Keriton, nemůže být příčina drbání částečně i v psychice, naučené chování útulkáče? Se drbe všude po těle nebo jen extra partie?
Šla bych taky k dermatologovi, pro jistotu nechte udělat stěry. Co má za grancle? Mně se rozbitej Vořech začal extra drbat na Marpu, dva roky mu vyhovovaly, pak drobná změna v receptuře - alergie na nějakou novou/změněnou složku jak vyšitá. Přešla jsem na jinou řadu M. a dobrý, ťukám na dřevo a všechno.
Kříženec teriéra a jezevčíka,
Pekelná kombinace.
Asi nejste v podobném problému samy. V rámci brainstormingu mě napadá - co kontaktovat majitele M+M a třeba jim dát link na tuhle diskuzi? Možná řeší nemlich stejné trable, mohli by si počíst, zauvažovat, nahlédnout do nitra slečny Hnědé, zkusit se přeci jen zamyslet nad společným řešením. Sluníčkový nápad, ale třeba by to klaplo? 🙂
Edit
Koukám, že zde vyšel můj oblíbený článek od Zrzavců.
Zkuste si počíst a místo lovení dosadit bojení. Určo vyzobete pár velmi dobrých rad.😉
Já jsem tak ráda, že si tu můžeme vyměňovat v klidu názory. 🙂
Ale hnědá - hnědá mé moci nevěří. Prostě má v hlavě, že co si sama neohlídá, to není. A to cvičíme stále dokola, že by mě minimálně na vodítku neměla předcházet, že ze dveří první ani náhodou, že při míjení jsem já ten mezisloup mezi ní a druhým psem, že jsem od ní zahnala nejednoho drzouna, který si nedal říct a mermomocí jí hodlal čenichem provést rektální vyšetření… Prostě tu důvěru nemám
Tak si u ní tu důvěru musíte vybudovat. Nekoukejte na to, že se dřív něco stalo. Berte ji jako nové zvířátko. Neznáte se. Přišla k vám dnes slečna Hnědá z útulku, nevíte, co má za minulost a problémy. Chová se divně v jistých situacích, co uděláte, když se pořádně neznáte? Vybudujete si důvěru. 🙂
Do doby, než se v dálce objeví ta podobná “bílá mrcha”. To pak nad hnědým psem úplně vidím bublinu s textem: "ty voe, co to meleš?!!! to neni pes, pejsek, kamarád, to je ta svině bílá, zlá !!!
Ať si má bublinu, názor, ale mě to nezajímá, když to řeknu hnusně. Já chci, aby splnila povel. Tudíž jí podmínky ke splnění vytvořím, klidně i přes vodítko, delší šňůru. Uznávám a soucítím, v přelidněném a přepsovaném místě to jde těžko. Že nechytnete malou svini napadající ze zálohy, za to si netřeba rvát vlasy. Ale i tam by měl fungat v hlavě psa princip “něco se děje, jdu za paničkou se schovat”.
Jsem chytrá, že. 😀 Kromě rtw mě hlavně vyučil Vořech. Labil, stresař. Nebudu popisovat všechny příhody, které mi zatím připravil a připravuje dozajista další.
Ještě mě napadá, že bych klidně zejména slečně Hnědé dala na nějakou dobu calming přípravek. Má za sebou velkou operaci, rekonvalescenci, muselo to pro ni být náročné. U Vořecha mi skvěle zafungal alavis calming, ale možností je více, mrkněte, přírodní přípravky, které lze dlouhodobě podávat. Třeba by jí jedna bobule před procházkou prospěla na procházení po “nepřátelském” území. Btw, jak jsou na tom holky pudlí ohledně bouřek, petard?
Edit - jsem přála hodně štěstí při mávání s pečeným čuníkem a ať dáte vědět, koukám, že jsem zase neodeslala vše komplet.
Thielli:Zdravím své kolegy/ně pejskaře a prosím ty, kteří již mají zkušenosti, zda by se o ně podělili.
Naše feny celkem zvládly přivolání, a to i od zvěře v lese, takže jsem tento záchranný povel vlastně nikdy nemusela učit. Jenže přišlo opakované pokousání od jiných psů a i nějaký ten start na naší hnědou a hnědá se rozsypala do strachové agrese. Ona sama “jen zahání”, takže i když se mi dostala na menšího psa (zalehla), jen cenila pysky a řvala na něj, ale nekousla.
Situace řešíme primárně prevencí, tj. oči na stopkách a předcházení neřízenému kontaktu, nicméně i takto se ve městě může stát, že vyjde zpoza rohu problém a pokud ji nechci držet na vodítku celou cestu, chci zkusit naučit tento povel. Vím, že tento recall už nefunguje, jakmile “přepne”, takže bych ho chtěla spíš mít v záloze pro těch pár vteřin předtím.
