Dva týdny jsou málo na všechno okolo psa, jen ty tiky se mi dostavují už teď 😄

Většinu toho, co dělal a už skoro nedělá, jsem nějak záměrně netrénovala. Neštěkám, když štěká. Nehysterčím, když hysterčí on. Jen se ho snažím udržovat v co největším klidu, aby se zbytečně nepřetáčel. Nevítám se s ním a ani neloučím. Stačilo oslovení při odchodu, aby začal hrabat na dveře. Naštěstí stačilo rázně křiknout a hned přestal. To bychom fakt kámoši nebyli. A muž by nás zabil oba 😂 

Přivolání a sedni/lehni bylo jediné cílené cvičení….jako štěně, vše přes veselý tón a s pamlskem po ruce. Ale třeba teď jsme přišli z procházky, pustila jsem ho z vodítka, šel na zahradu a prděl na mě. Přivolat se nedal. Ale beru, že už byl unavený. Šli jsme podél hlavní silnice do vedlejší vsi. Cestou zpět jsme si mezi obcemi sedli a vyhlíželi motorky. Sledoval je, ale za žádnou nevyběhl. Provoz byl teď hustý, takže jsme měli štěstí i na hodně různorodých motorek. 

Foto pro ilustraci, jak jsme měli silnici na dosah 🤫

Tak to je první hlídání, kdy budu ráda, že jde zvíře konečně pryč 🙄

Pátek nachcáno, dnes nachcáno. Venčit se na zahradě už nechce, takže když ho děti vezmou jen na zahradu, vyvenčí se doma. Se mnou chodí jedině ven ( ráno cca kilák …s ním to jde fakt pomalu), odpoledne do těch max pěti km(teplo, vodu nosím s sebou, ale i tak je vidět, že víc nedá) a večer jdeme jen k vodě (což je kousek, ale blbne tam s ohařkou, stafbulíčkem a našim GR) a tam býváme cca 2 hodiny. Noční venčení jen na otočku ven a zpět. 

Tím, že jsem s ním věčně venku, doma sotva něco udělám. A když už musím něco dělat, tak prát a vytírat. Opět dvakrát rozhrabal misku s vodou. Což je nakonec vlastně ještě  pohoda 🙃

Na vodítku netahá, umí jít už i u nohy, do dveří se necpe, doma už neštěká na všechno, co se šustne, v 90% přiběhne na zavolání, sedne i lehne. Reaguje na jednu motorku z deseti (předtím šílel u každé) a dobrou polovinu psů už taky dokáže minout bez povšimnutí. Na tu druhou polovinu zkusí naskočit a když se to psovi samozřejmě nezdá, tak po něm i vyjede. 

Drápky jsme stříhali už 4x a pořád jsou dlouhé. Nechci to vzít moc, ať neteče krev, takže vždy jen kousek a pak jdeme na beton. Denně cca dva kiláky jen po tvrdém. Přitom mi nepřijde, že by ty drápy měl přerostlé až tolik, že by si je nemohl i obrousit, ale vážně mu rostou nějak pekelně rychle. 

Víc starostí než radosti. Doufám, že mi páníčci nezapomenou přivézt to koření, co jsem si přála 😂

Nedalo mi to, dnes kontrola na vet se žlázkami. Nějak příliš plné je neměl, ale obsah byl velmi hustý. Doma už dva dny sucho 💪

Jo, tchýni jsem říkala, že je to super socializačka pro oba. 

Alavis se dá krásně i rukou nadrobit. Konzistence je skvělá. Coton ráno odmítl svoji konzervu, protože to z ní cítil. Už jsem mu začala vyhrožovat, že přestanu odhánět kocoury. Nakonec se tedy uráčil a většinu snědl. 

Ještě nejsem doma a už vidím, že je louže kuchyni (děti jen přikryly kuchyňskými utěrkami) a rozhrabaná a rozlitá miska s vodou. Snad toho nenaju naživo víc. Brouček se asi nudil. Zítra ráno dáme větší procházku než dnes a uvidíme. 

Vahine:

Tohle okusování zad či zadku….nebudou to ucpané žlázky? Mám to doma, chodíme každý měsíc, bohužel.

