšího mrazu byla návštěvnost o dost menší - vždycky za jeden den to vyzobou - tedy ty dvě krmítka - do mrtě a já jdu a večer dosýpám. Teď je to vždy tak z půlky na obou a na tom výše zmiňovaným - skorem vůbec.
Kocour byl po oba ty dny hodně moc doma, furt chrápal na okně.
Klidně, šak to je dost výstižný myslím .Neb ten, komu tohle nedojde je prostě slepice. Byla jsem zaslepena zcela geniální myšlenkou, že Horsana nebude muset vláčet hore vodu. Jen seno. Když má vodu na dosah 😀