Feně bude sedm a je mou vinou zmlsaná = Rozmazlila jsem je obě velmi chutnými pamlsky, je pro mě těžké teď najít něco ještě víc extra. Vidím to na půl grilovaného prasete v batohu…
Máte zkušenosti s učením v takto pozdním věku s problematičtějším psem? Pokud ano, prosím o vyjádření, a pokud si myslíte, že jsem se svým rozhodnutím úplně mimo, prosím rovněž o vyjádření. Unesu, když mi někdo řekne, že jsem z toho a toho důvodu “úplně blbé”, hlavně, že to bude funkční informace.
Díky.
Pokusím se přispět se svou troškou do mlýna, i když půjdu asi malinko proti proudu skvělých rad zde sepsaných. Pěkně jsem si početla a docela dlouho jsem přemýšlela, jestli se mám vyjádřit. Můj přístup je totiž méně vědecký či jak to říct.
Třeba vám pomůže náhled z jiné perspektivy s odlišným plemenem, snad něco z mých postřehů půjde aplikovat ve vaší situaci.
Punkt 1 - U mého plemene neexistuje, že by “celkem zvládlo” přivolání, že by “jen zahánělo”, že by “zalehlo” menšího psa a “jen cenilo pysky”. Představte si, že by tyto “jen” činnosti prováděl rotvajler. 😎 ❤️
Měla jsem rtw fenu, kterou se asi na půl roce snažila napadnout boxerka. Mladá holčina si na kolečkových bruslích fičela za placatým zvířetem, viděla jsem je z dálky. Uhnula jsem jim z cesty za strom, děvče zlaté asi ani netušilo, jak má brzdit, jak boxici zastavit, tak radši pustila v panice vodítko a boxerka šla po rotvici natvrdo. Štěně jsem schovala za sebe, boxerku odchytla, nedošlo k žádnému pokousání. Ale i to mé feně stačilo, aby do smrti nenáviděla přibíhající bezprizorní psy a zvuk skateboardu, kolečkových bruslí. Jsou plemena splachovací, moje mezi ně nepatří, sloní paměť… Čuba mi začala po tomhle zážitku víc sledovat okolí přesně jak vaše slečna Hnědá. Odhadovat, kde se kdo vynoří, kdo do ní bude chtít vlítnout. Preventivně rovnou “zabít” psa, který by k ní čuchnul (u ní nešlo o strachovou agresi, spíš to probudilo vnitřního démona).
Punkt 2 - Řešením pro nás tenkrát (je to 23 let) bylo nedat feně příležitost, aby musela cokoliv analyzovat. Všechny bekané podněty jsem řešila JÁ. To byla naše prevence. “You Shall Not Pass!” Panička je bohyně, panička se postará, aby nedošlo k nepříjemné události. Nebude mě pouštět s cizákama, stačí mi moje domácí psí kámošky, s radostí budu ostatní ignorovat. Nebude mě vystavovat kontaktu s nevychovancema, naopak je odežene/ postará se, aby vypadli z mé bubliny. Není to ale zadarmo, musím vykonávat jisté povely. Hlavní je odebrat se ihned po povelu k paničce.
Punkt 3 - Opravdu tak jednoduché to bylo. Přivolání. Alfa a omega. Odchod psa do zóny bezpečí/no stresu pod křídla paničky, ať situaci pořeší ona. Odměnou bylo samo přivolání, feně se ulevilo. Když měla moc emocí, tak po přivolání následovala akční hra s přetahovací hračkou, ať se vyvášní (sedět s očním kontaktem by na ni bylo příliš statický). Jindy stačila pochvala a podrbání s náležitou intonací, pamlsky jí v danou chvíli byly u zadele. Ale vždy to bylo o tom, že jsem fenu nenechala vyletět, četla jsem ji předem a stahovala jsem ji povelem (nebo klidně i šňůrou) zavčasu. Dala jsem jí najevo, že ona řešit nic nebude.
To je ale román. Šlo by to napsat krátce, že. Zamakejte na přivolání, nebudete muset řešit zbytek. 😀 Vymyslete odměny i na jiném principu než pamlsky a pamatujte, že fena nemusí být kámoška s každým psem. 🌹
Budu držet palce! 🙂 Hlavně bacha i na menisky. Dřívější metody? Už si to moc nepamatuju, ale TTA nebylo, myslim, ze to bylo neco na principu TPLO v plínkách.
Měli jste tu klid, teď je z toho hit.
Pokorně 🙂 vám smekám a dárek nečekám.
Budiž Vaším krédem: “Neúplatní Švédem!” ❤️
Jaká je objemově produkce slin v tropech? 🙂
Uf, řádná kláda. To bylo z vrby? sucho, sucho… ☹️
Moje zkušenosti jsou poměrně obsáhlé, přitom šlo jen o jedno zvíře (je to ale před 20 roky). Příznaky částečné ruptury - fena měla problém vstát, rozejít se, v pohybu by si pak člověk ničeho nevšimnul. Ve stoji odlehčovala nohu na špičku tlapky. Konzultace s více vety, klidový režim. nezabralo to. Došlo na operaci, při ní se zjistil i urvaný zadní vaz, takže náhrada obou vazů, jinak by koleno nedrželo. Po striktním pooperačním klidovém režimu chvilkové zlepšení, fena pak zase problém se stejnou nohou. Na doporučení samotného operatéra konzultace a další operace, tentokát u prof. Nečase v Brně, který dal koleno definitivně do pořádku - problémem byl urvaný meniskus, prý k tomu mohlo dojít už při prvních potížích s natrženým vazem.