To bylo první, co jsem zjišťovala. Žlázky prý opakovaně kontrolovány. Veterinář to uzavřel, že tihle bílí  psi mají sklony k potravinovým alergiím, takže má hypoalergenní granule i konzervy. Sestřenice si myslí, že to má proto, že ho nechala ostříhat, což mi přijde dost pravděpodobné. Jak měl kratší chlupy, ocasem si šimral přesně v těch místech. Jak to neustále vykusuje, chlupy jinde dorostly, ale v tomto místě jsou stále krátké a ocáskem si tam pořád šmrdlá. Pravdou je, že to je opravdu v místě, kde se mu ten ocásek stačí.

keriton:

To jsou dobré zprávy!

Je šance, že majitelé uvidí, jaké pokroky pejsek udělal, a budou mít třeba aspoň snahu něco z toho udržet?

Kéž by, ale tolik nadějí do toho vkládat nebudu. Z mého pohledu ho mají místo dítěte. Co jsem četla, je to inteligentní plemeno a od toho čtvrtečního večera mi přijde, že chytrý je opravdu jak opice. Jen po něm asi nic moc nechtěli. Obojek tedy opravdu mít nemůže. Když jsem mu stříhala drápky, opřel se krkem o mojí ruku a hned začal kašlat. 

No jo, pamlsky ve tvaru kostiček. Jak je něco léčivého, nazvu to tabletkou. 🙃 Kocouři opravdu šíleli, i mně to vonělo. Coton je asi velký gurmán, ale zjistila jsem, že sušené plíce mu chutnají. Takže aspoň něco, na co ho utáhnu. 

Dnes jsem ho vzala do sprchy….vykusuje si konec zad. S tím mi ho tedy předali, že tam má vykousanou srst, že ho to tam svědí. Doma mám 4% šampon, tak jsem si řekla, že by mu to mohlo aspoň ulevit. Tak vážení….sprchu zná moc dobře a i fénování si náramně užíval. To se nakrucoval, ocáskem vrtěl, div že malém neodlétl 🤗

Musím říct, že mě udivuje, jaké dělá pokroky. Dostal dopoledne Alavis (vůbec ho nechtěl, nakonec jsem rozdrobila dvě tablety do kousku konzervy, něco málo zbaštil), drápky jsme nakonec zvládli pořešit už včera…jen špičičky. V týdnu to zkusíme znovu). 

Dnes nešílel u sousedovic uštěkaných psů. Venku jsme trénovali povel “ke mně”. Když se mu zrovna chce, běží s nadšením, když nechce…stejně je na vodítku, takže přijde 😂 Ale zase pro změnu tahal notnou chvíli. 

Před obědem jsem ho vzala bez vodítka jen na zahradu a měla jsem potíž ho ze zahrady odvolat. Takže bude na vodítku i tam, než pochopí. Vložka z noci suchá, takže jsme pás sundali a pojedeme teď bez něho. 

A ohařka dnes už i bez košíku 👍 Venku úplně na pohodu, na zahradě si ho hlídá více, ale nereaguje na něj nijak zle. 

Doma většinou stejně spí…je zvyklý chodit ven, ale asi ne v takovém rozsahu. Manžel se smál, že si zvykne na náš režim a pak je bude doma prudit 🤭

Teď koukám, že některé otázky přeskakuji a neodpovím 🤭

Z manžela strach asi má, ale s opatrností si k němu přijde i sám od sebe pro pohlazení. Muž sice malé psy nemusí, ale osloví, podrbe, pochválí…. chová se k němu hezky. Ale když udělá něco, co nemá…má zvučný hlas 😄 Když jsem doma, nic kolem psa neřeší. To ho seřve jen, když doma nejsem a to bylo jen jednou u toho pytle s plasty. 

A venku značkuje o 106. Až s neuvěřitelnou urputností.  Ale úplně si nemyslím, že by to nutně musel dělat i doma. 

Už tedy vynechává lavičky, vchodové dveře jiných domů, dekorace…už se zdá, že pochopil, že může jen trávu, obrubník, křoví nebo strom. Ale prvních pár procházek chtěl opravdu označit všechno, co aspoň trochu vyčnívalo. 

Na asfaltu právě bylo slyšet, jak ty drápky drhnou (a to nemluvím doma na v

inylu). Tak uvidíme. Alavis bude ráno k vyzvednutí v Alza boxu. Kdyby neměl pomoci, určitě neublíží. Třeba pomocí alavisu bude nakloněn i stříhání. Nechci zase moc tlačit na pilu. Sousedka se nabízela, že ho podrží, ale to bych brala jako hodně krajní řešení. 

Po noci vložka pročůraná, loužička v kuchyni. Celé dopoledne je bez a zatím dobré. Byli jsme na procházce, teď je na zahradě s GR (ohařka jela na chatu, vrátí se večer). Na zavolání pořád nepřijde, ale umí váhavé sedni 💪 

Dobrý nápad s alavisem. Dá se koupit někde běžně (Zverimex, lékárna), nebo objednáváte z netu? 

