Příspěvky uživatele

No jo, když ono rally obedience Z je oproti sportovní kynologii, jak to říci, primitivní… Je povolené mluvení na psa v průběhu, povzbuzování, navádění tělem, pes nemusí jít přesně u nohy, rovně sedat…, jsou místa na pamlskování. Taková poslušnost pro širokou veřejnost.

Začaly jsme koncem listopadu, ale všechny cviky jsme uměly mnohem dřív. Nic těžkého tam není, pokud to nepomotá vodič. A hlavně - fakt jí to šlo o dost líp. To není jen poslední trénink, ten byl sice nejhorší, ale už poslední tři týdny to není žádná sláva. Jsem z toho rozladěná, pes pak ze mě, o to to jde hůř. Já bych i brala, kdybychom to neudělaly třeba kvůli zimě, že si nebude chtít při teplotě kolem nuly bez oblečku lehnout a tak. Jenže při tréninku je v komfortu, v oblečku, ale najednou: “Ses zbláznila, to si mám z lehu sednout? Kašlu na to. A příště si teda ani nelehnu, stejně pak budeš chtít zase něco jinýho. A vůbec, holčička trenérky jí šunku, jdu jí pomoci, ať na to, chudák, není sama.”

Tak to jsem zvědavá, jak na tom bude ratloraptor. Přiznám se, že zuby nečistím. 

Dafi:

ona je prostě božííííí🙂

tomu se říká,otočit se na patě,že?

Já tomu říkám podle westernu sliding stop a rollback.

No, boží. Včera jsem měla chuť ji při tréninku praštit, rozbrečet se a odejít. Zřejmě má v 16 měsících pubertu. V pořadí už asi pátou 😂 V prosinci bych věřila, že dá základní zkoušku v rally obedience na postup do další kategorie. Včera bychom neobstály, o postupu ani nemluvě. Máme mít za 3 týdny zkoušku. Asi se na to vykašlu. Jsem stresař, při zkoušce to půjde ještě hůř, a když to teď nejde ani při tréninku…

Přikládám ještě navazující fotku na poslední, chvíli postavila obě uši. Kategorie pěkný miniaturní pes na RO bohužel není 😂

Letos prvně jsme šly ke Křižanovické přehradě. 

1. Bonnie mě doběhla tryskem a při předbíhání si uvědomila, že by mohla dostat pamlsek. Tak dupla na brzdu a ve smyku se otočila. Ano, stopa v hrabance je od ní. 

2. rozhledna Boika

3. a další. Okolí přehrady.

Sestry v triku. 

Chlupatá piraňa hárá. Je ve vrcholu. Prý může ratloraptor kousat do hrdla, nohy, ucha, oblečku…, ona touží jen po připouštění.

Moc držím pěsti, ať to dobře dopadne. Ta šance, že to skončí dobře, je velká. A nemuselo jít o krev divočáka, ale návnady. V našem kraji jsem jako návnadu našla ledasco - i střeva a žaludky savců. I rozlitou krev. Viděla jsem myslivce, který zrovna šel dát jako návnadu slepici atd.

Zkopírováno.

Paralyzéry jsou navrženy tak, aby při kontaktu diod (kontaktních míst) s tělem útočníka pronikly do nervového systému. Paralyzér pak pošle elektrický proud do svalů a to ztěžuje agresorovi pohyblivost a výkon útoku. Současně se přeruší drobné neurologické impulsy, které cestují po celém těle přímým pohybem svalů. To způsobuje dezorientaci a ztrátu rovnováhy, nečinného útočníka v pasivním stavu a zmateného po dobu několika minut. Neexistuje žádný významný vliv na srdce a další orgány.

Obecně platí: 

1) Půl sekundy – může způsobit intenzivní bolest a svalovou kontrakci - odpuzení a vylekání útočníka 

2) 1-2 sekundy – může způsobit intenzivní bolest, svalové křeče a omámený duševní stav – může položit agresora na zem 

3) 3 a více sekund – může zbůsobit intenzivní bolest, ztrátu rovnováhy, ztrátu svalové kontroly, zmatenost a dezorientaci. Obecně při použití paralyzéru 3 a více sekund způsobuje útočníkův pád na zem.

Orionka:

Hezké. Má rozum, vždyť by ji ušlapaly.😇

Obávám se, že jsou situace, kdy ratloraptor rozum nezapojuje, jednají dřív nožičky😀 Jedním z nich je lov. Velikost, nevelikost potenciální kořisti, utíká to, je to v pohybu, je to lákavé. 

Vyměním za zajíce 😀

Jestli budete mít cestu přes okres Chrudim, písněte mi soukromě. Pošlu Vám pak GPS souřadnice přesně na tohle pole. Od podzimu do jara tam potkáváme srnky furt. Skoro každý den. A když nejsou na tomhle poli, stačí popojít o dvě louky dál nebo pár hodin počkat. 

Je tu přesrnkováno, už ani neutíkají před koni. Podle mě se k nám srnky stáhly z okolí, po obrovských plochách tu jsou jen mýtiny a zbytky po lesích. My tu máme lesík, který se zatím drží. 

Jani, trpasličí pinč. Ratlík. Proto ratloraptor.