Asi za rok, dva? feně ruplo koleno na druhé noze, zase jeden z vazů (teď už nevím který) a meniskus, tentokrát už poučení ortopedi zvládli vše na 1* u nás na klinice.
Závěr? Dnes jsou už úplně jiné diagnostické možnosti, metody. Určitě bych konzultovala s více ortopedy. U 5leté sporťačky (copak máte za plemeno?) bych se asi přikláněla k operaci, která vyřeší vše a budete mít klid.
Ale máte fenky, ne? Takže! Ty jely! 😀
Thielli:Ještě doplním, že pořádný a kvalitní pelíšek bych pořizovala až po této fázi. Jako začátečník jsem fence pořídila extra-luxus-super pelech za nemalé peníze a jednoho dne jsem místo něj doma našla cca 87 ks houbiček na nádobí a k tomu 49 ks hadříků na různé použití.
Thielli, mám problém. Jak si mám v hlavě foneticky říkat váš nick? Zatím to vnímám jako “Ty jeli!” 😀
Raketa:Zdravím mám na vás prosbu. Máme doma 4 měsíce šteňouše welsh teriéra. O zábavu má postaráno, pořád se mu někdo věnuje ale má takový nešvar, kouše nás do rukou i oblečení. Na povel nesmíš sice reaguje ale pak jde a z ničeho nic hryzne do ruky. Sice to nebolí ale vadí nám to. Je to mladistvá nerozvážnost co pomine? Jako víc pozornosti z naší strany už dostat nemůže. Děkuji.
Hlavně welsh terrier je lovec. Jakou zábavu mu poskytujete? Štěně welshe vypadá křehce, ale je schopné ve 4 měsících už překousnout potkana vejpůl. Povel nesmíš je k ničemu, udělejte z hlodání řízenou zábavu, jak doporučují moudré hlavy výše.
Přidám zase příběh, známá měla v minulém století welshe. Ten pes byl blázen, normál startoval za pohybem nohy, zákus natrvdo. Jak kdyby šel po škodné zvěři. Vycházka s ním byla dost na palici. Takže kousáni do rukou, oblečení je v rámci štěněčí hry ok, stačí usměrnit.
Díky, Arosku. Dobré vědět, žádné kraviny jsem ho vyvádět nenechala. Vořech má právě na pravý zadní DKK víc jak 4, tak se mu tam asi něco chroustlo. Dneska klidový režim, našlapuje už v pohodě, včera jsem se hodně vyděsila. Uvidíme, jak jeho cesta bude pokračovat, atb nesmí, problémů má už tak dost.
Jinak pro zdejší čtenáře, možná můj popis situace vyznívá hůř, než na tom Vořech je. Kdo neví, že má nějaký trable, z chování psa nic nepozná. Kromě včerejší trojnožkový epizody je pes vzhledem ke všem svým diagnozám po podání L. relativně v pohodě. To jen pro upřesnění. 🙂
Lilinko, jestli je ten zápach z ničehožnic, klidně může jít i o hovno. To jen abych odlehčila výše uvedenou diagnostiku.
Arosku, já to mám nastavené stejně, proto jsem po zdejší poradě do L. se psem šla, volba č. 2 byla u něj jasná.
Jak jsem v pondělí psala nadšeně, tak teď se bojím, že u Vořecha to vezme nějaký špatný, rychlý konec. Přicoural se ze zahrady ted večer po třech, pravá zadní prý ne-e, nemám, nepoužívám. Žádnou divočinu nevyváděl, psice mu ublížit nemohla. Prostě achjo, když ho takhle chytne hnáta i přes L. ☹️ Achjo.
Megí umí krásně hledat! To začnu používat, dneska jsem musela zvýšit hlas na čubu. Místo neser vzletné “Oprávce!” 🙂
Letos tu chrousty nemáme, když byl loňský nálet, psům to příjemný nebylo. Bzučí to jak sršeň, co kdyby to dávalo žihadlo… Barzojíci se připravují na nový levl granclí?
Tak ještě je naučit flusat krovky, ať nemají trávicí obtíže. lovu zdar! 🙂
“Sice” je přesto ale tedy ovšem krásné slovo. 😀 Sice byla lasice sytá. Ale slepice zardousila. Nějaký překlad strojový a chytlo se to?
Škoda, že tu není Varaxi, jistě by sem vnesla světlo a obohatila nás. Nebo která to byla ta chytrá přes ČJ.
Vůbec si kvůli mně netrapte hlavu, někdy v budoucnu se jistě protneme. Nechybujte, pečujte o kocourka, relaxujte. 🙂