Určitě se bojí, je to na něm vidět, že venku je mnohem spokojenější než doma. Když jsme doma sami, tak pohoda. Ale s přibývajícím počtem členů nejistota roste. Máme dvě děti (druhý stupeň ZŠ), včera si přivedly tři další děti a my si pak pozvali i jejich rodiče. Skoro hodinu ležel pod stolem, než se nechal vylákat a začal se mazlit. Majitelé jsou jen on a ona. Není zvyklý na tolik lidí. Polovina nás seděla na zemi, abychom pro něj nebyli tak děsiví.

Když tu byl na návštěvě s nimi, tak byl tak fascinovaný GR, že neřešil nic jiného. 

Zkusím ten Alavis. Kotlíkové kapky asi budu mít i doma (jsou-li to ty stejné, co se kupují pro kočky).

Plaka:

To je nějaký ten protičurací pás? Nevypadá cotoník spokojeně, brr, nezapaří se pod tím? Doma taky páníčkům obechcává věci?  Každopádně držím palce, ať se hlídací pobyt pro pejska obrátí do samých pozitiv bez nervů pro všechny zúčastněné.

Jj, inkontinenční pás. Šoupla jsem mu tam jednu z vložek do porodnice, co tu mám už dlouhá léta. Odpoledne byla doslova prochcaná (tři hodiny po venčení,než jsem ho vzala na další). Teď večer jsme šli opět po více než třech hodinách a vložka suchá. Bude-li sucha i zítra, pás mu zase sundám a zkusíme to. Věřím, že až se hodí trochu do pohody, nebude mít potřebu si to takto intenzivně značit. 

Tváří se zmučeně, protože jsem mu nasadila postroj, že jdeme ven a trvalo mi ještě asi deset minut, než jsem si posbírala věci. A když už to vypadalo, že půjdeme, vzpomněla jsem si, že ho chci fotit 🤭

Raději se neptám, jestli toto dělá i doma. Upozorňovala, že se to může stát. Brala jsem to, že mají zkušenosti z jiného hlídání. 

Můj další cíl bude zkrátit mu strašně přerostlé drápky. Asi má ale blbou zkušenost. Chytal paniku, když jsem mu packu vzala do ruky, abych se jen podívala. Takže dnes jsme jenom osahávali paciny a byly velké pochvaly, když nechal. Zatím si žádné pamlsky vzít nechtěl, takže fakt jen povzbuzujeme. Že není žrací mi říkali. 

Doron:

To jste udělali výborně !

A opravdu, fenka ho zatím tak vychovává.

A cože naskakuje na retrívra ? Není kastrovaný ?

Nebo to cottonek bere z jedný vody na čisto ?

GR kastrovaný je. Coton ovšem naskakuje na vše, co neuteče.  A je v tom vytrvalý. Dnes to na našeho zkusil jednou hned ráno (pro klid všech spali odděleně). Dostal sprda, vzala jsem je vyvenčit, nakrmila, GR jsem zavřela zpět k manželovi, uklidila louži (říkala jsem si, že asi ze stresu do rána nevydržel) a šla do práce. 

O tři hodiny později mi volal vytočený manžel, že pes od doby, co jsem odešla, pořád poštěkával. Když už to muž nevydržel a rozhodl se tedy vstát dřív, než měl v plánu, Coton na něj spustil povyk 🤣

Našel další dvě louže a když si vařil kafe, Coton označoval pytel s plasty připravený na odnos. 

Po příjezdu domů jsem zjistila, že pochcal i dva pelechy. Čůrací problém vyřešen. Až takové jsem to tedy nečekala. 

Venku už na postroji netahá….vážně není blbý. Na našeho psa už nenaskakuje. 

Takže den druhý hodnotím pozitivně. S ohařkou se dnes nepotkali. Ale máte pravdu, ona vážně všechny překvapila 😍

Tak hlášení z prvního večera. Po příjezdu Coton jak utržený ze řetězu. Tak jsem majitele v krátkém čase vypakovala, ať jedou balit na dovolenou, že vezmu psy na procházku. 

První půlhodina s GR, vysvětlování, že nebude tahat jako kráva a neustále se snažit naskakovat, ho dost uklidnilo. 