Někdo jste si tu zoufal, že potkáváte málo srnek. A pokud jo, tak hned zdrhají a nemáte možnost natrénovat nereagování psa. Srnky potkáváme skoro každý den. Ratloraptora jsem díky tomu naučila zastavit a jen koukat, případně se vrátit ke mně pro pamlsek. Už nemusím většinou ani dávat povel k zastavení, je to automatické. Pokud srnka nevyběhne před čumákem. 

Teď ještě natrénovat zajíce, ty jsme potkávali pravidelně jen loni na začátku léta. Nedávno jeden vyběhl dva metry od raptora, ten sice za ním vyrazil, ale na povel zastavil. Ale ještě tomu nevěřím.

A myši, hraboše, ptáky  lítající při zemi nad polem sem a tam…no… neřeším.

Dopoledne procházka s “bordelkou”. A odpoledne dvouhodinovka od vlaku. Nějak mě to odrovnalo, nechápu. 

Taky máme znovu poprašek.

Mám to stejně. Nemám podmínky pro většího psa. Částečně taky kvůli tomu, že nevlastním řidičák (a nebudu ho dělat, uvědomuju si, že vidím blbě i s druhým párem očí). A jak píšete - vlaky, autobusy…

Přitom ze středně velkých psů se mi líbí téměř každé plemeno. A spousta by mi vyhovovala i povahou. Jéje, tam je výběr. Aktuálně bych taky šla do českého plemene - strakáč, choďák. Spíše ten choďák, kvůli zdraví. V září, jak jsem byla na dogtrekkingových hrátkách, jsem se do choďáků zamilovala. Byla tam i kategorie speciálně pro choďáky, tak jich bylo na místě dost. A jednoho jsem potkala i u nás při cvičení rally obedience. Taky rarášek jako ta moje malá. Nebo by to mohl být německý pinč, abych zůstala u pinčů.

Myslíte, že stejné povely ve sportovce jsou z důvodu porovnání výkonu? Tenhle důvod mě nenapadl. I když mi připadá zvláštní vzhledem k tomu, že není nařízený způsob výcviku - jestli trestat, kolik chválit, jakým způsobem… To projev podle mě ovlivní víc než to, jestli se používají stejné nebo jiné slovní povely.

Myslela jsem si, že je to z důvodu, že kdysi byla jen pracovní kynologie. A tam bylo žádoucí, aby byl psovod nahraditelný jiným. Tak se používali i stejné povely. A sportovka to jen převzala. Ale proč by ne, nevidím do toho. A že mě důvod porovnání výkonu nenapadl, neznamená, že to tak není.

Zlatá sranda poslušnost pro “veřejnost” v rally obedience.  Nemusím mít přesně daný postoj, můžu se ke psu naklonit, pomoci gesty a chválit a chválit. Dokonce jsou na určitých místech i při zkoušce povolené pamlsky. Ta pochvala dělá strašně moc, je vidět, že to pesanku baví. 

I to, že v RO nemusím řešit přesné sednutí, chůzi u nohy, je velká tolerance pro provedení cviků, je pro mě fajn. Pro ty, kteří se věnují sportovce a obedience, to může být až degradace poslušnosti.

Na sportovku bychom teď ani jedna neměla. Stylem projevu ani psychicky.

Tak jsem pro dovytvoření atmosféry Mordoru a hororového filmu přidala k jedné fotce filtr a ořízla ji.

Tentokrát fotky bez raptora. Na procházce jsem musela mobil vytáhnout a fotit. Mám ráda tohle mlhavé tajemno.

Voda ano, neměla by zamrzat. Má být dostupná v zimě i v létě.

Mokré seno - dost lidí koním seno namáčí schválně. Snižuje to prašnost. Někteří musí koním seno vyloženě máchat, ponořit ho do vody na desítky minut. Pro snížení obsahu jednoduchých cukrů.

Přístřešek. Nejde z popisu odhadnout, jak vypadá. Lepší je minimálně s jednou stěnou otevřenou. Nebo aspoň s několika velkými východy. Dostatečně velký. Hodně koní ho bude využívat prakticky jen za vedra jako stín. A po většinu jiných dnů, včetně zimy, jen jako záchod. Pokud je přístřešek nastlaný.

Větší průšvih bývá nemožnost uniknout blátu. Často chybí tvrdý, rovný povrch aspoň u krmiště. Někde koně stojí v zimě neustále v hlubokém bahně nebo na zamrzlých kráterech.

Koně jsou přizpůsobení zimě. Pokud jsou zdraví a v dobrém výživovém stavu, nemají obvykle s postupným ochlazováním potíže. A dají v pohodě i teploty pod nulou bez potřeby přístřešku. Naopak teplo snáší mnohem hůř než my. I hůř než psi, řekla bych.

S povelem "sedni" jsem musela přestat brzy po tom, co malá uměla v lehkých podmínkách (čti doma a na 80 % úspěšnosti) “lehni”. Měla jsem pocit, že se jí to plete. Přešla jsem na “seď”, aby počet slabik a konec slova byl jiný. Došlo ke zlepšení - “sedni” a seď" vnímala hned stejně a nenabízela místo toho naučené lehni.