Ale kluci podle GPS naběhají tak třikrát víc, tož jim to snad stačí..
Cvičíme krátce, obvykle cca 20 minut. Jen poslušnost. Je to záhul na hlavičku, ti psi okolo, potřeba se soustředit, odložení (chvíli se nepohybovat je pro tryskomyš obtížné). Fyzicky to náročné není.
Reaktivita je vše, co zahrnuje nepřiměřenou reakci, ne? Je jedno, jestli jde o agresi, nebo třeba o úpornou snahu běžet za každým člověkem, který jde náhodně okolo, a vítat ho.
Hodně široké obojky jsou chrtí. Když zadáte “obojek pro chrty”, vyjede spousta možností. Už nevím, kde jsem loni na jaře nechávala udělat tento. Zvolila jsem typ zapínání, obojek bez stahování, barvu, šíři. Webovek s potřebami pro chrty je fakt spousta.
Asi nemusím psát, kam jsme dneska s Bonnie šly. Kdybyste někdo váhal, najdete informaci na předposlední fotce. I tohle místo se smutnou historií patří k “mým” Železným horám.
Ještě fotky z neděle. Začátek je u zámku v Slatiňanech. Video a většina fotek vznikla pod oborou - nad mým oblíbeným údolím Chrudimky.
ti mufloni jsou úžasní
Zřejmě utekli z obory. Chvíli jsem na místě googlila kontaktní telefon, nenašla jsem na několika stránkách, tak jsem šla dál.
Obora změnila správce (nebo přímo vlastníka) a loni i pravidla vstupu, štve mě to. Jasně, je to obora, může tam být vstup zakázán vždy a pro všechny.
Celoročně funguje veřejná cesta, vede blízko plotu. Plotu jsem se místy přibližovala, byl po levé ruce. A z druhé strany je ta veřejná cesta. Ještě před asi 10 lety to byla i turistická, můžou tam kola a nevím, jestli stále i koně. V jednom místě obory je odchovna kladrubáků. A prý tam před změnou mohli na veřejnou i psi na vodítku, nezkoumala jsem to, neměla jsem psa. Od loňska to určitě nejde. Tak nic. Paradoxně jsem tam nikdy nepotkala zvěř, ani jeden kus, až teď mimo oboru.
A 2 měsíce v létě (červenec, srpen) a 2 v zimě (únor, březen) byl povolený vstup do celé obory. Nádherné místo hlavně teď v březnu. Nechodí tam davy lidí. I na veřejné cestě jsem za ty roky potkala asi méně než 10 lidí dohromady. No, loni to správce omezil jen na některé cesty, prý téměř jen asfaltky. A to byly zpočátku zmatky, že je vstup zakázáný úplně. Muselo se do toho vložit město, lesy ČR, já už nevím kdo, že zákaz nebyl domluvený. Prostě zklamání. Jestli to letos změnili, jsem nezkoumala.
Můžete si vyhledat na webu, Slavická obora. Bez psa krásný výlet.
A aby to nevypadalo, že je u nás jen krásná příroda, tak přikládám pár fotek z dneška z jihu, kam nechodím často.
1. Takto vypadá kopec z odpadků, když krajské město nechce spalovnu a vozí odpadky desítky kilometrů za město na hranici s CHKO. Ano, celý kopec je hromada odpadků.
Před lety mě kamarádka vytáhla na MID dogtrekking, půjčila mi fenku. Oba psi taky měli Zero DC Short.
Loni jsem byla s Bonnie na dvou akcích (v 8 měsících na kočárkových 5 km, v necelých 12 měsících na 17 km). Tenhle postroj tam byl z krátkých nejčastější, spolu s NonStop Line. Všimla jsem si krátkého Manmatu. Pak tam měli někteří postroje dlouhé. Ale ten tah není na dogtrekkingu tak moc vyžadovaný jak při canicrossu, tak pokud postroj padne, často krátký stačí. Určitě je lepší bez přezek na krku, tj. s pevně danou velikostí chomoutu.
Já už věděla, co sháním a malé by mělo padnout. Tak jsem objednala přímo od výrobce postroj Zero DC Short, nechala jsem upravit oproti standardní nabídce šířku hrudního pásku. Pro malé psy je tenhle postroj na dogtrekking i canicross častou volbou. A už jsem ho před lety pořizovala pro jezevčici rodičů. Zatím jsem byla jen na třech dogtrekkingových akcích, byl častou volbou i pro středně velké psy.
Na stránce najdete i info ohledně sedáku, vodítka… Sedák nepotřebuju, malá má 4 kg a vodítko zapínám k batohu. Vodítka s amortizérem vyrábí slušná přímo MushGo, vídám i Zero, NonStop.
A odpoledne dvouzkouška (dva různé parkury) v rally obedience začátečnické třídě RO-Z.
První parkur - čekala jsem vše. Od přehrklosti a nabízení různých cviků, přes “to jsem nikdy nedělala”, odběhnutí za někým jiným vytrouseným pamlskem přes půlku haly. I zacvičení velmi slušně bylo reálné. No prostě jsem čekala vše možné. Teda myslela jsem si to. Nedávno jsem přemýšlela o tom, že bychom mohly zkusit stopu. Bonnie mi předvedla, že má talent. Celou trasu prošla pěkně s nosem u země. I otočky a změny směru. A jak jde u nohy pes, který celou cestu čichá? Ano, špatně. A jak cvičí pes, když ho rozptylujete od čichání nějakým trapným sedni, lehni, okolo mě…? Ano, mizerně. Jak jsme mohly posbírat známku velmi dobře a 82 bodů ze 100, nechápu.
Druhý parkur - Bonnie opět předvedla, že je nevyzpytatelná. A ztratila jen 1 bod šikmým sednutím. 99 ze 100, známka výborně a postup do jedniček 😁
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 23.02.2024, 09:27:07
Jen to upřesním. Myslela jsem to tak, že článek odráží počet psů, ne počet psů na cvičáku. A to odpovídá tomu, co vídám na dvorcích. Němčourů je na dvorcích v mém okolí (jinde to může být jinak) mnohem víc. Ano, část z nich bude bez PP, ale i kdyby to byly dvě třetiny, tak NO převládají.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 22.02.2024, 20:20:31
Děkuju. Taky pes. Přerostlej golden. Se sklony k žravosti (proto náhubek), milovník vody, neuvěřitelně opatrný k pidi zvířatům.
Světle krémový, tlustý, poměrně klidný zvíře. Teprve nedávno mě napadlo, jestli jsem si to malý, černý, štíhlý, rtuťovitý zvíře, co je stále nejméně na dvou místech najednou, snadno se rozčílí a vše komentuje, nevybrala podvědomě jako pravý opak. Obě madam jsou velmi chytré a dokážou být i svéhlavé, abych vyjmenovala něco společného.