Vrátili jsme se domů, GR jsem vyměnila za ohařku s tchýní. První půlkilometr jsme šli tři metry vedle sebe. Coton šílel, štekal, chtěl po ní startovat, držela jsem ho na krátko u nohy. Ohařka tuhle část cesty nemá ráda …psi za plotem ji znervózňují, takže tahala spíš dopředu směr pole. 

Jak jsme došli na pole, ohařka úplně v klidu. Občasné pokusy Cotona vyběhnout na ni úplně ignorovala, takže ji po chvilce tchýně z vodítka pustila (košík měla stále). Celou cestu na pohodu, i Coton se uklidnil. Ani jeden pokus  ohařky ho rovnat. 

Vrátili jsme se zpět domů, vzali jsme je na zahradu společně s GR. Coton opět nový nával hormonů a zase po GR šel a chtěl naskakovat. To bylo poprvé, kdy ohařka zareagovala. Jen k němu přiskočila, vrkla a zase šla. Udělala to pak ještě dvakrát, než se zase zklidnil. On už si pak dával bacha, kde se pohybuje. 

Takže to dopadlo nad očekávání dobře. Ale je mi jasné, že zítra budou opět všichni plní energie a pojedeme odznova. 

Coton neumí ani sedni. Ale zdá se, že principy chápe celkem rychle. To bude případ chytrého nevychovaného psa, než že by byl úplný trouba. 

Naše dva týdny začínají 🐕

Tak vážení, vyjádření veterináře (jsem neměla otočený kalendář, takže očko bylo tento týden 🙃)…

Prý riziko to samozřejmě je, ale pokud bude nově příchozí po důsledné karanténě otestován, očkován a odčerven, je to riziko skoro stejné, jakože něco domů dotáhnu já. Takže by se toho tolik nebála. 

Čímž tedy stejně moje rozhodnutí zůstává do toho nejít, protože já nemám možnost karantény a upřímně nikomu jinému věřit nechci, jde-li o zdraví a život kocoura, kterého moje dvanáctiletá dcera šíleně miluje. 🐈‍⬛

Zrzavci:

Tohle je blbý no. Zajímalo by mě, co na to řekne veterinář. Na druhou stranu - ano přece můžete taky něco donést domů i Vy sama, ne? Myslím ne kočku, ale nějakej sajrajt z venku.

Myslím, že nejrizikovější je u nás pes. My se zujeme a pověsíme bundy dřív, než vlezeme do obytné části domu. A po příchodu umýt ruce. Pes jaksi nic z toho nedělá.  

Taky jsem zvědavá na názor veterináře. Ač to bude spíš ze zvědavosti. Tak nějak vnitřně jsem zpět na tom, že je to zbytečný risk. 

kometa:

Zrovna proti těm chlamydiím se, tuším, neočkuje.

No, vida! To je to, co jsem potřebovala vědět. Na všechno se asi ani otestovat nedá. 

Zrzavci:

No já bych se bála hodně moc - však sama píšete, že už cizí kočenky hlídáte jen u nich. A to jsou kočky, kde asi tak nějak víte. Natož  kočka o které nevíte nic. Já vím, je to blbý ale já třeba jsem v tomhle poserón, nešla bych do toho.

Kotě “z ulice” nebo z útulku bych rozhodně nevolila. Tam je podle mě to riziko hodně velké. Jedině uzavřený domácí chov. JENŽE…

Právě nejmladší prodělal toxu s největší pravděpodobností ještě u chovatelsky. Takže ani chovatelská stanice, ač jsem se snažil vybírat co nejlépe, není jistotou (a nemusí to být ani jejich vina). 

Doron:

Jinak jeden můj kamarád má bulíka, který naskakuje na všechny, i na lidi. Je to strašně obtížný.

Podporoval to v něm od malička, měl takovýho medvěda, kterýho pořád ošukával.

Teď by to chtěl vyřešit tím, že mu sežene nevěstu 😬. Bože můj, některý lidi by fakt psy mít neměli !

Tak to by mě opravdu zajímalo, jestli nevěsta zabere 😂 Jo, o šukacích hračkách a plyšácích už jsem slyšela. No, proti gustu…já osobně bych ani toto nepodporovala. Hygienická stránka jedna věc, ale něco mi říká, že riziko infekce u psa také nebude úplně zanedbatelné. 

Manžel se malými nevychovanými vysírači odmítá zabývat (díky bohu, on by ho asi zabil, kdyby neustále někoho obtěžoval). Obecně nemusí malé psy, ale ty vychované pomazlí, pohraje si. Skoro se divím, že mi neřekl “ne” na hlídání 😀